Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Stanovy spolku
Třetím sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek pro Židenice. Tento spolek existoval v letech 1911 až 1920. Židenice byly samostatnou obcí, která se roku 1919 stala součástí města Brna. Stanovy tohoto spolku se podobají velmi stanovám Sirotčího spolku pro Husovice, což svědčí o jisté koordinaci mezi vznikajícími spolky. Tyto stanovy nejsou však zcela identické. Stanovy spolku ze dne 22. června 1911 uvádí, že cílem spolku je: "...starati se o blaho sirotků a dětí rodiči zanedbávaných; může však rozšířit péči svou i na osoby duševně choré, nepožívající útulku ve veřejných ústavech. Jednací řeč je česká." [34]. Spolek chtěl svého účelu dosáhnout za a) pečlivým dohledem na děti, ochrany potřebující, a odstraňováním všech překážek řádné jejich výchovy; za b) poskytováním útulku dětem v rodinách a vhodných ústavech; za c) stykem s úřady a spolky sledujícími stejný účel (zvláště místní sirotčí radou, kterou měl spolek morálně i hmotně podporovati) a za d) osvětovou činností a snahou o zřízení okresní útulny [35]. Kde chtěl na toto spolek vzíti prostředky? "Prostředky hmotné k tomu tvoří členské příspěvky, výtěžky spolkových podniků a dary." [36].

Spolek měl členstvo činné (platili roční příspěvek a měli vyvíjet činnost ohledně účelu spolku), zakládající (jednou pro vždy měli zaplatit alespoň 50 korun najednou anebo v pěti lhůtách v roce) a čestné (osoby zvláště zasloužilé o blaho sirotků a jmenovitě spolek) [37]. Člena, který spolek jakýmkoliv způsobem poškozoval, bylo možno vyloučit, tento člen měl pak právo se odvolat k valné hromadě [38]. Spolek měl valnou hromadu a výbor. Výbor měl mýti 27 členů, ze třetiny volených, ze třetiny virilistů a ze třetiny jmenovaných. Volení členové výboru měli mandát na tři léta, virilní členy měla vybírat sirotčí rada obce Židenice taktéž na tři léta. Tito virilní členové však museli býti členy sirotčího spolku. Zbylých devět členů měl jmenovat dle svého uvážení sám výbor z řad osob k tomu povolaných a způsobilých. Těchto členů nemuselo být jmenováno všech devět, ale před volbou činovníků jich mělo být jmenováno nejméně čtyři. Spolek měl předsedu, dva jeho náměstky, jednatele a pokladníka [39]. Dalšími činovníky byly dva účetní dozorci, volení na rok, ti měli čtvrtletně revidovat pokladnu a podávati o výsledku valné hromadě zprávu. Smírčí soud se měl skládat ze dvou členů jmenovaných každou stranou sporu, přičemž tito si měli zvolit pátého člena za předsedu, proti rozsudku soudu nebylo odvolání [40]. Po případném rozpuštění spolku mělo jeho jmění připadnout české sirotčí radě v Židenicích anebo jinému humánnímu spolku tamtéž [41].

