Jdi na obsah Jdi na menu
 


Peníze, banky a hospodářské krize (Jesus Huerta de Soto, Liberální institut 2009)

17. 7. 2015

Detailní rozbor ohledně peněz, frakčního bankovnictví (bankovnictví částečných rezerv) a příčin a průběhu hospodářských krizí, včetně pohledu právního, etického a historického z pera jednoho ze současných čelních představitelů rakouské ekonomické školy a stoupence bankovnictví 100 % rezerv.

 

♣ s. XX-XXIII - nové mezinárodní standarty a jejich negativní dopad (neobezřetné chování finančních institucí), vliv zájmových skupin,
♣ s. XXIII - de Sotova reforma shrnutí,
♣ s. 5 - depositum,
♣ s. 5/6 - depositum irregulare: dostanu nazpět jiné věci, ale ve stejném množství a kvalitě - nedochází zde k převodu vlastnictví,
♣ s. 8 -z deposita irregulare plyne nepřetržitá dostupnost --> tj. 100% rezervy
♣ s. 9/10 - podovod s deposity irregulare,
♣ s. 14-5 - úschova peněz není úvěrovou transakcí (není výměnou současných statků za budoucí),
♣ s. 19 - ekonomické a právní rozdíly mezi depositem irregulare a peněžní půjčkou,
♣ s. 20-1 a 22 - stručně a přehledně k Mengerovým základům teorie spontáního řádu,
♣ s.28-33 - depositum irregulare v římském právu (Digestě), včetně existence depositního listu a přednostního uspokojení deponentů, neexistence úroku,
   - užití deposita za jiným účelem je krádež,
♣ s. 32 - vliv kanonického práva na depositum irregulare --> půjčky se maskovaly jako deposita,
♣ s. 43-4 - bankéři jako podvodníci,
♣ s. 46-9 - situace v Řecku: podvody a krachy bank, avšak držely se spíše plné rezervy, za uložení se platil úrok,
♣ s. 50 a 55 - finanční a hospodářské krize ve starověkém Řecku a Římě,  
♣ s. 61-3 - pozdně středověké depositní bankovnictví v Evropě: původně se držely 100% rezervy až později vzniklo frakční bankovnictví; Barcelonská depositní městská banka měla rezervy 29%, soukromé banky pak asi více; veřejní činitelé mnohdy frakční bankovnictví podporovali,
♣ s. 66 a 120-1 - obcházení kanonického práva - zákazu úroků: dohoda o půjčce se maskovala jako depositum irregulare a "depositář" tak platil pokutu (tj. úrok) za předstírané "zpoždění" - to se nazývalo jako depositum confessatum,
♣ s. 69-74 - finanční a hospodářská krize v pozdně středověké Evropě: silná kontrakce peněžní zásoby, případ florentských bank a případ banky Medicejů (měla 50 % rezervy a i méně, dokonce až pod 10%),  
♣ s. 76 - přísné tresty v Katalánsku,
♣ s. 87 - zběžný popis hospodářského cyklu z pera de la Calleho - představitele salamanské školy,
♣ s. 91-3 - Tomás de Mercado o depositech a situaci ve Španělsku v 16. století, 
♣ s. 98-100 - Amstrdamská městská banka: po dlouhou dobu plněn závazek držet rezervy okolo 100% vkladů (od roku 1609-1780),
♣ s. 105-6 - Amstrdamská městská banka vybírala poplatky za uskladnění a za vedení účtu,
   - od 80. let začíná porušování právních principů,
♣ s. 107 - Bank of England: zřízená ku pomoci financování veřejných výajů (v poz. 117 bublina spojená s jejím působením), roku 1797 banka zmrazila platby,  
♣ s. 109-11 - J. Law s jeho "systém" ve Francii,
♣ s. 117 - dvě skupiny snažící se právně obhájit frakční bankovnictví: A) ztotožnění depostia irregulare s půjčkou, B) koncept disponibility (opatrnost),
