Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hospodářské dějiny novověku (Stellner František a kol., Setoubooks, Praha 2012)

28. 4. 2014

I. K ekonomickému vývoji SSSR v polovině dvacátých let 20. století
♣ Válečný komunismus, inflace, pokles daňových příjmů, člověk musel spolupracovat, neochota více pracovat, podkopávání pracovní morálky, černý trh a stínové hospodářství - s. 12-13,
♣ výkon dolů r. 1921 21% předválečné úrovně a zemědělství 38% mírové produkce, Lenin viděl východisko v omezení totalitních metod a zavedení NEPu, ta byla úspěšná - s. 14-16,
♣ v l. 1927-28 - krize: stát přesměroval produkci z lehkého na těžký průmysl --> pokles cen zemědělské produkce --> výrobní stávka --> prodej obilí nepmanům nebo pěstování techn. plodin pro stát --> nutný dovoz obilí --> tresty a konfiskace a zrušení NEPU koncem r. 1929 - s. 16-7,
♣ růst těžby uhlí a výroba oceli v l. 1928-37, elektřiny, obráběcích strojů, traktorů atp., silná závislost v mnoha průmyslových oblastech, zejména na zahraničních firmách, prům. vybavení a znalostech, zejména na amerických; r. 1925 sovětská byrokracie početnější než v carském Rusku - s. 18-19,
♣ rozvoj průmyslu na úkor rolníků na domácím trhu se spotřebním zbožím, pronásledování rolníků, nerentabilnost kolchozů a sovchozů, obrovský pokles agrární produkce --> hladomor, nejčastěji umíraly děti - s. 20-21,
♣ průmyslové investice činily asi 25% HDP, a ještě zůstávalo dost prostředků na vzdělání, vědu a ozbrojené síly, růst počtu inženýrů, dosažení 2. místa v objemu produkce za USA - s. 23,
♣ vytvoření vrstvy privilegovaných, kteří mají zájem o zachování sociál. státu; úspěchy při budování těžkého průmyslu a elektrifikaci doprovázené obecným poklesem životní úrovně obyvatelstva a absolutně nejnižší úrovně produkce spotřebního zboží - s. 24-25,
♣ shrnutí - s. 25-26.

 

II. K hospodářským problémům nankingského režimu v letech 1928-1937
♣ viz název, k rozvoji dopravní infrastruktury (silnice a železnice) a růstu příjmů státu, ale nízké a docela stagnující industrializaci a určeny příčiny tohoto vývoje, dále: znatelné zvýšení cel (s. 31), rolníci platící úrok z půjček 40% (krátkodobě i 100-200%) (s. 34), růst průmyslu v letech 1912-20 (s. 35), modernizace Mandžuska Japonci (s. 39-40), problémy se statistikou u zahraničního obchodu: dovoz pro armádu nezahrnut, deklarování záměrně nižší hodnoty zboží importéry, pašování (s. 40-41), až v 90. letech dovoz opia předstižen dovozem bavlněných látek a příze, později dovoz ustal, což naprosto neznamenalo, že by se opium nepěstovalo v samotné Číně s. 43), zrušení vnitřního cla a podstatný nárůst vládních příjmů (s. 46-47).

 

III. Zákon o obnově průmyslu jako krok ke kartelizaci průmyslu v USA?
Poměrně přesvědčivě doloženo, že zmíněný zákon nebyl vědomě určen ke kartelizaci průmyslu, ale spíše šlo o snahu držet úroveň cen a snaha protekce malých podniků, výsledkem však bylo omezení konkurence, později fixace cen zrušena a bylo snahou, aby růst mezd byl prostě rychlejší než růst cen (s. 72), z ekonomické teorie však není něco takového možné, protože firmy dotující tuto politiku se ocitnou ve ztrátě, a proto měly mít možnost pomocí konceptu “rozumného omezení konkurence”, část těchto nákladů přenést do vyšších cen (s. 72-74), celá politika navíc potřebovala kolektivního ducha, snaha opakovat kolektivní duch z války - snaha aplikovat donucení jemně (s. 75-7). (komentář: tato politika byla v podstatě v duchu J.M.Keynese, ač byla starší než jeho Obecná teorie, ale vyšší mzdy měly podpořit spotřebu a vyvést zemi z krize).

 