Archivní materiály obsahují ještě změněny ve stanovách spolku, tyto byly uskutečněné dne 11. ledna 1914 na valné hromadě [42]. Změny jsou podobné jako v případě sirotčího spolku v Husovicích. Účel spolku byl o něco pozměněn: za a) mělo jít o ochranu dětí osiřelých, opuštěných, zanedbávaných, týraných a anormálních; za b) péči o mládež ohroženou, zpustlou a zločinnou; za c) soustředění všech spolků a ústavů svého obvodu věnujících se péči o dorost, jakož i zakládání nových pro různé obory péče té a za d) o snahu účelnou dělbou práce zabraňovati tříštění sil v oboru ochrany dětí a péče o mládež, spolek může však rozšířit péči svou i na osoby duševně choré, nepožívající útulku ve veřejných ústavech. Jednací řeč spolku zůstala přirozeně stejnou [43]. Nově přibyl odstavec o tom, že: "Spolek je členem České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež v Markrabství moravském a jako takový povinen jest podrobovati se jejím stanovám.". Orgánem spolku pak byla "Ochrana dítěte". Valná hromada spolku volila na dvě léta zástupce pro valnou schůzi České zemské komise a jeho náhradníka [44]. Výbor se měl nyní volit jen na jeden rok. Členů výboru bez virilistů bylo nyní jen 24 a volila je valná hromada. Tito museli býti národnosti české. Virilní členy národnosti nesporně české mohly vysílat v počtu 12 do výboru tyto organizace: zemský výbor Markrabství moravského, c. k. okresní soud Brno-okolí, c. k. okresní školní rada Brno-venkov, lékařská komora v Markrabství moravském, okresní jednota učitelská, krajinské sdružení učitelstva škol měšťanských, farní úřad vyznání římsko-katolického pro Židenice, farní úřad evangelického vyznání helvetského v Brně (čili kalvinisté), starostenský sbor. Dále vysílala dva virilní členy obecní sirotčí rada pro Židenice a poručníka z povolání, jako člena virilního mělo vysílat obecní zastupitelstvo [45]. Po rozchodu spolku mělo veškeré jmění spolku (s určitou podmínkou: pokud se neustaví podobný spolek do tří let) připadnout České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v Markrabství moravském [46].

Počty členů spolku a jeho činnost
V archivním materiálu se nacházejí informace k počtu členů spolku. K roku 1911 měl spolek 40 řádných členů. Dle výkazu z roku 1915 ovšem bylo členů již 670 (!), z toho byl jeden člen čestný a jeden zakládající. Zbytek tvořili členové řádní [47]. V archivních materiálech je zachován jeden výkaz o příjmech a vydáních při pořádání divadelního představení ze dne 17. září 1911 ve prospěch spolku. Spolek tehdy obdržel 20 korun za inzeráty, 145 korun za vstupné a na darech skoro 6 korun. Úhrnem dostal 171.14 korun. Po odečtení nákladů ve výši 30.56 korun byl čistý výtěžek akce 140.58 koruny. Tento měl být užit dle schválených spolkových stanov k dobročinným účelům [48]. Původně se měla tato akce konat o týden dříve. Hráti se měla "Když réva znovu kvete…“ od (norského spisovatele a dramatika) Bjørnstjerna Bjørnsona, a to v místnostech U Jelínků [49]. Dne 17. a 24. března 1912 měl spolek pořádat na Sokolovně dětské divadlo "Sněženka" [50]. Na valné hromadě spolku konané v tělocvičně měšťanské školy odbývané 25. února 1912 se měla mimo jiné konat i přednáška pana nadučitele K. Kervitzera s dnes bizarně znějícím názvem "Pěstování a odchování dítek před povinností školní". Mělo se diskutovat i o návrhu výboru na zřízení jeslí a na jmenování čestného člena [51]. Na valné hromadě spolku konané opět v tělocvičně měšťanské školy odbývané 15. března 1914 se měla mimo jiné konat i přednáška "Naše nedostatky v péči o mládež" a volba zástupce do České zemské komise a jeho náhradníka [52]. Přednáškami spolek tak naplňoval i svůj osvětový účel. Z doby 1. světové války pochází informace o nadílce pro válečné sirotky. Kdy: "Každý sirotek obdrží 5 K ve stříbře (ražení 1915) v krabičce na níž bude datum 2. prosince 1915.". Nadílka se měla konat, jak se píše: na oslavu 67. výročí slavné vlády nejmilostivějšího J. V. císaře a krále Františka Josefa I. a její součástí mělo být vedle nadílky i pohoštění sirotků [53]. Řečený mocnář dne 2. prosince 1848 nastoupil ve starobylém Olomouci na rakouský trůn. Stříbro to bylo alespoň něco pořádného v době roztáčející se válečné inflace.

