Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co si nacionální socialisté půjčili od Marxe

13. 10. 2015

[Autor Ludwig von Mises. Vyšlo 21. 5. 2012 na Mises.org. Původně vyšlo v knize Omnipotent Government (1944). Originál zde: https://mises.org/library/what-nazis-borrowed-marx].

 

Nacionální socialisté nevymysleli polylogismus. Oni vyvinuli jen svůj vlastní druh.


Až do poloviny 19. století se nikdo neodvážil rozporovat fakt, že logická struktura mysli je nezměnitelná a vlastní všem lidským bytostem. Všechny lidské vzájemné vztahy jsou založeny na předpokladu jedné uniformní logické struktury. Můžeme spolu navzájem mluvit, protože se můžeme odvolat na něco, co je běžné pro nás všechny, jmenovitě, logická struktura příčiny. Někteří lidé mohou myslet hlouběji a více vzdělaněji než jiní. Jsou zde lidé, kteří naneštěstí nemohou pevně uchopit proces dedukování v dlouhém řetězci deduktivní úvahy. Ale tak daleko jak je člověk schopen myslet a následovat proces diskurzivního myšlení, vždycky se přimyká ke stejným konečným důvodům logického myšlení, které jsou aplikovány všemi ostatními lidmi. Jsou lidé, kteří neumějí napočítat déle než do tří; ale počítají, tak daleko jak to jde, nelišíce se tak od Gausse nebo Laplaceho. Žádný historik nebo cestovatel nám nepřinesl informace o lidech, pro které by A a ne-A byly identické, nebo by nemohli uchopit rozdíl mezi potvrzením a odmítnutím. Každodenně, ovšem, lidé porušují logické principy dedukce. Ale kdokoliv zkoumá jejich usuzování kompetentně, nemůže objevit jejich chyby.     


Protože každý považuje tyto fakty za nesporné, lidé se pouštějí do diskuzí; hovoří spolu; píší dopisy a knihy; snaží se prokázat nebo vyvrátit. Sociální a intelektuální kooperace mezi lidmi by nebyla možná, jestliže by tomu tak nebylo. Naše mysli si nemohou konzistentně představit svět osídlený lidmi rozdílných logických struktur nebo logické struktury odlišné od té naší.


Ještě v průběhu 19. století byl tento nesporný fakt popřen. Marx a marxisté, především mezi těmi "proletářský filozof" Dietzgen [Josef Dietzgen, pozn. překladatele], učil, že myšlení je určeno myslitelovou třídní pozicí. Tak myšlení neprodukuje pravdu, ale "ideologie". Toto slovo znamená, v kontextu marxistické filozofie, převlek sobeckých zájmů sociální třídy, které je jednotlivec oddán. Je proto neužitečné diskutovat cokoliv s lidmi jiné sociální třídy. Ideologie nepotřebují být vyvráceny diskurzivním myšlením; ony musí být demaskovány odkrytím třídní pozice, sociálním pozadím, jejich autorů. Takhle marxisté nediskutují hodnotu fyzikálních teorií; oni jen odkrývají "buržoazní" původ fyziků.


Marxisté se uchýlili k polylogismu, protože nemohli vyvrátit logickými metodami teorie v\vinuté "buržoazní" ekonomii, nebo závěry vyvozené z těchto teorií, které demonstrují nepraktičnost socialismu. Když nemohli racionálně demonstrovat zdravost svých vlastních idejí anebo nezdravost idejí jejich protivníků, odsuzovali akceptované logické metody. Úspěch této marxistické lsti byl bezprecedentní. To poskytlo důkaz proti jakékoliv rozumné kritice všech absurdit marxistické rádoby ekonomie a rádoby sociologie. Jen logickými triky polylogismu mohl etatismus získat vliv na moderní mysl.


Polylogismus je tak inherentně absurdní, že nemůže být uskutečněn konzistentně do svých nejzaších následků. Žádný marxista nebyl dosti smělý vylíčit všechny závěry, které by jeho vlastní epistemologické stanovisko vyžadovalo. Princip polylogismu by vedl k závěru, že marxistické učení není objektivně pravdivé, ale je jen "ideologickým" sdělením. Ale marxisté to popírají. Nárokují pro svoje vlastní doktríny charakter absolutní pravdy. Tak Dietzgen učí, že "ideje proletářské logiky nejsou stranickými idejemi, ale výsledkem logické čistoty a jednoduchosti". Proletářská logika není "ideologií", ale je absolutní logikou. Dnešní marxisté, které nazývají své učení sociologií znalostí, prokazují stejnou nekonzistenci. Jeden jejich šampion, profesor Mannheim [šlo o Karla Mannheima], zkouší demonstrovat, že existuje skupina mužů, "nezávislých intelektuálů", kteří jsou vybaveni darem chápat pravdu bez upadnutí do zhouby ideologických chyb. Samozřejmě, profesor Mannheim je přesvědčen, že je nejpřednějším z těchto "nezávislých intelektuálů". Jednoduše ho nemůžete vyvrátit. Jestliže s ním nesouhlasíte, jen tím prokazujete, že vy samotný nejste jedním z elity "nezávislých intelektuálů" a že vaše promluvy jsou ideologickými nesmysly.


