Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha návštěv

Zde je (provizorní) kniha návštěv. Můžete zde zanechat svůj kratší komentář nebo dotaz. Autor však nezaručuje, že na vše z časových důvodů dokáže odpovědět. Urážky a nepatřičné komentáře budou smazány. Stejně jako pokusy o chatování. Pište prosím stručně. Pokud máte pocit, že musíte reagovat obsáhlejším příspěvkem, tak prosím použíjte svůj blog či jinou vaši spřátelenou stránku.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: k sebevraždám

HRK,5. 9. 2016 16:35

Aha. To mne připomíná, že já někde četl, ale bohužel si nepoznamenal, že prý za minulého režimu byla sexuální kriminalita větší než dnes.

k imigraci

Hana Mudrová,25. 6. 2016 9:09

Dlouho jsem tu nebyla, ale opět s potěšením zjišťuji, že mám proč sem chodit. Vidím to dost podobně.

Re: k imigraci

HRK,28. 6. 2016 10:38

Děkuji.

k dělnickým spolkům

Hana Mudrová,2. 12. 2015 9:46

Výrazněji mne k otázce svépomocných spolků přivedla knížečka "Co jsem řekla dceři o manželství", kde se dcerka továrníčkova vedle informací o svém dospívání (a pohlavních nemocech)vede též ke starostlivosti o dělnictvo - přispěla vkladem na založení spolku pro rodičky a nedělky. Ve Francii vyšlo právě v tuto dobu, kolem r. 1892. Nyní jsem narazila na starou kroniku ze druhé poloviny 19. století městečka Choltice, kde kronikáři vyprávějí o lecčems, například o povinnosti postarat se o sirotka nebo chudého občana. Vzhledem k literatuře jako takové se tato potřeba (svépomocné spolky, zajištění)i jsoucí součást života objevuje dost často. Já to jen přelétla, hledala jsem jinou informaci, ale vedu v patrnosti tento zajímavý zdroj. Když to kronikáře popadlo, psal o mnoha detailech. Je velice prospěšné, myslím, takové detaily vytahovat na světlo. Zvláště, když ta osobní zodpovědnost je dnes hlavně trpělivě tu a tam kříšená, než běžně žitá.

Re: k dělnickým spolkům

HRK,4. 12. 2015 10:28

Bohužel u nás v knihovně tu knihu nemají. Ale nedávno na jedné výstavě o životě v secesi jsem četl ukázku z rozpočtu domásnosti, kde bylo uvedeno, že je nutné v rozpočtu pamatovat na charitu. Ta kronika Choltic asi není někde na webu, že? Takovédle informace se shání dost těžko. Obecně se svépomocným spolkům a charitativním spolkům věnuje celkem málo historiků. Já jsem něco popsal zde: http://portaro.eu/huav/search?type=global&q=hynek+%C5%99ih%C3%A1k#?type=global&q=hynek%20%C5%99ih%C3%A1k&pageNumber=1&id=VGvzrbi-Sp2ZrNivaD5x_A&pageSize=30&sorting=default plus tady něco na webu.

Re: Re: k dělnickým spolkům

H.Mudrová,14. 12. 2015 8:16

Ta knížečka "co jsem řekla..." vyšla v roce 1912, kronika je opravdu na stránkách Choltic.
Já celkem dost čerpám z antikvárních pokladů, ale teď mne napadlo, že pár informací o knížečce najdete na http://www.koste.unas.cz/?file=clanky&i=51&c=6
Je fakt, že někdy jen zírám, co všechno se vytratilo informací u lidí, co třeba k tomu tématu něco učí. A tak jsem kopírovala i svým pedagogům na VOŠ i VŠ, třeba i z historie Romů a tak podobně... Ale je také pravda, že jsem si sama vytvářela některé představy o době i z literatury, od antiky po modernu a mívala jsem dobrou paměť, takže jsem byla schopna vstupovat do diskuzi na přednáškách a pod. Takže třeba na tu pitomou klišoidní větu, že nám milosrdenství přineslo až křesťanství, vrčím hůř, než pes ;-)

Re: Re: Re: k dělnickým spolkům

HRK,15. 12. 2015 17:51

Děkuji za odkazy, podívám se na ně.

Myslím, že se toho vytratilo opravdu dost. Myslím, že i mentalita lidí je dnes z části jiná.

Každopádně díky.

K článku: „Kdo je vinen násilím státu?“

Joe D,16. 10. 2015 15:30

Citace: „Bez mnoha tisíc malých Hitlerů by Hitler nebyl vůbec ničím.“

Přesně tak a toto se samozřejmě v letech 1945 – 1946 nejen v Norimberku zametalo pod koberec a neřešilo. (Dle mne např. Albert Speer a mnozí další neměli být vůbec souzeni.) Obzvlášť vtipné jsou tzv. zločiny „proti lidskosti“ které samozřejmě v té době nebyly součástí zákoníků. Takže to by bylo jako dnes odsoudit člověka ze překročení rychlosti v obci podle nynějších zákonů přitom tenkrát ty platné neporušil. Kdo potrestal Harry S. Trumana za zločiny spáchané na civilním obyvatelstvu Hirošimy a Nagasaki atd.?