♣ s. 123 - depositum irregulare u cenných paírů,
♣ s. 129-32 - depositum ve španělském občanském a obchodním zákoníku: obecně se uznává péče o depositum irregulare, ale to neplatí pro bankéře, přednost mají stanovy banky, nejednoznačnost a matoucnost bankovních stanov a smluv; pokles rezerv z 25% na 2%, pozn. 13 - pravděpodobná neznalost lidí,
♣ s. 135/6 a 138 - rozdíly (stručně) mezi půjčkou a depositem irregulare, jedno vylučuje druhé,
♣ s. 140 - pomýlenost obyčejných lidí (nevědomost),
♣ s. 144 - nejednoznačnost, složitost a nejasnost smluv v bankách,
♣ s. 147 - koncept disponibility: obecná solventnost a obezřetnost,
♣ s. 148 pozn. - i obezřetný bankéř může zkrachovat, 
♣ s. 152 - současný systém se jeví díky centrální bance jako udržitelný, nikdo však nezaručí změny (výrazné) v kupní síle peněz v porovnání s původním vkladem,
♣ s. 153 - úzká spolupráce mezi vládami a bankami,
♣ s. 155 - sedm způsobů právní klasifikace bankovního deposita (nikoliv z pohledu pozitivního práva),
♣ s. 156 - transakce s doložkou o zpětném odkupu,
♣ s. 160 - smlouva o irregulárním depositu nedovoluje kalkulaci pravděpodobností, protože tato instituce neexistuje zcela nezávisle na opakovaném hromadném vybírání vkladů,
♣ s. 170-5 - role banky jako zprostředkovatele půjčky,
♣ s. 176-80 - role banky při smlouvě o depositu irregulare (při jeho dodržování), 
♣ s. 182-31 - použití uložených peněz bankéřem - kontinentální účetní systém,
   - 183/4 a 186 - nárust množství peněz v oběhu a mylné domněnky vkladatele a toho, kdo si půjčuje,
   - 187 - tento systém stojí na víře zákazníků,
   - 189 - využívání nových peněz bankami a vládami; půjčovat co nejvíce prostředků z deposita irregulara je mnohem ziskovější,

♣ s. 192-7 - použití uložených peněz bankéřem: anglofonní svět: vznik fudiciárních peněz je v účetnictví jasně zaznamenán, banky vklady vytvářejí ex nihilo, to vysvětluje proč peníze vkladatelů banky moc nezajímají,
♣ s. 199-202 - maximální úvěrová expanze dosažitelná pro osamocenou banku (bankovní multiplikátor); vliv toho, že se část úvěrů nečerpá a vliv toho, že má banka větší počet zákazníků (k)=rezervy mohou být nižší,
♣ s. 207 a s. 213-219 - úvěrová expanze a tvorba vkladů z ničeho v případě monopolní banky (k=1) = tvorbě vkladů celého bankovního systému,
♣ s. 210-1 - nejjednodušší verze tzv. bankovního multiplikátoru,
♣ s. 226 - systém malých bank (k=0) - celkové výsledky jsou však úplně stejné jako viz s. 207 a 213-9,
♣ s. 232 - shrnutí expanze všech bank dohromady, 
♣ s. 233 - vliv těžby nového zlata,
♣ s. 234 - vklady pocházejí z úvěrů,
♣ s. 235-7 a 238 - únik hotovosti ze systému --> významně redukuje schopnost tvořit úvěry (vklady) z ničeho; podobně udržování rezerv ve větším množství než jsou rezervy povinné,
♣ s. 240-4 a 247 - vydávání nekrytých bankovek: má stejné dopady, jako vytváření úvěrů z ničeho,
♣ s. 243-4 - banky si přivlastňují velký objem bohatství,
♣ s. 250-6 - proces úvěrové restrikce: spouštěcí mechanismy,
♣ s. 258 - extrémně křehká zásoba peněz,
 
Expanze bankovního úvěru a její účinky na ekonomický systém:

♣ s. 262-4 - lidské jednání a jeho odehrávání v čase, vzdálenější cíl musí být hodnotnější,
