Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii.

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii.

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii.

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii.

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii.

Dnes se to zdá téměř neuvěřitelné, ale v minulosti byla Velká Británie zemí, která měla systém soukromých převážně charitativních nemocnic a jiné lékařské péče. Tento systém byl docela rozsáhlý a nevedl si na tehdejší dobu nějak špatně. V tomto vícedilném příspěvku si tuto historii přiblížíme. Okrajově se zde budeme zabývat i lékárnami a léky.

Hasiči patří ode vždy k velmi považovaným povoláním. V současnosti je v České republice řada hasičských sborů placena z veřejných prostředků a sborům dobrovolných hasičů přispívají obce anebo je rovnou zřizují. Je však pro existenci služeb hasičů nutné, aby byli tito placeni z veřejných prostředků?

Když jsem asi před pár lety napsal článek o podnikatelích tzv. období divokého kapitalismu [1] netušil jsem, že existuje "Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století", která umožňuje lépe nahlédnout různé "tváře" podnikatelů tohoto převratného období. V tomto článku nás bude zajímat převážně dobrotivá "tvář" těchto podnikatelů. 

Čas od času pronikají do tisku v bohatých zemích zprávy o špatných pracovních podmínkách a bídném životě továrních dělníků v zemích tzv. třetího světa. Zejména se jedná o rychle se industrializující země východní Asie a především Čínu. Z těchto zpráv se dovídáme, že dělníci pracují i 14 hodin denně, mají někdy jen jeden volný den za měsíc, mrzačí se při nehodách (lze se domnívat, že úrazy se stávají především nezkušeným novým pracovníkům), a to vše za nízkou mzdu [1]. Někdy vlivem tvrdých pracovních podmínek nevydrží a spáchají i sebevraždu [2]. Přesto však proud zájemců o těžkou práci v továrnách v těchto zemích neutuchá [3]. V tomto článku si připomeneme, že podobnou zkušeností prošly i naše země, a také se podíváme na motivy tehdejších žadatelů o práci v továrnách a i dolech. K tomu nám výraznou měrou napomůže kniha dvou našich předních sociálních historiků J. Machačové a J. Matějčeka: Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781 – 1914 (2. vydání vyšlo tento rok). I když se v této knize v některých případech jedná o nástin a odhady, těžko se dočkáme nějaké lepší knihy na toto téma. Domnívám se také, že kniha dobře odráží hlavní tendence sociálního vývoje té doby.

Je poměrně známo, že slavný rakouský ekonom, politik a jeden ze zakladatelů rakouské ekonomické školy Eugen Böhm von Bawerk (dále jen Eugen Böhm) se narodil v Brně dne 12. února 1851 (některé prameny tvrdí chybně, že se narodil ve Vídni). Díky bádání v archivních dokumentech je také možné určit, kde se tak v Brně stalo. Dříve než se podíváme na to, kde se vlastně Eugen Böhm narodil a jak toto místo vypadá dnes, nebude na škodu krátce projít jeho životopis.