Brněnské spolky II.A: Krejcarový spolek v Žabovřeskách
Krejcarový spolek v Žabovřeskách
Krejcarový spolek v Žabovřeskách působil v letech 1897 až 1919, čili 22 let, což byla celkem dost dlouhá doba. Dle stanov z roku 1897 - tehdy byl spolek založen - měl spolek sídlo v Žabovřeskách [1]. Dnes jde o část města Brna. K účelu spolku se ve stanovách píše, že: "Účelem spolku jest vydržovati české mateřské školky a opatrovny v Žabovřeskách a třídy, též nabývati a vydržovati potřebné budovy a podobné, a pakli tomu jmění spolkové vyhovuje, podporovati chudé dítky těchto školek, opatroven a českých obecných škol v Žabovřeskách, pomůckami učebnými, šatstvem ap.". Příjmy měl spolek z členských příspěvků, z darů, sbírek a z výtěžků zábavních podniků [2].
Členem spolku se mohl stát každý, kdo měl zájem o přijetí a byl přijat výborem a zapravil zápisné 20 haléřů a platil řádné členské příspěvky [3]. Členstvo se dělilo na členy zakládající, kteří složili jednou pro vždy 10 zlatých (tj. 20 korun) a členy činné, kteří ročně platí 1.20 zlatého [4]. Dbalo se i na určitou mravnost členstva. Vedle neplacení příspěvků mohlo totiž být důvodem vyloučení člena ze spolku i to, pokud by do spolku člen vnášel rozbroj a svár anebo by překážel vytknutým účelům spolku a tím čest a zájmy spolku poškodil. Vyloučený člen spolku se mohl odvolat k nejbližší valné hromadě [5]. Správa spolku se stávala z výboru spolku, valné hromady a revizorů (v pramenu uvedených jako přehlížitelé) účtů. Jednací řeč spolku měla být česká bez možnosti její změny [6]. Výbor bděl nad stavem jmění spolku, nad správou školek a opatroven vyjma záležitostí čistě didaktických, najímal a propouštěl personál a podobně [7].
Spolek měl jak bylo obvyklé smírčí soud, každá strana do něj volila dva zástupce a tito zástupci si zvolili pátého za předsedu, pokud nedošlo k dohodě, jmenoval předsedu soudu výbor spolku. Proti výroku soudu zde nebylo odvolání k valné hromadě [8], jak tomu bylo u některých jiných spolků. Při rozpuštění spolku mělo platit, že: "Kdyby se spolek měl rozejíti, neb byl rozpuštěn, odevzdává celé své jmění obci Žabovřeské, která je povinna opatrovati je tak dlouho, až by se zřídila nová česká školka po případě česká opatrovna, jíž jmění všechno opět odevzdá." [9]. Na založení spolku se podílel starosta obce Žabovřesky - byl jím tehdy Adolf Blažek, dále se na založení účastnil zdejší radní, dále nadučitel a učitel [10].
V Moravském zemském archivu se k tomuto spolku nalézají ještě oznámení a žádosti k c. k. úřadům. Vedle informací o svolávání valných hromad je zde například zpráva z 20. května 1908, která uvádí, že při poslední řádné valné hromadě byl zvolen předsedou spolku Václav Baloun a jednatelem Rajmund Sedláček, oba pocházeli ze Žabovřesk. Spolek tehdy čítal 120 členů. Dle podání z 26. ledna 1909 bylo členů již 140 [11]. K začátku roku 1911 měl spolek 209 členů, z toho byli čtyři členové čestní, 19 bylo činných funkcionářů a jejich náhradníků a 186 členů bylo přispívajících. Předsedou spolku byl tehdy Alfréd Kaprál, c. k. revident c. k. poštovního ředitelství, jednatelem byl opět Rajmund Sedláček, učitel. Dále se mezi funkcionáři vyskytl krejčovský mistr a úředník. Konečně pak rolník a starosta obce Žabovřesky v jedné osobě František Barták. Většina funkcionářů tehdy bydlela v Žabovřeskách, což platí i pro další roky [12]. Na rok 1914 byl zvolen předsedou spolku František Drábek, zemsky oficiál, na místě jednatele nedošlo ke změně. Dále byl mezi funkcionáři přítomen pekařský mistr a bankovní úředník. Dle výkazu za rok 1914 měl spolek již 221 členů, z toho tři čestné členy [13]. Jedním ze zdrojů příjmů spolku byly pokladničky na sbírku chudým žákům zdejších škol obecných a mateřských, které byly umístěné v hostincích [14]. Na rok 1918 spolek zvolil za předsedu c. k. oficála Jaroslava Vašicu a za jednatele tajmeníka Konstantina Karáska, další funkce obsadil pekař, zemský oficiál a rolník [15].
V archivních materiálech se ještě nachází informace, že spolek odevzdal z čistého výtěžku z Národní slavnosti pořádané dne 28. července 1918 místní odbočce spolku "Českého srdce" 1 500 korun [16]. To se však čas vyměřený spolku již začal nachylovat a nezbývá než se s ním rozloučit. V nových politických poměrech se spolek již 7. února 1919 rozešel. Veškeré jmění předal spolek dokonce již 20. listopadu 1918 obci Žabovřesky, čímž peníze záhy přešly na město Brno. Spolek byl vymazán ze spolkového rejstříku v roce 1921 [17]. Přesné důvody rozhodnutí o ukončení činnosti spolku nejsou v archivních materiálech uvedeny. Předpokládám, že se počítalo s tím, že vzdělání v novém státe se stane větším dílem záležitostí státu, což bylo deklarováno a skutečně se pak i stalo, a dále to, že v novém státě to budou právě Češi, kteří budou tomuto státu vládnout. Potřeba podporovat české školství ještě soukromým sektorem se tak jevila (vyjma pohraničí) zřejmě již jako méně důležitá. Chudé děti navíc v Žabovřeskách podporovala za první republiky řada jiných spolků, jak jsem již doložil jinde ve své knize "Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus", kapitola 10.3.
[1] Moravský zemský archiv (dále jen MZA), B26, 2557, sig. 6, Stanovy krejcarového spolku v Žabovřeskách, § 1.
[2] Tamtéž, § 2 a 3.
[3] Tamtéž, § 5.
[4] Tamtéž, § 6.
[5] Tamtéž, § 9.
[6] Tamtéž, § 10, 11 a 12.
[7] Tamtéž, § 13.
[8] Tamtéž, § 22.
[9] Tamtéž, § 23.
[10] Tamtéž, sekce IX., Přechodná ustanovení.
[11] MZA, B26, 2557, sig. 6, Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství v Brně ze dne 20. 5. 1908 a ze dne 26. 1. 1909.
[12] Tamtéž, Oznámení c. k. policejní exposituře v Králově Poli ze dne 27. 1. 1911.
[13] Tamtéž, Oznámení c. k. policejní exposituře v Králově Poli ze dne 27. 1. 1914 a Výkaz spolkový za rok 1914.
[14] Tamtéž, Oznámení c. k. policejní exposituře v Králově Poli ze dne 1. 9. 1915.
[15] Tamtéž, Oznámení c. k. policejní exposituře v Králově Poli ze dne 12. 7. 1918.
[16] Tamtéž, potvrzení od Českého srdce ze dne 6. 8. 1918.
[17] Tamtéž, Žádost městské radě v Brně ze dne 18. 10. 1921 a Zemská správa politická na Moravě čis. 112.330/VIII ze dne 12. 11. 1921.