Jdi na obsah Jdi na menu
 


Eugen Böhm von Bawerk – kde se narodil slavný ekonom

18. 2. 2014

Je poměrně známo, že slavný rakouský ekonom, politik a jeden ze zakladatelů rakouské ekonomické školy Eugen Böhm von Bawerk (dále jen Eugen Böhm) se narodil v Brně dne 12. února 1851 (některé prameny tvrdí chybně, že se narodil ve Vídni). Díky bádání v archivních dokumentech je také možné určit, kde se tak v Brně stalo. Dříve než se podíváme na to, kde se vlastně Eugen Böhm narodil a jak toto místo vypadá dnes, nebude na škodu krátce projít jeho životopis.

 

Eugen Böhm se narodil jako nejmladší syn vysokého státního úředníka a ministerského rady Johanna K. Böhma (Matrika narozených, sv. V, s. 249), který vykonával důležité administrativní funkce na Moravě a který byl povýšen do šlechtického (rytířského) stavu. (Burešová, s.6) Eugen Böhm vystudoval práva a v roce 1875 zakončil studia doktorátem. Pobýval pak dva roky na předních německých univerzitách (v Heidelbergu, Lipsku a Jeně). Zde se seznámil s německou historickou ekonomickou školou. Pak pracuje v berní správě a na vídeňském ministerstvu financí. (Ibid, s.6) V roce 1880 obhajuje habilitační práci a získává titul soukromý docent. Poté působí v letech 1881 až 1889 na univerzitě v tehdy poněkud zapadlém Innsbrucku. (Garrison) Zde však publikuje svoje nejdůležitější díla. Roku 1884 vydává první svazek svého hlavního díla „Kapital und Kapitalzins“ („Kapitál a úroky“), nazvaný „Geschichte und Kritik der Kapitalzinstheorien“. V tomto svazku probírá a kritizuje alternativní přístupy k teorii úroku a mimo jiné podrobuje zdrcující kritice Marxovu teorii vykořisťování (zaměstnanci dostávají zaplaceno dříve než se prodává produkt). Současně vyvrací pracovní teorii hodnoty a železný zákon mzdový. (Ibid) Druhý díl přidává roku 1889 pod názvem „Positive Theorie des Kapitales“. V něm se věnuje svoji vlastní teorii kapitálu a úroku. Produkční proces je zde představen jako činnost probíhající v čase, kdy produkt prochází různými stádii výroby (tj. oklikovost výroby produktu). Eugen Böhm zde také zdůraznil heterogennost kapitálu. Pomocí časových preferencí (lidé hodnotí současné statky výše než budoucí statky stejné kvantity a kvality) objasnil úrok z kapitálu. (Ibid) Rozpracoval zde také teorii hodnoty, a to jak z její subjektivní, tak objektivní stránky (vyšel přitom z teorie užitku). Třetí doplňující díl vzniká v období let 1909-1912 pod názvem „Zur neusten Literatur über Kapital und Kapitalzins“. (Ibid) Dílem „Kapitál a úroky“ se Eugen Böhm zařadil k čelným představitelům rakouské ekonomické školy. (Mimo uvedené používá analýzu příčiny a důsledků a odmítá matematizaci vědy.)

 

Eugen Böhm se stal několikrát ministrem financí vlády Předlitavska. Poprvé krátce v roce 1895. Podruhé také krátce v letech 1897-1898. (Čapka, s. 886) Zastával také celou řadu jiných důležitých funkcí. Byl státním tajemníkem, viceprezidentem komise pro návrat ke zlatému standartu, prezidentem Nejvyššího správního soudu, tajným radou atd. (Burešová, s.8) Naposledy zastával funkci ministra financí v letech 1900-1904. (Čapka, s. 887) Pro nesouhlas s vysokým vojenským rozpočtem však z pozice ministra financí odešel. (Burešová, s.8)

 

Eugen Böhm se pak stal profesorem na vídeňské státní univerzitě (zde učil i jeho švagr ekonom Friedrich von Wieser). Zde vedl známý seminář o politické ekonomii a ekonomických teoriích. Ten mimo jiných navštěvovali  Ludwig von Misses a také další rodák z Moravy Josef Schumpeter. (Garrison) Roku 1911 se Eugen Böhm stal prezidentem Rakouské akademie věd. Eugen Böhm zemřel dne 27. srpna 1914 v Kramsachu (Tyrolsko). (Burešová, s.9) (Dle některých zdrojů však zemřel ve Vídni.)

