Archiv
Nalezené příspěvky
2. 6. 2025
Mises o inflaci roku 1918
Pro vládu jsou zde jen dvě možnosti, jak se vypořádat se značně narostlou finanční poptávkou ke krytí nákladů války. První je vydání válečných dluhopisů vládou. Ti, co upisují dluhopisy, platí určité množství peněz za dluhopisy tím, že odčerpají svůj vlastní kapitál anebo si půjčí peníze od třetích stran, které mají likvidní aktiva, které mohou půjčit. Praktickým a důležitým příkladem tohoto jsou hlavní banky, které používají depozita a úspory svých zákazníků k tomu, aby financovaly vládní půjčky. Druhou možností pro ministerstvo financí je zadlužit se u Rakousko-uherské banky. Protože tato banka nemá žádná svoje aktiva, aby je mohla půjčovat státu, jedinou metodou, kterou má k dispozici pro splnění vládních požadavků, je vydání bankovek. Rakousko-uherská banka je v současnosti o málo víc než jen čistě formálním prostředníkem mezi ministerstvem financí a veřejností. Prakticky by bylo jen malým rozdílem, kdyby byl tento prostředník odstraněn a dvě oddělení ministerstva financí (rakouské a uherské) by přímo dávaly papírové peníze do oběhu.
6. 6. 2025
Keynesův koncept Animal Spirits a jeho kritika
Jednou z často připomínaných inovací kterou přinesl John M. Keynes do světa ekonomie je koncept animal spirits. Do češtiny lze přeložit jako životní elán nebo také zvířecí pudy. Tato teorie v podstatě kritizuje koncept homo economicus a má dokazovat, že žádný homo economicus neexistuje a lidé jednají v zásadě dost často iracionálně. Zatímco s tím, že homo economicus neexistuje lze s určitou výhradou souhlasit (lidé do jisté míry skutečně musí ekonomizovat své rozhodování), s tím, že lidé jednaní často iracionálně už lze souhlasit méně. Respektive přesněji koncept animal spirits vylévá s vaničkou i ono pověstné dítě, a tedy vedle konceptu homo economicus i člověka (jednajícího člověka) vůbec. Citát z Obecné teorie k tomu praví: "Ponecháme-li stranou nestálost vyvolanou spekulací, setkáváme se ještě s nestálostí vyplývající ze zvláštností lidské povahy, která způsobuje, že velká část naší pozitivní činnosti závisí ve větší míře na spontánním optimismu než na matematickém výpočtu opírajícím se o zásady mravní, hédonické nebo ekonomické. Pravděpodobně většina našich rozhodnutí udělat jakýkoliv pozitivní krok, jehož plné následky se projeví v řadě příštích dnů, může být považováno spíše za projev našeho životního nadšení, za výsledek náhlé potřeby činnosti než nečinnosti, a tudíž nikoli za výsledek nějakého váženého průměru kvantitativní výhody násobené kvantitativními pravděpodobnostmi. Podnikání si osvojuje jen nárok na to, že jeho motorem jsou zjištění obsažená v jeho vlastních prospektech, i kdyby tato zjištění nebyla upřímná a pravdivá. Přesný výpočet budoucích výnosů hraje zde úlohu sotva větší než u výpravy k Jižnímu pólu. Jestliže životní nadšení ochabuje a náhlý optimismus vázne, takže jsme již odkázáni jen na matematické výpočty, podnikání rovněž chřadne a zmírá, ačkoli pro obavy ze ztrát nejsou dány rozumnější důvody, než byly dříve pro naděje na zisk."