♣ s. 264-5 - časová preference,
♣ s. 267-70 - spoření a investice robinsonovská ekonomie,
♣ s. 272 - rozdíl mezi bohatými a chudými národy = rozdíl v počtu kapitálových statků,
♣ s. 273 - úspory nutné k udržení výroby a úspory nutné k rozšíření počtu stádií výroby (dodatečné úspory),
♣ s. 273-4 - kapitálové statky: jejich specifičnost a možnost mobility pomocí institucí mejatkového a smluvního práva,
♣ s. 275 - definice kapitálu: tržní hodnota kapitálových statků, kterou odhadují jejich jednotliví kupující a prodávající na svobodném trhu,
♣ s. 282-3 - úroková míra sděluje podnikatelům, do čeho investovat a do čeho ne, 
♣ s. 285 a 287-8 - graf výrobní struktury a jeho popis,
♣ s. 293 - trend k vyrovnávání úrokové míry ve všech stádiích,
♣ s. 294-7 - hrubé investice, suma vydaná na kapitálové statky je mnohem větší,
♣ s. 298-303 - hrubé investice a kritika HNP: tento nezahrnuje mezistatky, Skousenova statistika: firemní výdaje a hrubé soukromé investice jsou největším sektorem ekonomiky,
♣ s. 303 - místo HNP je lepší sledovat hrubý národní výstup,
♣ s. 304-6 - tři zpsoby zvýšení úspor neboli nabídky současných statků; zisková marže podnikatelů klesá --> klesá jejich časová prefernce (1. způsob), úvěrový trh má až druhotný význam (3. způsob),
♣ s. 307/8 - spotřebitelský úvěr: jen část jde skutečně na spotřebu (malý objem úvěrů), část jde na nákup trvanlivých spotřebních statků, které lze přirovnat ke kapitálovým statkům,
A):  
♣ s. 310-5 - účinky úspor a z nich plynoucí účinky nesouladů zisků mezi jednotlivými výrobními stádii: klesá poptávka po spotřebních statcích a firmy zde trpí ztrátami, odvětví vzdálenějších stádií nadále dosahují zisku --> přesun investic k těmto vzdálenějším stádiím od konečné spoptřeby --> zvýšení produkce ve vzdálenějších stádiích a pokles produkce spotřebních statků; změny cen a nutnost flexibility --> časem růst produktivity,
♣ s. 315 - shrnutí předešlého,
♣ s. 316-9 - účinky poklesu úrokové míry na tržní cenu kapitálových statků - jejich cena vzroste a dojde k rozšíření jejich výroby a začnou být nabízeny nové výrobní procesy a kapitálové statky,
   - činnost podnikatele v této situaci: rozpoznání příležitosti a potencionální ziskové marže,
♣ s. 319-323 - Ricardův efekt: růst reálných mezd --> v zájmu podnikatelů je nyní náhrada lidské práce kapitálovými statky, její náhrada stroji práci významně šetřící - tyto stroje  jsou ziskové pouze při nízké míře zisku a úroku,
   - růst dobrovolných úspor a investic způsobuje pokles výroby spotřebních statků a služeb a uvolňuje výrobní faktory potřebné k prodloužení stádií výroby; význam neprodaných zásob spotřebního zboží a služeb,
♣ s. 325 a 328-9 - růstu produkce vzdálenějších stádií produkce,
   - snížení míry zisku, růst produkce a růst reálných čistých důchodů,
♣ s. 331 - Friedman a Schwartzová: USA v letech 1865-1879: cenová hladina poklesla na polovinu a růst pokračoval v rychlém tempu,

♣ s. 332 - J. S. Mill a 4. věta o kapitálu: poptávka po zboží není poptávkou po práci,
♣ s. 335-6 - účinky snížení úspor: přesný opak jejich zvýšení,
B):
