Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Je tomu už dvacet let, co v češtině vyšla kniha „Lidské jednání“ od významného ekonoma Ludwiga von Misese. Stalo se tak 57 let po jejím první vydání v angličtině. Profesor Josef Šíma, který mezi jinými stál za překladem a vydáním této knihy o ní tehdy napsal: „Misesova kniha Lidské jednání (Human Action) je monumentálním počinem a po právu ji lze řadit mezi vrcholná díla společenských věd dvacátého století. Je průkopnickou prací na poli ekonomické teorie, avšak její záběr daleko přesahuje hranice ekonomie – to platilo již v době jejího sepsání před více než půlstoletím, a mnohem více je tomu tak dnes, kdy se přístup ekonomie ještě zúžil. Jak v doslovu k českému vydání obšírně objasňuje profesor Joseph Salerno, Ludwig von Mises patřil mezi pár ‚vyvolených‘ světových teoretiků, kterým bylo dopřáno vybudovat ucelený systém poznání. Na průlomovém přístupu k porozumění společenským vědám Carla Mengera, zachyceném v jeho Zásadách, vybudoval svou praxeologii – univerzální vědu o logice lidského jednání, která stojí v příkrém kontrastu k mechanickým přístupům, obzvláště přístupu marshallovsko-samuelsonovsko-chicagskému, který tvoří jádro moderní ekonomie hlavního proudu.“ (1). Jeden z Misesových nejvýznačnějších studentů Murray N. Rothbard o této knize napsal: „Lidské jednání JE; je to ekonomie celá, rozvíjená od prověřených praxeologických axiomů, založená přímo na analýze jednajícího člověka, účelového jednotlivce, který jedná v reálném světě. Je to ekonomie vyvinutá jako deduktivní disciplína, vycházející z logických implikací existence lidského jednání. Pro mě, který měl privilegium číst knihu při publikování, to byl čin, který změnil kurs mého života a idejí. Byl zde systém ekonomického myšlení, o kterém někteří z nás snili a nikdy nemysleli, že by mohl být dosažen: ekonomická věda, úplná a racionální, ekonomie, která by mohla být, ale nikdy nebyla. Ekonomie provedená ‚Lidským jednáním‘.“ (2) Od doby svého vydání v češtině vyšla kniha „Lidské jednání“ znovu v roce 2018 a pak roku 2019. K dispozici je také elektronická verze knihy v češtině. Třeba na webu Liberálního institutu (libinst.cz). 

Shrňme si tu krátce hlavní teoretické přínosy Ludwiga von Misese v oboru ekonomie. Jde v prvé řadě zejména o metodologické přínosy. Von Mises se stal obhájcem individualistické metodologie a apriorně deduktivní metodologie v ekonomii. Odmítal holistické přístupy k ekonomické vědě i „destilování“ teorie z nepřeberného množství ekonomických dat. A výraznou měrou k této individualistické a apriorně deduktivní metodologii přispěl. Mimo jiné se stal významným kritikem metodologie Německé historické školy, amerického institucionalismu a i používání pozitivistické metody v ekonomii. Misesova kniha o metodologii ekonomie "The Ultimate Foundation of Economic Science" z roku 1962 byla vůbec poslední Misesovou knihou, kterou napsal. K této rozsáhlé a zajímavé otázce zde pro zamyšlení uvádíme jednu citaci z knihy o životě a díle Ludwiga von Mises „Ludwig Von Mises—A Primer“ z pera Eamona Butlera: "... všechny ekonomické jevy závisí na hodnotách, volbě a jednání zúčastněných jednotlivců. Ekonomové hlavního proudu tvrdí, jako by jedna ekonomická proměnná — řekněme cenová hladina — měla přímý vliv na druhou — jako je agregovaná poptávka. Ve skutečnosti, zde není žádná taková věc jako cenová ‚hladina‘, ale miliony specifických cen, každá fluktuuje proti jiným. Rozdílné ceny budou ovlivňovat rozhodnutí různých jednotlivců různými způsoby, v závislosti na jejich specifických osobních potřebách a vyhlídce, a jak tito hodnotí možnosti nabídky v daném čase a místě. Není zde na tomto nic mechanického: ekonomie tak nemůže být nikdy o předvídatelných statistických vazbách mezi věcmi. Ekonomické koncepty jako ceny, náklady, peníze, nezaměstnanost, směnné kurzy, výdaje a úspory nemají žádný význam mimo toho, jaký mají význam pro dotčené jednotlivce, a jak tito jednotlivci ve výsledku jednají. Ekonomie je zakořeněna v lidských hodnotách. Ale hodnoty nejsou součástí objektivního světa, jako hmotnost nebo teplota nebo délka, kterými se zabývají přírodovědci." (3)