VII. Vývoj švédského sociálního státu po druhé světové válce
♣ vznik sociálního státu byl podmíněn vysokou produktivitou a poválečným hospodářským růstem; z r. 1942 pocházel návrh prvního komplexního systému sociálního zabezpečení na základě povinného pojištění W.H.Beweridge - s. 142,
♣ hlavním cílem sociálně demokratického modelu je dosažení maximální možné míry sociální spravedlnosti pomocí redistribuce HDP a prevence sociálních problémů - s. 143,
♣ švédský model: univerzální sociální služby subvencované vysokým progresivním zdaněním, prvky ekonom. plánování a rozsáhlé státní intervence (zejména přerozdělování a na trhu práce) s cílem dosáhnout vysoké a rovnoměrné životní úrovně, plné zaměstnanosti, ekonomické efektivnosti a hospodářského růstu, konvergence životní úrovně chudých k průměrnému životnímu standardu a deficitní financování i mimo hospodářské recese - s. 144-5,
♣ snaha o dosažení plné zaměstnanosti: tvorbou nových pracovních příležitostí, rekvalifikace a zvýšení motivace k meziregionální pracovní mobilitě; jinak restriktivní měnová a fiskální politika, vyjednávání o mzdách mezi vládou a odbory a vysoké zdanění --> získání finančních prostředků, snížit nerovnost a motivovat podniky k restrukturalizaci výroby;
eliminace tlaku na růst mezd ve vysoce ziskových firmách --> odbory v oborech s nízkými mzdami a zisky mohly požadovat vyšší mzdy ve snaze přiblížit se úrovni převládající v ostatních odvětvích - s. 148,
♣ snaha řešit negativní dopad tržního systému na distribuci důchodů a bohatství --> vysoké progresivní zdanění a rozšíření spektra sociál. služeb - s. 149,
♣ na konci 60. let rekvalifikace: účastní se asi 1% pracovní síly; po 20 letech od 2. sv. války patřilo Švédsko mezi země s nejvyššími daněmi -s. 149,
♣ úvěrové stropy, regulace úrokové sazby nejen firemních dluhopisů - s. 150,
♣ od konce 60. let mělo Švédsko největší veřejný sektor v porovnání se státy OECD - s. 151,
♣ příčiny problémů (názory) - vysoká míra zdanění ovlivňující negativně sklon k úsporám, nízké úrokové míře, vysoké sociální dávky a růst veřejného sektoru, inflace, nízký podíl investic na HDP atd., jiný názor: přezaměstnanost ve veřejném sektoru, dotace (štědré) soukromému sektoru, neadekvátní růst mezd limitující konkurenceschopnost švédských podniků; nebo radikalizace odborů a sociálních demokratů, kteří vytvářeli hospodářskými opatřeními kompenzačního charakteru bariéry vstupu na trh; shoda v tom, že sociální stát vznikal příliš rychle a nezávisle na dynamice růstu švédského národního hospodářství - s. 151-2,
♣ projekt zaměstnaneckých investičních fondů, rentabilita kapitálu průmyslových podniků nižší než u vládních obligací --> oslabení motivace investic do fyzického kapitálu - s. 153,
♣ model mzdové efektivnosti EFO: nárůst mezd v národním hospodářství bude vycházet z růstu mezd v sektoru konkurenceschopného a obchodovatelného zboží (tento sektor pokrýval 25% zaměstnanosti a 30% HDP); podpora krachujících průmyslových podniků a mobility práce pro zajištění vysoké nezaměstnanosti - s. 153-4,
♣ v 70. a 80. letech nezaměstnanost 1-4%, do jisté míry díky růstu zaměstnanosti ve veřejném sektoru - s. 156,
♣ od počátku 60. let rostly důchody, zdravotní pojištění, dávky v nezaměstnanosti i prostředky na sociální a zdravotní péči; na počátku 70. let veřejné výdaje 45,3% HDP - o třetinu více než průměr OECD; růst rozpočtového schodku během recese na počátku 80. let o 8% hlavně díky snaze snížit nezaměstnanost pomocí veřejných prací, růst zdanění - hrubý příjem zaměstnance (průměrného) až 4x vyšší než jeho čistý výdělek, do roku 1983 dosáhly výdaje 66% v porovnání 41,5% v zemích OECD - s. 157,
♣ neplatnost keynesiánské doktríny na příkladu Švédska: soukromá spotřeba podporovaná fiskální expanzí nebyla kompenzována domácí produkcí --> inflační tlaky a deficit běžného účtu - s. 157/8
♣ shrnutí: redistribuční systém na univerzalistickém principu, vysoká daňová zátěž, komponentou je i trh, kolektivní vyjednávání, vysoká organizovanost v odborech a aktivní politika zaměstnanosti; od přelomu 60. a 70. let jisté zhoršení výkonnosti švédské ekonomiky vůči ostatním vyspělým zemím; jedna z příčin zhoršení bylo neopodstatněné zvýšení mezd; přesun domácích investic a lidského kapitálu do zahraničí; skutečné problémy (velké) až na počátku 90. let - skloubení světové recese a chybné hospodářské politiky doprovázené rozpočtovými deficity a vysokou nezaměstnaností - s. 159-160.


VIII. Vliv odstranění soukromého podnikání na nabídku spotřebního zboží v Německé demokratické republice v 70. a 80. letech 20. století
Až do 60. let 20. století existoval v NDR soukromý sektor v odvětví výroby spotřebních statků, pak byl zrušen a došlo k problémům v zásobování těchto statků a k poklesu jejich kvality; snaha státu tyto problémy řešit pomocí obchodů Intershop (za valuty) nebo Delikat (byly drahé); příklady žebrání západoněm. marek, nízké důchody; dopady dvou zmíněných obchodů a rozpad společnosti na dvě třídy (nakupující a nenakupující v těchto obchodech - velmi zajímavé.