Jdi na obsah Jdi na menu

Může Babiš za inflaci?

18. 11. 2021

V době před volbami se objevila kampaň Babišova drahota. Šlo o reakci na dlouho nevídaný nárůst inflace ve formě růstu tzv. cenové hladiny. Inflací pro účely tohoto textu myslíme vzestup celkové cenové hladiny indexu spotřebních cen (CPI). Může však Babiš a spol a deficity státního rozpočtu, které tito vytvořili, za současný nárůst inflace anebo nemůže? Respektive nejde zde jen o Babiše jako takového, jde zde také o to nakolik může fiskální politika přivodit setrvalejší nárůst inflace.

 

mises-erb.jpg


Mějme zemi, kde výdaje na vytvořený produkt činí 10 tisíc korun. Vláda této země zdaní pana A, B a C a vybere daně o výši 5 tisíc korun. Těchto 5 tisíc korun pak utratí dílem sama a část peněz dá na útrátu pánům D a E. Na první pohled je jasné, že vláda hospodaří s nulovým deficitem, ale i s nulovým přebytkem. Vše, co se vybere na daních, je utraceno na výdajích. Dejme nyní tomu, že v dalším roce se vláda rozhodne utratit namísto 5 tisíc korun rovnou 7 tisíc korun, a to bez zvyšování daní. Vláda na daních vybere tedy 5 tisíc korun a utratí 7 tisíc korun. Kde vezme ony 2 tisíce korun? Vláda nemá žádné rezervy z minula, a tak si musí ty 2 tisíce korun půjčit. Může si je půjčit od pánů A, B, C nebo i od pánů D a E. Může tato půjčka a její následné utracení zvednout cenovou hladinu? Dejme tomu, že vláda si skutečně půjčí od pánů B a C. Je jasné, že vláda má nyní více peněz a může více sama utratit a/nebo více utratí páni D a E, kteří od vlády dostávají peníze. Ceny zboží a služeb, které vláda a páni D a E nakupují skutečně mohou dočasně vzrůst vlivem vyšší poptávky. Ovšem poptávka ze strany pánů B a C po jiném zboží a službách se zároveň sníží. Tito lidé své peníze půjčili a nemohou je tak nyní sami utratit, ale čekají až jim budou půjčené peníze někdy v budoucnosti vráceny i s úrokem. Ceny zboží a služeb, které B a C kupují dočasně klesnou vlivem nižší poptávky. Vidíme, že zde není výrazný potenciál pro nějakou trvalejší inflaci. Zvýšení daní za účelem zvýšení daňových příjmů kvůli větším vládním výdajům povede prakticky ke stejnému výsledku. Jedinou další možností, jak by mohla narůst celková cenová hladina, je to, že se o něco zvýší rychlost oběhu peněz. Čili jedny a tytéž peníze budou nabízeny (během daného časového úseku) o proti zboží a službám častěji než dříve.


Samozřejmě existuje zde ještě ta možnost, že některé statky se ve spotřebním koši, který se používá pro měření vzestupu cenové hladiny nevyskytují. Pokud se v našem příkladě nebudou ve spotřebitelském koši vůbec vyskytovat statky, které kupoval pan B, nějakou inflaci můžeme skutečně dostat. Totéž platí, pokud by měly statky, které kupuje B, ve spotřebním koši příliš nízkou váhu. To je však stěží výsledek Babišovy fiskální politiky. Jde o chybu v odhadu, znalostech či výpočtu.