Dalším z von Misesových přínosů bylo využití poznatku zakladatelské osobnosti Rakouské ekonomické školy Karla Mengera, který se týkal spontánního vzniku instituce peněz. Mises tento poznatek dále aplikoval na jiné obory lidské činnosti než jsou peníze. Misesovým dalším vědeckým přínosem je peněžní regresní teorém, který řeší některé otázky vzniku peněz, konkrétně přerod komodity v komoditní peníze. Tento teorém tak odstranil argumentaci kruhem a umožnil tak aplikaci teorie mezního užitku i na hodnotu peněz. Dalším podstatným přínosem byla diskuse o nemožnosti racionální ekonomické kalkulace za socialismu, které se Mises účastnil spolu se svým studentem Fr. A. von Hayekem. Přičemž první text na toto téma publikoval Mises již v roce 1920 tedy nedlouho po ustavení prvního socialistického státu světa (SSSR). Bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků a svobodného nakládání s nimi není možné míti trh a tržní ceny a tedy není ani možné dobré uspokojování potřeb spotřebitelů. Mises mimochodem dle ekonoma J. Huerta de Sota tvrdil, že z hlediska rakouského subjektivismu je tato nemožnost zřejmá, a to, že si ji neoklasičtí ekonomové nevšimli, vyplývá primárně z chybného metodologického přístupu používaného v jejich výzkumu a konkrétně z faktu, že konstruují modely rovnováhy a předpokládají, že veškerá nezbytná informace k jejímu dosažení je dostupná (4). Dobrým příkladem tohoto selhání za všechny byl Paul Samuelson, tvůrce jedné z nejvlivnějších učebnic ekonomie. 

Dále jde o Rakouskou teorii hospodářské cyklu (ABCT), kdy je za hlavního viníka hospodářských krisí považována státem řízená inflace neplnohodnotných peněz spojená s bankovnictvím částečných reserv. A jak je patrné z Misesovy rané knihy „Teorie peněz a úvěru“, dalším jeho přínosem ekonomické vědě byl předpoklad adaptivního očekávání inflace ze strany tržních subjektů a dále i zhodnocení peněžních zůstatků v případě deflace, což jsou věci, které jsou dnes vnímány často ve spojení s pozdějšími výzkumy ekonomů D. Patinkina nebo M. Friedmana. A pokud si člověk prohlíží vysokoškolské učebnice makroekonomie je překvapen tím, že se v nich většinou skoro nic nedozví o podnikatelích a jejich činnosti, přičemž podnikatelé a jejich jednání jsou klíčovým článkem fungování ekonomiky. To oni svou činnosti uspokojují přání spotřebitelů. Důvodem pro tuto skutečnost je to, že standardní marshallovsko-samuelsonovsko-chicagskému přístup k ekonomii je příliš statický a předpokládá činnost podnikatelů implicitně kdesi v pozadí. Misesův přístup je však dynamický a s podnikateli a jejich jednáním přímo explicitně počítá. Je to podnikatelská schopnost koordinace, která umožňuje rozvoj logického jádra ekonomické teorie (5). A dalo by se i pokračovat. To vše, co zde zmiňujeme obsahuje samozřejmě i zmíněná kniha „Lidské jednání“, jejíž výročí vydání v češtině si tu připomínáme.  

Domnívám se, že von Misesova kniha „Lidské jednání“ měla významný vliv i na obnově tržního hospodářství v západní a jižní Evropě po druhé světové válce. Samotný její autor měl totiž v poválečné Evropě docela významný vliv: „Nejen ve Spojených státech; není moc známo, že skrze své studenty a kolegy hrál Ludwig von Mises vedoucí úlohu v poválečném obratu od kolektivismu a směrem alespoň k částečně svobodné tržní ekonomice v Západní Evropě. V Západním Německu Misesův student z vídeňských časů Wilhelm Röpke byl hlavní intelektuální silou v obratu od kolektivismu k relativně svobodné tržní ekonomice. V Itálii president Luigi Einaudi, veterán kolega Misese stran svobodné tržní ekonomiky, hrál vedoucí úlohu v poválečném tlačení země pryč od plnohodnotného socialismu. A Misesův stoupenec Jacques Rueff byl hlavním ekonomickým poradcem generála DeGaulla, statečně bojujícího a téměř bez pomoci za návrat zlatého standardu.“ (6) Stejně tak měla i vliv na cestu České republiky od socialistické ekonomiky k tržní ekonomice po roce 1989. Jeden z hlavních tvůrců (ale nejen on) této cesty pozdější president Václav Klaus knihu „Lidské jednání“ četl v originále někdy v letech 1969-1970 a vždy ji příznivě hodnotil (7). Právě Václav Klaus ke knize „Lidské jednání“ při příležitosti jejího vydání v češtině poznamenal, že důraz na human action (lidské jednání), na aktivitu všech lidí, je pro Misese vědomým protipólem ke snu všech socialistů o human design, který si osobují udělat oni. A právě to, co je prvotní a lidskou svobodu zabezpečující, vysvětlil dle Klause Mises více než kdokoli jiný. „Proto jeho slavné: human action ano, human design ne.“ V ekonomii se zobrazuje a vysvětluje v krystalizované podobě právě ona human action, ono lidské jednání. Mises tímto svým a jinými tvrzeními také po celý svůj život „foukal proti větru“ a hlásal revoluční a menšinové názory, což mu samozřejmě popularitu tak nějak moc nepřineslo (8). 