Z mnoha dalších mě utkvěl v paměti např. masakr na Švédských šancích, kde byl sice částečně potrestán (až příliš horlivý velitel, který chtěl jen dělat svoji práci lépe než průměrný voják), ale nakonec byl osvobozen a prohlášen za hrdinu protinacistického odboje. Jen mě tak napadá kolik těch jež s nacisty aktivně spolupracovali, skončili ve špičkách vedení strany KSČ a kolik z nich by dál vesele pokračovalo korporativním-klientelismem úspěšného „demokratického“ státu ještě dnes, kdyby dřív nezemřeli.. Hold moc je pro většinu lidí až příliš velké lákadlo. A přitom se tak zaslepení upínají k té svoji víře, že libovolná autorita, která má přístup k neomezeným zdrojům (loupit a drancovat) je chrání a dělá to pro jejich dobro..

Zlo, si vždycky najde cestu :-(((. Buď musejí být všichni andělé (a nenechat se ovládat) což je velmi nepravděpodobné až nemožné (hraničí s vírou komunistů o toho „dokonalého“ člověka) a nebo musíme brát lidi takoví jací jsou a snažit se jim zatarasit cestu k jakémukoliv zdroji neomezené moci za každou cenu. Jenomže bytí realistou se ve světě, kde vládne jen ideologie je dnes obzvlášť těžké. Je mi z toho smutno.. A to ani ne tak kvůli sobě, ale kvůli ostatním lidem, dětem..

Díky Vám Hynku za velmi zajímavý článek a naprosto s Vámi souhlasím.

Re: K článku: „Kdo je vinen násilím státu?“

HRK,21. 10. 2015 9:28

Děkuji!

K tomu veliteli na těch šancích viz i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karol_Paz%C3%BAr

Hlinkovy gardy atd.:)

k reklamě u Kellera

Hana Mudrová,11. 9. 2015 9:54

Dobrý den, opět jste mne potěšil. Nevím, jak to vytušíte, ale nedávno jsme o reklamě diskutovali a zamýšlela jsem se dál nad jejím fungováním - ne tedy tak pilně, abych si něco většího nastudovala, nicméně některé citace znám ;-)
Vzpomínám si mimo jiné na výchovný efekt reklamy právě v tom smyslu, že se člověk choulí zimou a uvidí reklamu na zimník. Může to vypadat směšně, ale chválím prospěšnost reklamy na hygienické pomůcky při úniku moči (jsou i pro pány). Jen málokdo si umí představit ty psychické zábrany, když člověk nezvládá takovou intimní záležitost, jako je "udržení". Pracuji se seniory a vím, že se leckdo i zavírá doma, odmítá cestovat - a ke svému úžasu jsem totéž zjistila i u mladších žen (holt u matek se vyskytují období, třeba po námaze...). Dálkový autobus, byť s WC, je pro ne neúnosné, jít na toaletu ve vlaku je více anonymní. Navíc moč znamená zápach i při malé kapce. A najednou tu byly vložky! A ženám došlo, že by vlastně mohly nejdřív vyzkoušet i ty "obyčejné" a hned je na světě líp. nebo reklama o tom, že nějaká sexualita je i se šedinami fajn a dostupná. Jsou prostě věci, o kterých není špatné, že nám poví reklama, protože je to tabu pro běžnou debatu.
Na straně druhé vím od sociálně slabších žen o vlivu reklamy plenkové - měly pocit, že když dítě nechají den, dva v jedné pleně, že se nic neděje. Tehdy byla reklama taková neurčitá a dámy se na ni (i alibisticky) vymlouvaly.

Re: k reklamě u Kellera

HRK,17. 9. 2015 13:21

Ano, jistě, reklama má určitě i funkci informační. Já sám moc na reklamu nedám, ale už mne v životě několikrát informovala o věcech, o kterých jsem neměl ani tušení, a které mi dost pomohli. Popravdě celkem nechápu, proč je Abeceda prosperity od páně Kellera tak populární?!?

Re: Re: k reklamě u Kellera

H.Mudrová,23. 9. 2015 10:31

Kellera nám doporučovali na fakultě a kolegyním se moc líbilo, jak je čtivý, srozumitelný - zkrátka úleva od jiných akademických textů. Byly to i ženy starší, které na filozofické přežvykování moc nejsou, jsme spíše praktičtější nátury ;-)

Re: Re: Re: k reklamě u Kellera

HRK,24. 9. 2015 9:46

Aha, děkuji za vysvětlení.

