Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Dostala se mi do ruky či přesněji počítače kronika (pamětní kniha) východomoravské obce Újezd (okres Zlín). Tato kronika byla psána i v době tzv. normalizace, čili v době vlády komunismu mezi lety 1970 až 1989. V této stati se podíváme na některé hospodářské aspekty tehdejšího života na středně veliké obci na východní Moravě. Dodejme, že kroniky jsou od dob první československé republiky obce povinny vést a jde de facto o úřední dokument.

Brigády
Jedna z věcí, která zaujme při studiu kroniky (pamětní knihy) obce Újezda z doby normalizace je množství brigád, které občané odváděli na zajištění některých staveb či jiných činností. Šlo zejména o akce "Z". Obecně měla být účast na těchto akcí dobrovolná, avšak v realitě tomu tak někdy nebývalo [1].  Uveďme zde některé citace na téma brigád. Obec Újezd měla něco přes 1 tisíc obyvatel. Roku 1976 se ve volebním programu předpokládalo, že na výstavbě nákupního centra se odpracuje 30 tisíc bezplatných brigádnických hodin občany a na rekonstrukci kinosálu činil odhad 4 tisíce bezplatných hodin [2]. Za rok 1977 bylo odpracováno následující množství brigádnických hodin: "Všichni poslanci zaměřeni a orientováni na splnění volebního programu, mobilizovali občany a společenské organizace Národní fronty pro odpracování brigádnických hodin, k nimž se zavázali. Bezplatných brigádnických hodin bylo odpracováno 10 276, z toho 1/3 připadá na společenské organizace NF-nejvíce Svazarm, SPO a TJ Sokol. Placených brigádnických hodin bylo odpracováno 7 596." [3]. Výhodou bylo, jak je patrné, že existovaly i placené brigádnické hodiny. V roce 1979 dokončili občané Bosni (část obce) výstavbu čekárny na zastávce u pekárny. Odpracovali při ní 341 brigádnických hodin [4]. V tomto roce se na zmíněném nákupním středisku odpracovalo brigádnicky 6 344 hodin [5]. Roku 1980 se ohledně stavby nákupního centra píše, že: "Celkový závazek na odpracování brigádnických hodin občanů a společenských organizací byl 8 252 hodin, odpracovali však v tomto roce pouze 6 050 hodin. I když nebyl závazek na 100 % splněn, o to byly brigády úspěšnější a organizované podle potřeby stavby.". Pracovaly i žáci zdejší základní školy: "Na brigádách žáci školy v tomto šk. roce odpracovali se svými učiteli 1 087 hodin, sebrali 11 000 kg starého papíru a textilu s výtěžkem 5 500 Kčs." [6].

V roce 1982 se lze v kronice dočíst, že zejména v posledních letech občané odpracovali na budovatelských akcích tisíce brigádnických hodin. Jejich cílem je rovněž úklid obce, dále výzdoba veřejných prostranství a budov k májovým oslavám a výročím Říjnové socialistické revoluci [7]. Rok 1984 vykazoval dle kroniky vysoké číslo brigádnických hodin, něco však lidé dělali možná i na vlastním: "Vysoce kladně třeba hodnotit výsledek celoobecního závazku za rok 1984, který byl splněn na 100 %. Občané zde odpracovali 63 000 brigádnických hodin v hodnotě díla 575 000 Kčs v neinvestiční části akce ,,Z“. Šlo zde především o úpravy, opravy, údržba bytového fondu, rodinných domků a jejich nejbližšího okolí." [8]. Za rok 1988: "V tomto třetím roce plnění volebního programu Národní fronty se v rámci celoobecního závazku občané Újezda a Loučky zavázali k odpracování 105 314 hod.; z toho na požární zbrojnici v Újezdě 5 338 brig. hod. Ostatní hodiny jsou jako neinvestiční na úpravu rodinných domků, zahrádek a veřejného prostranství." [9]. Na obyvatele tak připadlo v tomto roce asi 70 hodin za rok (počet obyvatel Újezda byl asi 1100 a obyvatel tehdy přidružené obce Loučky zhruba 500), ovšem práceschopných obyvatel bylo jistě méně než všech obyvatel obou obcí, a tedy uvedené číslo na osobu bylo vyšší. O tom, že tyto brigády byly někdy skutečně na obtíž svědčí poznámka v kronice ke slavnostnímu otevření nákupního střediska roku 1982: "Výstavba tohoto obchodního zařízení byla největší svépomocnou akcí, jaká se kdy v obci realizovala; stála velmi mnoho organizačního a pracovního vypětí místních občanů, ale za to je svědectvím píle, umu a houževnatosti, jakož i kolektivní spolupráce, jaká se snad zde ještě neprojevila. Do budoucna by si však místní lid zasloužil, aby podobná díla zde vyrůstala již dodavatelským způsobem, jak je tomu i jinde např. ve městech." [10]. Tímto neříkáme, že tyto brigády někoho nemusely bavit, a že se na nich člověk nemohl naučit řadu užitečných věcí anebo se družit s jinými lidmi. Avšak je zřejmé, že některým se tyto přínosy zdály být neadekvátní k nákladům spojeným s těmito brigádami. Brigády se přirozeně měly provádět ve volném čase mimo pracovní dobu, a tedy někteří je mohli vnímat především jako prodloužení pracovní doby.