 

A nyní již přejdeme k tomu, kde že se to Eugen Böhm von Bawerk v Brně vlastně narodil. V matrice narozených římskokatolického farního úřadu u svatého Petra a Pavla se ve svazku 5 můžeme dočíst, že Eugen Carl Boromeus Maria Jordan Böhm narozený/pokřtěný dne 12./13. února 1851 se narodil v Brně (tehdy ovšem Brünn) na Gross Platz, Haus Nr. 85. (Matrika narozených, sv. V, s. 249) Gross Platz (v překladu Velké náměstí) je snadné určit. Od 18. století až do roku 1915 neslo tento název dnešní náměstí Svobody (Flodrová, Názvy s. 183), tj. hlavní brněnské náměstí. S číslem domu je to trochu složitější. Poslední přečíslování domů (čísel popisných) na náměstí se provedlo v letech 1805 až 1806. (Flodrová, Brno s. 56) Avšak v dnešní době, když se nějaký dům zboří, jeho popisné číslo s ním zanikne a nový dům pak dostává nové popisné číslo. (Ibid, Brno s. 56) Naštěstí tato praxe je novodobá (dříve naopak staré číslo přecházelo na nový dům, pokud ten stál na stejném místě) a také za posledních několik desítek let byl na náměstí stržen a později znovu postaven jediný dům. Nepřekvapí proto, že číslo popisné 85 (orientační číslo 16) se pořád nachází na náměstí Svobody, a to hned napravo od brňákům známého Kleinova paláce (č.p. 84) a zároveň nalevo od renesančního skvostu nepřesně nazývaného Dům pánů z Lipé (č.p. 86). Jedná se tedy o námi hledaný dům – dnes obchodní dům Rozkvět, tato skutečnost byla také ověřena v Archivu města Brna (viz. poděkování). Dům prošel od doby narození Eugena Böhma celou řadou přestaveb a dnes je jeho vzhled značně pozměněn. Jak vypadá je patrné z přiložené fotografie. Jak dům vypadal přibližně v době narození proslulého ekonoma je možné zjistit např. na stránce 128 knihy od K. Kuče: Brno-vývoj města, předměstí a připojených vesnic (nakladatelství Baset, rok 2000).

 

Třeba se časem dům dočká i důstojné pamětní desky. Ostatně v roce 2005 přibyla na témže náměstí pamětní deska rakouského fyzika Georga Placzeka.

 

Literatura:

1. Burešová, H. Předmluva. In: Böhm-Bawerk, E. Základy teorie hospodářské hodnoty statků. Praha: Academia 1991, ISBN 80-200-0422-X1.
2. Matrika narozených římsko-katolického farního úřadu u sv. Petra a Pavla, svazek V. Uloženo v Moravském zemském archivu v Brně.
3. Garrison, R. W. Boigraphy of Eugen von Böhm-Bawerk. Dostupný z:  http://mises.org/resources/3229
4. Čapka, F. Dějiny zemí koruny české v datech. Libri: Praha 1999, ISBN 80-7277-000-4.
5. Flodrová, M. Názvy brněnských ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství v proměnách času. Brno: Šimon Ryšavý 2009, ISBN 978-80-7354-073-9 (brož.).
5. Flodrová, M. Brno, aneb, trocha povídání, jak se Brno velkým Brnem stalo a jeho ulice ke svým jménům přišly. Brno: Šimon Ryšavý 2008, ISBN 978-80-7354-054-8 (váz.).
6. www.wikipedie.cz

 

(HRk)