Jdi na obsah Jdi na menu
 


Význam revoluce od M. N. Rothbarda

26. 3. 2015

[Autor Murray N. Rothbard. Poprvé vyšlo v The Libertarian forum, č. VII, 1. července 1969. Přeložil Tomáš Macháček.]

 

Když většina lidí zaslechne slovo „revoluce“, představí si okamžitě pouze přímou fyzickou konfrontaci se Státem: stavění barikád na ulici, rvačku s policajtem, dobytí Bastily či jiných vládních budov. Ale toto je pouze malá část revoluce. Revoluce je mohutný, komplexní, dlouhodobý proces, komplikované hnutí s mnoha životně důležitými částmi a funkcemi. Je to autor pamfletů, píšící ve své pracovně, je to žurnalista, politický klub, agitátor, organizátor, aktivista na kampusu, teoretik, filantrop. Je to tohle všechno a víc. Každá osoba a skupina má svou roli, kterou hraje v tomto velkém komplexním hnutí.


Vezměme si, například, důležitý vzor pro současné libertariány: vlivné klasicko-liberální, či lépe, „klasicko-radikální“ revoluční hnutí sedmnáctého, osmnáctého a devatenáctého století. Tito naši předchůdci vytvořili rozsáhlé, živelně se rozpínající a oslnivé revoluční hnutí, nikoliv pouze ve Spojených státech, ale skrze Západ, jež přetrvalo staletí. Toto hnutí bylo z velké části odpovědné za radikální změnu dějin, za téměř zničení dějin tak jak je člověk předtím znal. Poněvadž před těmito staletími byly lidské dějiny, s jednou či dvěma světlými výjimkami, temným a krvavým záznamem tyranie a despotismu, záznamem různých absolutistických Států a monarchů, drtících a vykořisťujících své vlastní obyvatelstvo, z velké části rolníky, jež žilo krátký a surový život na hranici přežití, bez jakékoliv naděje. Byl to klasický liberalismus a radikalismus, co přineslo masám lidí naději a příslib lepší budoucnosti a spustily velký proces naplnění tužeb. Vše čeho člověk dodnes dosáhl, v pokroku, naději, životní úrovni, můžeme připsat tomuto revolučnímu hnutí, této „revoluci“. Tato velká revoluce byla naším otcem a je nyní naším úkolem naplnit její nedokončený příslib.


Toto klasické revoluční hnutí se skládalo z mnoha částí. Byli to libertariánští teoretikové a ideologové, lidé, kteří vytvořili a upletli vlákna libertariánské teorie a principů: La Boetie, Levellerové v Anglii sedmnáctého století, radikálové osmnáctého století, philosophes, fyziokraté, angličtí radikálové, Patrickové Henryové a Tomasové Painové Americké revoluce, Jamesové Millové a Cobdenové Anglie devatenáctého století, Jacksoniánci a abolicionisté a Thoreauové v Americe, Bastiati a Molinariové ve Francii. Důležitá vědecká práce Caroline Robbinsové a Bernarda Bailyna například demonstrovala kontinuitu klasických radikálních idejí a hnutí, od anglických revolucionářů sedmnáctého století po Americkou revoluci o století a půl později.


Teorie se smísily do aktivistických hnutí, povstávající hnutí volající po individuální svobodě, volnotržním hospodářství, svržení feudalismu a merkantilistického etatismu a ukončení teokracie a války a jejich nahrazení svobodou a mezinárodním mírem. Vždy jednou za čas vyústila tato hnutí v násilné „revoluce“, jež mířily obřími kroky směrem ke svobodě: Anglická občanská válka, Americká revoluce, Francouzská revoluce (Barrington Moore Jr. ukázal důvěrnou souvislost mezi těmito násilnými revolucemi a svobodami, které si byl Západ schopen vzít od Státu.) Výsledkem byly obrovské kroky ke svobodě a prosperitě rozpoutané následovnou Průmyslovou revolucí. Barikády, i když důležité, byly jen malou částí velkého procesu.


Socialismus není ani skutečně radikální, ani opravdu revoluční. Socialismus je reakcionářskou reverzí, se sebou neslučitelný pokus dosáhnout klasických radikálních cílů svobody, pokroku a odumření či zrušení Státu, užitím dávných etatistických a konzervativních (toryovských) prostředků: kolektivismu a státní kontroly. Socialismus je nový toryismus, odsouzený k rapidnímu selhání, kdykoliv bude vyzkoušen. Selhání demonstrované kolapsem centrálního plánování v komunistických zemích východní Evropy. Pouze libertariánství je skutečně radikální. Pouze my můžeme dokončit nedokončenou revoluci našich velkých předchůdců, přenést svět z říše despotismu do říše svobody. Pouze my můžeme nahradit vládu lidí správou věcí.