Zásobování vodou
Zásobování vodou nepotřebuje vcelku náš komentář: "Kvalita vody v našem vodovodu je po hygienické i chemické stránce na velmi dobré úrovni. Je i v r. 1983 bez zdraví škodlivých dusitanů. Tím se dnes může pochlubit, nebo se spíše nad touto skutečností radovat pouze málo odběratelů vody v naší vlasti. Vždyť např. voda, kterou odebírají Luhačovice z nádrže v Ludkovicích, obsahuje více dusitanů, než je přípustná norma ze zdravotního hlediska. Tuto vodu by neměli pít ani [sic!, pozn. autora] malé děti, ty zvláště ne. Rozbor přiložen v dokumentaci! V současné době se však v obci vzhledem k neustále rostoucí výstavbě projevuje již nedostatek této pitné kvalitní vody. Spotřeba vody je stále větší.". Dále: "Velká spotřeba vody je převážně v sobotu, kdy kapacita vodojemu je maximálně přetížena. V důsledku toho se stává, že pro tento nadměrný odběr vody mohou být některé výše položené části obce bez vody. Stává se to ojediněle a vodač musí toto s velkým úsilím hlídat a řešit." [11]. V roce 1988 byly srážky na místní poměry malé. Neprojevilo se to negativně v zásobování obyvatelstva vodou, ale muselo se šetřit, často byli občané rozhlasem upozorňováni, aby vodou neplýtvali na zalévání, čištění aut apod. [12]. Voda tehdy byla velice levná, ale často ne moc kvalitní a díky levnosti s ní lidé plýtvaly a tudíž jim pak někdy chyběla.

Zchátralost
Často se v kronice mluví o zchátralosti či nedostatečnosti stavebních objektů, a to jmenovitě u obchodů. K roku 1976 se konstatuje, že: "Nové nákupní středisko je v obci více jak zapotřebí. Až na průmyslovou prodejnu a textilní prodejnu jsou ostatní obchody v takřka nevyhovujícím na dnešní dobu a požadavky stavu. A jsou to prodejny vysoce frekventované-potraviny." [13]. Roku 1977 je charakterizován zdejší pekařský provoz jako již značně zastaralý, mechanizace velmi malá, neodpovídá již ani po stránce hygienických požadavků. Měl se zde však alespoň v té době péci dobrý chléb, jehož kvalitu oceňovali i mimoújezdští spotřebitelé [14]. O deset let později tomu tak již nebylo (viz dále).

Újezdská hospoda-Pohostinství se jevila dle zápisu za rok 1978 jako málo reprezentativní, ale nevyhovující a naprosto zastaralé bylo především sociální zařízení - záchody [15]. Roku 1980 se k hospodě uvádí: "Zdejší pohostinství-hospoda je rovněž v budově značně zchátralé, která nemá moderní sociální zařízení, jako záchody se splachováním." [16]. Roku 1983: "Nejslabším a nejožehavějším článkem prodeje v obci je místní pohostinství Jednota, umístěné ve staré, dnešním nárokům a kulturnosti stolování jakož i hygienickým nárokům nevyhovující budově na návsi... Nejméně vyhovující na pohostinství je naprosto zaostalé a závadné sociální zařízení." [17]. Místní evergreen byl vyřešen až roku 1987: "Přesto zde došlo v místní hospodě k jejímu vylepšení především zřízením nových záchodů v místě bývalého výčepu, provedením nové elektroinstalace, vymalováním celé provozovny, nově natřena celá plechová střecha, nově řešeno otápění výčepu 4 kusy akumulačních kamen." [18]. Od zápisu z roku 1978 uplynulo devět let. Také prodejna mléka a zeleniny byla roku 1978 ve dvou nevyhovujících místnostech [19]. Roku 1979 se u příležitosti zahájení stavby nákupního střediska píše, že síť drobných prodejen neodpovídá požadavkům na obchod kladeným ani po stránce vnitřně obchodní, komunikační, skladových prostor, ani po stránce hygienické, pracovní, společenské [20].

