Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 3. 2016

Charita a svépomoc v Kroměříži v době divokého kapitalismu (II/II)

Okolí Kroměříže

Kroměřížské noviny pokrývají i bližší okolí města Kroměříže. Konkrétně Hulín a jeho okolí, Kojetín a jeho okolí a Chropyni a její okolí. Na jih končí zájmová oblast obcemi Zdounky a Kvasicemi. Vše jsou to sídla do ca 10 kilometrů od Kroměříže ba i méně. Zdá se, že v charitě a svépomoci okolí Kroměříže překonávalo samotné město. Anebo se jí v novinách prostě jen dostalo větší pozornosti. Menší města a obce tehdy žila také bohatým životem plným charity a svépomoci.

 

Svépomoc

V Kroměřížských novinách jsou i zmínky o svépomocných akcích v okolních obcích, byť jde o dost kusé informace, například o spolku vojenských vysloužilců "Radecký" v Lobodicích u Kojetína.24 Dále v Hulíně se měla pořádat "Májová slavnosť" pořádaná zdejší "Občanskou besedou" a pokud možno za účasti všech vlasteneckých spolků v Hulíně ve prospěch národního divadla brněnského. Dělo se tak na základě výzevného listu družstva národního dovadla v Brně.25 Důležitou složkou svépomoci byly hasiči. V Tištíně u Kojetína bylo přispěno na nářadí pro hasiče za roky 1887 a část roku 1888 celkem 199 zlatých a 44 krejcarů, z toho 60 zlatých pocházelo od zdejších záložen a dalších 60 zlatých od pojišťoven (50 zlatých za uchránění). Ostatek pochází od soukromých osob, které jsou uvedeny jmenovitě.26 Peníze od pojišťoven však nemusely pocházet nutně z dobrovolného rozhodnutí, protože zemský zákon pro Moravu z roku 1882 ukládal povinnost pojišťovnám přispívat na útraty hasičských sborů a na podporování hasičů v neštěstí upadlých.27

 

Podělování dětí a žáků

Výše zmíněná slavnost vánočního stromku se konala i ve vesnici Polkovice u Kojetína. Vynesla od soukromých osob a firem na 33 zlatých a 32 krejcarů. Kromě toho bylo přispěno cukrovinkami a stem písanek. Asi 23 dítek bylo poděleno oděvem.28 V samotném Kojetíně se 5. února 1888 konal ve prospěch ošacení chudých dítek školních "Selský ples", který vynesl čistého výtěžku 72.87 zlatých. Při této události je zmiňována existence dobročinného spolku.29

 

Jindy bylo při příležitosti honby v obci Bezměrov odvedeno Ústřední matici školské skrze noviny 9.45 zlatých. Podpora Ústřední matice školské byla dle údajů z Kroměřížských novin velmi běžná. K 31. lednu 1888 je uvedena podpora z obce Střížovice ve výši jen 1.30 zlatých. 4. února se vybralo 6 zlatých při oslavě svátku nějakého jistě váženého pána Š. Zlobického.30 Jindy šašci při zábavě v obci Kvasicích vybrali na Ústřední matici školskou 4 zlaté.31 Kuriosní je pokuta ve prospěch této matice: "Od Čtenářského spolku z Jarohněvic za německá slova vybráno 3 zl. 21 kr. pro Ústřední matici školskou, kteréž odevzdány naší administraci.".32 Místní odbor Ústřední matice školské existoval i v Kojetíně. Za rok 1887 zde členské roční příspěvky činily 114 zlatých, dary a sbírky činily 198.07 zlatých, dar Cyrilo-Metodějský činil 536.19 zlatých a nanovo (již za rok 1888?) bylo odvedeno 15.80 zlatých. Celkem jde o 864 zlatých a 6 krejcarů.33 Vzdělání tehdy u některých občanů hrálo prim.