Jaká jiná možnost vládě tedy ještě zbývá? Co když si vláda půjčí nově vytvořené peníze od bank? Dejme tomu, že centrální banka uvolní svoji měnovou politiku (třeba pomocí snížení sazeb, pomocí operací na volném trhu, konverzemi a swapy či dnes již jen okrajově používanou změnou povinných minimálních rezerv). Toto uvolnění pak umožní komerčním bankám kupovat státní dluhopisy za nově vytvořené peníze, které předtím neexistovaly. Dochází tak k nárůstu množství peněz v oběhu, čili roste zásoba peněz. V takovém případě po nějaké době dojde ceteris paribus i k nárůstu cenové hladiny, čili k růstu inflace. A skutečně v uplynulých letech docházelo v České republice k nárůstu množství peněz v oběhu, což dokumentuje vývoj peněžních agregátů. Podívejme se nyní na tyto agregáty podrobněji. Na peněžní agregát M1 (vydané oběživo a jednodenní vklady) a dále na peněžní agregát M2 (M1 + vklady s dohodnutou splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců). (1) Agregát M1 se nafoukl mezi 31.XII.2017 a 30.VI.2021 o nějakých 37 %, z hodnoty 3 773,4 miliardy korun na 5 163,3 miliardy korun (2). A Agregát M2 se nafoukl mezi 31.XII.2017 a 30.VI.2021 o nějakých 34 %, z hodnoty 4 139,9 miliardy korun na 5 533,5 miliardy korun (3). Tyto peníze jsou utráceny za vyrobené zboží a poskytnuté služby. Množství zboží a služeb se měří pomocí odhadu Hrubého domácího produktu (HDP). A tento HDP za výše uvedenou dobu od 1.I.2018 do 30.VI.2021 narostl celkem o zhruba 0,8 %! (4). Dá se říci, že HDP nenarostl za uvedenou dobu prakticky vůbec. Skoro stejné množství zboží a služeb je tak nakupováno stále větším množstvím peněz.


Ha, tak přece jen Babiš může za drahotu, řekne si teď někdo. No, ono tak ani moc není. Vidíme, že předpokladem toho, že si stát mohl půjčit nové peníze, byla činnost komerčních bank a zejména státní centrální banky, kterou je Česká národní banka. Bez ní by si Babiš a spol (či jakýkoliv jiný premiér) stěží mohli půjčit nové peníze, ale museli by se obrátit k tomu, že si půjčí již exitující peníze, a tedy v podstatě neinflační peníze. Přičemž je nutno podotknout, že premiér nemá na chod České národní banky žádný přímý vliv (jistý vliv má na ni jen president). Babiš a spol a deficity státních rozpočtů, které tito vytvořili a ještě vytvářejí, tedy přímo za stávající drahotu v zásadě nemohli.


Jistý vliv na inflaci však přeci jen může mít Babiš a spol a deficity, které tito vytvořili. A to v budoucnosti. Tím jak se totiž akumuluje státní dluh, roste riziko toho, že v nějakém budoucím okamžiku se Česká národní banka (ostatně i ta je pořád součástí státu) dohodne s vládou na tom, že pomocí inflace státu od dluhů pomůže, a to na úkor příjemců fixních příjmů (těmi jsou třeba důchody), dále lidí, kteří spoří (spíše jde o drobnější spořitele, ti bohatší se dokáží inflaci snadněji vyhnout, pomocí spoření do nemovitostí, zlata, akcií, umění apod.) a věřitelů. Proto má určitá část ekonomů ne neodůvodněnou obavu, že kumulující se státní a veřejné deficity budou časem likvidovány ve zvýšené míře vytvářením nových peněz, což se dříve nebo později odrazí i na vzestupu celkové cenové hladiny. Takovou obavu lze pochopit, ale neměla by vést k poněkud matoucí myšlenkové zkratce. To je platné samozřejmě i pro tzv. Fialovu drahotu, kterou za chvíli také okusíme.

 

(1) K peněžním agregátům viz Harmonizované peněžní agregáty České republiky: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/metodicke-poznamky/harmonizovane-penezni-agregaty-ceske-republiky/.
(2) Stav k XI/2021. Výpočty je možné ověřit zde: https://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.strom_drill?p_strid=AAAAD&p_lang=CS.
(3) Tamtéž. Velmi podobný vývoj zažil peněžní agregát M3.
(4) HDP 2021, vývoj hdp v ČR [online, 2021]. Dostupný z (přístup XI/2021):  https://www.kurzy.cz/makroekonomika/hpd/?G=3&A=9&page=1.