Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

T. G. Masaryk, Ludwig von Mises a klasický liberalismus. Aneb byl Masaryk liberál anebo radikální etatista?

T. G. Masaryk, Ludwig von Mises a klasický liberalismus. Aneb byl Masaryk liberál anebo radikální etatista?

V tomto krátkém článku se podíváme na to, kdo je především vinen státním útlakem. Je to ministr, premiér, fýrer nebo řadový úředník či voják anebo policista? Tato věc je důležitá zejména tehdy, pokud se vláda stane natolik nesnesitelnou, že je potřeba se proti ní bránit. Případně je nutné dodatečně potrestat útočníky.

Sociolog Jan Keller ve své knize "Abeceda prosperity" nevidí na reklamě ani jednu pozitivní věc. Naopak na ni vidí spoustu negativ. Některé si nyní uvedeme. Dle Kellera: "Reklama - je velkým pedagogem společnosti prosperity. Vychovává její členy k žádoucí spotřebě a učí je, jak se chovat k vyrobenému zboží. Vede je k pečlivosti, s níž naprosto zodpovědně nakupují i takové věci, jež by mohly jinak zůstat docela bez kupce."

Při jedné z návštěv Benátek a jejich širšího okolí jsem si všiml, že se zde na údržbě některých památek v této jinak poměrně etatistické zemi podílejí i soukromé firmy. Je celkem známo, že Itálie má obrovské množství nejrůznějších památek. Protože finance státu a jiných veřejných autorit jsou omezené, tak zde zbývá i nějaký prostor pro soukromou akci. Zajímavé je, že se v případě alespoň některých těchto akcí, činí odvolání na prestiž, a to v podobě informačních tabulek či textů se jménem firmy. Uvedu zde nyní dva příklady na toto téma.

Sociolog a politik profesor Jan Keller patří mezi současné nejpopulárnější představitele socialistického diskursu v České republice. Některé jeho názory jsou vlivné i u jinak nepříliš socialisticky vyhraněných lidí. Z toho důvodu je dobré věnovat alespoň nějaký čas jeho argumentaci a názorům. V této stati se podíváme na kritiku velkoměst, tak jak stojí v Kellerově populární knize "Abeceda prosperity". Profesor Keller nevidí v současných velkoměstech skoro žádný přínos.

Před pár měsíci jsem při četbě jednoho článku narazil na téma dnešního školství. Tento staromilsky pojatý článek viděl ideální školství zhruba ve formě prvorepublikového školství. Mimo jiné se opřel do různých reformátorů, ale i do tzv. sluníčkových rodičů, kteří vyznávají unschooling, a kteří by prý dětem dovolili dělat si, co tyto chtějí. Což by vyústilo v bezpráví a chaos ve školách (v originálním článku označeno jako anarchie). Občas se takový názor objeví i v některé z diskusí. Napadlo mne, zda je to či není pravda. A rozhodl jsem se zalistovat v do češtiny přeloženém díle Petera Graye, který je sám velkým propagátorem unschoolingu.

Elektronická kniha je založena na podstatně rozšířeném původním článku o T. G. Masarykovi, Ludwigu von Misesovi a klasickém liberalismu. Původní článek vyšel v prosinci roku 2010 a lednu roku 2011 na webu www.mises.cz. Pokud váháte, zda byl Masaryk spíše liberál anebo spíše socialista, tak čtěte dále. Nicméně už teď můžeme uvést, že Masaryk se blížil spíše tomu druhému, byť v duchu intervencionismu či fabiánského socialismu. Domnívám se, že je dobré znát Masarykovo dílo, protože Masaryk byl jedním ze spolutvůrců Evropy tak, jak ji dnes známe.

Je zima a řada občanů v tuto dobu vyráží na lyže. Část z nich vyráží tradičně na sjezdovky, kterých máme i v České republice celou řadu. Potíž je v tom, že sjezdovky jsou umístěny většinou na horách a vrchovinách, kde jsou lepší sněhové podmínky a delší svahy. Zároveň však jsou hory a vrchoviny zpravidla považovány částí lidí za z přírodovědeckého hlediska cenná území a požívají různé statusy ochrany (Chráněná krajinná oblast, Národní park, rezervace, památka atp.), a to i přesto, že mnohá místa na horách byla dříve hustěji osídlena a hospodářsky intenzivně využívána, a tudíž ve skutečnosti nejde tedy často jen o dílo přírody. Každopádně vyvolává sjezdové (a někdy i běžecké) lyžování spory.

Umírněný etatista Matěj Šuster v zimě roku 2014 uvedl v jedné diskusi na webu „Ludwig von Mises Institutu Česko a Slovensko“ několik svých zajímavých tvrzení ohledně etiky a morálních norem. Tyto tvrzení zde nyní budeme prezentovat a podrobíme je kritice.