Němečtí nacionalisté museli čelit přesně stejnému problému jako marxisté. Oni také nemohli demonstrovat správnost jejich vlastních sdělení nebo vyvrátit teorie ekonomie a praxeologie. Tak našli úkryt pod střechou polylogismu, připravenou pro ně marxisty. Samozřejmě namíchali si svůj vlastní polylogismus. Logická struktura mysli, říkají, je rozdílná u různých národů a ras. Každá rasa nebo národ má svoji vlastní logiku, a proto i svoji vlastní ekonomii, matematiku, fyziku a tak podobně. Ale, ne méně nekonzistentně než profesor Mannheim, profesor Tirala [šlo o Lothara Gottlieba Tiralu], jeho protějšek jako šampion árijské epistemologie, deklaruje, že jediná pravdivá, správná a trvalá logika a věda je ta árijců. v očích marxistů Ricardo, Freud, Bergson a Einstein se mýlí, protože jsou buržoové; v očích nacionálních socialistů se mýlí, protože jsou židé. Jedním z předních cílů nacionálních socialistů je, očistit árijskou duši od nečistoty západní filozofie Descartese, Humeho a Johna Stuarta Milla. Hledají arteigen německé vědy, totiž, vědu adekvátní rasovému charakteru Němců.     


Můžeme rozumně předpokládat hypotézu, že lidské mentální schopnosti jsou výsledekem jeho tělesného vzhledu. Samozřejmě, nemůžeme demonstrovat správnost této hypotézy, ale také není možné demonstrovat správnost opačného pohledu jako vyjádření teologické hypotézy. Jsme přinuceni uznat, že nevíme, v jaké myšlení ústí fyziologické procesy. Máme nějaké vágní představy zhoubných efektů vzniklých traumaticky nebo jiným poškozením působícím na jisté tělesné orgány; víme, že takové škody můžou omezit nebo kompletně zničit mentální schopnosti a funkce lidí. Ale to je vše. Byl by to méně než nestoudný humbuk tvrdit, že přírodní vědy nám poskytují informace týkající se údajné rozmanitosti logické struktury mysli. Polylogismus nemůže být odvozen z psychologie nebo anatomie nebo jiných přírodních věd.


Ani marxistický ani nacionálně socialistický polylogismus nikdy nesel dále než k deklaraci, že logická struktura mysli je rozdílná u různých tříd a ras. Oni se nikdy neodvážili demonstrovat precizně, v čem se liší logika proletářů od logiky buržoů, nebo v čem se liší logika Árijců od logiky židů anebo Britů. Není dostatečné odmítnout celou Ricardovu teorii komparativních nákladů nebo Einsteinovu teorii relativity odhalením údajného rasového pozadí jejich autorů. Co se chce je prvně vyvinout systém odlišností árijské logiky od ne-árijské logiky. Potom bude nutné zkoumat bod po bodu tyto dvě soutěžící teorie a ukázat, kde v jejich závěrech logického myšlení - ačkoliv správného z hlediska ne-árijské logiky - jsou neplatné z hlediska árijské logiky. A konečně by mělo být vysvětleno, k jakému druhu závěrů musí vést nahrazení ne-árijského usuzování správným árijským usuzováním. Ale toto vše nikdy nebylo uděláno a nikdy nemůže být nikým provedeno. Mnohomluvný šampion rasismu a árijského polylogismu, profesor Tirala, neřekne ani slovo o rozdílech mezi árijskou a ne-árijskou logikou. Polylogismus, ať už marxistický nebo árijský, nebo jakýkoliv, nikdy nešel do detailu.


Polylogismus má zvláštní metodu pro jednání s nesouhlasnými názory. Jestliže jeho podporovatelé selžou v demaskování pozadí oponenta, jednoduše ho ocejchují jako zrádce. Jak marxisté, tak nacionální socialisté znají jen dvě kategorie odpůrců. Nepřátelé - jedno zda členové ne-proletářské třídy anebo neárijské rasy - se mýlí, protože jsou nepřátelé.; oponenti proletářského nebo árijského původu se mýlí, protože jsou zrádci. Takhle lehce disponují s nepříjemným faktem, že existuje nejednota mezi členy toho, co nazývají jejich vlastní třídou nebo rasou.  

  
Nacionální socialisté staví do kontrastu německou ekonomii s židovskou a anglosaskou ekonomií. Ale to co nazývají německá ekonomie, se neliší vůbec od některých trendů v zahraničních ekonomiích. Toto se vyvinulo z učení ženevana Sismondiho [jde o Jeana Charlese de Sismondiho] a od francouzských a britských socialistů. Někteří starší představitelé této údajné německé ekonomie jenom pouze importovali zahraniční myšlení do Německa. Frederick List přinesl ideje Alexandera Hamiltona do Německa, Hildebrand [zřejmě jde o Bruno Hildebranda] a Brentano [šlo o Franze Brentana] přinesli ideje britského socialismu. Arteigen německé ekonomiky je téměř identické se souběžnými trendy v jiných zemích, například s americkým institucionalismem.


Na druhou stranu, to co nacionální socialisté nazývají západní ekonomie, která je proto cizorodá (artfremd), je ve velkém rozsahu úspěchem mužů, kterým ani nacionální socialisté, nemůžou upřít termín německý. Nacionálně socialističtí ekonomové vyplýtvali mnoho času hledáním židovského předka v rodokmenu Carla Mengera; neuspěli. Je nesmyslné vysvětlovat konflikt mezi ekonomickou teorií na jedné straně a institucionalismem a historickým empirismem na druhé straně, jako rasový a národnostní konflikt.


Polylogismus není filozofie nebo epistemologická teorie. Je to póza bigotních fanatiků, kteří si neumějí představit, že by někdo mohl být rozumnější a chytřejší než oni sami. Polylogismus není vědecký. Je to spíše náhrada logického myšlení a vědy pověrami. Je to charakteristická mentalita věku chaosu.