Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus jako kniha
Nyní nastal čas představit knihu autora tohoto webu, kterou vydal Ludwig von Mises Institut (www.mises.cz). Předkládaná kniha (o rozsahu 295 stran) se zabývá převážně obdobím tzv. divokého kapitalismu, tedy obdobím 19. století, počátkem 20. století a případně i obdobím tzv. první republiky. Toto období nemá většinou mezi lidmi dobrou pověst, i přes do té doby nevídaný, hospodářský pokrok. Přesto novější práce historiků již podávají poněkud objektivnější obraz dané epochy. Tato kniha má za úkol poukázat na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. Zabývá se především touto epochou v Českých zemích (zejména na Moravě) a ve Velké Británii. Nejde o dílo vědecké, ale populárně naučné. Stejně tak nejde o dílo vyčerpávající, ale spíše o nástin problému. Druhým cílem knihy je ukázat, že řada dnes veřejným sektorem poskytovaných statků a služeb byla dříve běžně a masově poskytována soukromým sektorem a na bázi dobrovolné, ať už v úzkém, nebo širokém smyslu slova. I když se historie nedá přesně zopakovat, může být užitečná a inspirativní. A to zvláště v době, kdy rozsáhlé chronické dluhy veřejných rozpočtů ohrožují financování těchto statků a služeb. Tyto okolnosti mohou nutit k hledání různých alternativních řešení. Cílem knihy tedy není, až na výjimky, kritika veřejného poskytování statků a služeb, anebo porovnávání různých druhů efektivnosti u těchto dvou metod produkce statků a služeb. Kniha se zabývá dopadem některých činností veřejného sektoru na chudší části populace.
Kniha je z větší části založena na dílech historiků s menším přispěním ekonomické vědy a někde na vlastním zkoumání archivních materiálů Archívu města Brna a Moravské zemské knihovny. Je nutné zdůraznit, že historie je ve své podstatě nekončící diskusí, a proto v budoucnosti mohou projít a téměř jistě projdou některé v knize prezentované skutečnosti revizí. Stejně tak je nutné uvést, že zde uvedená interpretace historie nemůže uvádět žádné apriorní závěry, a ani z ní nemohou být apriorní závěry vyvozovány. Etikou se kniha zabývá jen okrajově.
Kniha se skládá z článků, které původně vyšly v letech 2010 až 2013 samostatně na webu Ludwig von Mises Institutu (www.mises.cz), na webu Liberálního institutu (www.libinst.cz) a v časopise Liberálního institutu Terra Libera. Pro tyto články platí to, co napsal Ludwig von Mises ve své knize Byrokracie, tj., že laici se začínají věnovat problémům až po skončení své každodenní práce. To nemusí být nutně na škodu, protože práce v jiném oboru rozšiřuje obzory, ale je pravda, že to limituje možnosti bádání. V této knize se tak autor jen omezeně zabýval církevními institucemi a jejich přínosem pro danou epochu, anebo zkoumáním instituce odkazů a nadací. Autor také nemohl zahrnout veškerou dostupnou literaturu, pojednávájící o zde vybraných tématech. Také zkoumaná literatura je v některých případech nedostatčná. Toto se týká zejména problematiky v oblasti charity, které se v dějepisných knihách, (narozdíl od válek, významných dějinných událostí, návštěv „potentátů“, atd.), věnují autoři dosti málo. Je možné, že některá soukromá aktivita byla ve skutečnosti dotována veřejným sektorem a naopak. Rovnež v knize uvedené statistiky je třeba brát s rezervou, protože ve skutečnosti se často jednalo spíše o odhady.
Přese všechno je však z knihy patrné, že období tzv. divokého kapitalismu zdaleka nebylo tak divoké, a že bylo obdobím, které mělo různé podoby, tak jako každá doba. Některé byly, vzhledem k úrovni dosaženého bohatství a pokroku, poměrně přívětivé, přestože se že nám to dnes díky relativnímu bohatství dnešní doby tak jevit nemusí. Je dokonce i možné, že některé skutečnosti byly přívětivější než dnes. Šlo o období, kdy např. v Británii stoupla průměrná délka života ze 45 let v 30. letech 19. století na 68 let v roce 1911 – tj. o více jak polovinu. Ve stejné době: „Rozvoj kapitalismu tedy přinášel – zatím hlavně do ekonomické sféry života nižších vrstev – se sklonkem 19. století markantní diferenciaci, již se u části nižších vrstev projevoval nikoliv nevýznamný posun směrem ke konzumní společnosti.“ Již tedy neplatilo, co trpce konstatoval Werner Sombart o situaci v Německu 70. let 19. století: „Je to všude kolem stále táž žebrácká polévka nuzné a starostmi naplněné existence, v níž jako mastná oka na povrchu plave pár boháčů.“.