Jdi na obsah Jdi na menu
 


U rudého snědeného krámu V.C: Rozkrádání socialistického vlastnictví v zemědělství

9. 12. 2014

Na 16. schůzi ČNR vystoupila 1. listopadu 1989 i bezpartijní poslankyně Alena Dondová s referátem o stavu rozkrádání majetku v zemědělství a lesnictví a podobných oborech. Dle ní trestná činnost v zemědělství a potravinářském průmyslu, stejně jako v lesním a vodním hospodářství a dřevozpracujícím průmyslu v meziodvětvovém srovnání patřila k lepšímu průměru. Dle ní však: „Toto hodnocení vychází totiž z množství zjištěných trestních činů a následných soudních řízení, které však zdaleka nevystihují celý objem trestné činnosti a některé další problémy. Musíme si uvědomit, že zemědělské produkty i výrobky potravinářského průmyslu a někdy i lesní stromy jsou lákavé pro zcizování. Lze jich totiž využít k zlepšení výživy i jinak si "vylepšit" svoji životní úroveň a přitom uspořit náklady na pořizování potravin. To platí jednak pro některé pracovníky těchto odvětví, avšak lákavost toho, co se urodí na polích, platí v plném rozsahu a snad ještě více i pro ty, kteří v těchto odvětvích nepracují. Svědčí o tom auta stojící u polí se zeleninou a ovocem. Proto bych řekla, že "polní pych" na našich družstevních a státních polích se stal trvalým jevem a kolísá jen podle roku a podle oblastí.“. Kradly se meruňky, broskve, okurky, cibule, česnek a nově i kukuřice. Někteří poslanci na výboru konstatovali, že kdyby se způsobené škody zmapovaly, tak že by byly nemalé [1].


Také tato dáma si myslela, že vliv mají i nedostatky v zásobování: „Nejde o to, že si někdo utrhne jablko, hrušku či hrstku třešní. To by se snad dalo přehlédnout. Ale není jedním z důvodů také to, že toto zboží nenabídneme jinak? Například formou prodeje?“. Tomu nasvědčuje i její další pohlášení: „Zmínila bych se však ještě o jedné věci. V současné době jsou zvyšovány ceny - o tak zvané příplatky u nafty, u náhradních dílů i u dalších materiálů i služeb - údajně za urychlení dodávek. Je to podle mého názoru i názorů výboru získávání výhod, vyplývajících z monopolních postavení a z neseriozního jednání. Myslím, že se zde nahrazuje zlepšování organizátorské práce, uplatňování vědeckotechnických poznatků, zlepšování technologií i upevňování pracovní kázně využíváním předpisů k přerozdělování ekonomických výsledků. A proti tomu je nutné bojovat uvnitř odvětví i při uplatňování meziodvětvových dodavatelsko-odběratelských vztahů.“ [2]. V závěru této citace nám rezonuje i poznatek W. Euckena z předchozí kapitoly o socialismu, legální výrobě a černém trhu. Také se zde odráží fakt, že úplatky umožní v systému veřejného valstnictví výrobních faktorů rozhodnout o přidělení nedostatkových výrobních faktorů a spotřebních statků: „…korupce se objevuje právě z toho důvodu, že klasické rozhodování na základě zisku a ztráty ve státním sektoru nemůže vzniknout. Manažer či zaměstnanec soukromé firmy na trhu má samozřejmě také možnost zadávat firmám svých známých předražené zakázky či přímo firmu rozkrádat a poškozovat tak její vlastníky. Avšak na jeho chování se přijde: pokud je firma kvůli jeho zkorumpovanosti ve ztrátě, majitel to zjistí z účetního výkazu a manažer či zaměstnanec přijde o práci. Bohužel, u byrokrata nemáme takový nástroj. Nad ním nevisí Damoklův meč tržního zisku a ztráty. Korupce má proto volný prostor. Ne proto, že by úředníci byli špatně vybraní. Ani proto, že by byli charakterově jiní než pracovníci soukromého sektoru. Pouze proto, že ve státním sektoru neexistuje ekonomický tlak na zaměstnance, aby se chovali efektivně. Korupce tak nastupuje jako logické, náhradní kritérium rozhodování. Je se státním sektorem nerozlučně spjata. … nelze odstranit morálními apely dnešní plýtvání byrokratů. Jeho kořen je v samotných státních výdajích, kde se nerozhoduje na principu zisku a ztráty a kde úředník nemá měřítko, jak vyhodnotit efektivnost projektů, a proto ani povinnost jakékoli efektivnosti dosahovat. Korupce pak nutně nastupuje jako náhradní způsob, jak činit rozhodnutí“ [3]. Díky korupci tak systém veřejného vlastnictví výrobních faktrů funguje o něco lépe, což má pozitovní vliv na uspokojení potřeb spotřebitelů. Tím se však netvrdí, že korupce je morálně v pořádku. Naopak taková korupce může mít významný vliv na rozvoj patologických problémů ve společnosti.


Dále poslankyně Dondová pokračuje: „Je však polní pych, kdy jde o zcizování několika přepravek či pytlů ovoce či zeleniny? Nejedná se o trestný čin nebo přečin event. o přestupek? V každém případě jde o neoprávněné obohacování jedněch občanů na úkor druhých. A to je již zásadnější věc. Ale my mnohdy děláme jako by se nás to netýkalo, nebo jako bychom to neviděli. Jsou i případy, že ti, kteří tomuto nešvaru chtěli zabránit, měli nakonec sami problémy. Myslím si, že to není dobré. Několikrát jsme o tom hovořili na výboru pro zemědělství. Něco se sice zlepšilo. Ale nebylo by účelné řešit otázku polních stráží obdobně jako lesních stráží, či zaměřit činnost členů vesnických PS v součinnosti s autohlídkami VB na ochranu úrody?“ [4]. Navržené opatření znamenalo však další náklady a nebralo ohled na to, že i tito strážci mohou být korumpováni, protože jednak jim to něco mohlo přinést a za druhé i oni trpěli nedostatky a zřejmě chtěli také s okolím vyjít.

 


[1] Stenoprotokoly 16. schůze České národní rady: Středa 1. listopadu 1989, Poslankyně Alena Dondová, list s016025, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016025.htm.
[2] Ibid.
[3] Ryska.
[4] Stenoprotokoly 16. schůze České národní rady: Středa 1. listopadu 1989, Poslankyně Alena Dondová, list s016025, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016025.htm. PS znamená zřejmě požární sbor, VB = Veřejná bezpečnost.