Stavba nákupního střediska byla ve volebním programu předpokládána již roku 1976, se začátkem stavby roku 1978 a byla zahájena až roku 1979 a dokončena nakonci roku 1982 [21]. Po jeho postavení se objevily nejrůznější neduhy. Roku 1983 bylo uvedeno, že prodejna textilu byla pěkná a prostorná, ale nedořešené bylo topení (topení vylepšeno až roku 1986, okna však utěsněna nebyla), které se jevilo jako nedostačující v zimním období. V prodejně průmyslového zboží na řešení čekalo zlepšení těsnění oken a ventilace, která byla příliš velká, což v zimě působilo průvan [22]. Chladno bylo i v samoobsluze potravin, skladovací prostory se jevily jako malé, malá byla i rampa atd. [23]. A mělo být hůře. K roku 1987 se píše o prodejně textilu v novém nákupním středisku: "Skladovací prostory jsou ucházející prostorově, jinak by však mělo být řešeno vcházení do nich od pultu. Zboží není od pultu dost operativně přístupné a lepší by mělo být osvětlení skladu fungujícími zářivkami. Při tání sněhu či při větších deštích stropem do prodejny zatéká. Jak je vidno rovné střechy se zde zatím moc neosvědčily." [24]. A znovu se o prodejně textilu píše o rok později: "Potíže mají prodavači v I. posch. nákupního střediska se špatnou rovnou střechou, jíž do prodejny zatéká, což znehodnocuje zboží a jinak činí prodejnám potíže. Stávající střecha je po prohlídce odbornými pracovníky JZD Velký Ořechov úplně znehodnocená [tj. asi po šesti letech provozu, pozn. autora] a oprava t. j. nová střecha bude stát 200 000 Kčs. Kdy se tak stane, nikdo neví, vedení Jednoty Gottwaldov [čili Zlín, pozn. autora] zatím ani po jednáních a urgencích z MNV k rozhodným krokům v této věci dosud nepřistoupilo.". Problémy se nepodařilo vyřešit ani roku 1989 [25].

Stav vozovek v obci nebyl také růžový, k roku 1979 se píše, že: "Silnice a veřejné komunikace v naší obci rovněž vyžadují neustálou péči. Jednak je obce položena ve složitém terénu, na povrch zde dosti silně působí eroze, které mnohdy napomáhají těžká vozidla pohybující se po těchto vozovkách. Zřejmě výstavba dálnice Praha- Bratislava odčerpává možnosti zlepšování vozovek v menších obcích, přesto však Okresní správa silnic provedla i u nás menší, méně náročné úpravy místních komunikací tzv. lehkou penetraci... Zejména vozovka ke škole, která je jako místní komunikace exponovaná snad nejvíce zejména pohybem autobusů, které přivážejí a odvážejí žáky atd. a přitom je velmi těžce již dlouhá léta narušena." [26]. Skoro jako dnes, že?

[1] Kabát, s. 411.
[2] Pamětní kniha obce Újezda: od roku 1924, s. 578.
[3] Ibid, s. 603.
[4] Ibid, s. 685.
[5] Ibid, s. 687.
[6] Ibid, s. 724 a 739.
[7] Ibid, s. 796.
[8] Ibid, s. 907.
[9] Ibid, s. 1140.
[10] Ibid, s. 806.
[11] Ibid, s. 858-859.
[12] Ibid, s. 1146.
[13] Ibid, s. 578.
[14] Ibid, s. 616.
[15] Ibid, s. 663.
[16] Ibid, s. 723.
[17] Ibid, s. 863. Viz i s. 1032.
[18] Ibid, s. 1102.
[19] Ibid, s. 663.
[20] Ibid, s. 686. Viz i s . 722 .
[21] Ibid, s. 578, 686 a 805.
[22] Ibid, s. 862 a 1035.
[23] Ibid, s. 1033.
[24] Ibid, s. 1104.
[25] Ibid, s. 1162 a s. 1220.
[26] Ibid, s. 686.