Jdi na obsah Jdi na menu
 


Za komunistů bylo lépe? Komunisté o nedostatcích, pracovní morálce, nečistotě a zastaralosti průmyslu

28. 2. 2014

Selhání jediného muže

Obecně se za problém socialistického hospodářství, které se řídí heslem každý dle svých schopností a každému dle jeho potřeb, považuje tzv. selhání jediného muže. V socialistickém společenském řádu si prý bude jednotlivec myslet, že na jeho pracovním výkonu tolik nezáleží, jelikož mu přece připadne alikvotní část celkového výnosu práce všech, přičemž ovšem výše celkového výnosu nemůže být znatelně zkrácena výpadkem pocházejícím z nedbalosti jediného muže. To ilustruje komunistický poslanec Zdeněk Horčík na 16. schůzi České národní rady (ČNR) dne 31. října 1989. Ten nám nejprve řekne, zda byl bytů v Praze dostatek: „Proč říkáme, že je to málo bytů? Především proto, že stále v Praze se nejdéle čeká na byt z celé ČSSR. Stále v Praze máme málo bytů nebo nemáme žádné byty na to, aby obvodní národní výbory mohly sestavovat své pořadníky a přidělovat byty podle příslušného zákona mladým manželstvím, dělnickým rodinám apod. Chtěl bych reagovat na to, že v současné době se nevidí nijak dobře komplexní bytová výstavba v tomto roce a v celé této pětiletce. Oba resorty výstavby a stavebnictví, jak ČSR, tak SSR, se potýkají s vážnými problémy plnění plánu komplexní bytové výstavby, a v podstatě, i když je celá pětiletka a úkoly 8. pětiletky ohroženy proti původně očekávanému manku - mám na mysli 3,5 tisíce bytů, které schválila česká a později i federální vláda - z  komunální dodavatelské formy, přesto není naděje, že budou úkoly letošní a celé 8. pětiletky pouze v manku 3,5 tisíce bytů, a očekáváme manko daleko vyšší.“. A nyní zmínka o problému selhání jediného muže na socialistických stavbách: „Popravdě musím říci, že se často hovořilo o tom, v čem to je. Je to proto, že technická vybavenost měla být v květnu a červnu, a nebyla dodnes předána, ale je to zejména také proto - a to jsme sdělili ministru Vávrovi, poslal jsem mu kazetu, natočili jsme zhruba před 14 dny snímky pracovních dnů na některých stavbách v pracovní době, kde kolem desáté hodiny dopoledne nebyla noha na stavbě. Zítra máme radu a máme znovu natočenou kazetu z tohoto týdne a musím říci, že to, co máme natočeno, a chceme promítnout při zasedání naší rady i zítra. Neříkám to proto, abych honil a kritizoval ministra Vávru, ale říkám to proto, že je třeba si uvědomit, že současný stav, všechno, co se děje v celé společnosti a okolí, má zřejmě dopad do pracovní morálky i těch, kteří zabezpečují komplexní bytovou výstavbu.“ [1].

 

Nečistota

Co si mysleli někteří tehdejší vládci o tématu (ne)čistoty za socialismu? Stručně nás informují, že nepořádek a nečistota je běžná. Místopředseda vlády a předseda České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj M. Toman uvádí, že: „V této souvislosti dovolte připomenout i další, velmi důležitou otázku v životě hlavního města, která bezprostředně souvisí s životním prostředím, a to je čistota a pořádek. Po soustavné čistotě volá nejen okolí domů, ale i jejich vnitřní prostory, mezibloková prostranství, podchody a pasáže. Stejně tak areály průmyslových závodů, stavební dvory a zařízení stavenišť je nutné podřídit kázni a disciplíně provozovatelů. Vláda vytváří tlak na příslušné resorty k zabezpečení výroby různých úklidových mechanismů, kterých má Praha nedostatek a je nutno je zatím dovážet.“ [2]. Plánovači zapomněli na výrobu úklidových mechanismů. Bezpartijní poslanec ČNR František Kozák se na 16. schůzi ČNR pozastavil nad celkově špatnou čistotou města a stavem travnatých ploch, především na pražských sídlištích. Dle něho to vypadlo, jako by se o ně nikdo nestaral, anebo jenom občas. Řešení hledal částečně v dobrovolné péči, ale zároveň se domníval, že do nekonečna ani nelze přijímat omluvu, že celý rozsah sítě i zeleně vyžaduje soustavnou péči dostatečnými technickými kapacitami a pracovními silami, které údajně nejsou k dispozici [3]. Prostě i zde šlo o problém selhání jediného muže.

