Jdi na obsah Jdi na menu
 


Střet skupinových zájmů I/III

19. 12. 2016

I.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.


Bojujíce navzájem, lidé nejsou v rozporu s konsensem současných sociálních doktrín. Je to téměř obecně akceptované dogma, že zde existují nesmiřitelné konflikty skupinových zájmů. Názory se značně liší jen s ohledem na otázku, která skupiny mají být považovány za skutečné skupiny a následně, které konflikty jsou těmi skutečnými. Nacionalisté provolávají národ (což v Evropě znamená jazykovou skupinu), rasisté provolávají rasu a marxisté "sociální třídy" za skutečné skupiny. Ale je zde jednotnost s ohledem na doktrínu, že skutečná skupina nemůže prosperovat bez znevýhodnění jiných skutečných skupin. Přirozený stav vztahů mezi skupinami je podle tohoto pohledu konfliktní.


Tato sociální filozofie udělala sama sebe bezpečnou proti jakékoliv kritice vyhlášením principu polylogismu. Marx, Dietzgen a radikálové mezi reprezentanty "sociologie znalostí" učí, že logická struktura mysli se liší podle různých sociálních tříd. Jestliže se člověk odchyluje od Marxova učení, důvodem je buď, že je členem neproletářské třídy, a proto přirozeně neschopen pochopit proletářskou filosofii; nebo jestliže je proletářem, je jednoduše zrádcem. Námitky vznešené k marxismu nejsou nijak prospěšné, protože jejich autoři jsou "pochlebníci buržoasie". V podobném duchu němečtí rasisté deklarovali, že logika různých ras je podstatně odlišná [to je něco jiného než jen tvrdit, že mezi rasami existují nějaké rozdíly, viz hned další věta, pozn. překladatele]. Principy "neárisjké" logiky a vědecké teorie rozvinuté její aplikací jsou pro "Árijce" neplatné.


Nuže, pokud je toto správně, obhajoba mírové lidské spolupráce je beznadějná. Jestliže členové různých skupin nejsou ani v pozici souhlasit s ohledem na matematické a fyzikální teorémy a na biologické problémy, jistě nikdy nenajdou vzor pro hladké fungování společenské organizace.


Je pravdou, že většina našich současníků nejde ve svém uznání polylogismu tak daleko jako konzistentní marxisté, rasisté atd. Ale zlá doktrína není vylíčena méně problematicky nesmělostí a zdrženlivostí jejího vyjádření. Je faktem, že současná společenská a politická věda používá rozsáhle polylogismus, ačkoliv její šamiponi se vyhýbají vyložit jasně a otevřeně filosofické základy polylogické nauky. Tak pro příklad, Ricardiánská teorie zahraničního obchodu je jednoduše zavržena poukazem na to, že byla "ideologickou nadstavbou" třídních zájmů britské buržoasie 19. věku. Kdokoliv oponuje módním doktrínám vládních zásahů do obchodu nebo odborovým svazům je - v marxistické terminologii - označen jako obránce nespravedlivých třídních zájmů "vykořisťovatelů".


Samotný způsob jakým sociální vědci, historikové, editoři a politici používají termíny "kapitál" a "práce" nebo se vypořádávají s problémy ekonomického nacionalismu, je důkazem toho, že zcela přijali doktrínu nesmiřitelného konfliktu skupinových zájmů. Jestliže je pravdou, že takovéto nesmiřitelné konflikty existují, nemůžeme se vyhnout mezinárodní válce ani občanské válce.


Naše války a civilní války neodporují současným společenským obecně akceptovaným doktrínám. Jsou přesně logickým výstupem těchto doktrín.