 

Podporovalo se podobně jako v Kroměříži často i místní školství: "Páni domobranci ve Střížovicích věnovali čistý výnos své zábavy dne 8. ledna t. r. pořádané v obnosu 4 zl. 22 kr. místní školní knihovně, za kterýžto dar jim tímto vřelé díky vzdává...".34 Jindy daroval hudební spolek v nedalekých Ratajích 2 zlaté na chudé žáky, bývalý absolvent školy nyní MUDr. Fr. Pospíšil věnoval hulínské škole 5 zlatých na učební pomůcky. Ve Vlkoši u Chropyně odvedli ze zábavy řemeslníci vlkošsko-kanovští 9.32 zlatých na podporu chudých dítek vlkošských. Stolová společnost Ostří hoši vybrali 19. března 1888 6.50 zlatých ve prospěch chudých dítek školy hulínské.35 Jindy se uvádí, že záložna v Jarohněvicích věnovala 7.86 zlatých na zdejší chudé školní dítky a dalších 5 zlatých na knihovnu zdejší školy. Jindy se k této záložně uvádí, že: "Podepsaní vzdávají sl. rol. záložně v Jarohněvicích, za dary školním knihovnám v Kostelanech, Lubné a Zlámance udělené, nejsrdečnější díky.". Podobně tato záložna darovala 3 zlaté pro chudé školní dítky v sousedních Šelešovicích.36 Místní záložny byly obecně dost aktivní. V Kroměřížských novinách se vyskytují informace o jejich charitativní činnosti totiž často. Ve výtisku z 6. dubna 1888 najdeme další díkuvzdání: "Slavná rolnická záložna v Těšnovicích pamatuje každoročně při rozdělování čistého zisku na chudé žáky škol okolních. I letošního roku bylo darováno 30 zl., které podle počtu žáků školám v Těšnovicích, Trávníku, Hrubo-Těšanech [dnes Velké Těšany, pozn. autora] a na Vrbce byly rozděleny, za kterýžto dar níženapsaní učitelé jménem chudých žáků vroucí "Zaplať Pán Bůh" volají.". Chropyňská záložna zase darovala 12 zlatých ku podpoře (zdejší) knihovny žákovské. Tatáž darovala za rok 1887 6 zlatých na školní potřeby pro chudé žáky škol v nedalekém Záříčí. Vedle toho dobrodinci této školy dobrovolnými příspěvky se přičinili: "...aby rok školní mohl zakončen býti výletem školních dítek a aby dítky školní každého roku mohly býti opatřeny v den sv. Mikuláše školními potřebami...". Chropyňská záložna darovala i 6 zlatých na školu v Kyselovicích, zatímco vlkošská záložna na rok 1888 na tutéž školu 14 zlatých.37 V čísle 38 je dar 3.25 zlatých v Hulíně pro Ústřední matici školskou vybraný při příležitosti jmenin. Zmíněná stolová společnost Ostrých hochů z Hulína chtěla přistoupit za člena Ústřední matice školské pomocí vybrání částky 100 zlatých.38 Zvláštní to doba, kdy se i řekněme pivní zábava pojila s ušlechtilými cíli. Tatíci popíjející - v nějaké jistě vyhlášené místní hospodě - své oblíbené alkoholické nápoje nezapomínali na charitu.

 

Někteří dárci preferovali věcné dary: "Poděkování. Správa školy v Hulíně koná milou povinnosť, vyslovuje-li srdečný dík obchodníku p. A. Chvatíkovi, jenž nemajetným žákům potřeby školní daroval.". Jindy poskytl rolník povoz pro valnou hromadu učitelstva ve Zdounkách.39 Vzdělání se podporovala tak nějak i v obecnějším duchu než jen ve školách. Například honební družstvo ve městě Hulíně darovalo knihovně čtenářsko-pěveckému spolku "Omladina" 10 zlatých.40 Jindy: "Vzdání díků. Slavná občanská záložna v Jarohněvicích darovala "Čtenářskému spolku" v Jarohněvicích na knihovnu spolkovou 10 zl. r. č. [rakouského čísla, pozn. autora], za který spanilomyslný dar nížepsaní srdečně díky vzdávají.". A nebo další díkuvzdání: "Čtenářský spolek v Kvasicích vzdává povinný dík blahorodému pánu Konradovi v Kroměříži za darované čtyry hudební sbory pro hudbu spolkovou.".41

 

