Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brněnské spolky III.A: Sirotčí spolek pro Husovice

23. 8. 2016

Stanovy spolku
Prvním sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek v Husovicích. Husovice byly dříve samostatné město, které je dnes součástí Brna. Spolek působil v letech 1911 až 1920, kdy byl vymazán z katastru spolků [1]. Stanovy tohoto spolku z července roku 1911 uvádějí k účelu spolku následující: "´Sirotčí spolek pro Husovice´ sídlí v Husovicích a má účelem starati se o blaho sirotků a dětí, rodiči zanedbávaných; může však rozšířiti péči svou i na osoby duševně choré, nepožívající útulku ve veřejných ústavech. Jednací řeč je česká." [2]. Spolek chtěl svého účelu dosáhnout za a) pečlivým dohledem na děti, ochrany potřebující, a odstraňováním všech překážek řádné jejich výchovy; za b) poskytováním útulku dětem v rodinách a vhodných ústavech; za c) stykem s úřady (zvláště místní sirotčí radou, kterou měl spolek morálně i hmotně podporovat) a spolky sledujícími stejný účel a za d) osvětovou činností a snahou o zřízení okresní útulny [3]. Spolek jistě děti i přímo hmotně podporoval, což bylo u těchto spolků obvyklé. Kde chtěl na to spolek vzíti prostředky? "Prostředky hmotné k tomu tvoří členské příspěvky, výtěžky spolkových podniků a dary." [4].


Spolek měl členstvo činné (platili roční příspěvek a měli vyvíjet činnost ohledně účelu spolku), zakládající (jednou pro vždy měli zaplatit alespoň 50 korun najednou anebo v pěti lhůtách v roce) a čestné (osoby zvláště zasloužilé o blaho sirotků a jmenovitě spolek) [5]. Spolek měl valnou hromadu a představenstvo. Představenstvo mělo mýti 27 členů, ze třetiny volených, ze třetiny virilistů (virilista je osoba zastávající nějakou funkci nebo úřad z titulu jiné funkce) a ze třetiny jmenovaných. Volení členové představenstva měli mandát na tři léta, virilní členy měla vysílat sirotčí rada obce Husovic taktéž na tři léta, zbylých devět členů mělo jmenovat dle svého uvážení samo představenstvo z řad osob k tomu povolaných a způsobilých, těchto členů nemuselo být jmenováno všech devět, ale před volbou činovníků měli být jmenováni nejméně čtyři. Spolek měl předsedu, dva jeho náměstky, jednatele a pokladníka [6]. Dalšími činovníky byly dva účetní dozorci, volení na rok. Smírčí soud se měl skládat ze dvou členů jmenovaných každou stranou sporu, přičemž tito si měli zvolit pátého člena za předsedu, proti rozsudku soudu nebylo odvolání [7]. Většinou se u spolků dalo odvolat k valné hromadě, v tomto případě tedy nikoliv. Po případném rozpuštění spolku mělo jeho jmění připadnout české sirotčí radě v Husovicích anebo jinému humánnímu spolku tamtéž [8].


Archivní materiály obsahují ještě změněné stanovy spolku ze dne 15. ledna 1914. Účel spolku byl o něco pozměněn: za a) mělo jít o ochranu dětí osiřelých, opuštěných, zanedbávaných, týraných a anormálních; za b) péči o mládež ohroženou, zpustlou a zločinnou; za c) soustředění všech spolků a ústavů svého obvodu věnujících se péči o dorost, jakož i zakládání nových pro různé obory péče a za d) o snahu účelnou dělbou práce zabraňovati tříštění sil v oboru ochrany dětí a péče o mládež. Jednací řeč spolku měla být česká [9]. Nově přibyl odstavec o tom, že spolek je členem "České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež" v markrabství moravském a povinen jest podrobovati se jejím stanovám. Orgánem spolku pak byla "Ochrana dítěte" [10]. Jde zde o snahu koordinovat činnost sirotcích spolků na Moravě a o jistou míru dobrovolné centralizace. Představenstvo se mělo nyní volit jen na jeden rok. Členů představenstva bez virilistů bylo nyní jen 16 a museli být národnosti české. Virilní členy národnosti nesporně české mohly vysílat do představenstva tyto organizace: zemský výbor Markrabství moravského, c. k. okresní soud, c. k. okresní školní rada, lékařská komora v markrabství moravském, okresní jednota učitelská, krajinské sdružení učitelstva škol měšťanských, hlavní farní úřady všech vyznání v sídle spolku a starostenský sbor [11]. Podotýkám, že v předchozích stanovách nebyla přímo zmínka o národnosti české u členů. Po rozchodu spolku mělo veškeré jmění spolku (s určitou podmínkou: pokud se neustaví podobný spolek do tří let) připadnout České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v Markrabství moravském [12].


