Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veřejná dodávka vody na příkladech z USA

21. 7. 2016

[Vydáno: 3. ledna 2016 na mises.org pod názvem: Did Free Markets Cause the Flint, Michigan Water Disaster?, autor Dale Steinreich, https://mises.org/library/did-free-markets-cause-flint-michigan-water-disaster]

Bezprostředně po četných otravách olovem ve městě Flintu, dodávce vody řízené Michiganskou vládou, někteří komentátoři ihned začali hledat cestu, jak obviňovat soukromý sektor. Krátce poté, David Brodwin z "U. S. News and World Report" napsal: článek: "Flint: Velké náklady malé vlády".

 

Dle Brodwina to, co zavinilo olovem zkaženou vodu tekoucí z kohoutků ve Flintu, byly "útoky na investice do veřejné infrastruktury a na regulace všeho druhu.". Za to viní "pravicové libertariánské zájmy", ačkoliv ani jeden z nich neuvádí.

 

Amerika, píše Brodwin, upadla do "obsese s omezováním daní, [což] redukuje rozpočty do té míry, že nemůžeme déle udržovat základní infrastrukturu.". Útoky na regulace domněle zapříčinily selhání "Michiganského oddělení pro kvalitu životního prostředí" (Michigan Department of Environmental Quality) při výkonu jeho práce. "Buď bylo jeho osazenstvo zastrašeno těmi u moci, nebo jeho profesionálové byli nahrazeni politickými handlíři ochotnými ignorovat poslání agentury.". Brodwin svoje obvinění nedokládá žádnými důkazy.   

 

Ale poté přichází od Brodwina zvláštní ústupek: "Místní úředníci federální [Obamova administrativa] agentury pro ochranu životního prostředí [Environmental Protection Agency, pozn. překladatele] také selhaly."

 

Brodwinův závěr je, že "jestliže se nezaměříme na ideologie ležící v pozadí, které vedou k těmto problémům, budeme jim čelit opět a opět, v celých Spojených státech.".

 

Jestliže jste udivení, v jaké části své historie Flint v Michiganu přeskočil na hranu tržního myšlení a praxe, připojte se so klubu.

 

Samozřejmě Brodwinův odporující si esej nezačíná s vysvětlováním toho, jak malá vláda zaviní olovem otrávenou vodu vytékající z flintských kohoutků. Z ekonomického pohledu, všechny fakty flintského případu jasně ukazují, že jde o zcela typické selhání centrálních plánovačů adekvátně myslet na nejdůležitější dopady rozhodnutí.



25. března 2013 úředníci státu Michigan a flintské městské rady (7 ku 1 na hlasy) rozhodli o přepnutí zdroje vody z Detroitského vodního a odpadového oddělení (DWSD) na nový zdroj od Karegnondi Water Authority (KWA), který neměl být v provozu do roku 2016.

 

Mezitím musel být nalezen alternativní zdroj vody. Bylo 26. června 2013, když aktuálním rozhodnutím města (podepsané státem jmenovaným krizovým manažerem Edem Kurzem) byla najmuta inženýrská firma, aby dala do plného provozu flintskou vodárnu, přepnutím dodávky vody do Flintu z Detroitu na řeku Flint. (Řeka byla již záložním zdrojem vody pro Flint.).

 

V čem úředníci města, hrabství a státu všichni selhali, bylo provedení opatření, které by zaručilo, že říční korozivní voda byla dostatečně ošetřena tak, aby neabsorbovala toxické olovo z flintské vodní sítě.

 

Daleko od toho být neobvyklou nedbalostí vlády, tento smutný příběh je naneštěstí pochopitelný a předvídatelný. Na rozdíl od početných dodavatelů soukromé balené vody, centrální plánovači nemají žádný konkurenční tlak, aby pečlivě promýšleli jakékoliv a všechna ze svých rozhodnutí. Pro příklad, jeden veřejný zaměstnanec [zaměstnaný v dozoru nad splaškovou vodou, pozn. překladatele] ve Španělsku, byl právě vyhozen, protože se po šest let nedostavil do práce. Úspěšné provádění takovéhoto nápadu v soukromém sektoru v konkurenčním odvětví je stěží možné.    

