Jdi na obsah Jdi na menu
 


Charita a svépomoc v Kroměříži v době divokého kapitalismu (I/II)

1. 3. 2016

V této stati se pokusím podat přehled charity a svépomoci ve středně velkém moravském městě a jeho okolí na příkladu města Kroměříže v době na sklonku 19. století, čili v době tzv. divokého kapitalismu. A to na základě vlastivědné literatury a zdejších novin. Součástí článku bude i snaha dosáhnout nějakého hrubého vyčíslení charity a svépomoci a obecných závěrů. Můžeme zde už teď prezentovat, že charita a svépomoc zde ve zkoumané době velmi kvetly.

 

Charita a svépomoc v Kroměříži a jeho okolí ve druhé polovině 19. století očima vlastivědné literatury
Literatura na téma charita a svépomoc v Kroměříži a jeho okolí toho moc neuvádí. Něco se však dá přece jen najít a dozvědět se o duchu staré dávno zmizelé doby křivolakých ulic, nedlážděných návsí, železnic a parních strojů. Tehdy představoval Kroměříž středně velké moravské město, s česky mluvící výraznou většinou (roku 1890: 10 757 Čechů vůči 1 595 Němcům). Roku 1869 mělo město 9 418 obyvatel a roku 1900 již 12 870 obyvatel. Šlo o město služeb, obchodu, dopravy, škol ("hanácké Atény"), zemědělství a potravinářského průmyslu. Roku 1882 vzniklo v Kroměříži soukromé české gymnasium, které v prvních letech vydržovalo sdružení několika zámožných a národně uvědomělých mužů. Po roce měl být ústav zestátněn. Od roku 1875 vznikla ve městě rolnická škola hospodářské jednoty záhlinicko-kvasické a od roku 1885 tato jednota zřídila hospodyňskou školu. Později byly obě školy převzaty moravskou zemí do její správy. Roku 1880 byla založena německá mateřská škola, převzatá roku 1883 Schulvereinem. Dále zde byla česká hudební škola vydržovaná pěveckým spolkem "Moravan", ale podporovaná i zemí. Od roku 1877 existovala v klášteře milosrdných sester česká mateřská škola, mateřskou školu zřídila i Ústřední matice školská roku 1882.1 V okolí se uvádí klášterní mateřská škola v Kvasicích.2

 

Ve městě a okolí existovala řada čtenářských spolků, hospodářské besídky a různá družstva. Na tehdejším soudním okrese kroměřížském (ten byl o dost menší než dnešní okres) tj. mimo město Kroměříž existovalo 19 hasičských spolků a čtyři spolky vysloužilců. Místních odborů Ústřední matice školské bylo pět. Odbory Jubilejní jednoty lidumilů byly tři. O chudé se staral Mariánsko-Alžbětinský spolek v Kvasicích. Citovaný pramen k tomu uvádí dvě pozoruhodné věty: "Není osady v okrese, aby neměla aspoň jednoho spolku. Občané spojovali a sdružovali se odjakživa za dosažením nejrůznějších účelů, k nimž síly jednotlivců byly slabé. Byly to účely nejprve humánní, svépomocné, ale záhy k nim přistoupily cíle národní a vlastenecké a nejposléze hospodářské a též zábavané.".3 Ve vlastním městě pak německý hasičský spolek vznikl již roku 1872, německý veteránský spolek "Prinz Eugen" roku 1879 a z téže doby je i místní odbor německého Schulvereinu. Roku 1885 vznikl Okrašlovací a zalesňovací spolek. A od roku 1890 měla mimo jiné vzniknout celá řada spolků dobročinných.4 V městečku Chropyni existoval mimo jiné od roku 1865 čtenářsko-pěvecký spolek "Ječmínek", od roku 1881 spolek vojenských vysloužilců, od roku 1882 vzdělávací spolek "Omladina", od roku 1891 hasiči a dříve i potravní spolek "Oul".5

 

V Kojetínském soudním okrese se uvádí ke spolkům, že jich je až příliš mnoho a to 273. Mimo jiné šlo o 29 hasičských spolků, 19 odborů Národní jednoty po východní Moravu (šlo především (ne výhradně) o školský a osvětový spolek), devět odborů charity, devět čtenářských spolků atd. V samotném městě Kojetíně bylo spolků 60. Záložen a Raiffeisenek bylo 31.6 V Kojetíně se nacházela soukromá jednotřídní židovská obecná škola, nic bližšího zde však k ní uvedeno není. Byl zde spolek vojenských vysloužilců, spolek dobrovolných hasičů, židovský pohřební a dobročinný spolek Chevra Kadisha (v pramenu mylně považovaný za dva spolky), odbor Ústřední matice školské nebo Spolek pro vydržování mateřské školy.7 V roce 1872 zde vzniká Dělnický vzdělávací a podpůrný spolek. V roce 1895 vzniká Spolek katolických tovaryšů. Okrašlovací spolek vzniká v roce 1879 a postupně zakládá ve městě dva parky. Byl zde odbor Ústřední matice školské a mateřská škola vedená řádovými sestrami řádu sv. Kříže, o jejímž financování tu však nic není uvedeno.8 Hasičský spolek ve městě vznikl roku 1874. A: "Při svém založení měl sbor sedmdesát dva členy přispívajících a padesát dva členy činných.".9 Tolik tedy vlastivědná literatura. Spolkový život tehdy bohatě kvetl a kypěl, byl bohatší než dnes, přestože lidé většinou pracovali tehdy déle než dnes. Schůze, vážná jednání, svépomoc, spolkové družení a zábavy byly běžnou součástí života mnoha lidí. Jak ovšem záhy uvidíme, podávají místní noviny obraz charity a svépomoci mnohem plastičtěji. Na druhou stranu v nich není nic uvedeno k řadě právě zmíněných spolků.

