Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. století (divoký kapitalismus)

V této sekci se nalézají články s historickým či ekonomicko-historickým obsahem na téma tzv. divokého kapitalismu, což je období, které jsem si definoval jako období 19. století a počátku 20. století (do roku 1914). Toto tzv. dlouhé 19. století v některých článcích doplňuji i  obdobím tzv. první Československé republiky.

 

 

Příspěvky

Brněnské spolky III.D: Dělnický sirotčí a podporovací spolek "Svornost"

16. 9. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Posledním sirotčím spolkem, kterým se tu budeme zabývat je "Dělnický sirotčí spolek 'Svornost'" (v pramenech též Svornosť). V tomto případě nešlo o klasický sirotčí spolek, ale šlo o podpůrný dělnický spolek, který mimo jiné poskytoval spíše jako doplněk sirotkům po dělnicích podporu. Spolek měl vzniknout roku 1923 nebo před tímto rokem.

 

Brněnské spolky III.C: Sirotčí spolek pro Židenice

12. 9. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Třetím sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek pro Židenice. Tento spolek existoval v letech 1911 až 1920. Židenice byly samostatnou obcí, která se roku 1919 stala součástí města Brna.

 

Brněnské spolky III.B: Sirotčí úsporný spolek v Řečkovicích

29. 8. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Dalším sirotčím spolkem, kterým se zde budeme zabývat, je sirotčí spolek kombinovaný s úsporným spolkem se sídlem v Řečkovicích v době první republiky. Doba první republiky byla dobou rozkvětu četných spolků, byť staré mocnářství na tom v tomto ohledu nebylo také vůbec špatně. Dnes se zdá bohatý spolkový život tehdejší doby něčím už značně vzdáleným a neobvyklým, tehdy šlo však o docela všední věc.

 

Brněnské spolky III.A: Sirotčí spolek pro Husovice

23. 8. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Prvním sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek v Husovicích. Husovice byly dříve samostatné město, které je dnes součástí Brna. Spolek působil v letech 1911 až 1920, kdy byl vymazán z katastru spolků.

 

Špacír několika městy divokého kapitalismu podruhé

14. 5. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Tento článek bude spíše pokusem o nástin, který má za cíl alespoň částečně přiblížit rozmanitost sociální péče včetně přístupu ke vzdělání v době tzv. divokého kapitalismu (tj. 19. století) na Moravě a v Rakouském Slezsku. Bude už druhým mým takovýmto pokusem. V potaz vezmu i volněji s těmito související aktivity, jako třeba konzumní a vzdělávací spolky či péče podnikatelů o jejich zaměstnance. Vše s přesahem do doby první československé republiky. Sledovat budu jak dobročinné, tak svépomocné aktivity. Protože shromážděných údajů je velké množství, rozhodl jsem se kapitolu pojat jako procházku po několika menších moravských a slezských městech a případně jejich okolí, byť nejde vzhledem k tématu o příliš záživné čtení. Menší města znamenají ovšem, že článek může být kratší.

 

Brněnské spolky II.C: Krejcarový spolek pro podporu chudých žáků českých škol v Husovicích

1. 4. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Do třetice se seznámíme s krejcarovým spolkem v Husovicích (dnes taktéž část města Brna), který byl délkou svéčinnosti velmi úspěšný.

 

Brněnské spolky II.B: Dvouhaléřový spolek "Kapr" v Králově Poli

26. 3. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Dvouhaléřový spolek "Kapr" v Králově Poli nebyl narozdíl od výše uvedeného spolku příliš úspěšný, co se týká délky svého působení. Vznikl ve změněných politických poměrech po první světové válce, kdy platilo, jak bylo výše uvedeno, že se počítalo s tím, že vzdělání v novém státe se stane větším dílem záležitostí státu, což se pak skutečně i stalo, a dále se počítalo s tím, že v novém státě to budou právě Češi, kteří budou tomuto státu vládnout. A tak potřeba podporovat české školství ještě soukromým sektorem se jevila (vyjma pohraničí) zřejmě již jako méně důležitá. To mohlo mít vliv na brzký zánik spolku. Avšak tento spolek alespoň dle stanov nepodporoval přímo školy nebo školky, nýbrž chudé žáky.

 

Ze skromných počátků až na vrchol III: Aneb příklady vzestupu nižších vrstev v době divokého kapitalismu v Čechách

24. 3. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

V této stati, která je doplňkem předchozích, uvedu několik dalších příkladů vzestupu ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (malorolníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života mezi významné a obecně známé osobnosti. A to převážně z oblasti Čech (a občas i z Moravy) v době 19. století. Zabýval jsem se osobami narozenými v letech 1800 až 1885. I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovali do encyklopedie "Kdo byl kdo v našich dějinách" z nakladatelství Libri. Tím toto téma uzavírám aniž bych vyčerpal veškeré možnosti. Mohl bych dále vyhledávat údaje z životopisů a jistě bych našel řadu dalších příkladů, ale uvedené příklady považuji pro ilustraci za dostatečné. Celkem jsme zpracoval data k 66 osobám.

 

Brněnské spolky II.A: Krejcarový spolek v Žabovřeskách

22. 3. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Krejcarový spolek v Žabovřeskách působil v letech 1897 až 1919, čili 22 let, což byla celkem dost dlouhá doba. Dle stanov z roku 1897 - tehdy byl spolek založen - měl spolek sídlo v Žabovřeskách. Dnes jde o část města Brna. K účelu spolku se ve stanovách píše, že: "Účelem spolku jest vydržovati české mateřské školky a opatrovny v Žabovřeskách a třídy, též nabývati a vydržovati potřebné budovy a podobné, a pakli tomu jmění spolkové vyhovuje, podporovati chudé dítky těchto školek, opatroven a českých obecných škol v Žabovřeskách, pomůckami učebnými, šatstvem ap.". Příjmy měl spolek z členských příspěvků, z darů, sbírek a z výtěžků zábavních podniků.

 

Ze skromných počátků až na vrchol II: Aneb příklady vzestupu nižších vrstev v době divokého kapitalismu v Čechách

15. 3. 2016

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Kdysi byl používán plakát o osudu talentu za kapitalismu - žebrající houslista a o osudu talentu za komunismu (či nacionálního socialismu, už přesně nevím) - houslista hrající před diváky. Byl však osud talentu za (relativního) kapitalismu 19. století skutečně tak špatný? Na rozdíl od předchozích dob byla tehdy totiž možnost vzestupu mnohem větší. V této stati uvedu 25 příkladů takového vzestupu převážně z oblasti Čech (a tentokrát občas i z Moravy) v době 19. století. Zabýval jsem se osobami narozenými v letech 1800 až 1885, které se dokázali ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (maloroníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života vyšvihnout mezi významné a obecně známé osobnosti (a výjimečně opět z této pozice spadnout, někdy až na dno). I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovali do encyklopedie "Kdo byl kdo v našich dějinách" z nakladatelství Libri.