Jdi na obsah Jdi na menu
 


Musea kam málokdo chodí

17. 11. 2017

Statky poskytované veřejným sektorem jsou statky, u nichž není možné ověřit, zda je skutečně běžní lidé chtějí. Přesněji zda je chtějí ve srovnání s jinými statky. Veřejné statky jsou totiž financovány zcela anebo částečně nedobrovolný zabavením části prostředků některým lidem. Přičemž o vynaložení těchto prostředků na nákup tzv. veřejných statků (těmi může být cokoliv) rozhoduje buď nějaká politická zájmová skupina či skupiny anebo v případě referenda nějaká (většinou) menšina, která vyhraje volby. Na základě toho se však dá určit jen to, že nějací politici, úředníci anebo nějací voliči daný veřejný statek chtějí za předpokladu, že náklady na jeho poskytování budou přeneseny zcela anebo částečně na jiné. Pokud by však měli sami nést celé náklady na tento statek, nebudou ho tolik poptávat. Obecně platí, že vyšší cena statku povede k nižší poptávce po něm. Vidíme-li tedy někde plný veřejně provozovaný autobus nebo plné veřejné divadlo, ještě to nic o jejich potřebnosti neříká. Kdyby cestující a diváci měli plně uhradit náklady na provoz tohoto autobusu anebo divadla, tak by byl autobus anebo divadlo třeba plné jen ze třetiny.

 

Problémem veřejných statků je mnohdy však už i to, že nejsou ani plně anebo poloplně využívány. Příkladem můžou být třeba musea. Podívejme se na musea na Svitavsku a Ústeckotřebovsku. Narazil jsem nedávno na data ohledně návštěvnosti u těchto museí. Regionální muzeum v Litomyšli ročně navštíví průměrně 25 tisíc lidí. Dále: "Druhá instituce zřizovaná Pardubickým krajem, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, je na tom s návštěvností mnohem hůře. Podle poslední výroční zprávy přišlo v roce 2015 do muzea 10,5 tisíce lidí.". Celkem slušně je naopak navštěvováno ještě Centrum Bohuslava Martinů v Poličce s asi 25 tisíci návštěvníky a vice za rok, součástí tohoto musea je i rodná světnička světoznámého hudebního skladatele ve věži místního kostela (1).

 

U dalších museí jsou už počty mnohem nižší. Museum ve Svitavách vykazuje návštěvnost: dlouhodobě zhruba od devíti do dvanácti tisíc návštěvníků za rok. Jen skoro šest tisíc návštěvníků za rok 2016 hlásí v Moravské Třebové, a to presto, že je zde vystavena pravá egyptská mumie. Nedaleký Lanškroun hlásí ročně kolem sedmi a půl tisíce návštěvníků. A: "Podobná čísla návštěvnosti, kolem sedmi a půl až osmi tisíc ročně, má muzeum v České Třebové. V sousedním Ústí nad Orlicí je to skoro o polovinu méně. „Návštěvnost byla loni kolem čtyř tisíc a předloni pět a půl," přiblížila ředitelka Jarmila Süsserová.". Konečně v museum v Králíkách navštíví v dobrých letech jen dva a půl tisíce návštěvníků (2).

 

Takové museum bývá většinou zavřeno v pondělí. Viz třeba museum v České Třebové je otevřeno denně od 8 do 18 hodin mimo pondělí. Plné vstupné zde činní 40 Kč do expozic a 20 Kč na aktuální výstavu (3). Zdá se, že toto museum zaměstnává 11 lidí (4). Odečteme-li pondělí a možná i některé svátky, tak hádám že toto museum může být otevřeno tak 310 dní v roce. Při návštěvě 8 tisíc osob za rok připadá na jeden návštěvní den je asi 26 osob. A to přesto, že toto museum vystavuje proslulé Velorexy (hadrolety atd.) a železniční modely. Výroční zpráva udává návštěvnost 9688 lidí za celé museum, čili včetně přednášek a přístupných památek. To je asi 31 osob na den. Příjmy na provoz od zřizovatele dosáhly 5820 000 korun. Prodej publikací vynesl 39610 Kč a vstupné jen 168391 Kč, úroky 680 Kč, transfery 32978 Kč a dotace z Úřadu práce 72 000 Kč. Celkové příjmy byly 6133659 korun (5). Dá se tedy určit, že toto museum spoléhá z 96 % na veřejné financování (příspěvek zřizovatele a Úřad práce)! Vstupné se na příjmech podílí sotva 3 %, proč se tu vlastně vybírá? Mimochodem na návštěvníka tak připadá 633 korun příjmů.

