Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha návštěv

Zde je (provizorní) kniha návštěv. Můžete zde zanechat svůj kratší komentář nebo dotaz. Autor však nezaručuje, že na vše z časových důvodů dokáže odpovědět. Urážky a nepatřičné komentáře budou smazány. Stejně jako pokusy o chatování. Pište prosím stručně. Pokud máte pocit, že musíte reagovat obsáhlejším příspěvkem, tak prosím použíjte svůj blog či jinou vaši spřátelenou stránku.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vlastnictví a výhradní kontrola těla

Joe,1. 11. 2016 15:34

Zdravím Hynku,

http://www.bawerk.eu/clanky/liberalismus-a-jine/vlastnictvi-a-vyhradni-kontrola-tela.html

Tento článek mě velice potěšil. Je to takové shrnutí toho nejdůležitějšího z diskuze pod zmíněným článkem, alespoň z mého pohledu obsahuje pár zajímavých postřehů včetně "filosofického dodatku", který vlastně dobře zodpovídá tu dnešní poslední Urzovu reakci..

Doufám, že jej po čase vydáte i tam.

Díky a ať se Vám daří.

Re: Vlastnictví a výhradní kontrola těla

HRK,3. 11. 2016 10:21

Děkuji. Já tu diskusi schválně moc nečetl, chtěl jsem si na tu kritiku článku přijít sám z vlastních znalostí. Dodatečně se na to podívám. Na mises.cz to neplánuji dát, docela jsem přemýšlel, zda tento článek napsat, protože jsem psal i něco jiného a časově mne to moc nevycházelo, a tak jsem ho nakonec napsal v nějaké řekněme narychlo formě.

Re: Re: Vlastnictví a výhradní kontrola těla

Joe,3. 11. 2016 12:21

Ta diskuze cca. od poloviny už není ani moc zajímavá. Chápu, je sice škoda, že tam nebude, ale souhlasím s Vámi, je mnohem lepší, když si člověk udělá názor sám.

Pokud jde o tento Váš poslední článek:
http://www.mises.cz/clanky/nad-zakonem-f-c-bastiata-i-ii-2086.aspx
Tak ten jsem přečetl jedním dechem a už teď se těším na jeho pokračování :-).

Výborný "výtah" těch nejdůležitější informací, alespoň pokud jsem měl možnost něco od Bastiata přečíst např. zde: http://www.bastiat.kvalitne.cz/menu.htm

Re: Re: Re: Vlastnictví a výhradní kontrola těla

HRK,4. 11. 2016 13:29

Tu diskusi si plánuji ještě přečíst, teda tu její půlku.

Díky za pochvalu ohledně Bastiata, musím říci, že mne Bastiat docela překvapil. Neváhám ho označit i za předchůdce teorie veřejné volby, vedle toho, že byl předchůdcem Rakouské školy.

k sebevraždám

H.Mudrová,20. 8. 2016 8:18

Dovolím si doplnit pár detailů: objasněnost (sebe)vražd může být skutečně zavádějící - například několik obětí manželů Stodolových na pár let uvízlo ve statistice jako sebevraždy.
Dále se s proměnou systému, nových možností a se zodpovědností sama za sebe bez "velkého bratra" objevily možnosti, které v dobrém i zlém vydávají své ovoce hlavně na konci 20. století. Sama žiju v oblasti, kde jsem mohla často v 90.letech slýchat, že dluhy platí jen blázen, matku s dětmi si na ulici nikdo nedovolí vyhodit, někdo se musí postarat a podobně. Při práci v azyláku a se seniory jsem pro období kolem r.2005 zaznamenala hodně zoufalé situace včetně klientů po nedokonaných sebevtraždách. Příčiny jsou různé, někdy existenční, hodně se objevuje domácí násilí (nová doba přináší velké možnosti izolace, deptání, pronásledování a zúročuje léta rozpadání rodin a klasických vzorců chování a rolí etc, etc)plus obavy z následků nemocí a postižení.
Váš příspěvek je velice zajímavý a pro mne podnětný. Mimochodem, znáte publikaci MUDr. L.Černého Sebevražednost dětí a mladistvých? Avicenum, Praha 1970. Velmi zajímavé!

Re: k sebevraždám

HRK,23. 8. 2016 14:38

Děkuji za doplnění. Tu důvody pro sebevraždu mohou být opravdu rozmanité. Podívám se zda je ta kniha u nás v knihovně, ale přece jen čtu raději pozitivnější věci:)

Re: Re: k sebevraždám

Hana Mudrová,4. 9. 2016 14:44

Zaujalo mne, že velmi zastřel možné sebevraždy a pokusy kvůli sexuálnímu zneužívání a incestům. Ale máte svatou pravdu. Potřebujeme koukat na veselejší věci.