♣ s. 338-42 - účinky úvěrové expanze na vyrobní struktru: podobné jako při růstu úspor; podnikatelé však jednají jako by došlo k růstu úspor ve společnosti; přehnaný optimismus, zahajování ziskových projektů, které ve skutečnosti ziskové nejsou,
♣ s. 341 - charakteristiky typické pro každý boom dle L. Robbinse,
♣ s. 342 - podnikatelé se chovají jako by by stouply úspory, ale spotřebitelé pokračují ve spotřebě stejným tempem,
♣ s. 343-7 - spotřeba se nemění, ale úrokové míry klesají; dochází k masivním podnikatelským chbaám; srovnávací tabulky a grafy,
♣ s. 348 - konec boomu: růst cen spotřebních statků a pád cen výrobních statků,
♣ s. 349 - dřívější ekonomové tušili, že úvěrová expanze končí ekonomickou krizí,

♣ s. 352-66 - šest mikroekonomických příčin zvratu boomu, vyvolaného úvěrovou expanzí: • růst ceny původních výrobních faktorů; • následný růst ceny spotřebních statků: prodloužení výrobního procesu vede prvně k poklesu produkce statků; stahování výrobních faktorů ze stádií nejblíže spotřebě, peněžní iluze vede podnikatele ke spotřebovávání kapitálu; • podstatný relativní růst účetních zsiků firem ve stádiích nejbližších finální spotřebě; • Ricardův efekt: nahrazování strojů prací a jeho možné zvrácení činností odborů; • růst úrokové míry z úvěrů, dokonce na vyšší úroveň než před expanzí: a to díky započítání inflace do úroků a snaze podnikatelů dokončit dané zahájené projekty; • objevení účetních ztrát ve firmách působících ve stádiích relativně vzdálenějších od spotřeby: krize z nedostatečných úspor,
♣ s. 367-70 - situace po krizi: tabulka a graf; ceny spotřebních statků rostly rychleji než příjmy vlastních výrobních faktorů; úroková míra je vyšší než před krizí; těžké ztráty specifických kapitálových statků,
♣ s. 373-4 - jevy v bankovnictví spadají do oblasti lidského jednání a jsou tedy nepojistitelné, vybírání vkladů je ovlivněno samou existencí pojištění,
♣ s. 375 - přírodní vědy versus lidské jednání: srovnávací tabulka,
♣ s. 376-8 - dopad krize na platební (ne)schopnost bank --> dáno endogeně, není možné bankovnictví pojistit,
♣ s. 384-5 - proč nevede dobrovolné zvýšení úspor ke krizi,
♣ s. 387-8 - možnost odložení krize,
♣ s. 392-4 - spotřební úvěry: co se stane, pokud se nově vytvořené peníze utratí za spotřebu: úpadek,

♣ s. 395 - inflace přerozděluje bohatství,
♣ s. 400-2 - znehodnocení vyráběného nebo již vyrobeného kapitálu, čím blíže jsou tyto statky spotřebě, tím obtížněji se přeměňují --> vznik ztrát; nedostatečné množství komplementárních kapitálových statků vede k nepoužívání omylem vyrobených kapitálových statků, to pak vypadá jako by šlo o nevyužité výrobní faktory,
♣ s. 403-4 - hospodářská krize (respektive jí předchazející inflace) je nepřímou příčinou nezaměstnanosti, přímou je pak nepružnost trhu práce,
♣ s. 410 - úspěch některých podnikatelů po recesi: rozpoznání toho, co bude opět hodnotné a láce kapitálových statků,
♣ s. 412-6 - recese vypukne i tehdy, pokud je růst peněžní zásoby doprovázen růstem produktivity systému a nominální ceny nerostou,
   - vývoj cenové hladiny ve 20. letech v USA: zhruba stabilní, ale nabídka peněz vzrostla o 61%,

♣ s. 419 - recese je počátkem obnovy,
