Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je v Brně mnoho obchodů?

10. 6. 2017

Sem tam lze narazit na názor, že v Brně již je spousta obchodů, supermarketů, hypermarketů, obchodních pasáží atd. A i proto je už třeba některým stavbám nových obchodů bráněno, a tyto se nerealizují anebo se budou realizovat později (Kaufland v Bystrci či Aupark u Zvonařky). Jedním z argumentů, který se používá, je ten, že v Brně připadá na obyvatele větší plocha obchodů, než jinde ve velkých městech v republice. Příklad najdeme třeba zde: "Podle kritiků ale v blízkosti Vaňkovky a Tesca už není další centrum potřeba. Na každého Brňana teď připadá 1,8 m2  nákupní plochy. To je o třetinu více než v Praze." (1).
Předně je nutno říci, že nákup v Tescu u brněnského hlavního nádraží či v protější Vaňkovce je poměrně dost drahý oproti tomu, co člověk utratí za stejné zboží jinde, což by svědčilo o tom, že tyto obchody potřebují konkurenci jako sůl. Mé oblíbené Zázvorky tu měly před časem za 22.90 Kč, ale v Rosicích na náměstí stály jen 16.90 Kč.


Podívejme se na Prahu, ta má oficiálně asi 1.28 milionu obyvatel, Brno má oficiálně 378 tisíc obyvatel. Brno představuje asi 30 % obyvatel Prahy. Plocha Prahy je 496 km2 a Brna 230 km2. Brno představuje asi 46 % plochy Prahy. Praha je hlavním městem České republiky, která je poměrně dost centralizovaným státem. To znamená, že obchody v Praze musí čelit v případě zájmu o pozemky a nebytové prostory větší konkurenci ze strany vládních úřadů, centrál různých bank a centrál podniků a podobně, a to o mnoho více než v Brně. Rovněž se zde "tísní" vícero obyvatel na km čtverečný než v Brně. Už to může vést k tomu, že pražské obchody jsou, co se týká plochy více úspornější. Což může vést k tomu, že optimální velikost obchodů je v Praze jiná než v Brně. Prostě Brno není Praha. S tím jistě souvisí i nákupní zvyklosti, které mohou být v Praze a v jiných velkých městech jiné než v Brně. Lidé jsou různí a mají různé schopnosti, a tedy i obyvatelé různých měst se mohou chovat různě. Navíc nevíme, kolik v kterém městě ve skutečnosti lidí bydlí, ale známe jen oficiální počty obyvatel, které nejsou schopny některé obyvatele podchytiti, a kolik těch nepodchycených je, nikdo neví.


Dalším problémem je to, že obchody ve velkých městech slouží i obyvatelům z okolí těchto měst. Jednak proto, že ve venkovských oblastech a malých městech nejsou hypermarkety, obchodní pasáže a centra. Za druhé, lidé z okolí velkých měst do nich běžně jezdí za prací, vzděláním, zábavou a ouřady a při té příležitosti zde také nakupují. Je tedy nutné se podívat i na aglomeraci daného města. Bohužel v tom je háček, protože není jasné, jak aglomeraci vytyčit. Běžně najdeme proto různé počty obyvatel pro české a moravské aglomerace. Porovnání je tu krajně obtížné. Co můžeme porovnat, je počet oficiálních obyvatel sousedních okresů. V okrese Praha-západ bydlí 140 tisíc obyvatel a v okrese Praha-východ 172 tisíc obyvatel, což je dohromady 312 obyvatel. V okrese Brno-venkov je to 218 tisíc obyvatel. Žádný z těchto okresů nemá ve svých hranicích žádné větší město (města jsou tu do 20 tisíc obyvatel). Celková nákupní plocha jev Brně dle výše uvedeného údaje prý asi 680 tisíc m2 (1.8*378 000). Na obyvatele Brna a okresu Brno-venkov tak připadá v Brně 1.14 m2 nákupní plochy. V Praze jde o 1 728 tisíc m2 (1.8 * 0.75*1 280 000). Na obyvatele Prahy a okresů Praha-západ a Praha-východ tak připadá v Praze 1.09 m2 nákupní plochy. Rozdíl zde již tedy není tak velký. Jistě, část nákupů si člověk z venkovského okresu realizuje doma, tam kde bydlí, proto nejde ani v tomto případě o přesný údaj. Také na druhou stranu aglomerace Prahy i Brna zasahují dále, než jsou ony tři změněné okresy. Potíž však nastane s tím, že poměrně blízko Prahy se nalézá Kladno, které má oficiálně asi 69 tisíc obyvatel a je tak 13. největším městem země a je slušně obchody vybaveno. Žádné takové centrum v okolí Brna není.


