Jdi na obsah Jdi na menu

Byl poslední otrokářský stát Severní Ameriky indiánský?

5. 5. 2021

V Severní Americe byly posledními zeměmi, které zrušily otroctví tyto: Spojené státy v roce 1865 (po válce Severu proti Jihu), Portoriko v roce 1873 a Kuba v roce 1880 (obé v té době španělské kolonie). Avšak zdá se, že výčet není v tomto případě úplný.


V roce 1849 vznikl na východě poloostrova Yuacatán po určitých bojích s bělochy (a mestici) indiánský stát Cruzob (Chan Santa Cruz). Jeho obyvateli byli Mayové, potomci staré indiánské kultury. Tento nový stát vydržel jakožto nezávislý stát po několik desítek let. Teprve začátkem 20. století byl obsazen mexickou armádou. Až do roku 1935 zde ovšem probíhaly gerilové boje mezi Mayi a Mexičany (1).

 

Podpora webu


K tomuto indiánskému státu píše známý český cestovatel a spisovatel Miloslav Stingl: "A pak byli ovšem u svobodných Mayů Cruzob i otroci. Jak se tu ale obrátil svět! Otroky u Mayů Cruzob byli bělošští zajatci, muži i ženy. A čím vyšší bylo jejich společenské postavení dříve, tím těžší bylo jejich postavení nyní. Kreolští otroci - bývalí plantážnici - pracovali na polích Mayů, bývalé milostpaní praly prádlo v domácnostech čelných představitelů Mayů Cruzob. A některé dokonce sloužily u vojenských útvarů mayské armády jako přechodné manželky pro mužstvo i důstojníky [čili jako prostitutky, pozn. autora]. Zvláštní skupinou mayských otroků byli Číňané, kteří se podivným řízením osudu dostali ze své vlasti až na území cruzobského státu. To bylo tak: tito mayští kuliové byli ve své vlasti naverbovaní na práce při těžbě vzácných dřev v sousední anglické kolonii v britském Hondurasu (dnešním Belize). Sotva však byli na místě a zjistili, k jaké strašné robotě se upsali, vzali (veliká většina z nich) nohy na ramena a utíkali z dosahu moci úřadů britské kolonie. Mnozí tak doběhli až na území sousedního státu - indiánské republiky Cruzob. Zdejší Mayové je nezabíjeli. Učinili z nich však své otroky, zejména kuchaře, a tak mnohé útvary indiánské armády Cruzob pojídali při svých taženích lahodnou čínskou stravu!" (2) A to není vše. Když začátkem 20. věku začnou firmy La Compañia Agricola a La Compañia Colonizadora s podnikáním v této oblasti: těžit sůl v pobřežních salinách, pěstovat banány, tropické ovoce, bavlnu, cukrovou třtinu a v lesích těžit mahagon, přivážejí pro tyto práce černochy ze západní Indie, Korejce a Číňany. Ti se pak dostávají k indiánům Cruzob jakožto černí a dokonce i korejští otroci (3). To je však již v době, kdy bylo otroctví v Severní Americe všude jinde zrušeno, dokonce i na Kubě, kam dříve yucatánskými Kreoly zajatí Mayové, putovali do otroctví.

 

koniklece.jpg


Thomas Merton ve své knize "Ishi Means Man: Essays on Native American" nazývá uspořádání společnosti Mayů Cruzob jakožto teokraticko militaristické. Upozorňuje i na to, že lidské oběti, otroctví a jiné produkty válek nebyly charakteristické pro klasickou (tj. předkolumbovskou) Mayskou společnost, ale byly přineseny kulturou Toltéců a Aztéků, když začala mayská společnost upadat (4). Jak známo tyto vůči Mayům "pokrokové" kultury byly zničeny Španělskými dobyvateli v 16. století.


Ovšem u Mayů Cruzob však byla už situace jiná. Když v roce 1860 porazili bělošskou expedici dali si velkou péči, aby pochytali hudebníky s jejich instrumenty a určili je k výuce svých dětí, jak hrát na rohy, pozouny a klarinety (5). No, dobře šlo přece jen o potrestání útočníků a jakožto určitou formu trestu by to bylo i docela přijatelné. Merton však dále pokračuje: "Ve skutečnosti byli v Chan Santa Cruz otroci: kreolové a mestici, kteří byli zajati při nájezdech, a také nějací Číňané. Odkud přišli tito Číňané? V roce 1866 loď S. S. Light of Ages přistála v Belize, Britském Hondurasu s 480 kuliji z Amoye, aby pracovali v dřevorubeckých táborech. Kdokoliv, kdo četl [Bruno] Travenovu knihu "Rebellion of the Hanged" má nějakou představu o tom, jaký byl život v dřevorubeckém táboře. Kuliové chytře odhadli situaci a sto z nich uteklo do Yucatánu. Čtyři z nich se dostali do Méridy, kde otevřeli prádelnu, ale většina ze stovky se přes území Cruzob nedostala. Ti byli vzati do otroctví. Udělali pravděpodobně lépe než jiní, co zůstali v táborech a rychle umírali na horečky." (6).


Jak je patrné Mayové Cruzob nezotročovali jen lidi, kteří na ně útočili, ale zotročovali lidi zajaté při svých vlastních výpadech, uprchlíky, kteří jejich územím jen procházeli anebo zotročovali i ženy a nutili je k prostituci. V roce 1888 bylo zrušeno otroctví v Brazílii, podle všeho posledním americkém otrokářském státě. Tedy až na indiánský stát Mayů Cruzob.

 

(1) Anglická wikipedie, heslo "Chan Santa Cruz".
(2) Stingl, M. Války rudého muže. Praha: Mladá Fronta 2004, str. 260-261.
(3) Tamtéž, str. 263.
(4) Merton, Th. Ishi Means Man: Essays on Native American. New Jersey: Paulist Press 2015, 5. kapitola.
(5) Tamtéž. Amoy je dnešní Sia-men (Xiàmén), přístavní město při Tchajwanském průlivu v jihovýchodní Číně.
(6) Tamtéž.