♣ s. 421 - co udělat, pokud již krize vypukla: vytvořit co nejflexibilnější podmínky v ekonomice a obzvláště na trhu práce,
♣ s. 422 - seznam vládních zásahů, které krizi prodlužují: odložení likvidace špatných investic, pokračování inflace, udržení mzdových sazeb a vysokých cen, podpora spotřeby a odrazování od úspor a podpora v nezaměstnanosti,
♣ s. 426 - teorie hospodářského cyklu a nevyužité zdroje: Rakouská škola nevychází z předpokladu plně zaměstnanosti, kvůli omylům nejsou využity všechny výrobní faktory; Mieses ani Hayek nepracovali s plnou zaměstnaností; úvěrová expanze i při existenci nevyužitých zdrojů povede k chybné alokaci zdrojů,
♣ s. 431-2 - dopady vládou vynucené deflace: zploštění výrobní struktury a nezaměstnanost,
♣ s. 433-5 - dopady hromadění: stejný efekt jako dobrovolné úspory,
♣ s. 435-40 - dopady deflace vyvolané omezním úvěru: má pozitivní důsledky,
♣ s. 446-8 - dopad úvěrové expanze na ceny cenných papírů: u nových úvěrů jsou používány jako zástavy cenné papíry s roustoucími cenami; neustálý nárust trhu s cennými papíry proto neznačí příznivé vyhlídky; díky růstu cenných papírů si lidé myslí, že jsou více bohatí, a proto více spotřebovávají --> spotřebovává se kapitál,
♣ s. 449 - cenné papíry společností, které se pohybují ve vzdálenějších stádiích výroby zažívají dramatičtější pokles tržních cen,
♣ s. 454-5 - sám Hayek původně věřil, že hospodářské krize jsou inherentní kapitalistickému systému,
♣ s. 456 - Marx měl tvrdit, že sociální a pracovní legislativa je vždy neúčinná,
♣ s. 464-6 - empirické důkazy: hospodářské cykly před průmyslovou revolucí,
♣ s. 467-71 - empirické důkazy: hospodářské cykly od dob průmyslovou revolucí,
♣ s. 471-8 - empirické důkazy: bouřlivá dvacátá léta a Velká deprese; včetně růstu úvěrů a nabídky peněz; stabilizace cenové hladiny kritzovali i jiní ekonomové; růst výroby spotřebních statků byl + 60%, kapitálových statků + 160%,
   - index cen akcií v letech 1926-9 vzrostl více jak 2x; nejničivějším dnem na burze bylo úterý 29. října; nezaměstnanost dosáhla vrcholu roku 1933 + 27%, další intervence státu,
♣ s. 475  - Mises se domníval, že poptávka po pěnezích a jejich kupní síla se nesmí nikdy přestat měnit,
♣ s. 482 – monetarista přiznává roku 1993, že zavedené modely nepomáhají pochopit recesi ze začátku 90. let,
♣ s. 484-7 – empirické testování rakouské teorie hospodářského cyklu, měnová neutralita neplatí,
♣ s. 490-2 – shrnutí fází přirozeného růstu a úvěrové expanze,
♣ s. 499 – kritika učebnic ekonomie: koloběh důchodů, jednání probíhající najednou,
♣ s. 512-3 – monetaristický argument D. Laidlera: nárůst poptávky by vedl k růstu důchodů, a tím i růstu úspor, hayekova odpověď: ekonomické subjekty by musely uspořit celý nový měnový důchod, aby nedošlo k recesi,
♣ s. 515-6 – kritka Fisherovi rovnice směny: součet heterogenního zboží, za rok se množství i kvalita zboží změní, ceny se stanovují v každé transakci,
♣ s. 517-8 – proces redistribuce důchodů,
   - doporučení monetaristů v případě krize: doporučují zvýšit množství peněz v oběhu,
♣ s. 519-25 – kritika teorie racionálního očekávání: ekonomické subjekty nemohou získat nikdy veškeré relevantní informace; podnikatelé se budou snažit využít ziskové příležitosti, i když tyto povedou ke krizi; očekávaná inflace,
