Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná? (II/II)

30. 9. 2016

České země
V srpnu 2016 vyšel zajímavý rozhovor s šéfem družstva Druchema (Praha), vedle informací o populárním lepidle Herkulesu anebo barvách na velikonoční vajíčka se v něm můžete dočíst, že: "Nedá se říct, že se nám lidi nehlásí na naše inzeráty. Ale podle mě 3/4 lidí nechtějí jít do práce. Oni se přihlásí zřejmě jen kvůli razítku pro úřady, ale ve finále těch lidí, kteří chtějí dělat, je skutečně zlomek. A to je opravdu celorepublikový problém. Proto jsme tu i měli a máme ukrajinské dělníky, se kterými – musím říct – máme jen pozitivní zkušenosti." [4]. Hlavní město Praha hlásilo za červenec nezaměstnanost 3.9 %, okres Praha-východ jen 2.1 % a Praha-západ 3.5 %, ale nedaleký okres Kladno dokonce 6.5 % [5]. Přirozeně tato statistika nezahrnuje ty občany, kteří již aktivně práci skrze úřady práce nehledají. Tato věta bude platit i pro následující citované statistiky ohledně Nezaměstnanosti v krajích a okresech (od 1. 3. 2014). Zaměstnávání cizinců (populární u nás třeba ve stavebnictví, úklidu, skladech anebo na pokladnách) v době kdy je řada domácích lidí bez práce, je taktéž známkou toho, že domácím se do některých prací prostě moc nechce a jsou raději dobrovolně nezaměstnaní.


V roce 2013 provedl pracovní portál Profesia.cz zajímavý průzkum: „Desetiprocentní nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji je druhá nejvyšší v zemi, přesto jsou jeho obyvatelé nejméně svolní cestovat za zaměstnáním do jiného regionu. Z průzkumu pracovního portálu Profesia.cz vyplývá, že vůli opustit svůj kraj má jen každý šestý… Problém dojíždět za prací mimo svůj kraj vůbec nemají Středočeši, mezi kterými dvě třetiny hledají práci v jiném kraji. Přitom je zde se 6,7 procenta po Prase druhá nejnižší nezaměstnanost.". Dle průzkumu do patnácti minut chce dorazit do práce každý šestý, do 30 minut je schůdná doba pro čtyři z deseti respondentů, do 60 minut by cestovala do práce necelá třetina lidí, do 90 minut by akceptovalo cestu do práce pět procent lidí [6].


V Šumperku se před časem rozhodli zaměstnat dva asistenty prevence kriminality, vybrat se jim však podařilo jen jednoho: "Dva bezpečnostní asistenty chtěl získat i Šumperk. V ulicích města se nyní pohybuje pouze jeden, druhého se v nedávném výběrovém řízení získat nepodařilo. 'Asistent se nyní zaučuje, hlídky absolvuje společně se strážníky. Druhého budeme přijímat v září, oba pak budou plnit úkoly společně. Například se počítá, že se budou pohybovat v blízkosti přechodů u základních škol,' sdělil zástupce ředitele šumperské městské policie Martin Urbánek. Město nové pomocníky strážníků vybírá z řad nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce. Úřad také hradí jejich mzdy. Obsazení asistentského místa se v Šumperku ukázal jako problém, i když lidí bez práce je v registru stále dost. Protože v současnosti není velký problém zaměstnání sehnat, jde spíše o lidi, kterým život na dávkách vyhovuje víc než práce za patnáctitisíco­vou mzdu. Žádná zvláštní kritéria na místo asistenta přitom určena nejsou. Podmínkou není ani maturita jako u profesionálních strážníků. 'U asistentů požadujeme pouze bezúhonnost, čistý trestní rejstřík a také obstojnou fyzickou kondici,' uvedl ředitel městské policie Zdeněk Dočekal. 'Čekáme, že v září se na úřad práce začnou hlásit absolventi škol a na druhé asistentské místo už vhodného člověka najdeme,' dodal Martin Urbánek." [7]. Okres Šumperk vykázal k červenci 2016 nezaměstnanost ve výši 6.1 % (Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za červenec 2016, odkaz viz výše).