Charita

Přejděme nyní k charitě v okolních obcích a městech. V čísle 5 ze 17. ledna 1888 lze přečíst děkovný inzerát, kterým se děkuje jistému J. Šönbeckovi z Chropyně za darování slámy a jetele pohořelím v obci Skaštice nedaleko Kroměříže.42 Nebo: "Jednota řemeslníků v Hulíně pořádá ples v neděli dne 5. února t. r. v místnostech hostince pana Jana Stratila v Hulíně. Začátek v 7 hodin večer. Vstupné osoba 50 kr., rodina 1 zl., Čistý výnos věnován bude dobročinnému účelu.".43

 

Poněkud speciálním druhem charity byla charita na pohořelé: "Zábavní večer v Hulíně. Občanstvo hulínské pořádá ve prospěch pohořelých na "Bědachově" v neděli dne 26. února 1888 v místnostech p. Šebestyána Zlobického zábavní večer, při němž místní kapela řízením p. Červinky nynější době přiměřené skladby přednese. Vstupné za osobu 30 kr. Dobročinnosti nebudou meze kladeny.".44 Výsledek této akce pak byl následující: 26. února 1888 se konal v Hulíně zábavní večer stolové společnosti Ostří hoši ve prospěch těchto pohořelých na Bědachově (hořelo 15. února). Výnos 50 zlatých a 10 krejcarů byl předán purkmistrovskému úřadu.45 Dary na pohořelé pokračovali i dále, například kníže-arcibiskupský dvorní krejčí Jan Zapletal složil v redakci na pohořelé 10 zlatých. Stejnou částku darovalo družstvo "Občanské záložny".46 K 16. květnu 1888 činil výkaz darů pro pohořelé Bědachovany v Hulíně celkem 603 zlatých a 87 krejcarů. Největší položky odvedly: úřednictvo severní dráhy (císaře Ferdinanda) 131 zlatých, samotná Severní dráha (císaře Ferdinanda) 115 zlatých, arcibiskup olomoucký 108 zlatých, hulínský cukrovar 100 zlatých a z již zmíněné zábavy z 26. února (viz výše) 50.10 zlatých. A: "Mimoto daroval hulínský cukrovar 50 centů slámy a p. Jan Pazdera, nájemce dvora v Pravčicích též 50 centů slámy. Dále poskytnuto pomoci v první okamžiku neštěstí od rolníků hulínských značně a za to to všecko vzdává díky 54 podělených nešťastných Bědachovanů slovy: "Zaplať Bůh".".47

 

Jiné zajímavosti

V Kroměřížských novinách z 24. února 1888 se nalézá podrobná zpráva o místním odboru Matice školské pro Napajedla. V roce 1887 měl tento spolek příjmy 416.21 zlatých a měl dostat ještě 50 zlatých z pozůstalosti. Členských příspěvků bylo za 78.14 zlatých, na darech se vybralo 46.28 zlatých, z pokladniček vybráno 15.59 zlatých a hlavní sumu vynesla národní slavnost: "Na hotovosti sešlo se 245 zl. 15 kr. a odevzdán inventář v ceně 9 zl. 84 kr. dohromady 254 zl. 99 kr.". Je zřejmé, že nějaká položka příjmů ještě chybí, snad šlo o hotovost (zůstatek) z minulého roku. Na Moravě byl tento odbor na 34. místě, co se týká výtěžnosti. Výtěžnost zde byla o 225 zlatých větší než u odboru hulínského a o 241 zlatých menší než u odboru kroměřížského. Pisatel uváděl, že kdeže je tolik politické zralosti, když se sejde ve městečku ročně průměrem 400 zlatých na Ústřední matici školskou, přičemž i jiné dobročinné ústavy touže měrou podpory nalézají. Členů měl spolek v roce 1887 jednoho skutečného, dva činné, jednoho řádného a 58 přispívajících. Zemřelí členové jsou ve zprávě jmenováni a zvláště je uveden odkaz (ještě zadržovaný soudem) 50 zlatých zemřelé dobrotitelky K. Koprové.48 Dne 22. ledna 1888 se ve městě Bzenci měl konat ples dobrovolných hasičů, kdy se čistý výnos měl použít k zakoupení hasičského nářadí.49 

 