Re: Re: Re: k sebevraždám

HRK,5. 9. 2016 16:35

Aha. To mne připomíná, že já někde četl, ale bohužel si nepoznamenal, že prý za minulého režimu byla sexuální kriminalita větší než dnes.

k imigraci

Hana Mudrová,25. 6. 2016 9:09

Dlouho jsem tu nebyla, ale opět s potěšením zjišťuji, že mám proč sem chodit. Vidím to dost podobně.

Re: k imigraci

HRK,28. 6. 2016 10:38

Děkuji.

k dělnickým spolkům

Hana Mudrová,2. 12. 2015 9:46

Výrazněji mne k otázce svépomocných spolků přivedla knížečka "Co jsem řekla dceři o manželství", kde se dcerka továrníčkova vedle informací o svém dospívání (a pohlavních nemocech)vede též ke starostlivosti o dělnictvo - přispěla vkladem na založení spolku pro rodičky a nedělky. Ve Francii vyšlo právě v tuto dobu, kolem r. 1892. Nyní jsem narazila na starou kroniku ze druhé poloviny 19. století městečka Choltice, kde kronikáři vyprávějí o lecčems, například o povinnosti postarat se o sirotka nebo chudého občana. Vzhledem k literatuře jako takové se tato potřeba (svépomocné spolky, zajištění)i jsoucí součást života objevuje dost často. Já to jen přelétla, hledala jsem jinou informaci, ale vedu v patrnosti tento zajímavý zdroj. Když to kronikáře popadlo, psal o mnoha detailech. Je velice prospěšné, myslím, takové detaily vytahovat na světlo. Zvláště, když ta osobní zodpovědnost je dnes hlavně trpělivě tu a tam kříšená, než běžně žitá.

Re: k dělnickým spolkům

HRK,4. 12. 2015 10:28

Bohužel u nás v knihovně tu knihu nemají. Ale nedávno na jedné výstavě o životě v secesi jsem četl ukázku z rozpočtu domásnosti, kde bylo uvedeno, že je nutné v rozpočtu pamatovat na charitu. Ta kronika Choltic asi není někde na webu, že? Takovédle informace se shání dost těžko. Obecně se svépomocným spolkům a charitativním spolkům věnuje celkem málo historiků. Já jsem něco popsal zde: http://portaro.eu/huav/search?type=global&q=hynek+%C5%99ih%C3%A1k#?type=global&q=hynek%20%C5%99ih%C3%A1k&pageNumber=1&id=VGvzrbi-Sp2ZrNivaD5x_A&pageSize=30&sorting=default plus tady něco na webu.

Re: Re: k dělnickým spolkům

H.Mudrová,14. 12. 2015 8:16

Ta knížečka "co jsem řekla..." vyšla v roce 1912, kronika je opravdu na stránkách Choltic.
Já celkem dost čerpám z antikvárních pokladů, ale teď mne napadlo, že pár informací o knížečce najdete na http://www.koste.unas.cz/?file=clanky&i=51&c=6
Je fakt, že někdy jen zírám, co všechno se vytratilo informací u lidí, co třeba k tomu tématu něco učí. A tak jsem kopírovala i svým pedagogům na VOŠ i VŠ, třeba i z historie Romů a tak podobně... Ale je také pravda, že jsem si sama vytvářela některé představy o době i z literatury, od antiky po modernu a mívala jsem dobrou paměť, takže jsem byla schopna vstupovat do diskuzi na přednáškách a pod. Takže třeba na tu pitomou klišoidní větu, že nám milosrdenství přineslo až křesťanství, vrčím hůř, než pes ;-)

Re: Re: Re: k dělnickým spolkům

HRK,15. 12. 2015 17:51

Děkuji za odkazy, podívám se na ně.

Myslím, že se toho vytratilo opravdu dost. Myslím, že i mentalita lidí je dnes z části jiná.

Každopádně díky.

K článku: „Kdo je vinen násilím státu?“

Joe D,16. 10. 2015 15:30

Citace: „Bez mnoha tisíc malých Hitlerů by Hitler nebyl vůbec ničím.“

Přesně tak a toto se samozřejmě v letech 1945 – 1946 nejen v Norimberku zametalo pod koberec a neřešilo. (Dle mne např. Albert Speer a mnozí další neměli být vůbec souzeni.) Obzvlášť vtipné jsou tzv. zločiny „proti lidskosti“ které samozřejmě v té době nebyly součástí zákoníků. Takže to by bylo jako dnes odsoudit člověka ze překročení rychlosti v obci podle nynějších zákonů přitom tenkrát ty platné neporušil. Kdo potrestal Harry S. Trumana za zločiny spáchané na civilním obyvatelstvu Hirošimy a Nagasaki atd.?