♣ s. 524-5 – E. Lucas popsal cykly jako reálné důsledky měnových šoků, které ekonomické subjekty neočekávaly (komentář: z toho, ale plyne, že heterogenita kapitálu není brána v potaz),
♣ s. 527 – dle Keynese šla jeho teorie lépe přizpůsobit podmínkám totalitního státu,
♣ s. 529-30 – ABCT vysvětluje proč za určitých podmínek (úvěrová expanze) Sayův zákon opakovaně neplatí,
♣ s. 530-6 – Keynesovy argumenty ohledně úvěrové expanze,
♣ s. 533-4 – i kdyby všechny nové peníze byly uspořeny, tak se stejně nakonec dostanou k někomu, kdo je použije na spotřebu; rozpornost Keynesova tvrzení: dobrovolné úspory nezaručí více investic, ale zároveň tvrdil, že veškeré investice předpokládají předchozí úspory,
♣ s. 539-40 – mezní produktivita kapitálu: Keynes se domnívá, že ceny kapitálových statků jsou určeny minimálními náklady na jejich výrobu; ve skutečném životě budou vždy některé komplementární statky nutné k výrobě kapitálových statků chybět,
♣ s. 541/2 – mezní produktivita kapitálu má tendenci následovat úrokovou míru a nikoliv naopak,
♣ s. 545 – Keynesovo pojetí výrobní struktury: 2 stádia – spotřební a kapitálové statky,
♣ s. 546 - eliminace krátkodobé nezaměstnanosti: pokud se zaměstnanci a odbory nechají oklamat peněžní iluzí; pracovníci se naučili požadovat růst mezd tak, aby minimálně vynahradil pokles kupní síly jejich peněz, 
♣ s. 547 - alokace prostředků ekonomickými subjekty,
♣ s. 548 - Keynesiánská léčba krize: zvýšení poptávky a úvěrová expanze -->  chybná alokace výrobních faktorů --> zhoršení stavu; dle Hayeka nevyloučil Keynes, že by se jeho teorie mohli stát někdy škodlivými,
♣ s. 549-55 - kritika principu akcelerátoru: zejména investice jsou vyvolávány spotřebou a ne úsporami; existují zpravidla volné kapacity; stejných výsledků produkce spotřebních statků a služeb je možné dosáhnout mnoha různými kombinacemi fixního kapitálu, variabilního kapitálu a práce; růst úspor znamená pokles poptávky po spotřebních statcích; akcelerátor předpokládá, že podnikatelé srovnávají nárůst poptávky po spotřebě v peněžních jednotkách s nárůstem poptávky po kapitálových statcích ve fyzických jednotkách,
♣ s. 560-1 - malé rozdíly mezi monetaristy a keynesiánci,
♣ s. 565-6 - Rakušané se domnívají, že peníze nejsou nikdy neutrální ani v dlouhém období: množství peněz by mlo zlstat co možná nejstabilnější a relativní ceny co nejflexibilnější; zvyk lidí na růst cen,
   - pokles cenové hladiny (deflace) je vhodnější než pokřivení relativních cen,

♣ s. 567 - rozdíly mezi Rakušany na jedné straně a monetaisty a keynesiánci na druhé straně,
♣ s. 568-80 - dodatek o životních pojišťovnách: zprostředkují peníze a netvoří úvěry (fudiciární protředky), odlišnost ŽP od vkladů na požádání, oslabení tradičních principů v poseldní době,
♣ s. 586 - částečné krytí musí vést nutně k ustavení centrální banky,
♣ s. 598-9 - J. Law a jeho tvrzení, že nabídka peněz musí vždy být v souladu s "poptávkou" po nich,
♣ s. 601 - D. Hume a peníze: zvyšování nabídky peněz nemá smysl; požadavek na 100% rezervy; vliv peněz na úrokovou míru je pouze dočasný v případě úvěrové expanze,
