12. 9. 2022
Mýtus národní obrany - recenze
Vydáno v roce 2003 pod názvem The Myth of National Defense. Editor Hans-Hermann Hoppe
Kurzívou poznámky recenzenta knihy T. Macháčka.
Po úvodu od editora Hanse-Hermanna Hoppeho, následují rozdělení na čtyři části knihy, přičemž každou jednotlivou část tvoří dva až tři články různých autorů.
První část nese název State-Making and War-Making a tvoří ji dva články:
1) The Problem of Security; Historicity of the State and „European Realism“ (autoři Luigi Marco Bassani a Carlo Lottieri)
Státy neexistovaly vždy. Středověká Evropa jako příklad bezstátní společnosti. Vznik států jako výsledek ideologické revoluce – Machiavelli, Hobbes, Rousseau apod.
Vzestup klasického liberalismu/libertariánství jako ideologické opozice k etatismu.
V. Pareto či C. Schmitt – povaha státu, jež rozhodně není neutrální.
Vysvětlení některých středověkých realit (polycentrické právo, lex divina a lex humana)
Národní státy – Nový Světový Řád – světovláda (přes NATO, OSN atd.)
Poměrně obsáhlý článek se širokým záběrem. Mnoho podnětů pro další studium.
2) War, Peace and the State (autor Murray N. Rothbard)
Rozbor vlastnictví, agrese, sebeobrany, trestu atd.
Vlastnosti některých zbraní (letecké a atomové bomby) v rozporu s libertariánskými zásadami – nediskriminační destrukce.
Inherentně predátorská a agresivní povaha státu.
Úkol pro libertariány – zamezovat válčení států, rozšiřování agresivní činnosti atd. Vyjmutí neutrální zemí z válečných akcí, vyjmutí civilistů válčících zemí z vojenských akcí (laws of war, laws of neutrality).
Problematika imperialismu, revolučních hnutí za osvobození.
Druhá část nese název Government Forms, War and Strategy a tvoří ji tři články:
3) Monarchy and War (autor Erik von Kuehnelt-Leddihn)
Jedná se o jeho poslední článek před smrtí.
Role křesťanské monarchie v evropských dějinách.
Nástup demokracie mezi Velkou francouzskou revolucí a 1. světovou válkou a s ní přicházející rovnostářství rozbíjející tradičně „vertikální“ hierarchickou společnost.
Demokracie, socialismus a populární (lidové) diktatury jsou toho výsledkem.
Ovlivnilo to i způsob vedení válek – viz francouzská revoluce a její vnímání nepřátel, stejně jako v pozdějších válkách.
Vraždění civilistů a rozdmýchávání národnostní nenávisti – válečná propaganda zbavující příslušníky „nepřátelských národů“ lidských atributů (Jejda! Pro rusobijce/ukrobijce zřejmě příliš známá věc…)
Monarchistická praktika žoldnéřství vs demokratická masová mobilizace.
Kysané zelí (sauerkraut) přejmenováno na zelí svobody (liberty cabbage) – stejně idiotická věc se stala kolem roku 2003 při invazi do Iráku, které se Francouzi odmítli účastnit a posvětit ji. Pár amerických idiotů navrhovalo změnu jména „french fries“ na „freedom fries“. A to se jednalo o Francii, tedy spojeneckou zemi!!!
V Anglii pálení německých pián.
Otec Erika von Kuehnelt-Leddihna, jakožto gentleman ze staré školy, považoval národnostní nenávist za zenit vulgarity.
Po znovudobytí Lvova Rakušany, našli tito v opuštěném domě od ruských okupantů seznam poškozených věcí a peníze na jejich opravu. Za druhé světové války byla situace odlišná – většina sovětských vojáků byla gramotná, osvícená a „pokroková“ a chovali se hůře než gorily.
Autor se během válečného dětství naučil od ruských zajatců azbuku. Měl francouzskou guvernantku, s níž hovořil na veřejnosti francouzsky.
Demokratická válka jako ideologické tažení.
Americká manželka – Masaryk, Clemenceau. Matka u Churchilla.
4) Nuclear Weapons: Proliferation or Monopoly (autor Bertrand Lemennicier)
Zajímavé využití teorie her na dohody o nešíření jaderných zbraní.
5) Is Democracy More Peaceful than Other Forms of Government (autor Gerard Radnitzky)
Problematika vedení válek demokraciemi – ve stopách A. de Jasaye v analýze demokracie.
Posílení závěrů Kuehnelt-Leddihna.
Popis postupu pro demokratické (demagogické) vůdce pro vyvolání války.
Třetí část nese název Private Alternatives to State Defense and Warfare a tvoří ji tři články:
6) Mercenaries, Guerillas, Militias and the Defense of Minimal States and Free Societies (autor Joseph R. Stromberg)
Nájemné vojenské síly během středověku a raného novověku.
Milice charakteristické pro republiky. Řecké městské státy a republikánský Řím postavili rovnítko mezi občanem a vojákem (pozn. toto velmi dlouho platilo i ve Švýcarsku. A lze tak pochopit švýcarskou nechuť pro volební práva žen).
Příklady guerillového válčení.
7) Privateering, and National Defense: Naval Warfare for Private Profit (autor Larry J. Sechrest)
Teoretický úvod o poskytování ochrany před agresí a iluzi tohoto „veřejného statku“.
Problematika privatýrství a úspěch soukromníků.
Financování a smlouvy, dělení kořisti, výkupné, výnosnost/efektivita (i oproti státnímu námořnictvu).
Pravidla privatýrství a jejich místo v mezinárodním právu.
Privatýři měli větší zájem loď zajmout než potopit.
Vydávání povolení „letters of marque and reprisal“.
Konec privatýrství v polovině 19. Století. po dohodě mezi státy. Svou efektivitou ohrožovali státní námořnictvo.
8) The Will To Be Free: The Role of Ideology in National Defense (autor Jeffrey Rogers Hummel)
Antropologické předpoklady tvorby států.
Důležitost idejí a ideologického přesvědčení – motivace při zbavení se parazitství vlastního státu a při obraně svobodného území před státem cizím.
Svobodná společnost bohatší a technologicky vyspělejší. (Po nějaké době a ve srovnání se státními společnostmi, které jsou např. rasově podobné)
Část čtvrtá nese název Private Security Production: Practical Application a tvoří ji tři články:
9) National Defense and the Theory of Externalities, Public Goods and Clubs (autor Walter Block)
Daně vybírající vláda poskytující „ochranu“ je kontradikcí.
Konceptuální nesmysly „externalit, veřejných statků, černého pasažéra“ atd.
Stát jako forma klubu – kritika školy veřejné volby.
10) Government and the Private Production of Defense (autor Hans-Hermann Hoppe)
Mýtus „kolektivní bezpečnosti“.
Problematika risku a pojištění.
Soukromá pojišťovna versus stát.
11) Secession and the Production of Defense (autor Jörg Guido Hülsmann)
Secese a její výhody při snahách o ustanovení společnosti soukromého vlastnictví.
Podmínky úspěšné secese.
Teorie válečné, obzvláště guerillové akce.