Z mnoha dalších mě utkvěl v paměti např. masakr na Švédských šancích, kde byl sice částečně potrestán (až příliš horlivý velitel, který chtěl jen dělat svoji práci lépe než průměrný voják), ale nakonec byl osvobozen a prohlášen za hrdinu protinacistického odboje. Jen mě tak napadá kolik těch jež s nacisty aktivně spolupracovali, skončili ve špičkách vedení strany KSČ a kolik z nich by dál vesele pokračovalo korporativním-klientelismem úspěšného „demokratického“ státu ještě dnes, kdyby dřív nezemřeli.. Hold moc je pro většinu lidí až příliš velké lákadlo. A přitom se tak zaslepení upínají k té svoji víře, že libovolná autorita, která má přístup k neomezeným zdrojům (loupit a drancovat) je chrání a dělá to pro jejich dobro..

Zlo, si vždycky najde cestu :-(((. Buď musejí být všichni andělé (a nenechat se ovládat) což je velmi nepravděpodobné až nemožné (hraničí s vírou komunistů o toho „dokonalého“ člověka) a nebo musíme brát lidi takoví jací jsou a snažit se jim zatarasit cestu k jakémukoliv zdroji neomezené moci za každou cenu. Jenomže bytí realistou se ve světě, kde vládne jen ideologie je dnes obzvlášť těžké. Je mi z toho smutno.. A to ani ne tak kvůli sobě, ale kvůli ostatním lidem, dětem..

Díky Vám Hynku za velmi zajímavý článek a naprosto s Vámi souhlasím.

Re: K článku: „Kdo je vinen násilím státu?“

HRK,21. 10. 2015 9:28

Děkuji!

K tomu veliteli na těch šancích viz i zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karol_Paz%C3%BAr

Hlinkovy gardy atd.:)

k reklamě u Kellera

Hana Mudrová,11. 9. 2015 9:54

Dobrý den, opět jste mne potěšil. Nevím, jak to vytušíte, ale nedávno jsme o reklamě diskutovali a zamýšlela jsem se dál nad jejím fungováním - ne tedy tak pilně, abych si něco většího nastudovala, nicméně některé citace znám ;-)
Vzpomínám si mimo jiné na výchovný efekt reklamy právě v tom smyslu, že se člověk choulí zimou a uvidí reklamu na zimník. Může to vypadat směšně, ale chválím prospěšnost reklamy na hygienické pomůcky při úniku moči (jsou i pro pány). Jen málokdo si umí představit ty psychické zábrany, když člověk nezvládá takovou intimní záležitost, jako je "udržení". Pracuji se seniory a vím, že se leckdo i zavírá doma, odmítá cestovat - a ke svému úžasu jsem totéž zjistila i u mladších žen (holt u matek se vyskytují období, třeba po námaze...). Dálkový autobus, byť s WC, je pro ne neúnosné, jít na toaletu ve vlaku je více anonymní. Navíc moč znamená zápach i při malé kapce. A najednou tu byly vložky! A ženám došlo, že by vlastně mohly nejdřív vyzkoušet i ty "obyčejné" a hned je na světě líp. nebo reklama o tom, že nějaká sexualita je i se šedinami fajn a dostupná. Jsou prostě věci, o kterých není špatné, že nám poví reklama, protože je to tabu pro běžnou debatu.
Na straně druhé vím od sociálně slabších žen o vlivu reklamy plenkové - měly pocit, že když dítě nechají den, dva v jedné pleně, že se nic neděje. Tehdy byla reklama taková neurčitá a dámy se na ni (i alibisticky) vymlouvaly.

Re: k reklamě u Kellera

HRK,17. 9. 2015 13:21

Ano, jistě, reklama má určitě i funkci informační. Já sám moc na reklamu nedám, ale už mne v životě několikrát informovala o věcech, o kterých jsem neměl ani tušení, a které mi dost pomohli. Popravdě celkem nechápu, proč je Abeceda prosperity od páně Kellera tak populární?!?

Re: Re: k reklamě u Kellera

H.Mudrová,23. 9. 2015 10:31

Kellera nám doporučovali na fakultě a kolegyním se moc líbilo, jak je čtivý, srozumitelný - zkrátka úleva od jiných akademických textů. Byly to i ženy starší, které na filozofické přežvykování moc nejsou, jsme spíše praktičtější nátury ;-)

Re: Re: Re: k reklamě u Kellera

HRK,24. 9. 2015 9:46

Aha, děkuji za vysvětlení.