Jdi na obsah Jdi na menu
 


Murray Rothbard devadesátiletý

8. 3. 2016

[Vyšlo 1. III. 2016 na mises.org, autor: David Gordon]


2. března (2016) by byly devadesáté narozeniny Murraye Rothbarda. Kdyby žil, můžete si býti jisti, že by byl vzhůru celou noc, procházejíce výsledky (volebního) super úterý. V každých volbách byl schopen poskytnout detailní vysvětlení o každém zúčastněném kandidátovi, záležitosti, frakci, ekonomickém zájmu, novinách, časopisu a televizní stanici.


Volby nebyly jediné. Murray měl největší nenasytnou intelektuální zvědavost z kohokoliv, koho jsem kdy potkal. Někdy jsem s ním navštívil knihkupectví; Strand na Manhattanu a Kepler’s v Menlo Park jsou dvě, které mi přichází prvně na mysl. Prošel by skrze obchod, vybral by knihu po knize, kterou přečetl a v každém případě by popsal dobré a špatné stránky knihy.


Když narazil na novou myšlenku, byl u vytržení. Když učil v Las Vegas, narazil na knihu "More Heat Than Light" od Philipa Mirowskiho, která ukazovala, že Irving Fisher a jiní neoklasičtí ekonomové přenesli modely z fyziky do ekonomie. Bod, který jak Murray myslel, měl velký význam v odkrytí scientismu obklopujícího mainstreamovou ekonomii.


Při jedné příležitosti, jsem získal detailní vhled do toho, jak Murray pracoval. V roce 1980, musel napsat velmi krátkou zprávu pro konferenci na Státní univerzitě New Yorku v Albany na počest Thomase Szasze. Murray si vybral jako svůj předmět kritiku "psycho-historie", aplikace freudovské psychoanalýzy na interpretaci historických událostí a osobností. K přípravě tohoto článku nestačilo jen čtení literatury týkající se psycho-historie. On také studoval velké množství knih a článků o psychoanalýze samotné. Měl i znalosti o všech argumentech, které ukazovaly, že jde o pseudovědu.


Filosofie nebyla jiná. Jednou jsem mu doporučil knihu "Aquinas on Human Action" od Ralpha McInernyho. Při naši příští telefonní konverzaci, diskutoval význam knihy pro praxeologii. To nebylo žádným překvapením, protože praxeologie a Rakouská ekonomie byly vždy na nejvyšších příčkách v jeho mysli. Na jedné z raných Misesových univerzit konaných ve Stanfordu, nabádal studenty poslední den, "Pokračujte v boji za praxeologii!". Jeho slova mi často zní v uších.


Murray nebyl samozřejmě jen šampionem praxeologie, ale byl jejím hlavním přispěvatelem. Jeho mnohé teoretické inovace, jako je jeho aplikace kalkulačního argumentu, která ukazuje, že by tu nikdy nemohl být jeden velký kartel a jeho demonstrace toho, že na svobodném trhu nemůže existovat monopolní cena, ukazují mimořádnou kreativitu a pronikavou analytickou mysl.


Ačkoliv málokdo, jestliže někdo se mohl měřit s jeho úspěchy v intelektuálním bádání, znalosti pro ně samy nebyly pro něj dostatečné. Byl oddán věci svobody; a svému vysvětlení libertariánské politické filosofie v "Etice svobody" jako mezníku. Jako mnoho jiných, jsem hrdý na to, že se mohu označit za Rothbardiana. Ovlivnil mne více než kdo jiný, a já jsem mu za to nesmírně vděčný, ne jen za jeho práci, ale i za jeho moudré rady a povzbuzení. On a jeho skvělá žena Joey jsou nezapomenutelní.