♣ s. 605-6 - H. Thorton: přechůdce ABCT; D. Ricardo jako odpůrce bankovní kreace peněz,
♣ s. 607 - tři principy bankovní školy,
♣ s. 608-9 - Fulartonův zákon zpětného odlivu bankovek a úvěru, tneto však přehlíží, že dlužník si může vzít na splacení staré půjčky půjčku novou,
♣ s. 612-3 - přínos měnové školy odmítající nekryté bankovky k poskytnutí monopolu centrální bance --> tiumf bankovní školy,
♣ s. 619 - CB a morální hazard,
♣ s. 621-2 - CB může prodloužit proces expanze peněz a úvěru; bankovnictví s částečnými rezervami vede nevyhnutelně ke vzniku CB jako věřitele poslední instance,
♣ s. 627-8 - již roku 1867 P. J. Geyer zformuloval teorii - předchůdce ABCT,
♣ s. 633 - centrální banka jako výsledek "porozumění" vlády a bankéřů,
♣ s. 636-7 - zákon o zákonném platidle a bankovní legislativa: organizace bankovního systému se blíží socialistické plánované ekonomice; banky jsou vyloučeny z úpadkového řízení,
♣ s. 639 - systém s centrální bankou povede k delší a škodlivější expanzivní politice, CB nemůže garantovat vrácení vkladů v peněžních jednotkách s nezměněnou kupní silou,
♣ s. 640 - pojištění vkladů = morální hazard,
♣ s. 642-3 - obhájce centrálního bankovnictví Ch. Goodhart: CB nemohou adekvátně koordinovat nabídku a poptávku po penězích; CB jsou podrobeny stejnému tlaku a silám jako ostatní byrokratické instituce, politické manipulace,
♣ s. 645 - kritika umělého motivačního systému z pera J. Kornaia,
♣ s. 645-7 - bankovnictví se 100% rezervami a centrální bankou: změna struktury výroby opět nastává,
♣ s. 648-54 - systém svobodného bankovnictví s částečnými rezervami: škody a distorze nejsou tak vážné, první banka, která zahájí expanzi na tom vydělá, snaha bank dosáhnout shody a zavést společnou expanzivní politiku --> slušný zisk; CB vznikají v důsledku požadvaků soukromých bankéřů,
♣ s. 653/4 - shrnutí předchozího bodu,
♣ s. 667 - nabídka fudiciárních prostředků vytváří svoji poptávku, tj. při nižším úroku si lidé více půjčují,
♣ s. 673-7 - nové peníze se vůbec nemusí dostat do kapes těch lidí, kteří je poptávají na rozdíl od statků a služeb; svobodné bankovnictví s částečnými rezervami se nemůže krizím vyhnout,
♣ s. 681/2 - rozhodnutí neutratit peníze není to samé, co úspory: může nastat případ, kdy jsou peníze odebrány jak ze spotřeby tak úspor a přitom se časová prefernce nemění,
♣ s. 685 - teoretikové prozkoumali celkem 60 systémů svobodného bankovnictví a sytémy s omezením kapitálu (tj. s regulací) byly méně stabilní než systémy bez omezní kapitálu, pobočkové sítě a diversifikace,
 
♣ s. 686-7 – svobodné bankovnictví ve Skotsku: tlak bankéřů na nevybírání peněz a hojné recese: 13 recesí za 77 let,
   - v Chile existovalo až do 1860 systém svobodného bankovnictví bez částečných rezerv,
♣ s. 689 – ani nejméně regulované systémy svobodného bankovnictví nebyl uchráněny bankovních krachů a recesí,
♣ s. 690-1 – kritika z pohledu práva: dvojí vlastnictví stejné věci; pokud mají obě strany neslučitelné přesvědčení je dohoda neplatná,
♣ s. 693/4 – svobodné bankovnictví s částečnými rezervami=padělání peněz,
♣ s. 694-6 – bezpečnostní doložky o pozastavení splatnosti: příklad ze Skotska z let 1730-65,
