O původu peněz I
Překlad další rakouské knihy výjde nyní formou článků. A vedle toho v záložce E-KNIHY na vás čeká kompletní překlad Misesovy knihy SVOBODNÝ TRH A JEHO NEPŘÁTELÉ!
[Přeloženo z originálu „On The Origins of Money“ od Karla Mengera. Vyšlo roku 2009. Dostupné na www.mises.org]
I. Úvod
Je zde fenomén, který od věků a ve zvláštní míře přitahoval pozornost sociálních filosofů a praktických ekonomů, a to skutečnost, že jisté komodity (to jsou v rozvinutých civilizacích ražené mince zlata a stříbra spolu následně s dokumenty zastupujícími tyto mince) se staly universálně akceptovaným prostředkem směny. Je zřejmé i pro nejobyčejnější inteligenci, že nějaké komodity by se měl vlastník vzdát ve směně za něco jiného pro něj více užitečnějšího. Ale že každý ekonomický agent v národě by měl být připraven směnit svoje zboží za malé kovové disky patrně neužitečné jako takové nebo za dokumenty, které tyto zastupují, je procedurou tak se příčící běžnému směru myšlení o věcech, že se nemůžeme dobře divit tomu, jestliže i význační myslitelé jako Savigny ji shledávají jako "mystickou".
Nesmí se předpokládat, že forma mince nebo dokumentu používaného jako současné peníze vytváří hádanku tohoto fenoménu. Můžeme odhlédnout od těchto forem a jít nazpět k dřívějším stádiím ekonomického rozvoje nebo vlastně k tomu, co trvá v zemích tu i jinde, kde nalézáme drahý kov v neraženém stavu sloužící jako prostředek směny a i jisté jiné komodity, dobytek, kůže, kostky čaje, desky soli, mušle kauri atd.; pořád jsme konfrontováni s tímto fenoménem, pořád musíme vysvětlit proč je ekonomický člověk připraven akceptovat jistý druh komodity, i když ji nepotřebuje nebo je jeho potřeba již touto komoditou pokryta, ve směně za všechno zboží, které přinesl na trh, zatímco přestože zde není nic, co by potřeboval a vzal v úvahu v první okamžik, s ohledem ke zboží, které zvažuje získat během transakce.
A proto zde jde od prvních pokusů odrážejících uvažování o společenském fenoménu až k našim vlastním časům, nepřerušovaný řetěz výkladů o charakteru a specifických kvalitách peněz v jejich vztahu ke všem ustaveným obchodům. Filosofové, právníci a historici a i přírodovědci a matematici se potýkali s tímto pozoruhodným problémem a nejsou zde žádní civilizovaná lidé, kteří by si k tomuto neopatřili svůj příděl rozsáhlé literatury. Jaký je charakter těchto malých disků nebo dokumentů, které sami o sobě neslouží k žádnému užitečnému účelu, a které nicméně v rozporu se zbylou zkušeností putují z jedněch rukou k druhým ve směně za nejužitečnější komodity, ba, o něž každý tak horlivě usiluje toho, aby se vzdal svého zboží? Jsou peníze organickým členem ve světě komodit anebo jsou ekonomickou anomálií? Máme přiřazovat své obchodní měně a její hodnotě v obchodě stejné příčinné předurčení jako jinému zboží nebo jsou odlišným produktem konvencí a autority?
II. Dosavadní pokusy o řešení
Doposud může být sotva nárokováno stran výsledku výzkumu výše uvedeného problému, že jsou dostatečně přiměřené buď k velkému rozvoji historického výzkumu obecně anebo k vynaloženému času a intelektu, vydaným ve snaze o řešení. Záhadný fenomén peněz je i dnes bez vysvětlení, které uspokojuje; a není zde ani shoda na nejzákladnějších otázkách jeho charakteru a funkcí. Ani v těchto dnech nemáme uspokojující teorii peněz.
Idea, která leží jako první po ruce stran vysvětlení specifické funkce peněz, jakožto univerzálního prostředku směny, odkazuje na obecnou úmluvu (konvenci) anebo výkon práva. Problém, který zde chce věda vyřešit, se sestává z toho, aby bylo podáno vysvětlení obecného, homogenního směru jednání, které sleduje jednání lidských bytostí, když se tito zabývají obchodem, který pokud je činěn bez zasahování, je neoddiskutovatelně společenským zájmem, a který se ještě zdá být v konfliktu s nejbližšími a okamžitými zájmy smlouvajících jednotlivců. Za takových okolností, co by se toho problému mohlo týkat více, než názor odkazující se na předcházející procedury, které vidí příčiny mimo sféru individuálního zvažování? Předpoklad, že určité komodity, obzvláště drahé kovy byly pozvednuty na prostředek směny obecnou úmluvou anebo právem, v zájmu všeobecného blaha, řeší těžkosti, a řeší je zdánlivě snadněji a přirozeněji, ježto tvar mincí vypadá jako žeton daný státní regulací. Takovýto je ve skutečnosti názor Platóna, Aristotela a římských právníků těsně následovaných středověkými spisovateli. I nejnovější vývoj teorie peněz se v podstatě nedostal za toto hledisko. (1)
Pokud je to ověřováno mnohem podrobněji, tak předpoklady stojící za touto teorií dávají prostor vážným pochybám. Nějaký případ takového velkého a universálního významu a všeobecné známosti, jako je ustavení všeobecného prostředku směny právem anebo úmluvou, by se byl určitě udržel v paměti lidí, ježto by určitě by musel být proveden na velkém množství míst. No, žádné historické památky nám nedávají hodnověrné poselství o jakékoliv transakci, která prokazuje buď zřetelné uznání nyní používaného prostředku směny anebo odkazuje na jejich převzetí lidmi poměrně nedávných kultur, což mnohem méně svědčí o takovýchto počátcích používání peněz v dřívějších dobách ekonomické civilizace.
A ve skutečnosti většina teoretiků stran tohoto předmětu neskončila s vysvětlováním peněz, jak uvedeno výše. Zvláštní přizpůsobivost drahých kovů pro účely měny a mincovnictví byla povšimnuta Aristotelem, Xenofónem a Pliniem a ve větším rozsahu Johnem Lawem, Adamem Smithem a jeho následovníky, kteřížto učenci všichni hledali další vysvětlení volby jako prostředku směny mezi těmito kovy, v jejich specifické kvalitě. Nicméně je jasné, že volba drahých kovů jakožto peněz pomocí zákona a úmluvy, i kdyby byla učiněná následkem jejich zvláštní přizpůsobivosti pro monetární účely, předpokládá pragmatický původ peněz a volbu těchto kovů, a tento předpoklad je ahistorický. Dokonce ani teoretikové zmínění výše se čestně nepostavili problému, který má být vyřešen, totiž jak se to stalo, že jisté komodity (na jistém stupni kultury drahé kovy) by měly být pozdvihnuty mezi množstvím všech jiných komodit a akceptovány jako obecně uznaný prostředek směny. Tato otázka se netýká nejen původu, ale také charakteru peněz a jejich pozice ve vztahu k jiným komoditám.