Dvojí standard černošského rasismu
[Vyšlo 5. března 2018 na webu radicalcapitalist.org]
Když jsem byl dítě, domníval jsem se, že rasismus bylo něco, co se stalo, když moje rodiče byli dětmi. Předpokládal jsem, že to je již dávno za námi a žil svůj život podle toho. Potom jsem se přestěhoval do města, kde bylo více černých než bílých a brzy zjistil jak naivně hloupým jsem byl. Rasismus je živý a daří se mu.
Slyšel jsem bílý suchar, bělouš, bílá pakáž, nádeník, vidlák, zab bělouše, dostaň bělouše a podobně nepočítatelně vícekrát, než jsem slyšel ono strašlivé slovo na „N“ v tomto ne až tak férovém městě, které vyrostlo z popela než až tak občanské války. Připomínky na válku jsou všude, ale procházející se historik by měl raději sledovat své kroky, když hledá tyto připomínky, aby neriskoval vstup do špatné čtvrti, když má špatnou barvu kůže. To se stalo mě a je pro mě těžké tomu uvěřit. Opravdu lidé ještě myslí tímto způsobem?
Ano myslí a já se vsadím, že je to dnes horší než před dekádou kvůli levičákům hopsajícím nad tím, aby se podbízeli každé a všem tzv. stížnostem minorit. Je nejvyšší čas, abychom praskli tuto přerůstající bublinu privilegovaného trpitelství. Jste připraveni? Černošské utrpení nebylo větší či menší než utrpení kohokoliv jiného na této brutální planetě. Tisíce po tisících bělochů bylo uneseno a prodáno do otroctví, zatímco jen zlomek bílé populace obchodoval s otroky, a bílí nebyli jedinou rasou účastnící se tohoto obchodu (1).
Dosud místní Afroameričané volají po reparacích. Jak rozhodneme komu přísluší jaké reparace? Dostanou potomci bílých otroků šek anebo budou podepisovat šek? Zatímco počítáme, tak co přidat na seznam darebností pobřežní černošské bratrance, kteří prodávali Jihu jeho slavné sběrače bavlny, abychom získali správnou částku; jistě dluží někomu něco. A co židé, kteří dominovali obchodu s otroky? A co třeba jižanští černoši, kteří vlastnili otroky. Ano i ti existovali. Co lidé se s míšeným původem – a těchto je mnoho – budou platit sami sobě? Ano, je to směšné. Samotný názor o mezigenerační vině je diskutabilní. Hříchy otců? Ne, já je neakceptuji. Podněcují k rasismu.
Přece se jeden musí divit: Je rasismem jen zavolat polici na černochy – protože jsou jediným národem, který vám kdy dá důvodnou příčinu? Je rasismem chtít, aby sousedi přestali pořvávat o půlnoci? Je rasistické chtít mír a klid anebo pustit vašeho Beethovena o trochu hlasitě než oni pustili svou Beyonce? Je rasistické očekávat, že jakékoliv etnikum zveličuje svůj význam právě když pokřikuje stran rovnosti? Je rasistické očekávat, že určité etnikum si přestane stěžovat, když mnoho z jejich hlučných hlasatelů ječí z oken svých luxusních limuzín, když vyvolává ze svých předražených I phonů, že jsou pošlapáni a utiskováni? Je rasistické soudit kohokoliv a všechny, ostře a čestně podle jejich charakterů raději než podle barvy jejich kůže? Je? Pokud ano, potom mě nazývejte rasistou. To slovo zřetelně nemá žádný legitimní význam.
Čestná konverzace, ne dávání nálepek, je to, jak se všichni pohybujeme kupředu a já slibuji, že budu jen čestný. Naše budoucnost je mnohem důležitější, než něčí bolestínské pocity.
(1) Pro více informací ohledně otroctví bělochů a eufemismus nazývaný sezonní zotročení, viz odkaz v originále.