Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

V této stati se pokusím podat přehled charity a svépomoci ve středně velkém moravském městě a jeho okolí na příkladu města Kroměříže v době na sklonku 19. století, čili v době tzv. divokého kapitalismu. A to na základě vlastivědné literatury a zdejších novin. Součástí článku bude i snaha dosáhnout nějakého hrubého vyčíslení charity a svépomoci a obecných závěrů. Můžeme zde už teď prezentovat, že charita a svépomoc zde ve zkoumané době velmi kvetly.

Kroměřížské noviny pokrývají i bližší okolí města Kroměříže. Konkrétně Hulín a jeho okolí, Kojetín a jeho okolí a Chropyni a její okolí. Na jih končí zájmová oblast obcemi Zdounky a Kvasicemi. Vše jsou to sídla do ca 10 kilometrů od Kroměříže ba i méně. Zdá se, že v charitě a svépomoci okolí Kroměříže překonávalo samotné město. Anebo se jí v novinách prostě jen dostalo větší pozornosti. Menší města a obce tehdy žila také bohatým životem plným charity a svépomoci.

2. března (2016) by byly devadesáté narozeniny Murraye Rothbarda. Kdyby žil, můžete si býti jisti, že by byl vzhůru celou noc, procházejíce výsledky (volebního) super úterý. V každých volbách byl schopen poskytnout detailní vysvětlení o každém zúčastněném kandidátovi, záležitosti, frakci, ekonomickém zájmu, novinách, časopisu a televizní stanici.

Aktualizováno. Zamyšlení nad kriminalitou za komunismu a nyní.

Další věcí, která se v knize "Abeceda prosperity" sociologa profesora Jana Kellera neobešla bez kritiky, je automobil. Jakožto na "symbolu" "zlého" individualismu nenechal Jan Keller na automobilu ani šroubek suchý.

Kdysi byl používán plakát o osudu talentu za kapitalismu - žebrající houslista a o osudu talentu za komunismu (či nacionálního socialismu, už přesně nevím) - houslista hrající před diváky. Byl však osud talentu za (relativního) kapitalismu 19. století skutečně tak špatný? Na rozdíl od předchozích dob byla tehdy totiž možnost vzestupu mnohem větší. V této stati uvedu 25 příkladů takového vzestupu převážně z oblasti Čech (a tentokrát občas i z Moravy) v době 19. století. Zabýval jsem se osobami narozenými v letech 1800 až 1885, které se dokázali ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (maloroníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života vyšvihnout mezi významné a obecně známé osobnosti (a výjimečně opět z této pozice spadnout, někdy až na dno). I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovali do encyklopedie "Kdo byl kdo v našich dějinách" z nakladatelství Libri.
 

Psychologický pohled Ludwiga von Misese na antikapitalisckou mentalitu.

Krejcarový spolek v Žabovřeskách působil v letech 1897 až 1919, čili 22 let, což byla celkem dost dlouhá doba. Dle stanov z roku 1897 - tehdy byl spolek založen - měl spolek sídlo v Žabovřeskách. Dnes jde o část města Brna. K účelu spolku se ve stanovách píše, že: "Účelem spolku jest vydržovati české mateřské školky a opatrovny v Žabovřeskách a třídy, též nabývati a vydržovati potřebné budovy a podobné, a pakli tomu jmění spolkové vyhovuje, podporovati chudé dítky těchto školek, opatroven a českých obecných škol v Žabovřeskách, pomůckami učebnými, šatstvem ap.". Příjmy měl spolek z členských příspěvků, z darů, sbírek a z výtěžků zábavních podniků.

V této stati, která je doplňkem předchozích, uvedu několik dalších příkladů vzestupu ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (malorolníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života mezi významné a obecně známé osobnosti. A to převážně z oblasti Čech (a občas i z Moravy) v době 19. století. Zabýval jsem se osobami narozenými v letech 1800 až 1885. I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovali do encyklopedie "Kdo byl kdo v našich dějinách" z nakladatelství Libri. Tím toto téma uzavírám aniž bych vyčerpal veškeré možnosti. Mohl bych dále vyhledávat údaje z životopisů a jistě bych našel řadu dalších příkladů, ale uvedené příklady považuji pro ilustraci za dostatečné. Celkem jsme zpracoval data k 66 osobám.

Dvouhaléřový spolek "Kapr" v Králově Poli nebyl narozdíl od výše uvedeného spolku příliš úspěšný, co se týká délky svého působení. Vznikl ve změněných politických poměrech po první světové válce, kdy platilo, jak bylo výše uvedeno, že se počítalo s tím, že vzdělání v novém státe se stane větším dílem záležitostí státu, což se pak skutečně i stalo, a dále se počítalo s tím, že v novém státě to budou právě Češi, kteří budou tomuto státu vládnout. A tak potřeba podporovat české školství ještě soukromým sektorem se jevila (vyjma pohraničí) zřejmě již jako méně důležitá. To mohlo mít vliv na brzký zánik spolku. Avšak tento spolek alespoň dle stanov nepodporoval přímo školy nebo školky, nýbrž chudé žáky.

A kdo by zachraňoval lidi v nouzi na moři, kdyby nebylo státu a jeho donucení? Tak se může ptát mnoho lidí. Nu, třeba skoro nikdo, pokud by existovaly urgentnější věci, které lidé potřebují. Anebo v bohatším světě by šlo použít nějaký druh pojištění, zájem platit by mohli projevit provozovatelé lodí, hotelů u pláží atd. Anebo to lze dělat formou charity. A právě poslední způsob dodnes funguje ve Spojeném království a Irsku. Nevěříte? Tak tedy několik faktů.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.