Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Elektronická kniha je založena na podstatně rozšířeném původním článku o T. G. Masarykovi, Ludwigu von Misesovi a klasickém liberalismu. Původní článek vyšel v prosinci roku 2010 a lednu roku 2011 na webu www.mises.cz. Pokud váháte, zda byl Masaryk spíše liberál anebo spíše socialista, tak čtěte dále. Nicméně už teď můžeme uvést, že Masaryk se blížil spíše tomu druhému, byť v duchu intervencionismu či fabiánského socialismu. Domnívám se, že je dobré znát Masarykovo dílo, protože Masaryk byl jedním ze spolutvůrců Evropy tak, jak ji dnes známe.

V této stati se budeme zabývat nedokonalostí informací na pracovním trhu. V dnešní době je poměrně snadné nalézt nějakého soukromého zprostředkovatele práce (personální agentury) nebo brigády v každém trochu větším městě. Tyto zpostředkovatele práce lze nalézt běžně na internetu a tamtéž lze nalézt i nabídky práce. Tento sektor služeb je dnes běžný i přes existenci úřadů práce, které se mimo jiné věnují též zprostředkování práce. Bylo by proto nošením dříví do lesa psát o tom, jak se dnes lidé (zaměstnanci i zaměstnavatelé) vyrovnávají na pracovním trhu s nedostatkem informací. Podíváme se tedy na to, jak to dělali lidé u nás před 100 a více lety.

Nyní nastal čas představit knihu autora tohoto webu, kterou vydal Ludwig von Mises Institut (www.mises.cz). Předkládaná kniha se zabývá převážně obdobím tzv. divokého kapitalismu, tedy obdobím 19. století, počátkem 20. století a případně i obdobím tzv. první republiky. Toto období nemá většinou mezi lidmi dobrou pověst, i přes do té doby nevídaný, hospodářský pokrok. Přesto novější práce historiků již podávají poněkud objektivnější obraz dané epochy. Tato kniha má za úkol poukázat na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. Zabývá se především touto epochou v Českých zemích (zejména na Moravě) a ve Velké Británii. Nejde o dílo vědecké, ale populárně naučné. Stejně tak nejde o dílo vyčerpávající, ale spíše o nástin problému. Druhým cílem knihy je ukázat, že řada dnes veřejným sektorem poskytovaných statků a služeb byla dříve běžně a masově poskytována soukromým sektorem a na bázi dobrovolné, ať už v úzkém, nebo širokém smyslu slova. I když se historie nedá přesně zopakovat, může být užitečná a inspirativní. A to zvláště v době, kdy rozsáhlé chronické dluhy veřejných rozpočtů ohrožují financování těchto statků a služeb. Tyto okolnosti mohou nutit k hledání různých alternativních řešení. Cílem knihy tedy není, až na výjimky, kritika veřejného poskytování statků a služeb, anebo porovnávání různých druhů efektivnosti u těchto dvou metod produkce statků a služeb. Kniha se zabývá dopadem některých činností veřejného sektoru na chudší části populace.

Brazilský filozofický časopis Dicta & Contradicta zpovídá Hanse Hermanna Hoppeho, 15. července 2013.
Přeložil Tomáš Macháček.

V současných diskuzích o veřejně financovaných službách, jak jejich kritikové, tak příznivci zpravidla opomíjejí jednu z možností jejich financování. Vedle financování skrze prodej a nákup na trhu a vedle nuceného financování prostřednictvím daní, existuje ještě jeden způsob. Tímto způsobem je dobrovolné obdarování - charita. Zdá se, že tato je oběma tábory nedoceněna. V tomto příspěvku se podíváme na charitativní financování vzdělání a zejména jeho zpřístupnění chudým, pomocí tzv. školských spolků v našich zemích v době před první světovou válkou (případně i za první republiky), tj. před vznikem státu blahobytu, tak jak ho známe dnes (Pozn.: ve zkoumané době ovšem už existovaly státem, zeměmi a obcemi zřizované a dotované školy, a také povinná školní docházka.).

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Hans Hermann Hoppe o centralizaci a secesi pro The Brussels Journal.
Přeložil Tomáš Macháček.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Možná jste se již setkali někde v diskuzi s tvrzením, že poválečný „sociální“ stát díky vysokým daním rozdával plnými hrstmi obyvatelstvu celoroční nadílku, jenže pak přišli na scénu zákeřní „neoliberálové“, naprosto rozložili stát a dnes už tak v podstatě stát nic neřídí, do ničeho nemluví. Sepsal Tomáš Macháček.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Šmejdi, jak je neznáte. Možná, že po přečtení této stati si čtenář trochu poupraví názor na tzv. šmejdy a jejich akce.

Za dobu posledních pěti let se pokusy o reformu Amerického systému zdravotní péče zaměřily primárně na poptávkovou stranu trhu, a speciálně na trh s pojištěním. Přesto tyto reformy nedosáhly signifikantního zlepšení ve výstupu zdravotní péče, ani redukce nákladů. Jak upozornil specialista na zdravotní péči John. C. Goodman ve Forbes, pomalý růst výdajů na zdravotní péči ve Spojených státech koreluje úzce s nabídkovou stranou reforem, jako je dostupnost spořících účtů. Redukce výdajů nebo nákladů není efektem Affordable Care Act.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

V 18. století, stejně jako po tisíciletí předtím, chodil podomní prodejce s vakem na zádech od dveří ke dveřím. Když vídáme tuto zastaralou metodu na ulicích každého města v Americe, namísto v muzeu koloniálního Williamsburgu, víme, že to má na starosti vláda. Poštovní úřad je federálním úřadem od roku 1775. A od roku 1872 je, pro kohokoliv jiného než vládního zaměstnance, nelegální doručit dopis. V tom roce Kongres zakázal, na žádost Poštovního úřadu, laciné a rychlé doručování od Pony express. Byla to poslední expresní služba dostupná běžným poštovním zákazníkům.

Různé země a regiony mají často odlišný chod života a institucí. Pokud v cizině člověk pobývá déle, tak se s těmito skutečnostmi dříve nebo později setká. Jednou z takových skutečností je i  National Trust, který působí ve Spojeném království, a který představuje dobrovolnou organizaci, která se zabývá ochranou přírodních a kulturních památek v zemi (výjma Skotska, kde působí podobná organizace). Svým rozsahem nemá tato organizace v České republice žádnou obdobu [1]. V tomto příspěvku si National Trust, jako možnou alternativu k veřejné péči o přírodní a kulturní památky, přiblížíme a podíváme se i na jeho činnost. Budeme mít ovšem na paměti, že ve Spojeném království je celá řada jiných spolků a indviduálních aktivit stran péče o památky.
 

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Frakční bankovnictví jako podvod nebo alespoň chyba.

Když většina lidí zaslechne slovo „revoluce“, představí si okamžitě pouze přímou fyzickou konfrontaci se Státem: stavění barikád na ulici, rvačku s policajtem, dobytí Bastily či jiných vládních budov. Ale toto je pouze malá část revoluce. Revoluce je mohutný, komplexní, dlouhodobý proces, komplikované hnutí s mnoha životně důležitými částmi a funkcemi. Je to autor pamfletů, píšící ve své pracovně, je to žurnalista, politický klub, agitátor, organizátor, aktivista na kampusu, teoretik, filantrop. Je to tohle všechno a víc. Každá osoba a skupina má svou roli, kterou hraje v tomto velkém komplexním hnutí.

Poznámka k ekonomické kalkulaci podruhé: Motivace.