 

Charita a svépomoc v Kroměříži a jeho okolí v ke konci roku 1887 a v 1. polovině roku 1888 ve světle Kroměřížských novin

Kroměřížské noviny byly lokálními novinami, které byly národnostně poměrně ostře česky vyhraněné. Informovaly o světovém, celoříšském, českém a moravském a lokálním dění. Byly protiněmecké a místy i protižidovské. Byly na druhou stranu celkem loajální panovnickému domu. Vycházely většinou dvakrát týdně, a to v letech 1884 až 1889 a byly nakonec úřady zastaveny.10 Při následujícím výkladu charitu a svépomoc dělím do několika oblastí, které se mohou překrývat. Zkoumané roky jsou zvoleny náhodně.

 

Kroměříž: podpora chudých dětí a žáků

Významnou charitativní akcí ve městě byly dary na vánoční stromek pro chudé děti českých škol podporovacímu spolku v Kroměříži. Na tuto akci přispěla dle údajů z 3. ledna 1888 řada lidí a i nějaké instituce (včetně kardinála čili olomouckého arcibiskupa), naprostá většina darů pocházela od soukromých osob. Vybralo se tehdy mírně přes 579 zlatých. A to nebylo vše, dále: "Konečně daroval: pp. Řičánek 15 čepic, Holubec Ign. 2 klobouky, ppí. Donátová 5 šátků, Polláková M. 3 šátky, p. Buksa obchodník 3 p. punčoch, 3 šátky a 3 p. náruček, slč. Mošnerová 12 p. punčoch, pp. Šiška 1 putnu jablek, Holík 1 putnu jablek a Čapka škatuli se zlatými ořechy.". Nechybí zde jmenovitý seznam všech darů a poděkování.11 Kuriosní je pokuta za německá slova: "Pro Ústřední matici školskou odevzdaly dvě vysocevážené slečny z našeho města, jež jmenovány býti nechtějí, obnos 2 zl. 31 kr., vybraný od pánův za německá slova při různých příležitostech.".12

 

Hojně se tehdy podporovalo (nejen) místní školství. Příkladem podpory chudých žáků je dar 29 písanek, 29 písátek, 13 tužek, 18 per a 6 gum rolníkem Fl. Navrátilem v Hradisku (dnes části města Kroměříže).13 V jiném čísle novin stojí: "Velectěný p. Ant. Navrátil, správce velkostatku v Kvasicích, daroval škole v Trávníku 50 sešitův ku psaní, velectěný p. Josef Hubík, starosta trávnický, 2. zl. na psací a kreslící pomůcky, ctěná omladina v Trávníku 3 zl. z divadelního představení na knihovnu žákovskou.".14 Administraci novin složil předseda zdejšího úvěrního družstva k dubnu roku 1888 za družstvo hned několik darů na národní účely: "pro vystavění českého gymnasia v Opavě 10 zl. pro Matici školskou 10 zl. a pro hudební školu Moravanovu 5 zl. ... rolnické škole v Kroměříži 25 zl., spolku Radhošť 10 zl. a mateřské školce v Kroměříži 6 zl.".15 Jindy: "Kostelní hudebníci uspořádají hudební zábavu ve Hradisku dne 5. února t. roku, v místnostech p. Lajtnera. Vstupné osoba 50 kr. Začátek v 7 hodin. Čistý výnos školní knihovně. Přístup mají jen zvaní hosté.".16 Škola byla evidentně podporována i v obcích, kde nehrozil tzv. boj o dítě s německou národností. To plyne nejen ze statistiky za město Kroměříž, kde část Němců navíc byla Židy, ale i ze statistiky okresů. Kroměřížský soudní okres měl bez města Kroměříže roku 1890 23 433 česky mluvících obyvatel a jen 164 německy mluvících obyvatel, Kojetínský okres pak roku 1900 28 419 česky mluvících obyvatel a jen 219 německy mluvících obyvatel.17

 