V magazínu novin Právo ze dne 27. IV. 2013 vyšel zajímavý článek s názvem: "Kraj, kde o práci nezavadíš". Mimo jiné se v něm píše o názoru Jany Frankové, ředitelky úřadu Okresní hospodářské komory Jeseník: „Jana Franková je ovšem přesvědčena, že peněz je mezi lidmi dost, a kdo je patřičně dravý a schopný, práci si vždycky najde. Jen je důležité shánět místo osobně a ne jenom rozesílat životopisy. 'A když se neprosadím tady, tak zvednu kotvy a jdu dál, ne? Nestačí jenom sedět doma a hořekovat, že nemám práci,' doporučuje energická třicátnice s ekonomickou nástavbou, která má sama zkušenosti s administrativní prací v Praze a na jižní Moravě, ale i jako au-pair v Německu… Recept, který má pro ostatní, vyzkoušela sama na sobě. Zkušenosti sbírala tam, kde dostala příležitost, a otrkaná s patřičnou dávkou asertivity se pak úspěšně ucházela o své současné místo v rodném kraji… volná místa tu každopádně jsou, protože neustále někdo odchází na mateřskou a do důchodu. Obchodní zástupci, kuchařky, číšníci… Ředitel jesenického úřadu práce Martin Viterna je ale jiného názoru: 'Poslední dobou říkám: kdo se ocitne v evidenci úřadu práce, je v podstatě bez šancí na vykročení z tohoto bludného kruhu, protože práce skutečně není. A kdo ji náhodou získá, často dělá za minimální mzdu, což se ne každému vyplatí. „Jedna známá rozvedená s malým dítětem, si našla práci jako pokojská v hotelu, kde jí nabídli osm tisíc hrubého. Říkala, že to pro ni nemá smysl, protože díky příspěvkům ze sociálky, na bydlení a další potřeby se dostane na devět tisíc. O to by přišla,' uvádí příklad z první ruky ředitel Viterna.“ [8]. To také moc nezní jako nedobrovolná nezaměstnanost. Dnes je situace s nezaměstnaností v okrese Jeseník o něco lepší, ale pořád nejde o málo lidí, nezaměstnanost zde dosáhla v červenci 2016 6.6 %. V únoru 2016 činila nezaměstnanost v okrese dokonce 10 % [9]. O zdejší výrobě kontejnerových buněk se můžeme z článku z února 2016 dočíst přesto toto: "Když procházíme výrobní haly, kolem je zhusta slyšet polština. 'Největším problémem jsou pracovní síly. Máme 300 dělníků plus 70 externistů. Oproti loňskému roku máme asi o 100 lidí víc. Další hledáme, kde se dá. V tomhle regionu je vysoká nezaměstnanost, ale lidem se tu moc nechce pracovat. Potřebujeme podlaháře, topenáře, řemeslníky všeho druhu. Bereme i lidi bez zkušeností,' vysvětluje [manažer Jan] Petr." [10].

 

I v časopisu vydávaném státním "Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí" si lze přečíst následující: "...po krátkodobém zaměstnání u obce s minimálním nebo dokonce negativním efektem na příjem rodiny [ve srovnání s dávkami a příjmem z nelegálních či pololegálních aktivit, pozn. autora], bude následovat další, lépe placené zaměstnání a že se vyplatí kvůli akvizičnímu opatření po určitou dobu odmítat nabídky na práci nelegální, přestože ty jsou zpravidla finančně výhodnější... Přesto jsme opakovaně svědky zklamání ze strany odborné veřejnosti, že se znevýhodnění pracovníci po skončení VPP vracejí do evidence nezaměstnaných." [11]. Vzhledem k tomu, jak vysoké jsou daně z příjmu, se těmto pracovníkům ani nedivím.