Výbor spolku a funkcionáři
2. srpna 1911 byl zvolen za předsedu spolku Václav Šneler (též Šneller), odborný učitel. Jednatelem se stal Antonín Schön, učitel. Mezi členy výboru bychom našli obchodníky, obuvníka, učitelku, ředitele měšťanské školy, skladníka, zámečníka a zejména dělníky [54]. Šlo tedy o spolek spojující střední a nižší vrstvy obyvatel. Dne 27. února 1913 byl zvolen za jednatele Cyrill Hlaváč, obecní úředník. Předsedou byl pořád Václav Šneler [55]. Už v době lité války dne 26. února 1915 byl zvolen za předsedu spolku Eduard Zběhlík, c. k. profesor, jednatelem zůstal C. Hlaváč. Mezi funkcionáři spolku bychom našli obchodníka, choť oficiála a učitelku [56]. Pro rok 1918 byl předsedou spolku zvolen šéfredaktor Josef Otčenášek a jednatelem Jaromír Čepelák, bankovní úředník. V předsednictvu výboru usedl ještě řídící učitel, učitelka ve výslužbě a krejčí [57]. Po skončení 1. světové války, která odeslala c. k. monarchii na smetiště dějin, zůstal předseda stejný, ale jednatelem se stal Antonín Skřipský, odborný učitel. Mezi funkcionáři bychom našli i jistého Eugena Stupku, který vykonával funkci místopředsedy a byl zemským účetním revidentem. Revizory byli zednický mistr a vrchní oficiál [58].   

Projevy loajality
Zajímavé jsou projevy loajality z doby 1. světové války, které se v archivním materiálu dochovaly. Ty se pojí s výše zmíněnou nadílkou pro sirotky ze dne 2. prosince 1915. Řeč předsedy profesora Eduarda Zběhlíka měla být zakončena slovy: "Zachovej nám Hospodine Císaře a naši zem.". Děti měli zapět hymnu. Předseda uváděl, že slavnost má hlavně v sirotcích a jejich matkách a širší veřejnosti utužiti ještě více lásku, úctu k milovanému, šlechetnému, stařičkému mocnáři našemu a celému vznešenému domu Habsburskému [59]. Nástin řeči, kterou měl předseda Zběhlík přednést, pojednával o nastoupení císaře na trůn roku 1848, dále pojednávat o jeho vznešené osobě a šlechetném srdci, jakožto o starostlivém otci národů říše. O jubilejním roku 60.ti letém slavném panování a jeho heslu "Vše pro dítě". Dále o péči císařově a vysoké vlády o dítky po padlých vojínech a konečně prosbu za zachování milovaného císaře a krále na mnoho dalších let ku blahu říše a národů [60]. Těžko dnes říci, zda takové projevy loajality byly myšleny vážně anebo byly tehdy nutností. Každopádně sirotci po válečných padlých dostali od spolku nějakou podporu.