Členstvo spolku a zánik spolku
Bohužel dalších materiálů se k tomuto spolku dochovalo v Moravském zemském archivu jen poskrovnu. Roku 1912 vykazoval spolek 48 členů. Za rok 1914 vykazoval spolek již 136 členů, a to všechny řádné [13]. Dne 17. března 1912 byl zvolen za předsedu spolku Josef Bartoň, ředitel dívčí měšťanské školy, jednatelem se stal učitel Alois Koudelka, ve vedení spolku zasedali i správce policejní expositury, katecheta nebo sluha v Hypoteční bance, ten dělal pokladníka. Mezi řadovými členy představenstva se vyskytuje kupříkladu nadučitelka, odborný učitel, dělnice, bednář, krejčí, kontrolor nemocenské pokladny, dělník, obchodník, choť ředitele, porodní bába, pekař. Mezi funkcionáři spolku se vyskytuje i poručník z povolání [14]. Jednalo se zde tedy o členy středních a nižších vrstev, muže i ženy. Dne 13. března 1915 byl předsedou spolku zvolen opět Josef Bartoň a jednatelem se stal zednický mistr Jan Konvalinka [15].


Spolek zanikl díky tomu, že pozbyl svého členstva, ale proč ho pozbyl, se z archivních materiálů není možné dozvědět [16]. Jistě však nebude daleko od pravdy, když uvedeme, že zánik byl dán tím, že v Husovicích po 1. světové válce vznikl spolek Místní péče o mládež jakožto pobočka brněnské Okresní péče o mládež [17], která sirotčí spolek nahradila. K roku 1937 v Husovicích působil i "Lidový školský odbor v Husovicích", který v tomto roce poskytl ošacení 176 dětem v ceně 10 388 Kč a stravoval ve školní kuchyni v jedné měšťanské škole a smíšené obecné škole 325 dětí, které obdržely skoro 59 tisíc obědů. Na stravování vydal tento spolek 25 741 Kč. Působil zde i "Sociální odbor církve československé", který v Husovicích ošatil 20 dětí v ceně 3 tisíce Kč, umístil a vydržoval dvě děti v církevním letním táboře a četným rodinám a přestárlým poskytoval podpory, zvláště v nemoci. Konečně i "Dělnická tělocvičná jednota" uspořádala vánoční nadílku pro 170 dětí v ceně 850 Kč a nadílky provedly i organizace sociálně demokratické strany pro 310 dětí za 1 420 Kč [18]. Samotný Sirotčí spolek v Husovicích každopádně překonal těžké období první světové války, což není málo.

 

Poznámky:

[1] Moravský zemský archiv (dále jen MZA), 2551/sig. 21, číslo 4996/VIII, Policejnímu ředitelství v Brně ze dne 9. 7. 1920.
[2] ](MZA, 2551/sig. 21, Stanovy sirotčího spolku pro Husovice z července 1911, § 1.
[3] Tamtéž, § 2.
[4] Tamtéž, § 3.
[5] Tamtéž, § 4.
[6] Tamtéž, § 12. a 13.
[7] Tamtéž, § 17. a 16.
[8] Tamtéž, § 19.
[9] MZA, 2551/sig. 21, Stanovy sirotčího spolku pro Husovice ze dne 15. 1. 1914, § 1.
[10] Tamtéž, § 3.
[11] Tamtéž, § 11 a 12.
[12] Tamtéž, § 19.
[13] MZA, 2551/sig. 21, Spolkový výkaz pro rok 1912 a Spolkové výkazy za rok 1914.
[14] MZA, 2551/sig. 21, C. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne ?. 5. 1912.
[15] Tamtéž, C. k. policejní exposituře v Husovicích ze dne 19. 3. 1915.
[16] MZA, 2551/sig. 21, číslo 4996/VIII, Policejnímu ředitelství v Brně ze dne 9. 8. 1920.
[17] Řihák, H. Ne až tak divoký "divoký" kapitalismus, Praha: Ludwig von Mises Institut 2014, ISBN 978-80-87733-14-1, s. 120.
[18] Okresní péče o mládež pro Velké Brno: výroční zpráva: 25 (let): 1913-1937. Brno: Okresní péče o mládež 1938, s. 65.