Kroměříž: Spojení zábavy s charitou nebo přispěním na dobrou věc

Jak je patrné spojovala se charita se zábavou. Příklady najdeme i dále, například ve vydání z 20. ledna 1888. V obci Trávník (dnes součást města) místní omladina pořádala divadelní představení s následnou taneční zábavou. Čistý výnos se měl věnovat trávnické školní žákovské knihovně. Podobnou akci pořádala omladina z nedaleké obce Pravčice s tím, že výnos bude určen dobročinnému účelu. Spolek řeznických a uzenářských pomocníků pořádal nějakou blíže neurčenou akci v měšťanské střelnici v Kroměříži, přičemž čistý výnos měl být věnován dobročinnému účelu.18

 

Kroměříž: Charita

V Kroměříži kvetla i "obyčejná" charita. Opět zde uvedeme několik příkladů. Příkladem náboženské charity je případ, kdy kardinál landkrabě Fürstenberg daroval u příležitosti velikonočních svátků 200 zlatých chudým města Kroměříže.19 V čísle 37 se dozvíme o daru 300 zlatých od pana Jana Braunera městským chudým.20 Charita ve prospěch pohořelých mnohdy ze vzdálenějších míst se najde v 31. čísle Kroměřížských novin. Šlo o dary zdejšího úvěrního družstva na pohořelé vizovské (5 zl.), pro pohořelé v Hulíně (10 zl.) a pro pohořelé v Borové (10 zl.).21

 

Svépomoc

Svépomoc v Kroměříži prezentuje spolek vojenských vysloužilců prince Evžena Savojského. Tem měl tehdy 72 čestných členů, 128 skutečných členů a 58 přispívajících členů (tito obecně na rozdíl od skutečných členů nemohli čerpat podporu, ale jen spolku přispívali, šlo tedy také o svým způsobem čestné členství, ovšem čest se zde přenášela jakoby ze spolku na člena). "Roční příjmy spolkové obnášely 2532 zl. 5 kr., vydání 871 zl. 28 kr. Invertární jmění po nynější hodnotě cení se na 904 zl. 51 kr. Jmění spolkové obnáší úhrnem 2565 zl. 28 kr.".22 Dozvídáme se bez dalšího upřesnění i o pohřebním spolku v Kroměříži.23

 

Původně vyšlo zde.

 

Poznámky a literatura: 

1 Peřinka, F. V. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II místopisu, Hradištský kraj. Čís. 33. Část 1-2, Kroměřížský okres. Brno: Musejní spolek 1911-1912, s. 31, 64-65. Ve skutečnosti se tehdy sčítáni obyvatel dělo podle obcovací řeči a nikoliv dle národnosti, údaj tedy je jen orientační. To platí i pro údaje uvedené dále.
2 Tamtéž, s. 55.
3 Tamtéž, s. 67 a 72-73.
4 Tamtéž, s. 143.
5 Tamtéž, s. 367-368.
6 Peřinka, F. V. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II Místopisu, Olomoucký kraj. Čís. [50], Kojetský okres. Brno: Musejní spolek 1930, s. 29.
7 Tamtéž, s. 221 a 226.
8 Řezáč, F. aj. Kojetín v proměnách času: sborník: 1233-2008. Kojetín: Městské kulturní středisko Kojetín 2009, ISBN 978-80-254-4254-8, s. 73-74 a 78.
9 Tamtéž, s. 344-345.
10 Kubíček, J. Dějiny žurnalistiky na Moravě: první století českých časopisů 1848-1948. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 2013, ISBN 978-80-7275-095-5, s. 57.
11 Kroměřížské noviny, ročník V., číslo 1, úterý 3. ledna 1888. Stránky novin nejsou číslovány, naprostá většina zde uvedených zpráv se nalézá v rubrice "Zprávy politické, domácí i zahraniční, denní, národohospodářské a j." nebo místy i v inzerátech.
12 Tamtéž, číslo 34, úterý 1. května 1888.
13 Tamtéž, číslo 3, úterý 10. ledna 1888.
14 Tamtéž, číslo 13, úterý 14. února 1888.
15 Tamtéž, číslo 31, pátek 20. dubna 1888.
16 Tamtéž, číslo 10, sobota 4. února 1888.
17 Peřinka, F. V. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II místopisu, Hradištský kraj. Čís. 33. Část 1-2, Kroměřížský okres. Brno: Musejní spolek 1911-1912, s. 31 a Peřinka, F. V. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II Místopisu, Olomoucký kraj. Čís. [50], Kojetský okres. Brno: Musejní spolek 1930, s. 31. Radnici v Kroměříži získali Češi roku 1884.
18 Kroměřížské noviny, ročník V., číslo 6, pátek 20. ledna 1888.
19 Tamtéž, číslo 26, pátek 30. března 1888.
20 Tamtéž, číslo 37, pátek 11. května 1888.
21 Tamtéž, číslo 31, pátek 20. dubna 1888.
22 Tamtéž, číslo 8, pátek 27. ledna 1888.
23 Tamtéž, číslo 6, pátek 20. ledna 1888.