Samozřejmě v Praze se vyskytuje oproti Brnu velké množství turistů (2). Zatímco jednodenní návštěvníci přijíždějí především do krajů hraničících s jinými státy za nákupy. Naopak zahraniční turisté, přijíždějí především za dovolenou, obchodními jednáními a návštěvami příbuzných, navštěvují především Prahu (3). Tito turisté nakupují i v obchodech, nicméně jistě ne tolik jako pracující a návštěvníci z okolí. Spíše využívají restaurace, hospody, bary a prodejny suvenýrů. V případě potravin tomu tak moc nebude, mnozí totiž využívají polopenzi a plnou penzi v hotelích. Více naopak bude nakupovat - především módní záležitosti - zahraniční krásná pleť. Tak bude v Praze připadat na m2 nákupní plochy více lidí než v Brně. O kolik více to však nikdo neví.


Dalším problémem jsou vysokoškolští studenti. Praha i Brno jsou dle počtu těchto studentů dvě největší studentská města v republice. V Praze je včetně studujících cizinců vykazováno k 31. XII. 2016 118 444 VŠ studentů, jejich poměr je k populaci města 9.25 %. V Brně je včetně cizinců vykazováno 65 489 VŠ studentů a jejich poměr je k populaci města 17.3 %! (4). Jak v Praze, tak v Brně je část studentů místních, ovšem velká část z nich dojíždí. Do Brna dojíždí studovat studenti prakticky z celé východní poloviny země (5). Z uvedených dat plyne, že Brno je relativně o mnoho více "zamořeno" studenty vysokých škol, než Praha. Ale i studenti, zde nakupují v obchodech, protože zde od pondělí do čtvrtka (pátku) žijí a někteří zde zůstávají i na víkend. I toto by mělo být vzato v potaz, když už chce někdo srovnávat nákupní plochu Brna s Prahou.    


Dozajista existuje ještě celá řada věcí, které by člověk musel vzíti v potaz, aby mohl vůbec srovnávat nákupní plochu Brna a Prahy. A i tak se stěží něčeho dobere, protože některé věci nelze dost dobře kvantifikovat (větší sklon k nákupům, větší  tlak na využívání pozemků z důvodu většího nahromadění obyvatel a institucí, vliv dalšího většího sídla v aglomeraci, neznalost skutečného počtu obyvatel měst atd.).


Už kdysi jsme tu měli takové, kteří chtěli vědecky stanovovat potřeby obyvatel. Museli se poroučet, přestože disponovali mnohem větším množství informací, než dnešní domýšliví mudrcové, kteří je chtějí napodobovat.  

 

Poznámky:
(1) Brněnský Aupark dostal územní povolení, první krok ke sporné stavbě [online, 2014]. Dostupný z (přístup V/2017): http://brno.idnes.cz/aupark-v-brne-dostal-uzemni-povoleni-dsg-/brno-zpravy.aspx?c=A140415_2056758_brno-zpravy_kol.
(2) Tuček, J. Příjezdový cestovní ruch 2015-2016: Prezentace výsledků za 1Q 2016 [online, 2016]. Dostupný z (přístup V/2017): https://www.mmr.cz/getmedia/67275f30-d58b-43dd-8bf7-2006a9eace6f/2016-1Q-Prezentace.pdf. Nutno říci, že tato prezentace je opravdu graficky mizerná.
(3) Tamtéž, s. 24.
(4) Výkonové ukazatele: F: vysoké školy F1: souhrny: F13 souhrn VŠ podle místa výuky [online, 2017]. Dostupný z (přístup V/2017): http://dsia.uiv.cz/vystupy/vu_vs_f1.html. Autor netuší, zda tato statistika zahrnuje i brněnskou Univerzitu obrany, jejíž postavení je specifické, a která má asi 1 500 studentů, část ovšem v Hradci Králové.
(5) Viz zde: Studenti v brně utratí 5 miliard ročně. In: Brněnský Metropolitan: Březen 2017, ročník XII., str. 4 [online, 2017]. Dostupný z (přístup V/2017):https://brno.cz/fileadmin/user_upload/brnensky_metropolitan/BM_1703.pdf.

 

Údaje o počtu obyvatel převzaty z české wikipedie, tato využívá údaje ČSÚ. Údaje o ploše měst převzaty z české wikipedie.