 

Také museum v Lanškrouně je otevřeno každý den mimo pondělí, má zavřeno o svátcích (mimo Vánoc) a plné vstupné je nyní 60 korun (6). Museum má pět pracovníků (7). Toto museum má na webu svoji výroční zprávu. Z ní se lze pro rok 2016 dozvědět, že příjmy ze vstupného byly jen 89582 korun, ono totiž z těch 7481 návštěvníků musea bylo 3654 neplatících návštěvníků. Čili při 300 otevíracích dnech jde zde o návštěvu 25 návštěvníků denně. Příjmy z doplňkové činnosti dosáhly 14500 korun, pronájem prodejních stánků přinesl 10000 Kč, příjmy z vlastní činnosti činily 20 023 Kč, sponzorské dary a smlouvy o reklamě 134 000 Kč. Celkem jde o dobrovolné soukromé (ne možná úplně zcela) příjmy ve výši 268 105 korun. Naopak příjmy z veřejných rozpočtů činily 3167 000 Kč, a to většinou od města Lanškroun (2 893 tisíc korun) (8). Dá se tedy určit, že toto museum spoléhá z 92 % na veřejné financování. Na návštěvníka tu tak připadá 459 korun příjmů.

 

 

V případě Ústí nad Orlicí je situace ještě horší, a to přesto, že toto museum sídlí i ve velmi pěkné víle zdejšího někdejšího textilního magnáta Hernycha. Toto museum má otevřeno denně mimo pondělí. Plné vstupné je zde 40 korun do všech výstav a expozic a má osm zaměstnanců (9). Pokud má museum otevřeno 310 dní v roce a návštěvnost 3 915 tisíce osob za rok, tak do něj denně zajde jen asi 13 lidí! Takovéto počty návštěvníků jsou velmi nízké. Celkové příjmy musea činily 5884 tisíc korun, ztoho činily příjmy zobce včetně grantu 5614 tisíc korun a dotace Pardubického kraje 20 tisíc korun. Tržby za vstupné a zboží činily 89 tisíc korun a pronájmy a další neuvedené 161 tisíc korun. Příjmy musea od města a zkraje se tak podílely na celkových příjmech musea asi 95 % (10). Na návštěvníka zde tak připadá 1502 korun příjmů!

 

Srovnejme přechozí s museem v Poličce. Zde je otevřeno také od úterý do neděle (11). Se vstupným je to tu složitější. Plné vstupné do rodné vesničky a do všech expozic je 160 korun (12). Pokud má museum otevřeno 310 dní v roce a návštěvnost asi 25 tisíce osob za rok, tak do něj denně zajde asi 81 lidí. Tedy jde podstatně více návštěvníků. Výkaz zisků a ztrát má toto museum za rok 2013. Dle něho byly příjmy (výnosy) celkem 6327965 korun. Výnosy zčinnosti (vstupné, publikace atd.) dosáhly 1082751 Kč, vtom je ovšem i čerpání zfondů (83980 Kč) a ostatní výnosy zčinnosti (240616 Kč), kteréžto položky je obtížnější identifikovat, mohly by totiž pocházet také z veřejného sektoru. Příjmy ze strany vybraných místních vládních institucí (čili obce) ztransferů činily tehdy 5245177 korun (13). Na těchto posledních příjmech bylo museum vroce 2013 závislé zasi 83 %. Na návštěvníka zde tak připadá 253 korun příjmů.

 

