Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Rozhodl jsem se sepsat několik poznámek či bodů k problému imigrace a diskriminace (nejen) z libertariánského hlediska. Možná nejsou plně vyčerpávající a možná by mohl nějaký bod přibýt, ale měly by pomoci v základní orientaci, protože v tomto ohledu nemá mnoho lidí moc jasno. Poznámky se netýkají jen České republiky, ale i Evropy potažmo jiných států, jich dokonce více. A někdy se netýkají ani pouze nově příchozích (migrantů).

Na závěr řady článků o brněnských svépomocných a charitativních spolcích se podíváme na dobročinný ženský spolek z Králova Pole. Tímto spolkem tedy toto povídání o dnes již zcela zapomenuté spolkové historii uzavřeme.

Tyto stránky nemají, co dočinění s politickou korektností, tvrzením, že všichni lidé a národy jsou zcela stejné, levicovým "libertariánstvím", neomarxistickými ideály, nemají ani přímo co dočinění s Liberálním institutem a Ludwig von Mises Institutem CZ a SK (s těmito institucemi autor už nespolupracuje). Autor se výslovně distancuje od neomarxisty Martina Pánka a jeho příznivců, kteří se označují za libertariány. Tyto stránky jsou zasvěceny pravicovému libertarianismu alá Mises, Rothbard, Hoppe atd.

Co je dnes libertariánské hnutí v ČR? Tvoří ho tři větve: pravicoví libertariáni, politicky korektní neomarxisté a lidé, kteří si chtějí užívat (užívači).

Článek, který dokazuje, že L. v. Mises může být s klidem považován za zakladatele teorie veřejné volby.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.

Článek, který dokazuje, že L. v. Mises může být s klidem považován za zakladatele teorie veřejné volby.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.

Článek, který dokazuje, že L. v. Mises může být s klidem považován za zakladatele teorie veřejné volby.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.

Před časem se rozhodli ve městě Jirkově neobjednat provoz trolejbusů, které do města zajížděli ze sousedního Chomutova. I když trolejbusy nakonec ve městě zřejmě zůstanou, tak tato skutečnost vyvolala jistou diskusi. Jedním z argumentů proč provozovat na místo dieselových a plynových autobusů trolejbusy bylo hledisko ekologické.

Jako dítě jsem se ve škole učil vedle čtení, psaní, počtů, vlastivědy a podobně i o soudruhovi Leninovi a Gottwaldovi, kreslil jsem každý rok křižník Auroru. Naše třídní nám vyprávěla o strašlivých krutostech života za první republiky a i o tom, že Ježíšek dárky nemůže pod vánoční stromek nositi, protože neexistuje. Chodilo se s mávátky a v listopadu s lampióny, kdo nepřišel dostal extra úkoly navíc. Nad tabulí se na nás díval rudý mocnář doktor Gustáv Husák. Po pádu komunismu náhle prakticky veškerá státní propaganda ustala, zmíněná paní učitelka začala chodit do kostela a učit náboženství. Zbytek základní školy a prakticky celou část střední školy člověk strávil více méně nerušeně. Od 90. let se však dost změnilo a člověk tu a tam slyšel o tom, že na školách se dnes dětem do hlavy vtlouká nová propaganda. Proto jsem nedávno sáhl po knize "Výchova demokratického občana II.: Praktické náměty na průřezová témata ve výuce na 1. stupni ZŠ" z nakladatelství Raabe. Skutečně dle tohoto tisku se do školních lavic nějaká státní propaganda vrátila. Nyní se na ni podíváme. Svobodomyslnější lidé se tak mohou dozvědět, co se jejich děti učí. Tím ovšem neříkám, že zmíněná kniha je celá zavrženíhodná, je v ní poměrně dost řekněme normálních věcí, jak se stát slušným člověkem.