 

Trocha nepříliš přesné statistiky
Před časem přišel Eurostat se statistikou ohledně mladých a jejich nezaměstnanosti: "Ze statistik Eurostatu vyplývá, že ve věkové skupině 15 až 24 let je v Česku bez práce celkem 8,9 procenta lidí. Zcela neaktivních je 3,5 procenta a 2,9 procenta přiznává, že žádnou práci ani nechce. Ve věkové skupině 15 až 34 let je podíl lidí bez práce téměř dvojnásobný, nezaměstnanost mezi nimi činí 15,8 procenta. Procento „nemakačenků“ však roste hned trojnásobně, více než deset procent lidí v této věkové skupině nevyvíjí žádnou aktivitu při hledání práce a devět procent přiznává, že o ni ani nestojí.". Mezi nezaměstnané zde nejsou řazeni ti, kteří se vzdělávají nebo procházejí různými kvalifikačními či rekvalifikačními kurzy. [12]. Čili z věkové skupiny 15 až 24 let bez práce bylo tehdy v ČR zcela neaktivních skoro 40 procent lidí a 32.5 procenta přiznávalo, že žádnou práci ani nechce (uvedená procenta se překrývají, protože stěží někdo bude aktivní při hledání práce a zároveň žádnou práci chtít nebude).  Z věkové skupiny 15 až 34 let bez práce bylo tehdy v ČR zcela neaktivních více jak 63 procenta lidí a 57 procenta přiznávalo, že žádnou práci ani nechce (uvedená procenta se opět překrývají). Někteří z neaktivních své hledání z beznaděje vzdali, bohužel tak však práci najít mohou jen stěží. Ovšem ti, co práci nechtějí, by neměli být zahrnuti mezi ty, co jsou nedobrovolně nezaměstnaní.


Pojďme se podívat na pohyb osob ze tří nezaměstnaností silně postižených okresů. Dle ČSÚ ubylo v okrese Jeseník mezi lety 2000 (respektive k 1. 1. 2001) až 2014 asi 6.7 % obyvatel – tj. 2 851 lidí, ale z toho se vystěhovalo jen 1 888 obyvatel, protože 8 442 lidí se odstěhovalo a 6 554 se přistěhovalo, zbytek salda je dán rozdílem mezi zemřelými a narozenými (zdá se však, že ne celý zbytek, nějací lidé chybí, to platí i pro další okresy), tj. vystěhovalo se jen 4.45 % obyvatel (bráno k roku 1. 1. 2001) [13]. Analogicky pro okres Bruntál platí, že dle ČSÚ ubylo mezi lety 2000 až 2014 asi 5.7 % obyvatel – tj. 5 723 lidí, ale z toho se vystěhovalo jen 4 688 obyvatel, protože 17 719 lidí se odstěhovalo a 13 031 se přistěhovalo, zbytek salda je dán rozdílem mezi zemřelými a narozenými, tj. vystěhovalo se jen 4.67 % obyvatel (bráno k roku 2000) [14]. Analogicky pro okres Karviná platí, že dle ČSÚ ubylo mezi lety 2000 až 2014 asi 9 % obyvatel – tj. 25 274 lidí, ale z toho se vystěhovalo jen 15 214 obyvatel, protože 33 066 lidí se přistěhovalo a 48 280 se odstěhovalo, zbytek salda je dán rozdílem mezi zemřelými a narozenými, tj. vystěhovalo se jen 5.4 % obyvatel (bráno k roku 2000) [15]. Nejde tedy o vystěhování mnoha lidí, zejména v případě, pokud to vztáhneme k času patnácti let. Z okresu Jeseník se tak oficiálně vystěhovalo ročně asi 126 osob. Z okresu Bruntál 248 osob ročně a z okresu Karviná asi 1 014 osob ročně. Nicméně část těch, co zůstávají, zde zůstávají jen formálně, trvalé bydliště mají v daném okrese, ale již léta de facto žijí v Praze, Brně, Olomouci, cizině atd. Další část lidí za prací na pracovní týden dojíždí, což je populární zejména na Ostravsku. V prosinci roku 2014 vykazoval okres Jeseník nezaměstnanost 10.7 %, okres Bruntál 13.5 % a okres Karviná 12 % [16]. Lidem se z těchto okresů zřejmě moc nechce.