S nelibostí se v Kroměřížských novinách ze dne 24. dubna 1888 píše o konkurenčních aktivách německého spolku Schulverein, ten: "Na poněmčování dětí českých přijal "Schulverein" v roce 1887 celkem 295.600 zlatých a vydal na ně 230.000 zl. Od svého založení obětoval molochu germanisačnímu 1,022.500 zl., nepočítaje v to 257.000 zl., jež byly na zakoupení realit věnovány a 102.600 zl., jež na podporu škol r. 1887 povoleny sice, dosud však vydány nebyly.".50 

 

Druhá polovina roku 1888 se nese v podobném duchu jako první polovina roku, co se týká charity a svépomoci. Jedinou výjimkou je fakt, že těchto aktivit se konalo více, a to z důvodu oslav 40-ti letého jubilea vlády rakouského císaře Františka Josefa I. Taková akce se konala ovšem jen jednou za 10 let. Pro jistou, řekněme kontrolu zde uvedené charity a svépomoci, jsem zvolil pro ilustraci v Kroměřížských novinách ještě pár měsíců z roku 1889. Výsledky jsou velmi podobné. A v podobném duchu se nesou i jiné dochované ročníky Kroměřížských novin.

 

Charita a svépomoc v Kroměříži a jeho okolí v roce 1889

24. prosince 1888 se konalo podělování požitky nadace ze jmění rozpuštěné záložny v Kroměříži. Rozděleno bylo jednotlivcům na 1 150 zlatých.51 Nic dalšího se ovšem o této akci zde nedočteme. Čí byly peníze? Kdo byli podělení? Jindy: "Při koncertě Řemeslnicko-živnostenské besedy v Kroměříži vybral p Ant. Zavřel ve prospěch Ústřední Matice školské 3 z. 54 kr., které byly pokladníkovi zdejšího odboru odvedeny.".52 V čísle z 11. ledna 1889 bylo uvedeno, že pro ústřední jednotu českého herectva bylo vystříleno v restauraci hotelu Simonova 2.90 zlatých. Ve stejném čísle je výkaz příspěvků na vánoční stromek odvedených spolku pro podporu chudé mládeže na českých školách v Kroměříži. Akce vynesla 694.05 zlatých, z toho ovšem 100 zlatých od města Kroměříže, 60 zlatých od městské spořitelny a od obce kotojedské (dnes část Kroměříže) 6 zlatých, většina však pochází z drobných darů soukromých osob a něco i od záložny nebo zdejšího cukrovaru. "Kromě toho darovali: p. Holubec 7 klobouků, pan Řičánek 12 čepic, paní Polláková 6 šátků, pan Buksa 4 šátky a dva páry punčoch, paní Donátová 2 šátky, paní Simonová 2 šátky, slč. Mošnerová 12 párů punčoch, pan Šiška 2 pytle jablek, pan Holík 1 pytel jablek, pan Rybka perník a pan Friedl hojně cukrovinek.". Dále darovalo na vánoční stromek zdejší české mateřské školy společenstvo měšťanského a knížecího pivovaru 20 zlatých a jeden dobrodinec jeden oblek pro hocha. Dohromady mělo být poděleno přes 360 chudých dítek.53 Tato událost byla kvitována i poděkováním ve stejném čísle novin. Vybralo se tedy více peněz než před rokem. I v nedaleké malé vsi Honětice se sešlo k vánočnímu stromku dost darů pro žáky zdejší obce. Šlo o pečivo, cukrovinky, psací a kreslící potřeby, osm katechismů a peníze (včetně ovšem nějaké částky od obecního představenstva).54 V čísle pět je informace o odkazu 500 zlatých Ústřední matici školské od c. k. soudního adjunkta z Ivaně (u Kojetína).55 V 11. čísle novin je zmínka opět o vysloužileckém spolku v Kroměříži a jeho plesu a o vínku dobročinného spolku dam v Kojetíně ve prospěch tamní chudé mládeže, kteréžto akce byly z důvodu úmrtí korunního prince Rudolfa Habsburského odloženy.56 Kroměřížské noviny z fondu Moravské zemské knihovny končí za rok 1889 13. číslem, přičemž některá čísla do 13. čísla chybí. Pro ilustraci to však stačí.