Na to proč studovat Ludwiga von Misese a jeho monumentální knihu odpověděl trefně už před 20 lety profesor Šíma: "Je tomu proto, že žijeme v postsocialistické době (byť každodenní politika mnohdy naznačuje, že ono ‚post‘ se zdá být v řadě případů nadbytečné). Snad je ovšem stále součástí převažujícího veřejného mínění názor, že socialismus nedokázal – a nikdo jiný lépe než Ludwig von Mises nevysvětlil, že nemohl dokázat – vytvořit prosperitu srovnatelnou s životní úrovní v zemích, kde se se socialismem neexperimentovalo. Plánovači u nás ani nikde jinde prostě nedokázali přijít s tím, co slíbili, a toto katastrofické selhání nebyli více schopni utajit před zraky veřejnosti!" (9), Po pravdě řečeno po 20 letech se mi zdá tento poznatek stále aktuální ba ještě aktuálnější než tehdy. Přičemž platí, že dnešní metody plánovačů jsou jiné než metody lidí jako byl V. I. Lenin a jeho následovníci. Jsou zaváděny postupně salámovou metodou, oklikou a využívají často zdánlivě tržního názvosloví či „dobrovolnosti“, různé státem placené neziskovky apod. Rozhodně jsou bližší než sovětskému typu socialismu jeho německé nacionálně socialistické verzi. Jde o různé ty Green Dealy, boj s nerovností, pozitivní diskriminaci, standardy kvality, cla, dotace, manipulace v zemědělství apod. Masivní intervence do trhu a soukromého vlastnictví jsou dnes na denním pořádku. Ale Mises neodmítal jen úplný socialismus a centrální plánování, ale i intervencionismus (smíšená hospodářská soustava svobodného trhu a státních intervencí). Považoval tento systém za nestabilní, protože zaváděním distorzí do trhu jsou vyvolány distorze další a tím vzniká potřeba postupného zavádění dalších a dalších kontrol a regulací, takže předpokládal to, že intervencionismus bude sklouzávat dříve nebo později k standardnímu socialismu (10). A i to je jeden z mnoha důvodů proč knihu „Lidské jednání“ od Ludwiga von Misese číst (11). 

(1) Von Mises, L. Lidské jednání: pojednání o ekonomii. Praha: Liberální institut, str. xiii.
(2) Rothbard, M. N. Ludwig von Mises: základy. Brno: Bawerk.eu 2020, str. 40. Dostupné ZDE.
(3) Butler, E. Dodatek: Věda ekonomie. In. Rothbard, M. N. Ludwig von Mises: základy. Brno: Bawerk.eu 2020.
(4) Huerta de Soto, J. Rakouská škola: tržní řád a podnikatelská tvořivost. Praha: Dokořán-Cevro Institut 2012, str. 84
(5) Blíže k některým zde uvedeným Misesovým přínosům ekonomické teorii viz Rothbard, M. N. Ludwig von Mises: základy. Brno: Bawerk.eu 2020 (dostupné ZDE). A Huerta de Soto, J. Rakouská škola: tržní řád a podnikatelská tvořivost. Praha: Dokořán-Cevro Institut 2012, str. 78-94.
(6) Rothbard, M. N. Ludwig von Mises: základy. Brno: Bawerk.eu 2020. str. 50.
(7) Klaus, V. Velcí ekonomové jsou mou inspirací. Praha: Institut Václava Klause 2015, str. 25-26.
(8) Tamtéž, str. 21-22 a 23.
(9) Von Mises, L. Lidské jednání: pojednání o ekonomii. Praha: Liberální institut, str. xiv.
(10) Klaus, V. Velcí ekonomové jsou mou inspirací. Praha: Institut Václava Klause 2015, str. 25.
(11) Stručně o Ludwigu von Misesovi viz ZDE.