Spolek zanikl roku 1920, kdy byl vydán příkaz k jeho vymazání z katastru spolků, z toho důvodu, že spolek zastavil svou činnost [61]. Opět lze předpokládat, že nebude daleko od pravdy, když uvedeme, že zánik spolku byl dán tím, že v Židenicích vznikl spolek Místní péče o mládež jakožto pobočka brněnské Okresní péče o mládež, která sirotčí spolek nahradila. V Židenicích byl spolkový charitativní život, který podporoval chudé děti a zanedbanou mládež velmi bohatý. K roku 1937 jsou zde uváděny následující spolky. "Krejcarový spolek na podporu chudých žáků v Židenicích", který vydal na ošacení potřebných školních dětí 7 094 Kč, na udržování školní dílny 3 000 Kč a na školní potřeby pro chudé žáky 2 100 Kč. Dále zde byl spolek "Moravanka", což byl spolek českých žen a dívek v Židenicích. Tento spolek přispíval dětem na obědy a pomáhal je i vařit. Jinak zejména věnoval dětem oděvy a obuv. Například věnoval obuv 24 dětem za 983 Kč. Místní péči o mládež bylo věnováno 85 kusů oděvů a různým rodinám 11 kusů, mateřským školám 13 kusů, obecným a měšťanským školám 22 kusů atd. Spolek poděloval i děti na Podkarpatské Rusy. Celkem věnoval roku 1937 187 kusů různého šatstva a prádla. Dále zde působila "Pobočka svazu katolických žen v Židenicích a Juliánově", ta ošatila sedm dětí 11 kusy oděvu v ceně 600 Kč. "Pracovní komise žen při straně národně socialistické" s výkonným výborem podpořila 78 rodin potravinami za 2 370 Kč, šatstva a prádla bylo rozdáno za 326 Kč. "Sociální odbor církve československé v Židenicích" rozdal rodinám s dětmi potraviny za 705 Kč. "Tělocvičná jednota Sokol v Židenicích" stravovala o prázdninách zdarma v táboře v Mohelně 15 dětí po čtyři týdny nákladem 3 360 Kč. Spolek "Volná myšlenka, sociální odbor v Židenicích" dala čtyřem dětem 12 kusů oděvů z 380 Kč. A "Výbor žen čsl. sociálně demokratické strany dělnické v Židenicích" a spolek "Žena" ošatily 40 dětí 97 kusy oděvu v ceně 1 tisíce Kč, vydržovaly pět dětí po 28 dní v prázdninové kolonii atd. [62].

[34] MZA, 2558/sig. 4, Stanovy sirotčího spolku pro Židenice ze dne 22. 6. 1911, § 1.
[35] Tamtéž, § 2.
[36] Tamtéž, § 3.
[37] Tamtéž, § 4.
[38] Tamtéž, § 6.
[39] Tamtéž, § 12. a 13.
[40] Tamtéž, § 17. a 16.
[41] Tamtéž, § 19.
[42] MZA, 2558/sig. 4, Sirotčímu spolku pro Židenice od c. k. místodržitelství ze dne 21. 1. 1914.
[43] MZA, 2558/sig. 4, Změny (stanov), § 1.
[44] Tamtéž, § 3 a 7.
[45] Tamtéž, § 12.
[46] Tamtéž, § 19.
[47] MZA, 2558/sig. 4, Spolkový výkaz pro rok 1911 a Spolkový výkaz pro rok 1915.
[48] MZA, 2558/sig. 4, Výkaz o příjmech a vydáních při pořádání divadelního představení v neděli dne 17. 9. 1911.
[49] MZA, 2558/sig. 4, Slavné exposituře c. k. policejního ředitelství v Husovicích, nedatováno.
[50] Tamtéž, C. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne 11. 3. 1912.
[51] Tamtéž, Slavné c. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne 21. 2. 1912.
[52] Tamtéž, C. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne 11. 3. 1914.
[53] Tamtéž, Sirotčí spolek pro Židenice ze dne 30. 11. 1915 a C. k. policejní expozituře v Husovicích ze dne 30. 11. 1915.
[54] MZA, 2558/sig. 4, Slavnému policejnímu ředitelství v Brně ze dne 2. 8. 1911.
[55] Tamtéž, C. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne 1. 3. 1913.
[56] Tamtéž, C. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne 27. 2. 1915.
[57] Tamtéž, Sirotčí spolek pro Židenice, nedatováno.
[58] Tamtéž, Policejní exposituře v Husovicích ze dne 19. 2. 1919.
[59] Tamtéž, Sirotčí spolek pro Židenice ze dne 30. 11. 1915.
[60] Tamtéž, C. k. policejní expozituře ze dne 30. 11. 1915, Příloha k číslu 1.
[61] MZA, 2558/sig. 4, Zemská správa politická číslo 58960/VIII: Policejnímu ředitelství v Brně ze dne 11. 8. 1920.
[62] Okresní péče o mládež pro Velké Brno: výroční zpráva: 25 (let): 1913-1937. Brno: Okresní péče o mládež 1938, s. 83-87.