Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nemoc veřejného mínění

19. 8. 2020

[Autor Thomas DiLorenzo. Vyšlo 29. června 2020]

 

V roce 2013 historik a spisovatel Thomas Fleming, autor více než padesáti knih včetně životopisů George Washingtona a Benjamina Franklina a historie dvou světových válek, učinil příspěvek k Americké občanské válce ve své knize „A Disease in the Public Mind: A New Understanding of Why We Fought the Civil War.“ Druh „nemoci veřejného mínění“, o kterém Fleming hovoří se zdá, že zahájí druhou vlnu, které se mnozí obávají jako toho, co zahájí druhou občanskou válku.

 

Fleming je rozpačitý v tom, že Spojené státy byly „jediným národem na světě, který vedl válku za ukončení otrokářství.“ Všechny ostatní země (Velká Británie, Španělsko, Francie, Nizozemí, Dánsko, severní státy USA) ukončili otroctví mírově během 19. věku. Fleming také nevěří, že průměrný voják Konfederace bojoval na obranu otrokářství, protože „pouhých 6 % z celé bělošské populace“ Jihu v roce 1860 vlastnilo otroky a tak 94 % ostatních nic ohledně tohoto systému neriskovalo. 

 

vasekveselka.jpg

I v České republice se vyskytují šílení čeští Yankeeové

 

Tak proč tedy byla podle Thomase Fleminga válka? Za prvé, zde byla „škodolibá nevraživost“ Jižanů vůči „Yankeeům“ z Nové Anglie, kteří věřili, že byli Bohem vybraným lidem oprávněným vládnout nejen Americe, ale světu. Dnes se takoví lidé nazývají „neokonzervativci.“ Jižané samozřejmě s tímto nesouhlasili. 

 

Za druhé bylo zde 25 nebo tak nějak bohatých a mocných novoanglických abolicionistů, kteří opustili křesťanství, odsoudili Ježíše Krista a přijali mentálně vyšinutého vraha, Johna Browna, který se sám popsal jako komunista, za svého „spasitele“, financovali jeho teroristické krvavé lázně. Brown a jeho společníci povraždili celé rodiny v Kansasu, které nevlastnili otroky, včetně vraždy Jamese P. Doyle a jeho dvou synů před jejich ženou a matkou. Brown řekl, že jeho účelem bylo „uvést teror do srdcí lidí, kteří jsou pro otrokářství.“ Racionalizace masového vraždění jako takového, je „nemocí veřejného mínění“, jak to popsal Fleming. Je také ideologií, která živená administrativou presidenta Lincolna, vedla totální válku proti celé civilní populaci Jihu, pomocí oddílů generála W. T. Shermana zpívajících „John Brown‘ Body“, když tyto oddíly znásilňovaly, plenily a drancovaly na své cestě skrze Georgií a Jižní Karolínou.

 

Yankeeové z Nové Anglie „inklinovali k tomu věřit v morální zpustlost kohokoliv, kdo s nimi nesouhlasil,“ fakt, který „prostupoval“ Novou Anglii, říká Fleming. Vyzbrojeni takovýmto myšlením, takoví Yankeeové z Nové Anglii, jako William Lloyd Garrison, vedli dekádu dlouhou křížovou výpravu proti Jižanům, říkaje, že jim „vládl Satan,“ nazvali je oblastí „jedné velké Sodomy.“ A jiné urážky jsou reminiscencí na čarodějnické procesy v Salemu (Massachusetts), poznamenává Fleming. A někdo se diví, že Jižané nechtěli již být „spojeni“ s Yankeemi z Nové Anglie.

 

Ralph Waldo Emerson „vyjádřil úctu a téměř zboštění Johnu Brownovi,“ píše Fleming. Henry David Thoreau řekl, že „Brown byl Ježíš“ a „nejhumánnější člověk v zemi.“ Tyto vůdčí majáky literatury Nové Anglie byly jasně šílené. Jsou zde podobnosti s dnešními rádoby revolucionáři, kteří pekelně usilují o podnícení druhé občanské války. Levičáci, kteří ukazovali nekontrolovatelnou, násilnou nenávist vůči presidentu Trumpovi posledního 3,5 roku, činili tak proto, že skutečně nenávidí lidi, kteří Trumpa volili a dostali ho do úřadu. Neodsuzují je jako satanisty nebo sodomisty, jak to bylo činěno v 19. věku s Jižany, ale označují je za „ohavné“ rasisty, sexisty, homofoby atd. atd. Několik let před porážkou královny Hillary, Clyde Wilson poznamenal na LewRockwell.com v článku nazvaném „The Yankee Problem in America“, že Hillary Clintonová vyrůstající v Illions a vzdělávaná v Nové Anglii, je „museálním příkladem druhu Yankee.“

 