 

Co napsat závěrem? Bude-li někdo ve vašem okolí mluvit o tom, že dnešní nezaměstnanost je nedobrovolná, berte ho s rezervou.

 

Poznámky:

[4] Strouhal, J. Jiří Daněk (šéf Druchemy): Lidé nechtějí práci, chodí jen kvůli razítku [online, VIII/2016]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://www.dotyk.cz/byznys/jiri-danek-sef-druchemy-lide-nechteji-praci-chodi-jen-kvuli-razitku-20160816.html.
[5] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za červenec 2016: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37_240428_240428.next_page=%2Findex.do&_piref37_240429_37_240428_240428.statse=2000000000019&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=0&_piref37_240429_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=2000000000110&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=G&_piref37_240429_37_240428_240428.rok=2016&ok=Vybrat. Pokud se vám odkaz nezobrazuje, použijte tuto adresu: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem a zvolte si žádaný rok a měsíc.
[6] Belica, T. Průzkum za prací se nám jezdit nechce, deník Metro (Jižní Morava), 5. IV. 2013.
[7] Krňávek, P. a Kubová, H. S kriminalitou v Jeseníku mají pomoci asistenti [online, VII/2016]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/s-kriminalitou-v-jeseniku-maji-pomoci-asistenti-20160712.html.
[8] Právo: magazín, 27. IV. 2013, s. 14.
[9] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za červenec a únor 2016: odkaz viz výše.
[10] Horký, P. Kontejnerová velmoc: Čeští výrobci obytných kontejnerů mají díky uprchlické krizi vyprodáno a nestíhají vyrábět, časopis Euro, číslo 6, 8. II. 2016, s. 42.
[11] Zieglerová, Al. Aktivizační programy pro uchazeče o zaměstnání z prostředí sociálně vyloučených lokalit. Poznatky z praxe Agentury pro sociální začleňování. Fórum sociální politiky číslo 1/2015, ročník 9, s. 29.
[12] Desetina mladých Čechů nestojí o práci [online, V/2013]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://www.novinky.cz/ekonomika/303527-desetina-mladych-cechu-nestoji-o-praci.html.
[13] Vybrané ukazatele za okres Jeseník [online]. Dostupný z (přístup IX/2016): https://www.czso.cz/documents/11276/17839352/7101.pdf/e2037a21-8f27-46dd-9a75-0f80a6714565?version=1.19.
[14] Vybrané ukazatele za okres Bruntál [online]. Dostupný z (přístup IX/2016): https://www.czso.cz/documents/11288/26025763/CZ0801.pdf/a8f91c5b-e080-421c-b284-198ce4024a05?version=1.28.
[15] Vybrané ukazatele za okres Karviná [online]. Dostupný z (přístup IX/2016): https://www.czso.cz/documents/11288/26025763/CZ0803.pdf/88cf6e8d-4c4a-49a2-9c1a-2eb52fa587a0?version=1.26.
[16] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za prosinec 2014, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem?stat=2000000000110&obdobi=G&rok=2016&uzemi=0&send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.next_page=%2Findex.do&_piref37_240429_37_240428_240428.statse=2000000000019&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=0&_piref37_240429_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=2000000000110&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=L&_piref37_240429_37_240428_240428.rok=2014&ok=Vybrat. Pokud se vám odkaz nezobrazuje, použijte tuto adresu: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem a zvolte si žádaný rok a měsíc.