Jak je tedy vidět návštěvnost museií na Svitavsku a Ústeckotřebovsku je v některých případech velmi nízká. Musea jsou převážně hrazena z městských rozpočtů či dotací, což je patrné ze zde předkládaných výročních zpráv. Lidi prostě takové věci moc netáhnou, což je možná škoda, ale je to tak. Kdyby jim místo toho zbylo více peněz v kapse, tak by peníze vydali na něco jiného. Knihy, sport, výlety, vzdělávací počítačové programy a jiné druhy vzdělání a zábavy. Či i na úplně jiné věci, jako jsou potraviny, oblečení, léky atd. Někdo řekne, že je to barbarství nemít musea, a že lidé neví, co je pro ně dobré. A že muse mají jistě dalekosáhlé vedlejší pozitivní dopady. Za prvé nemít museum neznamená, že musea skutečně nebudou. Doprava dnes města propojuje mnohem více než v minulosti, tudíž je možné zajet do musea třeba do Poličky anebo Litomyšle či Pardubic. Za druhé nové technologie navíc umožňují míti virtuální musea. Jedno takové je již delší dobu ve středočeské Ratenicích - blíže viz zde: http://ekomuzeum.ratenice.cz/. Za třetí zřízení a vydržování nějakého musea neznamená, že do něj lidé budou chodit, to je právě to, na co se v této stati poukazuje. Tito lidé se tak pomocí musea vzdělávat nebudou. Mnoho lidí si do musea, byť místního, cestu stejně nenajde a jiní tam zamíří povinně se školou, což je možná ještě navíc otráví. Ti, co se naopak chtějí vzdělat, pak dnes mají mnoho jiných možností - viz výše. Za čtvrté, jak je možné určit a zhodnotiti vedlejší dopady museí? Ke vzdělávání slouží celá řada jiných aktivit, těžko jejich vliv oddělíme od vlivu museí. Jak zde můžeme kriticky zhodnotit přehánění významu museí? Jak zde navrhnout zlepšování? Kdy už být spokojen? Není zde žádné kriterium, které by mohlo být použito. Za páté, když někdo tvrdí, že lidé nevědí, co je pro ně dobré, tak na základě čeho dokáže, že on to ví lépe, než tito lidé. Čím ospravedlní tento svůj titánismus? Pokud je skutečně tak dobrý, jistě přesvědčí lidi k dobrovolné návštěvě museií, a musea se pak uživí ze vstupného. A pokud tak dobrý nebude a málokoho přesvědčí, proč mu věřit, že je někým, koho je dobré následovat? Konečně musea nesplňují teoretický koncept veřejných statků. Zjevně zde lze totiž vyloučit černé pasažéry čili neplatící návštěvníky.

 

 

Poznámky:

 

(1) Muzea na evropské peníze nedosáhnou [online, 2017]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/muzea-na-evropske-penize-nedosahnou-20170521.html.

(2) Tamtéž.

(3) Městské museum Česká Třebová: Úvod [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://mmct.cz/index.php.

(4) Městské museum Česká Třebová: Kontakty [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://mmct.cz/kontakt.php. Osoby na mateřské nepočítám.

(5) Zpráva o činnosti Městského musea Česká Třebová za rok 2016 [online, 2017]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://mmct.cz/rs/docs/vyrocni_zprava_2016.pdf.

(6) Městské muzeum Lanškroun: Otevírací doba [online, 2017]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://www.muzeumlanskroun.cz/otevreno.

(7) Městské muzeum Lanškroun: pracovníci musea [online, 2017]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://www.muzeumlanskroun.cz/o-muzeu/pracovnici-muzea.

(8) Výroční zpráva za rok 2016 [online, 2017]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://www.muzeumlanskroun.cz/o-muzeu/vyrocni-zpravy. Zpráva není příliš jasná, příjmy nedávají dohromady zde uvedené celkové příjmy a není jasné, co si počít s položkou Další příjmy pro MÚ – odvod za komisní prodej knih ve výši 34 609 Kč.

(9) Městské museum vÚstí nad Orlicí [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): https://www.muzeum-uo.cz/o-muzeu/oteviraci-doba; Městské museum vÚstí nad Orlicí [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): https://www.muzeum-uo.cz/kontakty/mestske-muzeum-v-usti-nad-orlici.

(10) Zpráva o činnosti Městského muzea v Ústí nad Orlicí za rok 2016 [online, 2017]. Dostupný z (přístup VIII/2017): https://www.muzeum-uo.cz/images/muzeum/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD_zpr%C3%A1va_2016.pdf.

(11) Otevírací doba [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://www.cbmpolicka.cz/cz/informace/oteviraci-doba.

(12) Vstupné Otevírací doba [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://www.cbmpolicka.cz/cz/informace/vstupne.

(13) Výkaz zisků a ztráty 2013 [online]. Dostupný z (přístup VIII/2017): http://www.cbmpolicka.cz/cz/informace/dokumenty/category/2-hospodareni.