♣ s. 697 – bankovnictví s částečnými rezervami bylo hlavní příčinou vzniku centrální banky,
♣ s. 718 – Friedman obhajoval systém se 100% rezervami, ale za tyto rezervy by se měl platit úrok,
♣ s. 721-4 – návrh privatizace měny a zrušení zásahů státu a centrální banky; regresní teorém, tomuto teorému odporuje snaha zavést umělou měnu,
♣ s. 725 – právní a ekonomické aspekty jsou úzce spojeny a není možné je porušovat aniž by to nemělo škodlivé dopady na spontání proces politické spolupráce,
♣ s. 730-1 - navržený systém ochraňuje před cyklickými ekonomickými krizemi; centrální banka musí být zrušena, protože by i tak mohla operacemi na volném trhu měnit množství peněz v oběhu,
♣ s. 732 - doporučený systém by neodvrátil krize vyvolané válkami, přírodními katastrofami atp.,
♣ s. 733 - názor, že ekonomika, která neprožívá boom "stagnuje" je vyvolaný trvalou expanzivní politikou,
♣ s. 734 - světové zásoby zlata za posledních 100 let vzrostly ročně o 1-3%,
♣ s. 736 - systém by zcela ochránil ekonomiku před náhlým poklesem nabídky peněz v oběhu,
♣ s. 740-1 - nové peníze dostává stát tak, že vydá státní obligace, které za vytvořené peníze odkoupí centrální a soukromé banky; z vyvlastňování občanů profitují i banky,
♣ s. 742-3 - inflace je nezbytný intelektuální prostředek války,
♣ s. 745/6 - v současnosti kvůli úvěrové expanzi obchodníci nečelí skoro žádným potížím při financování většiny investičních projektů --> oslabení opatrnosti podnikatelů,
♣ s. 747 a 759 - v novém systému by došlo k poklesu úrokové sazby,
♣ s. 748 - v novém systému by kupní síla peněz postupně a trvale rostla,
♣ s. 749-50 - argument, že je nepřijatelné omezovat svobodu smluvních stran --> pokud dohoda poškozuje třetí strany, tak je nelegitimní a neplatná; důsledky současných bankovních praktik jsou identické s těmi, které vznikají při padělání,
♣ s. 751 - neschopnost centrálních bank adekvátně posoudit popátvku po penězích a kontrolovat nabídku peněz, která by měla poptávce odpovídat,
♣ s. 752 - vytlačení deposita se 100% krytím depositem s částečnými rezervami,
♣ s. 754 - soudce by měl být schopen poznat, kdy jde o depositum na požádání anebo něco podobného,
♣ s. 756 - snaha vyhnout se daním vede k často různým inovacím, které směřují k podivným formám obchodu,
♣ s. 757 - nový systém by bránil deflaci ve formě snížení nabídky peněz: systém je neelastický,
♣ s. 761 - deflace a trvalý ekonomický růst v USA v letech 1867-1879, to dle M. Friedmana a A. J. Schwartzové zpochybňuje, že trvalá deflace a rychlý ekonomický růst jsou neslučitelné,
♣ s. 762-3 - systém 100% rezerv a zlatého standartu nelze odmítnout na základě nákladů těžby zlata versus tisku peněz; nemalé náklady na systém papírových peněz,
♣ s. 766-9 - případ Argentíny a jejího systému 100% rezerv u nekryté měny: centrální banka provedla velkou expanzi tiskem nových peněz a jejich klientelistickým přidělováním, toto se odehrálo za generála Peróna,
♣ s. 771 - nutnost vzdělávání veřejnosti,
♣ s. 774-85 - de Sotův návrh reformy,
♣ s. 786 - pevné směnné kurzy tradičně doporučované rakouskými teoretiky,
♣ s. 791-4 - shrnutí a požadavky: A) svoboda volby měny, 2) svobodné bankovnictví, 3) 100% rezervy.