 

Nedostatky v zásobování a dopravě

Jak to bylo ke konci komunismu s nedostatky v zásobování v Praze, hlavním městě země? Co na to tehdejší mocní? Poslanec komunista Jiří Cibelius na 16. schůzi ČNR dne uvedl, že: „Navíc i proto, že i v oblasti zásobování Prahy potravinami jsme i dnes mnoho dlužni. Myslím, že při přihlédnutí i k těmto připomínkám je i podmínka toho, aby se u nás v Praze cítili spokojeni nejen devizoví cizinci, ale i všichni její obyvatelé, i hosté - naši občané a její ostatní návštěvníci.“ [4]. Socialistický poslanec Čestmír Adam uvedl, že Praha je na tom hůře ve většině ukazatelů občanské vybavenosti než ostatní kraje Československa a že: „Ani pro nás v České národní radě, ani pro českou federální vládu není před občany dobré to, že se zaostávání Prahy v její vybavenosti za těch dvacet let nepodařilo ani odstranit, ani výrazně snížit. Musíme si přiznat, že se v Praze nenakupuje lépe, že se naopak více shání a více stojí ve frontách, že potíže s přechodným ubytováním tuzemců i cizinců v hotelích se zásadně nezmenšily, že ve špičkách jezdí vozidla městské hromadné dopravy opravdu přeplněna, že dostupnost placených služeb se příliš nezvýšila, ba naopak na úseku oprav a údržby bytů a obytných domů povážlivě klesla, že v Praze chybějí i velké a střední pekárny.“ [5]. Tentýž poslanec se domníval, že Praze chybějí pracovní síly pro dopravu, obchod, cestovní ruch i služby. Chybějí jí pro tento účel nebytové prostory, chybějí jí nezbytně potřebné kapacity pro výstavbu, údržbu a opravy bytů, které město jako Praha potřebuje. O úrovni obchodu valné mínění také neměl: „Celkově je však nutno konstatovat, že úroveň obchodní sítě ve středu města ani na jeho okrajích neodpovídá náročným úkolům v zásobování. V porovnání s obchodní sítí ČSR nedosahuje Praha ani republikových ukazatelů. Prodejní plocha v přepočtu na jeden tisíc obyvatel činí v Praze 308 m2. Například Bratislava má kapacitu maloobchodní sítě na tisíc obyvatel vyšší o 6,5 %, Budapešť o 26 % a ve vyspělých průmyslových státech jsou tyto kapacity 2,5krát i vícekrát vyšší. Důsledkem tohoto vývoje je i neúměrný vysoký obrat na jeden metr prodejní plochy. Zhoršují se nákupní podmínky a dochází k poklesu kulturnosti prodeje. To má za následek nespokojenost kupujících, zejména v období sezónních nákupů a nákupních špiček. Také počet pracovníků obchodu v přepočtu na jeden tisíc obyvatel je v Praze sice vyšší než v průměru ČSR, ale je stále nedostatečný a ve vyspělých zemích je podstatně vyšší.“ [6].

 

V Praze chyběly dokonce dle M. Tomana i telefony: „Před resortem dopravy a spojů stojí i důležitý úkol pokračovat intenzivně ve zlepšování telefonizace hlavního města, neboť v současné době je stále ještě téměř 50 tisíc nevyřízených žádostí o zřízení telefonu. Tato závažná situace je zejména důsledkem opožďování výstavby telefonních ústředen v nových sídlištích. Cílem je ve výhledu dosáhnout více než 90 % vybavenosti bytů telefonem.“. Jenže to znamenalo požadavek dalších úspor, investic a rozpočtových zdrojů, které nebylo kde brát. A to ještě existovaly potíže se zásobováním vodou, neboť sice výstavba nových zdrojů a rozvodů pitné vody i budování nové kanalizační sítě postupovala v Praze plánovitě a programově, ale neúměrné ztráty ve stávající síti vodárenské soustavy přesahovali 30 % [7]. Jiný zdroj uvádí technickou zaostalost telefonní sítě, a i když v Praze bylo již v polovině 80. let 800 tisíc účastníků, počet žadatelů stabilně převyšoval 100 tisíc a spíše stoupal. Na přidělení telefonní stanice bylo nutné, zejména ve starší zástavbě, čekat i několik let. Navíc v síti existovaly podvojné a společné linky se značně poruchovým provozem, které znamenaly, že pokud jeden účastník hovořil, blokoval hovory ostatních účastníků [8]. Dále: „Nevyhovující, namnoze zastaralé rozvody elektřiny způsobily, že na počátku 80. let byla v Praze spolehlivost zásobování elektřinou ve srovnání s ostatními evropskými hlavními městy děsivá.“. Ztráty vody v polovině 70. let v důsledku starých, vadných rozvodů byly značné a odhadovaly se až na 25 % [9].

