Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Před pár měsíci jsem při četbě jednoho článku narazil na téma dnešního školství. Tento staromilsky pojatý článek viděl ideální školství zhruba ve formě prvorepublikového školství. Mimo jiné se opřel do různých reformátorů, ale i do tzv. sluníčkových rodičů, kteří vyznávají unschooling, a kteří by prý dětem dovolili dělat si, co tyto chtějí. Což by vyústilo v bezpráví a chaos ve školách (v originálním článku označeno jako anarchie). Občas se takový názor objeví i v některé z diskusí. Napadlo mne, zda je to či není pravda. A rozhodl jsem se zalistovat v do češtiny přeloženém díle Petera Graye, který je sám velkým propagátorem unschoolingu.

2. srpna 1988 ohlásil prezident Reagan, že se rozmyslel ohledně pro-odborářského zákona o propouštění. Před třemi měsíci jej vetoval, ale nyní jej nechal vstoupit do platnosti jako zákon bez jeho podpisu po intenzivním tlaku ze strany prezidentského kandidáta George Bushe a bývalého minstra financí Jamese Bakera, nyní předsedy Bushovy kampaně. Reagan tvrdil, že pouze tato akce mu umožní podepsat zákon o obchodu, jenž nemá sobě rovného ve svém proti-spotřebitelském protekcionismu. Reaganovi věrní přívrženci tvrdí, že jakožto Velký Komunikátor použil svých schopností ke zvrácení růstu Leviatana a zahájení nové éry svobody a volných trhů. Reagan sám prohlásil: „Je načase omezit a zvrátit růst státu.“. Avšak po téměř osmi letech Reaganismu, volání po dalších vládních intervencí v hospodářství bylo tak mocné, že Reagan opustil volnotržní pozici a smířil se s dalším mrzačením ekonomiky a našich svobod. Ve skutečnosti množství volnotržních úspěchů dosažených administrativou je tak malé, že se dá spočítat na prstech jedné ruky. A to ještě několik prstů zbude.

Běžně se dnes soudí, že supermarkety a podobné velké prodejny likvidují drobnější konkurenci. Obchod se tak více koncentruje a na malometrážní prodejny zbývá méně zákazníků a tržeb. Te je částečnou pravdou, protože některé maloprodejny a maloprovozovny (případně střední provozy) skutečně mohou v důsledku vzniku supermarketu zaniknout. Zároveň však platí, že výstavba supermarketu je impulsem pro vznik jiných malých prodejen, které se často hromadí právě u nového supermarketu. Tomu se zde budeme nyní věnovat.
 

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Niall Ferguson není žádný rakušan ani libertarián a není ani ekonomem. Je anglickým historikem a ekonomickým historikem a je relativně dosti liberální. Přesto lze v této jeho knize objevit mnoho názorů, které jsou dosti shodné s rakouskými ekonomy a libertariány. Zvláště cenné jsou části zabývající se úpadkem Západu z důvodu rozvinutého intervencionismu.

Již jednou jsem se zabýval tím, jak v době tzv. divokého kapitalismu stát v Habsburské monarchii omezoval možnosti nižších vrstev si zlepšit život [1]. Později se mi do ruky dostala kniha historičky Květoslavy Málkové „Vývoj živnostenské otázky v Rakouském Slezsku 1859-1914“, která je v tomto směru mnohem podrobnější, než prameny, které jsem četl předtím. Tato kniha dovoluje celkem dobře stanovit i velikost tehdejších překážek, které se lidem stavěli do cesty, pokud chtěli svůj osud zlepšit, jako podnikatelé-živnostníci či podnikatelé-obchodníci (podomní obchodníci). Vezmeme to zde poněkud ze široka. Půjde zde sice o informace týkající se především tzv. Rakouského Slezska po roce 1859, ale zde zkoumané živnostenské zákonodárství mělo platnost pro celé České země (Rakousko).

Již jednou jsem se zabýval tím, jak v době tzv. divokého kapitalismu stát v Habsburské monarchii omezoval možnosti nižších vrstev si zlepšit život [1]. Později se mi do ruky dostala kniha historičky Květoslavy Málkové „Vývoj živnostenské otázky v Rakouském Slezsku 1859-1914“, která je v tomto směru mnohem podrobnější, než prameny, které jsem četl předtím. Tato kniha dovoluje celkem dobře stanovit i velikost tehdejších překážek, které se lidem stavěli do cesty, pokud chtěli svůj osud zlepšit, jako podnikatelé-živnostníci či podnikatelé-obchodníci (podomní obchodníci). Vezmeme to zde poněkud ze široka. Půjde zde sice o informace týkající se především tzv. Rakouského Slezska po roce 1859, ale zde zkoumané živnostenské zákonodárství mělo platnost pro celé České země (Rakousko).

Ve (14.) týdnu roku 2015 vyšla další moje tištěná publikace "Příspěvky k dějinám divokého kapitalismu podruhé". Tato publikace se zabývá obdobím tzv. divokého kapitalismu, a to obdobím 19. století a 1. poloviny 20. století. Tato epocha nemá většinou mezi lidmi dobrý zvuk i přes do té doby nevídaný hospodářský pokrok. Publikace má za úkol ukázat pomocí čtyř příspěvků na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. První příspěvek se věnuje podnikatelům období divokého kapitalismu a jejich poměrně rozsáhlé charitativní a obecně prospěšné činnosti. V　druhém příspěvku jsou rozebrány stanovy svépomocného Podpůrného a hudebního spolku zřízenců Č. S. D. ve Velkém Brně. Třetí příspěvek se zabývá svépomocnými aktivitami Svépomocného spolku "Dobročin" v Brně Židenicích. Je zde mimo jiné diskutováno o rozlišování mezi zasloužilými a nezasloužilými potřebnými a o finanční stabilitě těchto aktivit. Konečně ve čtvrtém příspěvku porovnáváme bydlení vesnických nižších vrstev s bydlením nižších vrstev v rozvíjejících se městech (dělníci, horníci atd.) a zabýváme se tím, zda v tomto ohledu došlo k nějaké pauperizaci.