Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lidské rasy jsou reálné: rasa je platnou vědeckou kategorií

15. 4. 2019

[Vyšlo na Radicalcapitalist.com dne 3. dubna 2018. http://radicalcapitalist.org/2018/04/03/human-races-are-real-race-is-a-valid-scientific-category/. Přeložena část článku, některé tabulky převedeny na text. Odkazy viz původní článek (ne všechny linky fungují). Příležitostně doplněny upřesňující údaje o studiích i do přeloženého textu, pro snazší nalezení.]

 

V této stati budu argumentovat, že lidské rasy existují, podívám se na nejběžnější argumenty, které slýchám, a které preferují popírání ras a vysvětlím, proč si myslím, že se ve skutečnosti tyto argumenty mýlí. Je poněkud matoucí hovořit o tom zda jsou anebo nejsou rasy „reálné“. Lidská rasa je geograficky definovaný soubor populací, které spolu v minulosti, pokud ne dnes, žily společně a množily se se sebou navzájem více než se množily s cizími lidmi. Majíce tuto definici, je zřejmé, že rasy jsou reálné, protože lidé pocházející z Afriky, Evropy, východní Asie a tak dále jsou reální. Lepší otázkou je to, zda je anebo není užitečné kategorizovat lidi podle rasy. Samozřejmě, to přináší dále otázku „užitečné pro co?“. Nu, já budu argumentovat, že rasa je platnou vědeckou kategorií a věda je byznys o předpovídání a vysvětlování světa. Kategorie nám pomáhají předvídat věci tam, kde jsou mezi nimi rozdíly. Jestliže předměty v jedné kategorii jsou těžší než předměty v druhé kategorii, potom můžeme predikovat váhu předmětu pomocí použití tohoto kategorizačního schématu. Kategorie nám pomáhají vysvětlovat věci, když víme, že něco patří do nějaké kategorie, to nám dává pevný bod o tom proč tato věc má nějakou vlastnost.

 

Tak za prvé, jak se členové různých ras odlišují, jestliže vůbec? No, zřejmě se rasy neliší ve smyslu, že každý člen má nějakou vlastnost anebo gen, který nemá žádný člen jiné rasy. Nicméně, liší se pokud jde o to jaká je průměrná osoba v každé rase. Pro příklad, který všichni známe, rasy se odlišují v průměru v barvě kůže a různých jiných „povrchových“ vlastnostech jako je barva a typ vlasů, délka a hustota různých kostí, stavba svalů atd. (1). Pravděpodobně méně dobře je známo to, že tyto rozdíly se nezastavují před lebkou. Tucty studií jdoucí na zpět stovky let ukázaly rasové rozdíly u průměrné velikosti mozku a moderní technologie v poslední době odhalily, že rasy se také liší ve tvaru mozku (2). Rasové skupiny se také liší ve frekvenci různých skupin genů a v míře jaké udržují různé nemoci (včetně genetických nemocí) (3). Jak jsme již diskutovali, rozdíly dovolují predikci. Výzkumníci mohou predikovat něčí identifikovanou rasu s přesností více než 95% přesností za použití přeměření lebky a s více než 99% přesností při zkoumání genomu (4). Rasy se také liší podle průměrné úrovně příjmu, dosaženého vzdělání, skóre v testech inteligence a mnoha jiných proměnných (5). Protože se rasy liší v tak široké řadě vlastností, seskupování lidí dle rasy by mohlo býti užitečné lidem ve stejně široké řadě věd. Tak tedy, rasová kategorizace může rozhodně předvídat některé věci. Může nám pomoci také vysvětlovat věci?

 

Poznání něčí rasy nám může pomoci vysvětlit věci minimálně ze tří důvodů: stran vyvinutí se ras v různém prostředí, stran toho, že průměrná kultura v rámci každé rasy je rozdílná a stran rozdílného jednání lidí s jinými lidmi dané rasou. Pro příklad, pokud víme, že někdo je běloch, nám může pomoci vysvětlit proč má světlou kůži (evoluce), proč má určitou stravu (kultura) a proč je společensky nevhodné po něj používat „slovo n*gr“ (rasově založené zacházení). Tak toto je můj základní postoj. Rasy nám dovolují činit předpovědi ohledně lidských rozdílů a vysvětlovat je, čili jde o platnou vědeckou kategorii. Nyní se podívejme na několik běžných námitek.

 

„Žádný důvěryhodný vědec nevěří v rasy“
Někteří lidé se domnívají, že nemají potřebné znalosti k posuzování platnosti rasy. Tak, se obracejí k expertům, a experti jim říkají, že rasy neexistují. Problém s tímto argumentem je ten, že ačkoliv většina hlasitě vystupujících antropologů a biologů popírá rasy, akademické výzkumy ukazují, že zde není ohledně tohoto tvrzení žádný aktuální konsensus.