 

Obecné závěry

Lze jistě uvést některé obecné závěry z této sondy do charity a svépomoci v městě Kroměříži a jeho okolí v době tzv. divokého kapitalismu, zde jsou:

 

A) Charita a svépomoc byly ve zkoumané době tzv. divokého kapitalismu naprosto běžné a celkem i rozsáhlé. Charitě se běžně věnovaly i jiné než charitativní spolky.

 

B) Bylo zvykem často uvádět jména dárců nebo jména dárcovských organizací v novinách, což svědčí o jistém významu prestiže, která dárcům z těchto aktivit plynula.

 

C) Existoval i jistý tlak na dárce, příkladem jsou příspěvky pro spolek Radhošť, který podporoval chudé studenty na studiích v Praze: "Staří dlužníci, kteří po opětovném vyzvání dluh svůj nezaplatí, budou plným jménem v novinách uveřejněni.".57

 

D) Charita a svépomocné akce se často pojily se zábavou. Běžná byla i nepeněžní forma charity.

 

E) Převažovala více charita ve prospěch chudých dětí a žáků a školství vůbec. To byl jistě důsledek národnostních bojů, které ovšem při realizacích dobra ve městě Kroměříži a jeho okolí nemusely mít zase až tak velký vliv, protože zde šlo převážně o slovanské obyvatelstvo. Obecně charita ve prospěch dětí bývala oblíbenější, protože lidé se domnívali, že se právě zde může více vyplatit. Každopádně i jiné formy charity se běžně konaly.

 

F) Vyčíslení zde uvedené charity a svépomoci z Kroměřížských novin činní asi 5 630 zlatých. Jde o údaj za první pololetí roku 1888 a některé údaje se vztahují i k roku 1887 (čili údaje za rok 1889 nejsou zahrnuty). Jsou zde započítány výdaje na charitu a příjmy svépomocných spolků. Tyto příjmy byly později jistě vynaloženy na výdaje spojené s činností a provozem těchto spolků. Je pravdou, že podstatnou část sumy činní příjmy spolku vojenských vysloužilců prince Evžena Savojského v Kroměříži (45 %). Údaj o snaze vybrat 100 zlatých na Ústřední matici školskou (Ostří hoši) nepočítám. Stejně jako údaje z části "Jiné zajímavosti", ty se netýkají námi sledovaného regionu. Bohužel řada charitativních nebo svépomocných akcí není vyčíslena (například dobročinné zábavy, poděkování), dále řada charitativních činností byla spojena s nepeněžními dary, které není možné vyčíslit. Taktéž nelze předpokládat, že každá charitativní anebo svépomocná akce v Kroměříži a jeho okolí byla v Kroměřížských novinách zveřejněna. Zcela jistě se tato skutečnost týká německé a židovské menšiny. Noviny by takový údaj ani nezveřejňovaly, ostatně nezveřejňovaly ani německé inzeráty (židovské snad ano) a naopak jiné česko-moravské noviny na Moravě za zveřejňování německých inzerátů peskovaly. Motivace zveřejňovat charitativní anebo svépomocné akce mohla být narušena i tím, že náklad novin byl častokrát státními orgány zabaven pro z hlediska státu závadný až velezrádný (!) obsah. Není zde také zahrnut v novinách zaznamenaný dar městské spořitelny (spořitelna se podílela na stavbě městského sirotčince, českého gymnasia a vodovodu). Je sice pravdou, že šlo o veřejnou instituci (podle stanov z roku 1873 bylo zřizovatelem spořitelny město), ale peníze do ní ukládaly také soukromé osoby. Tudíž touto spořitelnou vynaložené finanční prostředky na charitativní aktivity nezle počítat zcela jako počin veřejného sektoru. Ovšem nějaký podíl je zde obtížné stanovit. Pro srovnání uvádím několik mezd a cen z tehdejší doby (zřejmě ovšem z Prahy a okolí). Plat úředníka činil roku 1883 asi 50 zlatých měsíčně. Běžný dělnický plat činil tehdy asi 18-20 zlatých měsíčně. Kilogram másla stál roku 1883 průměrně 1.07 zlatého, kilogram mouky 21 krejcarů, kilogram brambor 2 krejcary, nejlevnější bochník chleba asi 5 krejcarů, košile stála kol 2 zlatých, kalhoty 4-9 zlatých.58 Jeden zlatý tehdy tedy představoval dost peněz. Celkově odhaduji, že dobrovolné výdaje na svépomoc a charitu musely v Kroměříži a jeho okolí dosahovat bratru ca 20 tisíc zlatých ročně (2 x ca 5 000 zlatých = 10 000 zlatých za rok x 2 za nevyčíslené a nezaznamenané aktivity), spíše i více. Nepočítaje v to nikde nezaznamenanou pomoc mezi příbuznými, přáteli, kolegy, sousedy apod. Jde ovšem o odhad jen silně orientační!

