Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Bezohlední podnikatelé divokého kapitalismu 19. století (či počátku 20. století) a charita ve prospěch sirotků? To nejde dohromady řekne mnoho lidí. I ti, co situace nevidí až tak negativně řeknou, že péče o sirotky se nemohla podnikatelům přece nijak vyplatit. No, a přesto se podnikatelé v 19. století a v 1. polovině 20. století účastnili péče o sirotky. A nešlo o okrajovou záležitosti. O důvodech proč tak činili si povíme něco na závěr. Nejprve můžeme začít tím, jaká byla situace dělnických sirotků. 

V této recenzi se poněkud déle zastavím u nové knihy Lukáše Lhoťana. Ta se zabývá možnostmi dialogu mezi křesťany a muslimy. A vychází z Lhoťanovy diplomové práce, kterou obhájil na Cyrilometodějské teologické fakultě na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autor začíná svůj výklad rozlišením dvou pozic, které zaujímají teologové. První z nich je pozice pozitivní. Což pro příklad u křesťanů můžeme vidět tam, kde je problém islámu vnímán pozitivně, na muslimy se pohlíží obdobně jako například na protestanty. Vznik islámu je pak vnímán jako Boží záměr v dějinách. Tím se křesťané nezříkají snahy ukázat muslimům spasitelské dílo Ježíše Krista ani polemiky s islámskými postoji v otázce božství a spásy. Negativní teologií u křesťanů je pak odsouzení všech, tedy nejen muslimů, ale všech křesťanů nevyznávajících danou představu teologa na 100 % k věčnému ohni a zatracení. U muslimů je tomu poněkud jinak: „Muslimská pozitivní teologie… neříká, že po vzniku islámu by nebylo možné jiné spásy, ale říká, že tato spása je omezena pouze na dobré lidi z řad křesťanů, židů, Sabejců (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sabejci). Někteří muslimští myslitelé toto rozšiřují na všechny monoteisty. Ovšem muslimští teologové vyznávající negativní teologii toto odmítli, prohlásili, že dané verše jsou zrušeny jinými verši Koránu a že spása náleží pouze muslimům a všichni ostatní jsou navždy zatraceni.“

Web „Seznam Zprávy“ nedávno přinesl článek o tom jak Česká republika přesedlá na zelené teplo. V něm si přečteme hned na začátku: "Odchod teplárenství od uhlí sníží emise zhruba o šest milionů tun ročně. Výrobu nahradí především zemní plyn. Teplo z něj však bude dražší. Dopad na spotřebitele zmírní dotace z Modernizačního fondu." Tak jednoduché to ovšem není.