 

Tabulka 1. Použití konceptu rasy v amerických učebnicích biologie v letech 1952-2002
lidske-rasy-tab_1.png
(Zdroj: Moring 2004)

 

Použití konceptu rasy v amerických a čínských antropologicko-fyzikálních odborných časopisech: V amerických antropologicko-fyzikálních odborných časopisech bylo asi 40 % článků, které seskupovaly lidi dle rasy a 60 % článků, které neseskupovaly lidi dle rasy. V čínských antropologicko-fyzikálních odborných časopisech bylo 100 % článků, které seskupovaly lidi dle rasy (6). Víra v existenci ras mezi americkými antropology a biology k roku 1992: U biologů 70 % vědců věřilo, že rasy jsou reálné a 16 % věřilo tomu, že rasy nejsou reálné. U fyzikálních antropologů věřilo v rasy 49 % vědců a 14 % jich v rasy nevěřilo (7). Porovnání amerických a evropských fyzikálních antropologů stran existence ras z roku 2004: 31 % amerických fyzikálních antropologů věřilo, že rasy existují a 69 % jich věřilo, že řasy neexistují, 43 % evropských fyzikálních antropologů věřilo, že rasy existují a 53 % jich věřilo, že řasy neexistují (8).

 

Tabulka 2. Výzkum evropských antropologů stran jejich názoru na existenci ras
lidske-rasy-tab_2.png
(Zdroj: Katarzyna A. Kaszycka: Current Views of European Anthropologists on Race: Influence of Educational and Ideological Background (American Anthropologist, Vol. 111, No. 1, March 2009))

 

Několik poznámek k těmto tabulkám:
(1) Vědci mimo západní Evropu s větší pravděpodobností věří v existenci ras.
(2) Biologové pravděpodobněji než antropologové věří v rasy.
(3) Mladí vědci pravděpodobněji věří v rasy než vědci střední generace a užívání ras v učebnicích je na vzestupu, což naznačuje, že víra v existenci ras je v akademické obci na vzestupu.
(4) Jediné místo, kde panuje konsensus ohledně ras je Čína. Tento konsensus zní: rasy existují.

 

Neexistují žádné rasové geny
Rasový gen je gen, který má každý člen dané rasy a vyskytuje se jen u členů této rasy. Takové geny neexistují a někteří lidé se domnívají, že neexistence rasových genů dokazuje, že ani rasy neexistují. Pochopitelně toto nemá, co dělat s názorem na rasy, který jsem zde uvedl. Rasy se liší v genových frekvencích, ale z toho neplyne, že existují „rasové geny“. Mimochodem v historii neznám žádného rasového realistu, který by svůj koncept rasy založil na rasovém genu. Před 20. stoletím byly rasy téměř vždy definovány podle toho odkud pocházel váš předek a jak vaše vlasy, tvář, lebka, barva kůže a obecně anatomie vypadala (9). Ve 20. století byla rasa spojována s původem, ale vědci zkoumající vlastnosti přešli od pozorování fyzických znaků ke zkoumání genové frekvence (10).

 

Rasa nemůže být důležitá, pretože všichni sdílíme 99% naší DNA
Mnoho lidí sleduje projekt lidského genomu a slyšeli, že sdílíme 99,9% naší DNA, a proto nejsou mezi lidmi dostatečné genetické variace, aby vedly k významným odlišnostem. Za prvé nesdílíme spolu 99,9 % naší DNA. Vědci pracující v projektu lidského genomu toto svoje tvrzení vzali zpět (11). Ale pravděpodobně sdílíme okolo 99 % procent naší DNA. Dodjeme, že sdílíme 95-98 % naší DNA se šimpanzi, a přesto existují některé opravdu velké rozdíly mezi lidmi a šimpanzi (12). Důvod proč malé procento rozdílů v rámci DNA může vést k velkým rozdílům je jednoduchý: malé procento z velkých čísel je pořád velké číslo a lidské genomy jsou obrovské. Lidský genom je tvořen z tří miliard párů nuklenových bází. Pokud srovnáme dva genomy různých lidí, tyto bázové páry se nebudou shodovat zhruba v 0,5 % (13). 0,5% ze 3 miliard je 15 milionů bázových párů. Pre lepší predstavu stran těchto rozdílů: odlišnosť mezi člověkem se srpkovitou anémií a zdravým človekem je jeden pár báze. Ve skutočnosti má lidský druh mnoho genetických variací anebo jich má více než mnoho druhů zvířat - viz Tab. 3.

 

lidske-rasy-tab_3.png
(Zdroj: M. A. Woodley: Is Homo sapiens polytypic? Human taxonomic diversity and its implications (Med Hypotheses, leden 2010;74(1): str. 195-201))

 

Rasové kategorie se mění dle času a místa
Popírači ras někdy argumentují tím, že lidé na různých místech, nebo i lidé na Západě jen před pár stoletími, měli radikálně rozdílné představy o tom, kdo byl členem jaké rasy, a z tohoto důvodu je rasa tedy neplatný koncept. Nemyslím si, že tato námitka dává mnoho smyslu. Kdo se stará o to, zda lidé v jiné části světa anebo naši předci před několika staletími, měli jiné představy o rase? Otázkou je zda jsou anebo nejsou moderní západní rasová kategorizační schémata platnou vědeckou kategorií. Tj., můžou tato schémata něco předpovídat a mohou vysvětlovat? Jak jsme viděli, tak mohou. Navíc jasně reflektují aktuální genetické shluky lidských ras. Tak v čem je problém? Popírači rasy často zveličují rozsah, v kterém se měly během času západní rasové představy měnit. To však není pro naši argumentaci podstatné.

 

Rasa je sociálním konstruktem
Konečně jsem došli k poslednímu argumentu! Někteří lidé tvrdí, že rasa nemůže být platným biologickým konceptem, protože jde o sociální konstrukt. Moje odpověď na tento argument? Samozřejmě rasa je sociálně vykonstruovaná. Jak podotýkám po celý čas, vědecké kategorie jsou nástroji, které lidé vynalezli ve snaze předvídat jisté věci a vysvětlovat tyto věci. Fakt, že lidé je vynalezli nám nic neříká o tom, jak dobré v předpovídání a vysvětlování budou. Nyní, někteří lidé řeknou, že jsme vynalezli rasové kategorie z opravdu špatných důvodů (útlak, rasismus atd.). Nemyslím si, že to odpovídá aktuálním historickým důkazům o tom proč byly rasové kategorie vynalezeny, ale i kdyby tomu tak bylo, pořád by to nebylo relevantní. Jestliže by nacionální socialisté anebo komunisté vytvořili užitečné vědecké informace kvůli ničemným důvodům, plyne z toho, že jsou tyto vědecké informace neplatné? Samozřejmě, že ne. Podobně, záměry stojící za vytvořením rasových kategorií jsou irelevantní ve vztahu k jejich schopnosti vysvětlit a predikovat rozdíly mezi lidmi.

 

Poznámky:
(1) Garn 1951; W. S. Pollitzer a J. J. Anderson: Ethnic and genetic differences in bone mass: a review with a hereditary vs environmental perspective (The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 50, Issue 6, 1. 12. 1989, str. 1244–1259); Steve Connor: The science of sprinting (Independent: 4.8.2012); Araujo 2010.
(2) Chun Chieh Fan aj.: Modeling the 3D Geometry of the Cortical Surface with Genetic Ancestry (Current Biology, Volume 25, Issue 15, str. 1988-1992, 3.8.2015).
(3) Piffer 2015; Ebert et al. 2014; Mega 2015; Piet et al. 2014.
(4) Neven Sesardic: Race: a social destruction of a biological concept (Biol Philos 25, 2010, str. 143–162); Noah A. Rosenberg aj.: Genetic Structure of Human Populations (Sciencemag.org, Science Volum 298, 20.12.2002); Tang et al. 2005; Rosenberg et al. 2005; Bamshad et al. 2003; Guo 2015.
(5) C. DeNavas-Walt a B. D. Proctor: Income and Poverty in the United States: 2014 (Current Population Reports, IX/2015, str. 60-252); Census 2014; Roth et al. 2001.
(6) Zdroj: Goran Štrkalj: The Status of the Race Concept in Contemporary Biological Anthropology: A Review (Anthropologist, 9(1): 73-78 (2007).
(7) Zdroj: Lieberman, L. 1992.
(8) Zdroj: Lieberman, L., Fuentes, A.J.M, Kaszycka, K.A., Yablonski, L., Kirk, R.C., Štrkalj, G., Wang, Q. and Sun, L.: The race concept in five regions: variations without consensus. Collegium Antropol., 28: 907-921 (2004).
(9) Hamilton 2008.
(10) Ayala 1985; Reardon 2005, kapitola 2.
(11) Samuel Levy aj.: The Diploid Genome Sequence of an Individual Human (Plos Biology, journals.plos.org, 4.9.2007).
(12) Varki a Altheide 2009.
(13) Samuel Levy aj.: The Diploid Genome Sequence of an Individual Human (Plos Biology, journals.plos.org, 4.9.2007).