 

Sebring, Ohio; Jackson, Mississippi; a trable s veřejnou vodou
I když většina čtenářů tohoto webu nepochybně slyšela mnoho o olovem otrávené vodě ve Flintu ve státě Michigan, další příběhy, která slyšelo poměrně málo lidí, jsou olovo ve vodě v Sebringu ve státě Ohio a minulou středu (24. února) v Jacksonu ve státě Mississippi. Opět, nepřekvapivě je to stejný typ vládního břídilství, které vedlo k olovu ve flintské vodě, a které je také plně vidět v Sebringu a Jacksonu.


17. února 2016 Ohájská agentura ochrany životního prostředí (Ohio Environmental Protection Agency) propustila dva své zaměstnance a sesadila třetího. První zaměstnanec, který byl propuštěn, neověřil výsledky laboratorních testů obdržených od detašovaného pracoviště. Pak byl propuštěn jeho nadřízený, protože neprovedl dvojí kontrolu práce svého zmíněného podřízeného, který měl dlouhý záznam v nekompetentním výkonu práce. Třetí zaměstnanec, ten sesazený, byl manažerem, který neinformoval své nadřízené, že sebringští úředníci ignorovali varování ohledně městské olovem kontaminované vody. Nikdo z těchto tří nebyl veřejně identifikován. Tolik k transparentnosti státu.

 

Ve městě Jacksonu, stát Mississippi, byla stovka domů testovaná v lednu 2016, skoro tucet měl kohoutkovou vodu s obsahem olova, který vyžadoval korekci. 58 z těchto domů bylo testováno v červnu 2015, ale "Mississippské státní oddělení pro zdraví" (Mississippi State Department of Health) neupozornilo (jak je vyžadováno) do ledna 2016 úředníky Jacksonu, že některé z domů mají nepřípustný obsah olova v jejich kohoutkové vodě [oddělení výsledky z června prostě vůbec neanalyzovalo, přičemž později se zjistilo, že obsah olova byl větší než limit u 13 z těchto domů, v jednom případě byl limit překročen více než osmkrát, pozn. překladatele].

 

Progresivní džihád proti balené vodě

Progresivci se zaměřují na Flint, ale ne na Sebring a Jackson, protože jejich ideologie jim zamezuje poznání systematických problémů s vládou a jejím centrálním plánovacím procesem. Progresivní ekonomové jako Brodwin dávají vinu k nohám libertariánské ideologie. Horší než jejich bludy o státu, konečným snem progresivistů je snaha zamezit konkurenci vládní vodě. 


Tito (včetně tvůrce filmů Michaela Moora) jsou vzteklý z toho, že obyvatelé Flintu (a dále Sebringu a Jacksonu) konzumují balenou vodu: ta musí být transportována v "imise chrlících" tracích a vytváří odpad a škody životnímu prostředí ve formě prázdných plastových lahvích.  


Když progresivci uspěli v zakázání balené vody na Vermontské univerzitě v roce 2013, počet prázdných plastových lahví odhozených na kampusu se aktuálně zvětšil, když studenti, zaměstnanci a členové fakulty přesunuli svoji spotřebu z balené vody k méně zdravým baleným limonádám a jiným nápojům. Jinými slovy, i v Bernie Sanderse vládu uctívajícím Vermontu, spotřebitelé dělají vše proto, aby se mohli vyhnout vládním kohoutkům.


Před olovem byla Viagra a antidepresiva
Roky před znečištěním ve Flintu, Sebringu a Jacksonu, výzkumy Associated Press v roce 2008 objevily všechno od antibiotik, antidepresiv, sexuálních hormonů, léků na erekci, k utišujícím lékům v dodávkách vody ve 24 metropolitních oblastech s 41-46 miliony Američany, kteří byli tomuto vystaveni [nicméně nešlo zde prý o zdravý ohrožující koncentrace, pozn. překladatele]. 


Pití vládní vody není dobrým nápadem. Při nejlepším má odpuzující přechlorovanou vůni plaveckého bazénu, v horším případě odpuzující chemikáliemi prosycenou chuť. V nejhorším případě může být zkažena vším od stop nebo vyššího obsahu Viagry nebo estrogenu k nebezpečnému obsahu olova. Jen zcela hloupý člověk by ji regulérně a výhradně konzumoval a vyhýbal se soukromým alternativám.   


Pro odkazy viz originál.