 

Zastaralý a energeticky náročný průmysl

Jaký byl stav průmyslu a vědy v hlavním městě ČSSR? V hlavním městě druhého nejvyspělejšího socialistického státu světa? Dle samotných představitelů komunistické moci překvapivě nebyl příliš dobrý. Místopředseda vlády a předseda České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj Miroslav Toman k tomu uvedl, že došlo především jen ke kvantitativnímu růstu klasických oborů těžkého průmyslu, což vytváří mimořádně silný a stále rostoucí tlak na zvýšený příděl surovin a materiálů, energie a příliv pracovní síly, což vedlo k růstu požadavků na investice, k růstu zatížení dopravy a zhoršení životního prostředí. Dle Kubišty: „Převážně extenzívní růst průmyslu zpětně odčerpával prostředky na jeho modernizaci a nežádoucně ji zpomaloval. Přestože Praha byla iniciátorem výzvy k urychlenému využití výsledků vědy v praxi, ve skutečnosti jen nepatrně narostl podíl moderních oborů s vysokou účastí vědy na produkci.“. Tento vývoj pražského průmyslu měl i negativní dopady na rozvoj terciární sféry a ve stále citelnějším nedostatku pracovníků v obchodě, službách, zdravotnictví a školství, na úseku údržby a modernizace bytového a domovního fondu a dokonce zpětně v průmyslových závodech samotných. Místopředsedkyně ČNR komunistka Marie Jarošová uvedla, že: „Úkoly restrukturalizace pražského průmyslu, jeho intenzifikace a modernizace výrob a vymístění některých nevhodných provozů, byly vytyčeny již v 70. letech a postupně opakovány a rozpracovávány až do dneška. A výsledek? Stálé odkládání řešení do dalších let, jen dílčí pokrok v některých podnicích.“ [10].

 

Odbočka do Chomutova

Na 16. schůzi ČNR ze dne 31. října 1989 popisoval komunistický poslanec Jan Kubišta situaci na severu Čech: „Na jedné straně propagovaná priorita Severočeského kraje a jeho pánevních okresů, a na druhé straně nedostatek zboží, problémy ve zdravotnictví, ve službách a v dopravě. Jen velice těžko se vysvětluje lidem, že mají aktivně pracovat v okrese, který vzhledem ke svému životnímu prostředí rozhodně nepatří mezi ty atraktivní a na druhé straně přes všechnu snahu místních orgánů již nejsme schopni nabídnout více než v ostatních oblastech republiky.“ [11]. Dle tohoto poslance zde chyběl dostatek zeleniny (některé ovoce bylo zajištěno vlastní produkcí okresu) a dále: „Nedostatek řady druhů spotřebního zboží, textilního zboží a akutní nedostatek stavebního materiálu pro drobné stavebníky. Navíc, co se týče potravin a surovin pro jejich výrobu, je okres Chomutov výrazně dosunový a musí spoléhat na milost či nemilost ostatních krajů v tomto směru soběstačných. Tak se stává, že v okrese, kde je velká kupní síla, chybí těstoviny jak v objemu, tak sortimentu, trvanlivé mléko, předvařená rýže, vaječné krémy a ostatní potravinářské produkty.“ [12]. V zásobování potravinářskými produkty to tedy nebyla žádná sláva ani v tomto prý protěžovaném „ocelovém a uhelném“ okrese. Chyběly zde dokonce i docela obyčejné věci.

 

[1] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016010.htm.
[2] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016005.htm.
[3] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016010.htm.
[4] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016011.htm.
[5] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016011.htm.
[6] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016011.htm.
[7] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016005.htm.
[8] U rudého snědeného krámu, Poznámky kapitola 4.3,
[9] Ibid, kapitola 4.3.
[10] Ibid, kapitola 4.1, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016003.htm. a http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016006.htm.
[11] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.4, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016014.htm a http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016013.htm.
[12] U rudého snědeného krámu, kapitola 4.4, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016013.htm.

 

Zdroj: U rudého snědeného krámu, Bawerk.eu: Brno 2013 (http://www.bawerk.eu/clanky/komunismus/u-rudeho-snedeneho-kramu-jako-elektronicka-kniha.html) a viz poznámky.