 

Původně vyšlo zde.

 

Poznámky a literatura: 

24 Tamtéž, číslo 6, pátek 20. ledna 1888.
25 Tamtéž, číslo 29, pátek 13. dubna 1888. Podobně viz i číslo 31, pátek 20. dubna 1888.
26 Tamtéž, číslo 24, pátek 23. březen 1888.
27 Jiřík, K. Ostravští hasiči, aneb, Co jste hasiči, co jste dělali. Ostrava: Repronis 2008, ISBN 978-80-7329-178-5, s. 38.
28 Kroměřížské noviny, ročník V., číslo 2, pátek 6. ledna 1888.
29 Tamtéž, číslo 18, pátek 2. března 1888.
30 Tamtéž, číslo 5, úterý 17. ledna 1888; číslo 9, úterý 31. ledna 1888; číslo 12, pátek 10. února 1888.
31 Tamtéž, číslo 17, úterý 28. února 1888.
32 Tamtéž, číslo 18, pátek 2. března 1888.
33 Tamtéž, číslo 21, úterý 13. března 1888.
34 Tamtéž, číslo 9, úterý 31. ledna 1888.
35 Tamtéž, číslo 13, úterý 14. února 1888; číslo 14, pátek 17. února 1888 a číslo 27, pátek 6. dubna 1888.
36 Tamtéž, číslo 17, úterý 28. února 1888; číslo 19, úterý 6. března 1888 a číslo 21, úterý 13. března 1888.
37 Tamtéž, číslo 27, pátek 6. dubna 1888; číslo 28, úterý 10. dubna 1888; číslo 30, úterý 17. dubna 1888 a číslo 31, pátek 20. dubna 1888.
38 Tamtéž, číslo 38, úterý 15. května 1888 a číslo 48, úterý 19. června 1888.
39 Tamtéž, číslo 26, pátek 30. března 1888 a číslo 38, úterý 15. května 1888.
40 Tamtéž, číslo 14, pátek 17. února 1888.
41 Tamtéž, číslo 17, úterý 28. února 1888 a číslo 28, úterý 10. dubna 1888.
42 Tamtéž, číslo 5, úterý 17. ledna 1888.
43 Tamtéž, číslo 10, sobota 4. února 1888.
44 Tamtéž, číslo 16, pátek 24. února 1888.
45 Tamtéž, číslo 17, úterý 28. února 1888 a číslo 18, pátek 2. března 1888.
46 Tamtéž, číslo 18, pátek 2. března 1888 a číslo 19, úterý 6. března 1888. Totéž družstvo darovalo stejnou částku o měsíc později - viz část "Kroměříž: charita".
47 Tamtéž, číslo 40, středa 23. května 1888.
48 Tamtéž, číslo 16, pátek 24. února 1888.
49 Tamtéž, číslo 2, pátek 6. ledna 1888.
50 Tamtéž, číslo 32, úterý 24. dubna 1888.
51 Kroměřížské noviny, ročník VI., číslo 1, úterý 1. ledna 1889. Stránky novin nejsou číslovány, zde uvedené zprávy se nalézají v rubrice "Zprávy politické, domácí, zahraniční, denní, národohospodářské a j.".
52 Tamtéž, číslo 3, úterý 8. ledna 1889.
53 Tamtéž, číslo 4, pátek 11. ledna 1889.
54 Tamtéž, číslo 9, úterý 29. ledna 1889.
55 Tamtéž, číslo 5, úterý 15. ledna 1889.
56 Tamtéž, číslo 11, úterý 5. února 1889.
57 Tamtéž, číslo 14, pátek 17. února 1888.
58 Vondra, R. Peníze v moderních českých dějinách. Praha: Academia 2012, ISBN 978-80-200-2130-4, s. 45-46.