Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Vláda je územním monopolistou na donucení - agenturou, která se může účastnit na trvalém, institucializovaném porušování vlastnických práva a ve vykořisťování - ve formě vyvlastnění, zdanění a regulací - majitelů soukromého majetku. Nepředpokládáme-li nic jiného než vlastní zájem na straně vládních představitelů, pak je nutné očekávat, že všechny vlády využijí tohoto monopolu a budou vykazovat tendenci k nárůstu vykořisťování. Nicméně, nemůžeme očekávat, že každá forma vlády bude stejně úspěšná v této snaze anebo bude monopol provozovat tím stejným způsobem. Spíše, ve světle elementární ekonomické teorie můžeme očekávat, že chování vlády a důsledky vládní politiky na občanskou společnost budou systematicky odlišné podle toho, zda je vládní aparát vlastněn soukromě anebo veřejně.

Ludwig von Mises vysvětlil evoluci společenské lidské spolupráce za dělby práce jako kombinovaný výsledek dvou faktorů. Tím je za prvé skutečnost existence rozdílů mezi lidmi (práce) a/nebo nerovnost geografického rozmístění přírodou daných výrobních faktorů (půda); a za druhé objevení toho faktu, že práce prováděná v rámci dělby práce je produktivnější, než práce prováděná v samozásobitelské izolaci. Mises napsal: „Jestliže a do jaké míry je práce v rámci dělby práce produktivnější, než izolovaná práce, jestliže a do jaké míry je člověk schopen zjistit tuto skutečnost, lidské jednání směřuje samo ke spolupráci a spolčování; člověk se stává společenskou bytostí ne tím, že by obětoval svoje vlastní zájmy kvůli mýtickému Molochu, společnosti, ale tím, že sleduje vylepšování svého vlastního blahobytu. Zkušenost učí, že tyto podmínky vyšší produktivity jsou dosaženy v rámci dělby práce, protože jsou způsobeny reálnou vrozenou nerovností lidí a nestejností v geografické dostupnosti přírodních zdrojů produkce. Tak jsme v pozici, že můžeme pochopit běh společenské evoluce.“ 

Ludwig von Mises vysvětlil evoluci společenské lidské spolupráce za dělby práce jako kombinovaný výsledek dvou faktorů. Tím je za prvé skutečnost existence rozdílů mezi lidmi (práce) a/nebo nerovnost geografického rozmístění přírodou daných výrobních faktorů (půda); a za druhé objevení toho faktu, že práce prováděná v rámci dělby práce je produktivnější, než práce prováděná v samozásobitelské izolaci. Mises napsal: „Jestliže a do jaké míry je práce v rámci dělby práce produktivnější, než izolovaná práce, jestliže a do jaké míry je člověk schopen zjistit tuto skutečnost, lidské jednání směřuje samo ke spolupráci a spolčování; člověk se stává společenskou bytostí ne tím, že by obětoval svoje vlastní zájmy kvůli mýtickému Molochu, společnosti, ale tím, že sleduje vylepšování svého vlastního blahobytu. Zkušenost učí, že tyto podmínky vyšší produktivity jsou dosaženy v rámci dělby práce, protože jsou způsobeny reálnou vrozenou nerovností lidí a nestejností v geografické dostupnosti přírodních zdrojů produkce. Tak jsme v pozici, že můžeme pochopit běh společenské evoluce.“ 

Jsme si jistý, že základní idejí Evropské komunity je omezit konkurenci mezi zeměmi. Je předkládána společná daňová politika, která dává stranou jakýkoliv důvod pro to, aby se ekonomičtí agenti přemístili z jednoho místa na druhý. S eurem byla zrušena měnová konkurence, která předtím bránila zemím před vytvářením peněz dle libovůle. Bály se znehodnotit svoje měny. S eurem tento strach není již nutný. Koheze Evropské komunity v současnosti je v zásadě kvůli tomu, že vůdci banditů z vedoucích států prakticky podplatili vůdce banditů méně solventních států. Jakmile ekonomická moc Evropy bude upadat tím, že trestá ty co jsou produktivnější více a více, takovéto podpůrné platby již nebudou dále možné. Poté se Evropská unie rozpadne na části.

Rothbard nabídl komentáře k současným ekonomickým záležitostem v časopise "The Free Market" vydávaném americkým institutem Ludwiga von Misese; a soubor jeho sloupků z let 1982 až 1995 je dostupný v knize "Making Economic Sense." (290) Mnoho ekonomů zjistilo, že na svobodném trhu má spotřebitel větší volnost při volbě, než v ekonomice ovládané vládním donucením. Ale zde hrozí jeden mylný krok. Protože spotřebitelé mají větší výběr na svobodném trhu, je jednoduché dojít k závěru, že cokoliv podněcuje volbu, je opatřením pro svobodný trh. Tak ekonom Milton Friedman (1912-2006), v některých kruzích „považovaný za opravdovou esenci hlavního generála“ volnotržních sil, podporoval školské vouchery tak, aby rodiče mohli poslat své děti do škol, které si pro ně vybrali. 

No, dostali Douga Hanna. Pozdě v noci 18. října 1990 student nižších ročníků na slavné Brownově universitě (Providence) oslavoval své 21 narozeniny spolu s spolkem Delta Phi. Ve starobylé koleji a v duchu spolkové tradice toho studenti "mnoho nakoupili", když šli dolů k řadám, kde byla ubytovna. Doug Hann zaječel do větru několik obscénních rasistických výkřiků. Když nějaký student v kolejní ubytovně otevřel okno a zakřičel na Douga aby "se ovládl," Doug vypálil nazpět, eskaloval slovo rasistickým přídomkem a přidal sprosté "homofobní" vyjádření. Následovala krátká, nenásilná konfrontace, po níž student z ubytovny vyplnil stížnost k všemocné universitní "disciplinární komisi."

Během let si pozorovatelé turecké politiky zvyknuli na nevyzpytatelné obraty v politice, která vychází z Ankary. Obzvláště období od politických reforem roku 2017, znamená, že president Recep Tayyip Erdogan, který má velkou kontrolu nad základními funkcemi státu, čelí málo překážkám při změnách svých pohledů na to, co je správné nebo nezbytné. Tento nedostatek efektivní institucionální kontroly jeho autority vede, jak je tomu v současnosti, zemi k ekonomickému útesu.

Rothbard pozměnil slavný Marxův výrok: přál si obojí, jak porozumět světu, tak ho změnit. Toužil po aplikaci idejí, které vyvinul ve svém teoretickém díle na současnou politiku a přinést libertariánský pohled k pozornosti obecné veřejnosti. Jedna záležitost pro něj stála na prvním místě. Podobně jako spisovatel Randolph Borne (1886-1918), tvrdil, že "válka je zdravím státu"; podle toho oponoval agresivní zahraniční politice.

Rothbard pozměnil slavný Marxův výrok: přál si obojí, jak porozumět světu, tak ho změnit. Toužil po aplikaci idejí, které vyvinul ve svém teoretickém díle na současnou politiku a přinést libertariánský pohled k pozornosti obecné veřejnosti. Jedna záležitost pro něj stála na prvním místě. Podobně jako spisovatel Randolph Borne (1886-1918), tvrdil, že "válka je zdravím státu"; podle toho oponoval agresivní zahraniční politice.

Článek Maritna Štěpaníka k válce na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva.