Jdi na obsah Jdi na menu
 


Institucionalizující ignorace od Waltera Blocka

26. 5. 2016

[Vyšlo na www.mises.org, 3. VII. 2015, autoři Jordan Reel a Walter Block. Originál zde.  https://mises.org/library/institutionalizing-ignorance]

 

Podle oficiálních webových stránek Bílého domu, je konečným cílem vzdělávání "pomoci obnovit středostavovské jistoty". Takový postoj je překvapivě poctivý v politickém prostředí stavěném na klamu. Obamova administrativa se nepokouší ukrýt ten fakt, že povinné veřejné školství je státním nástrojem pro manipulaci s třídní strukturou. To je jak historickým, tak ekonomickým faktem.

 

Moderní americké vzdělávání pochází ze dvou zdrojů. Prvním je pruský školský systém, který byl používán nacionálními socialisty k omezení a kontrolování legálního přístupu k informacím, když psychologicky trénovali studenty, aby propagoval fašistickou ideologii. Druhým jsou státní veřejné školy zdarma, které byly důležitou součástí kastovní struktury, která existovala v Indii po tisíce let. Zde, sloužící a "nedotknutelné" třídy, přibližně 95 procent populace, byli předmětem vlády hinduistického bráhmanského kněze (Gatto 39). Každá třída měla svoji vlastní formu vzdělávání, všechny založené na důrazu na "pravdu", která odkazovala na nadřazenost bráhmanského kněze a na správnou služebnickou roli studentů ve společnosti.

 

Základním principem vzdělání dvou nejnižších tříd v Indii byla nevědomost. Vyplněním volného času dětí opakujícími se úkoly malé vzdělávací hodnoty, byli žáci transformováni do nemyslících následovníků bráhmana. Jeden by věřil, že taková metoda by odradila jakéhokoliv člověka zasvěceného bohu, který vyhledával pomoc dětem, ale něco takového nebylo případem anglického misionáře Andrewa Bella, který byl schopen vidět "dobro" v tom, co popisoval jako madráský vzdělávací systém. V roce 1790 tento napsal, "V každém případě mého pozorování v tomto království a v každém reportu, kterým mě poctili mí bratři, byly obzvláště pozorovány efekty vytvořené madráským systémem v jejich farnostech, jako zlepšení podřízenosti, spořádaného jednání a obecného chování dětí a musí být považovány neskonale za nejvíce hodnotný rys svého druhu." (Bell 10).

 

Bell horlivě převzal hinduistické školy a adaptoval je k pozvednutí chudých dětí na loajální poddané Anglikánské církve. V roce 1797 otevřel aldgateskou charitativní školu v Anglii. Jeho vlastními slovy, "To je konečný cíl, konečným cílem nebo koncem všeho vzdělávání je vychovat ... dobré poddané ..." (Bell 7). Bell byl hluboce ovlivněn duchem doby, že to byla Boží vůle, že chudí zůstanou v jejich současném stavu bytí.

 

Joseph Lancaster, kvaker [kvakeři - křesťanské náboženské hnutí, pozn. překladatele] v Londýně, převzal to, co bylo kdysi systematickým přístupem k podrobení sedláků a přeměnil to v dostupné učení tisíců studentů z jeho vlastního domu s ne menším záměrem než, aby jim umožnil se pozvednout k větší slávě. Lancasterova škola nepůsobila dlouhou dobu před tím, než zaujala Bellovu pozornost, který viděl svoji filosofii vzdělávání znesvěcenou Kvakerem. Král Jiří III. začal rychle sponzorovat Lancasterovu školu, a s tím začaly regulérní osnovy vyžadující, aby se studenti učili Bibli (Gato 41-42). V roce 1807 Bell vyhrál s podporou Anglikánské církve se svým perversním systémem a nahradil Lancasterovy školy svými vlastními. Nicméně, Lancasterova škola byla více populární než Aldgateská charitativní škola, bylo to Lancasterovo jméno a ne Bellovo, které se ujmulo jako definice anglické verze indického madráského systému.

 

Uprostřed obav, že ne-anglické hodnoty zničí nově zformovanou republiku Spojených států, Anglo-Američané převzali Lancasterovo a Pruské školství (Liggio a Peden). Dneska anglické tradice, staré přes století, pokračují v Americe v podpoře nerovnosti. Hlavním účelem škol v industriální ekonomice je signalizovat produktivitu zaměstnavatelům. Vládní podpora vzdělávání ať pomocí veřejných, charterových anebo soukromých voucherových škol motivuje studenty v získávání konkurenční výhody trávením ve škole více času. Pro střední a nižší vrstvy jsou výsledkem větší ekonomické neefektivnosti. Studenti ze střední vrstvy, kteří by jinak mohli vystudovat jen střední školu, musí nyní utratit více úspor nebo se zadlužit, aby získali vysokoškolskou hodnost, která signalizuje stejné množství produktivity. Pro chudé jsou dopady ještě horší. Musí strávit více času ve škole, aby signalizovali, že jsou schopni větší produktivity. Vysoké náklady obětované příležitosti dané absolvováním školy, brání nízko-příjmovým studentům v tom, aby byli schopni demonstrovat svoji produktivitu, omezuje je na nízko placená zaměstnání.

 

Vládní školy slouží jak k intelektuálnímu tak ekonomickému omezování studentů a historie objasňuje, že to je to, proč byly vytvořeny.

 

Poznámka: Tento článek je zkrácenou verzí: Reel, J. and  Block,W. E. 2012. “Public Education: Who is it for?” The Scientific Journal of Humanistic Studies, Vol. 7, No. 4, October, pp. 66-72.