k bydlení dělníků a vesničanů

Hana Mudrová,5. 8. 2015 10:44

Měla jsem možnost srovnávat. Sice chabou, ale měla. V Chotěboři u zámečku (naproti parku)je řada přízemních domků ze 17.-18. století, jeden už má jen obvodové zdi. Prolezla jsem ho (pokud se dalo), když ještě střechu se šindeli měl. Dnes by Vám to bydlení mohla ukázat některá současná rodina ve dvou nebo třech zbývajících. ty domky postavilo panstvo pro své poddané a mrňavé je to dost a dost. V pražském činžáku s Holešovicích, dnes zbouraném, byla pavlač zasklená, byty s příslušenstvím na chodbě (spíše 2.pol. 19.stol.) a s obytnou kuchyní tak 2,5x 3 m a pokojem kolem 3x4m. Nyní v pohraničí jsem viděla pár posledních, rozpadajících se domků velikosti zahradní chatky (mimochodem v současnosti bývají upravovány seniory pro delší nebo trvalé bydlení), ale s chlívky a kůlnami okolo. Proto v domě nemusí být až takový pocit těsnosti - venkov znamená i prostor dvora, kam se dá vyběhnout a je to také "můj" prostor. Několik větších nebo velkých domů a vilek je dnes neprodejných, protože se tu dřív brala voda z potoka a studna, natož vodovod, chybí. Také se tu počítalo s vysycháním povrchových studní a chod domácnosti se tomu musel přizpůsobit. Třeba velký úklid s velkým praním od srpna do prosince prostě nebyl možný, pokud se nepřivezla voda odjinud... Jiná je také situace rodiny a jiná lidí svobodných. Je dobré, že se i takovým tématům věnujete.

Re: k bydlení dělníků a vesničanů

HRK,6. 8. 2015 9:32

Zdravím děkuji za komentář. To je pravda, že dvorek či okolí na venkově znamenaly o něco snadnější únik z těsnosti bydlení, jaký asi ulice měst nemohly poskytnout. Jinak ty domky v Chotěboři znám, šle jsem okolo nich několikrát. Jeden byl už jen s obvodovými zdmi a další se více méně opravovaly, v jednom bydleli i Romové. Někdy se tam zase vypravím a občíhnu situaci.

Re: Re: k bydlení dělníků a vesničanů

Hana Mudrová,6. 8. 2015 10:26

já se k tomu polo zřícenému dostala dost včas na to, abych vylezla po úzkých sešlapaných schůdcích na půdu. Tehdy jsem si uvědomila, že se tam dalo spát - tlustý komín dlouho hřál. V tom pavlačovém bytě jsem občas přespala. nebylo to o mnoho horší nebo těsnější, než když jsem žila v 1+1 v paneláku s rodinou. Když vezmete rozlohy starých panelákových bytů (málokdo měl 3+1, kolem 52 m čtverečních myslím) a fakt, že ve 2+1 běžně bydlely čtyřčlenné rodiny za socíku, není divu, že ani ten starý pavlačový byt ke konci 20.století nevadil. Dá se v tom žít... Vlastně je to zajímavý koloběh, protože opět zjišťujeme, jak málo lidé pro sebe chtějí mít prostoru, ale jen aby nějaký měli. Nyní se malinké kuči navrhují jedna za druhou. Pohybujeme se v kruhu, vlastně spirále :-)

Re: Re: Re: k bydlení dělníků a vesničanů

HRK,11. 8. 2015 11:21

Já myslím, že zrekonstruovaný pavlačák je dnes lepší než panelák. Jinak dnes je situace přece jen o něco obohacena. Regulace z důvodu památkové ochrany a životního prostředí a z důvodu urbanistických plánů možnosti nové výstavby či přestaveb omezují. Toto snižuje nabídku bydlení. A řekl bych dle zkušeností třeba z Brna, že většinou jsou zamítnuty bytovky než rodinné domky. Také velká města jsou dnes zřejmě zalidněna o něco více než dříve, byť část těch nových obyvatel má trvalé bydliště jinde. Toto zvyšuje poptávku po bydlení.

ad kriminalita dříve a po revoluci

H.Mudrová,2. 7. 2015 8:47

Se závěrem Vašeho článku souhlasím. Kriminalitu, její proměny a růst bychom měli posuzovat také v kontextu vývoje v okolních zemích, protože jsou jevy, které nebyly omezeny nebo rozděleny železnou oponou. Patří mezi ně například zneužívání dětí a incesty, domácí násilí. Jak uvádíte, vymizely dřívější rozšířené typy trestných činů - příživnictví, veksláctví, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Objevily se nové, případně se poupravily - výroba a distribuce drog, trestné činy bílých límečků, Vámi zmíněné další formy ohrožení osobnosti - stalking a pod. Možná by se daly nějaké statistiky dohledat v kriminologickém ústavu.

Re: ad kriminalita dříve a po revoluci

HRK,3. 7. 2015 10:38

Zdravím. Souhlasím. Celkem jsem byl překvapen, že to tu není (zatím) řádově horší než za minulého režimu. Zřejmě v tom podstatnou roli hraje i informační politika (dnes se dozví člověk z médií o těchto činech zřejmě častěji). Chtělo by to na toto téma nějakou studii, ale to je v současnoti mimo mé možnosti.

Re: Re: ad kriminalita dříve a po revoluci

H.Mudrová,7. 7. 2015 20:29

Dovolím si Vám nabídnout své dvě menší e-knihy o dvou fenoménech v běhu času, o domácím násilí a sex.zneužívání dětí a incestech. Nešetřila jsem tam výčtem pramenů takže i ten za to stojí. http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=739 a http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=656. Takže pokud budete chtít zkoumat někdy souvislosti těchto jevů...