Boj s hate speech
Politickou korektnost a multikulturalismus považujeme za relativně novou věc, tyto věci však působí v USA již velmi dlouho. Příkladem je tento 30 let starý článek.
[Vyšlo v březnu 1991 na Rothbard-Rockwell Review. Autor Starý Bručoun]
No, dostali Douga Hanna. Pozdě v noci 18. října 1990 student nižších ročníků na slavné Brownově universitě (Providence) oslavoval své 21 narozeniny spolu s spolkem Delta Phi. Ve starobylé koleji a v duchu spolkové tradice toho studenti "mnoho nakoupili", když šli dolů k řadám, kde byla ubytovna. Doug Hann zaječel do větru několik obscénních rasistických výkřiků. Když nějaký student v kolejní ubytovně otevřel okno a zakřičel na Douga aby "se ovládl," Doug vypálil nazpět, eskaloval slovo rasistickým přídomkem a přidal sprosté "homofobní" vyjádření. Následovala krátká, nenásilná konfrontace, po níž student z ubytovny vyplnil stížnost k všemocné universitní "disciplinární komisi."
Vznešená komise složená z pěti studentů a pěti učitelů a zaměstnanců administrativy, rozhodla o Dougově případu. Zjistili se zděšením, že byl již recidivistou; v baru spolku o rok a půl dříve, Doug, možná také již trochu společensky znavený, nazval jiného studenta rasistickým přídomkem. Jako trest, byl přinucen navštěvovat "workšop o rasových vztazích" a byl přinucen přijmout poradenství o "možném zneužívání alkoholu," ale z nějakého důvodu se "profesionální" terapeutická péče minula účinkem.
A tak disciplinární komise, upečená presidentem university Vartanem Gregorianem, vyloučila Douga Hanna v lednu 1991, na základě ustanovení jednoho z více než sta nařízení (kódů) o "hate speech" na universitách v celé zemi. Bylo to přelomové rozhodnutí, protože to bylo po prvékrát, že universita šla za povinnou "terapii," vynucené omluvné dopisy anebo dočasné "vyloučení" a sáhla k úplnému a konečnému vyloučení. Nařízení Brownovy university zakazuje "útoky" na "jinou osobu, skupinu nebo třídu osob, "nevhodným, hanlivým a výhrůžným nebo ponižujícím jednáními založenými na rase, víře, náboženství, genderu, handikepu, etnicitě, národnímu původu nebo sexuální orientaci."
Svoboda slova Douga Hanna byla jasně porušena [myšleno z pohledu americké ústavy a práva, pozn. překladatele]; ve své obvyklém "na jedné straně - na druhé straně" přístupu, straré dobré nevýrazné noviny New York Times oznamovaly, že někteří lidé "oceňovali tuto aktivitu jakožto silný vzkaz proti rasismu," jiní div divoucí, měli "strach, že taková extrémní akce, když je kombinována s novými nařízením na kampusech proti hate speech, bude bránit svobodné výměně myšlenek, která je základem podnikání university." Tito kritikové zdá se, ještě nezjistili, že v několika posledních letech byl ideál svobodné výměny myšlenek z většiny universit smeten bokem, aby byl nahrazen významnou pazourou monolitické politické korektnosti levicově liberální linie.
Je fascinující číst některé komentáře různých akademických autorit o Hannově případě. Grant M. Ingle, ředitel "osobních vztahů" University of Massachusetts, Amherst vidí jen zmatek a situační etiku. "Není zde ostrá linie," domnívá se Ingle, která by oddělovala projev od "útočného vystupování a chování." Ale, je zde, Grante. Vzpomeň na první dodatek ústavy. Projev nebo "řečové chování," jestli to tak chceš nazývat by mělo být svobodné a neomezované, i když - obzvláště jestliže - je "útočné". Jednání, jako je udeření někoho přes nos, by nemělo zůstat neomezeno. Robert W. Ethridge asistent vicepresidenta pro "programy pro rovné příležitosti," na Emoryho univerzitě (Atlanta), řekl, že hate speech by neměla být "v dokonalém světě potřebná," ale v našem skutečném světě lidí jsou tak tyto politiky důležité pro odrazování." Velmi pronikavé, Bobe. "V perfektním světě" bychom nepotřebovali ústavu ani listinu práv.
Jedna studentka na Brownově universitě neviděla žádný důvod pro omluvu. Su Ming Yeh tvrdí, že Hann dostal, co si zasloužil. "Ano, je zde svoboda projevu," říká, "ale musíme také zvažovat právo ostatních na život v pohodlí a bezpečném prostředí." Povšimněme si, že ona neaplikuje tento výraz na situaci fysického bezpečí, standardní záležitost policie [Hann mohl být, ale jak je patrné tak nebyl, potrestán za rušení nočního klidu, pozn. překladatele]. Ona si trvá na "právu" na psychický komfort, to jest "právu" na to nemít podrážděné svoje pocity anebo na to, aby nebyly její myšlenky zpochybňovány. Ale, samozřejmě to je to, o čem se předpokládá, že je svobodné zkoumání, hledání pravdy a akademická práce. Pravděpodobně nejzajímavější jsou poznámky a jednání presidenta Gregoriana, který byl na svém předchozím postu, jakožto hlava newyorské veřejné knihovny, neuvěřitelně oblíben newyorským establišmentem. Gregorian byl údajně "rozrušen" novinkami o tom, že Hann byl vyloučen pro porušování nařízení (kódu) stran projevu. Gregorian chce svůj dort a chce ho také sníst: chce být ohnivým bojovníkem proti hate speech, a zatím pózovat jakožto obhájce svobody. Gregorian řeční, že "akademické podnikání" musí "zůstat straníkem heterodoxie, bohatého a plného rozpětí názorů, idejí a vyjádření." Navíc, "předepsané ortodoxie všeho druhu, včetně té, která je nazývána, jakožto 'politicky korektní' řeč, jsou kletbou pro naše podnikání."