To jsou ti lidé, kteří sní o zničení kapitalismus a jeho nahrazení vlastní verzí sovětského centrálního plánování pod maskou „Zeleného Nového údělu“, což bylo jasně odmítnuto, jestliže ne ignorováno těmi „ohavnými“, což je klíčový důvod pro prudkou a často mohutnou nenávist ze strany těchto lidí. Cítí se oprávněni vládnout nad zbytkem Ameriky – jestliže ne nad světem – a mnoho z nich se jeví překypovat vražednou nenávistí, že jim nebyla takováto moc udělena. Zanechali diskusí a argumentace a vrátili se ke vše prostupující censuře, výtržnostem, vandalismu, žhářství a útokům. Masové vraždění nemusí být moc daleko, jestliže nebudou brzy zastaveni. Jsou v podstatě kombinací Yankee z Nové Anglie z 19. století a ruského bolševika z počátku 20. století. Jednu věc, kterou mají tyto dvě hnutí společnou, je jejich ochota vést totální válečné masové vraždění ve snaze dosáhnout monopolní politické moci. Opravdu, historik Richard Bensel poznamenává ve své knize „Yankee Leviathan“, že politický monopol, který si užívala Republikánská strana mezi lety 1861-1913, může soupeřit jen se samotným Sovětským svazem. 

 

Mnoho násilných, ječících mladých výtržníků ukazovaných v těchto týdnech v televizi a na internetu, je nejpravděpodobněji součástí Berniho brigád, sociálně spravedliví následovníci dlouholetého komunisty Berniho Sanderse. Na rozdíl od Bernieho si nicméně vybrali násilí, vandalismus, žhářství a zločin jako modus operandi, jako opozici k práci v daném systému jako je volba veřejných zástupců. 

 

Otroci na Jihu byli použiti jako pěšáci ve válce, která nebyla o jejich osvobození, ale o zničení dobrovolné unie otců zakladatelů a její nahrazení nucenou unií, která se více podobala linii budoucího Sovětského svazu. Lincoln a unionistický kongres vyhlásili světu v roce 1861 (v Lincolnově první řeči po inauguraci a v o válce usilující resoluci unionistického kongresu), že válka nemá, co dělat s otroctvím, ale bude bojována za účelem „záchrany unie“ (geografické a pro účely výběru daní). To je také podobné současným událostem, s tím že to, co začalo jako nepokoje údajně kvůli policejní brutalitě proti černochům, bylo využito k „poptávání“ exponenciálně většího státu blahobytu, zrušení policie a věznic, zrušení kapitalismu a v podstatě přijetí socialismu. Strhávání soch Kryštofa Kolumba, Ulyssese S. Granta, Alberta Pikeho a i Lincolna není protestem proti policejní brutalitě, ale částí úsilí o zničení institucí Západní civilizace a její dlouhodobé nahrazení komunismem. Jak se jeden ze zakladatelů Black Lives Matter hrdě chvástal „Jsme trénovaní Marxisté.“ („Trénovaní“ bez pochyby obamovskými „organizátory komunity“).

 

V tradici Johna Browna, jeden mluvčí Black Lives Matter jménem Hawk Newsome, který se objevil na novinářském kanálu televize Fox, hrozil „spálením systému“, jestliže jeho „žádostem nebude vyhověno.“ „Aktivista za občanská práva“ Shaun King se nedávno ozval útokem na křesťanství ve stylu Yankeeho z 19. století z Nové Anglie, když přišel na Twitter pozvat své následovníky k vandalizaci a zničení obrazů „bílého Ježíše“ a „jeho evropské ženy“ v kostelech po celé Americe. Takoví lidé nemůžou míti duševní nemoc; jsou čirým zlem.

 

Jedna konečná podobnost s lety Občanské války a dneškem je, že zde v Americe byli lidé, kteří žádali mírové zrušení otroctví, stejně jak se stalo v předchozích letech ve zbytku světa. Otroctví existovalo podle „New York Historical Society“ v New York City ještě v roce 1853. Lysander Spooner byl slavným abolicionistou, který napsal knihu „The Unconstitutionality of Slavery“ (neústavnost otroctví), která byla cestovní mapou mírového zrušení této instituce. On a jemu podobní byli ignorováni, protože Republikánská strana té doby byla oddána vytvoření Americké říše, která by mohla soupeřit s Britskou, Španělskou a Francouzskou říší a nezajímala se o praktické plány na mírovou emancipaci.

 

Nedávno senátor Tim Scott ze státu Jižní Karolína mylně věřil, že rebelující komunisté z Antify a Black Lives Matter – úderné síly Demokratické strany – se vlastně zajímají o reformu justičního systému stran kriminality a podpořily by legislativu, kterou přinesl do amerického senátu, aby se zabývala problémem policejní brutality. Byl obviněn ze všech obvyklých podezření a dostalo se mu vyhýbavému vystupování jeho vlastních (Demokratů a některých Republikánů) kolegů v senátu. Tito lidé usilují o revoluci, a ne o to učinit život bezpečnějším a více prosperujícím pro černochy – a kohokoliv jiného.