Tak jak se srovnat s tímto povýšeným postojem k vyloučení Douga Hanna? Protože, jak vidíte, problémem nebyl vůbec projev, ale "chování" nebo jednání, které zahrnovalo "chování" (projev), který "projevoval flagrantní neúctu k blahu ostatních," včetně různých forem "ponižujících aktivit (projevů)" proti rase, náboženství, genderu bla bla bla v nařízení Brownovy university, které bylo zmíněno výše. Jasně tento "ponižující" (politicky-nekorektní) projev-jednání se nezdá, že by spadalo pod "bohaté a plné rozpětí názorů, idejí a vyjádření,"které jsou vyhlašovány Vartanem Gregorianem.
Výslovněji Gregorian opakuje, že jeho pravidla "nezavrhují slova, přídomky nebo urážky; postihují chování." Tak, kdy se projev stane ponižujícím "chováním" ukazujícím neúctu a tak dále? Ah, tak Gregorian přidává, že to je dáno "slyšením," před dotčenou "disciplinární radou," která rozhoduje o "okolnostech každého případu." Navíc, tento zázračný příslušný proces zahrnuje právo na odvolání se k "výše postavenému činovníku" a nakonec ke Gregorianovi samotnému. No, tak to vyjasňuje vše a jsou všichni libertariáni spokojení?
Jak se Vartan Gregorina dostal ve své křížové výpravě proti hate speech k Brownově universitě? Zdá se, že krátce poté, co převzal svůj vysoký post na jaře 1989, studenti, jak to zuřivě podává, "se staly předmětem zbabělého útoku rasistického a homofobního graffiti." (Můj Bože! Nechutné grafity... na univerzitním kampusu??!) Tato slova, pokračuje, "načmárané anonymně" na dveře ubytoven university, byly "zlým útokem ohrožujícím blaho a bezpečnost studentů na Brownově universitě." Odvážně jako Winston Churchill nebo Goerge Bush, Vartan Gregorian si oblékl brnění v křížové výpravě za vymícení hate speech. "Vydávám vážné varování," hřímá Gregorian, "že tato politika mé administrativy, bude provádět akce proti těm, kteří podněcují nenávist. Je mým záměrem důrazně konat a ihned vyloučit, takové jednotlivce nebo skupinu jednotlivců pro jakýkoliv pokus vnášet a podporovat rasismus, a tak napadat důstojnost našich studentů jakožto členů Brownovy university." Zřejmě je taková "důstojnost" tak křehká, že může být jen udržována heroickými opatřeními.
Zdá se, že pokud zvažujeme Gregorianův militantní postoj, mladý Douglas Hann měl štěstí, že se z toho dostal tak lehko. Jistě by mnohem vhodnějším trestem byla kastrace, provedená veřejně na dvoře tak, aby se dal příklad jiným možným lidem, kteří pokřikují přídomky a tvůrcům grafity. Nebo možná vykuchání a rozčtvrcení. Tento den, zdá se být přicházet rychle, když opozice levicových liberálů, která je proti trestu smrti za vraždu nebo znásilnění, přistupuje k prahnutí po maximálním trestu za také nově nalezené "trestné činy" jako jsou ty, kdy se páchá hate speech anebo se hoví obchodování s akciemi při současným znalostech vnitřnívh firmeních informací (inside stock trading) anebo se obchoduje s dluhopisy s vysokým výnosem.
A ještě, potom všem, Gregorian má tu drzost, říkat, že "den, kdy popře Brownova universita jakoukoliv svobodu projevu studentů, je dnem, kdy se vzdám svého presidentského místa na universitě." Vartan Gregorian, volá svoji sekretářku a diktuje svoje rezignační prohlášení. Jasně, s touto svou kuráží a jeho schopností doouble-thinku, je Gregorian předurčen se dostat v politice daleko [Vartan Gregorian (1934-2021) byl v letech 1997 až 2021 presidentem významné nadace The Carnegie Corporation of New York; v roce 2004 dostal dokonce presidentskou medaily za svobodu, pozn. překladatele].
Je zde, mimochodem, kuriosní mezera v nekonečném seznamu skupin, které nemají být již více ponižovány. Mezi všemi rasami, genderem a tak dále, zde není ani jedna zmínka o osobách anebo skupinách stran ekonomických anebo sociálních vrstev. Jinými slovy, je pořád zcela legitimní podle nařízení (kódu) Brownovy university nebo jiných univerzitních nařízení, pro marxisty nebo dekonstrukcionisty křičet "ty špinavý kapitalisto," bez toho, aby přišlo obvinění o hate speech. Myslí si někdo, že toto opomenutí je náhodné?
Nechme ať poslední slovo přísluší Grantu Inglemu, řediteli "osobních vztahů" University of Massachusetts, Amherst. Zkoušeje to, aby byl prostředníkem, tvrdí, že university mohou potlačovat bigotní poznámky, ale ne bigotní myšlení. "Musíme si uvědomit," notuje Ingle, že studenti "přicházející na universitu," jsou ochuzeni o "multikulturní vzdělání," a tak nejsou plně "připraveni" pro multikulturní život na universitách. Chápu. Myslím, že v budoucnosti střední školy "připraví" a vymyjí studentům mozek tím, že zaměstnají bezpočet multikulturních "poradců" a terapeutů, aby toho dosáhly. Mezitím, jak Ingle oznamuje, lidé jako Doug Hann by měli být rádi, že autority nepřipojí na jejich lebku elektrody a nepokusí se nenávistné myšlení vykořenit přímo.
Starý Bručoun = M. N. Rothbard.