Archiv
Nalezené příspěvky
4. 8. 2014
U rudého snědeného krámu I.B
Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.
6. 8. 2014
Recenze: Všežravý stát
Před časem se na knižním trhu objevila kniha "Všežravý stát" od ekonoma a spisovatele Václava Rambouska. Kniha se zabývá zejména rozhodováním v podmínkách demokratického státu, volbami, přímou demokracií, zájmovými skupinami, regulacemi, ohrožením svobody jednotlivce atp. V této recenzi si knihu přiblížíme a podíváme se na důležité myšlenky v ní obsažené.
7. 8. 2014
Vize Partekonu: (Ne)vyvážené komplexy pracovních činností (1)
Partekon, čili participativní ekonomie, je spojena s tzv. vyváženými komplexy pracovních činností. Na ty se nyní podíváme podrobněji.
11. 8. 2014
Vize Partekonu: (Ne)vyvážené komplexy pracovních činností (2)
Partekon, čili participativní ekonomie, je spojena s tzv. vyváženými komplexy pracovních činností. Na ty se nyní podíváme podrobněji.
12. 8. 2014
Vize Partekonu: (Ne)vyvážené komplexy pracovních činností (3)
Partekon, čili participativní ekonomie, je spojena s tzv. vyváženými komplexy pracovních činností. Na ty se nyní podíváme podrobněji.
13. 8. 2014
Vize Partekonu a její kritika: Partekon neznamená plnou zaměstnanost
Partekon (participativní ekonomie) neznamená plnou zaměstnanost.
14. 8. 2014
Německo páchá sebevraždu: Jak dáváme svou zemi všanc (Thilo Sarrazin, Praha: Academia 2011)
Zajímavá a podnětná kniha o sociální politice Německa a jejích destruktivních dopadech na společnost. Chcete vědět proč za 20 či 30 let bude stát Německo na prahu sociální katastrofy a násilí? Pak je nutné číst Sarrazina. Chcete vědět, proč sociální stát blahobytu a současný status quo vede ke své vlastni destrukci? Pak je nutné číst Sarrazina. Možná si řeknete, že takový úvod je poněkud přitažený za vlasy, ano, to do jisté míry, ale po přečtení Sarrazina zjistíte, že i nejpříznivnější varianty vývoje německé společnosti jsou celkem temné. Už dnes je do jisté míry pozdě. Přičemž Sarrazin ve skutečnosti není žádný radikál a ani člověk, který by chtěl odstranit stát blahobytu, naopak je to sociální demokrat. Možná o to je důležitější si jeho knihu přečíst. Tentokrát jsou výpisky kvůli závažnosti knihy zvlášť obsáhlé.
15. 8. 2014
U rudého snědeného krámu I.C
Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.
20. 8. 2014
U rudého snědeného krámu II: Otázka sociální
Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.
21. 8. 2014
Otázka sociální V: Jezdíme zadarmo
Jak jsem již nakousl ve čtvrté části této série, tak se dá jezdit za určitých podmínek veřejně zajišťovanou hromadnou dopravou i zdarma.
22. 8. 2014
Vize Partekonu a její kritika: existence černého trhu, potřeby a problém ekonomické kalkulace
Černý trh, uspokojování potřeb a problém ekonomické kalkulace v Partekonu čili participativní ekonomice.
25. 8. 2014
Otázka sociální VIIa: Zákoník práce a jeho dopad na pracující
Pokud někdo najme zaměstnance na nějakou práci, tak je jasné, že chce na tomto najmutí vydělat. To znamená, že přínos ze zaměstnání zaměstnance musí být pro podnikatele vyšší než náklady na zaměstnancovo zaměstnávání. Tj. podnikatel prodá produkt za nějakou cenu a zaplatí zaměstnanci a zaplatí ostatní náklady (suroviny a jiné kapitálové statky) a něco mu zbude (často však platí náklady ve skutečnosti předem). Pokud mu nic nezbude anebo mu zbude jen málo, že to nestojí za danou námahu, tak nic podnikat nebude a nezaměstná pak ani pracovníka. Člověka napadne, že hlavním nákladem na zaměstnance zde bude vyplacená mzda, ale není tomu tak zcela, vedle toho, zde existují další finanční a nefinanční náklady, s kterými se musí podnikatel potýkat, a které spoluurčují to, zda zaměstnance najme anebo nenajme na práci. To si nyní ukážeme na příkladu Zákoníku práce platném v České republice (dle znění roku 2014).
26. 8. 2014
Otázka sociální VIIb: Zákoník práce a jeho dopad na pracující
Pokud někdo najme zaměstnance na nějakou práci, tak je jasné, že chce na tomto najmutí vydělat. To znamená, že přínos ze zaměstnání zaměstnance musí být pro podnikatele vyšší než náklady na zaměstnancovo zaměstnávání. Tj. podnikatel prodá produkt za nějakou cenu a zaplatí zaměstnanci a zaplatí ostatní náklady (suroviny a jiné kapitálové statky) a něco mu zbude (často však platí náklady ve skutečnosti předem). Pokud mu nic nezbude anebo mu zbude jen málo, že to nestojí za danou námahu, tak nic podnikat nebude a nezaměstná pak ani pracovníka. Člověka napadne, že hlavním nákladem na zaměstnance zde bude vyplacená mzda, ale není tomu tak zcela, vedle toho, zde existují další finanční a nefinanční náklady, s kterými se musí podnikatel potýkat, a které spoluurčují to, zda zaměstnance najme anebo nenajme na práci. To si nyní ukážeme na příkladu Zákoníku práce platném v České republice (dle znění roku 2014).
27. 8. 2014
Otázka sociální VIIc: Zákoník práce a jeho dopad na pracující
Pokud někdo najme zaměstnance na nějakou práci, tak je jasné, že chce na tomto najmutí vydělat. To znamená, že přínos ze zaměstnání zaměstnance musí být pro podnikatele vyšší než náklady na zaměstnancovo zaměstnávání. Tj. podnikatel prodá produkt za nějakou cenu a zaplatí zaměstnanci a zaplatí ostatní náklady (suroviny a jiné kapitálové statky) a něco mu zbude (často však platí náklady ve skutečnosti předem). Pokud mu nic nezbude anebo mu zbude jen málo, že to nestojí za danou námahu, tak nic podnikat nebude a nezaměstná pak ani pracovníka. Člověka napadne, že hlavním nákladem na zaměstnance zde bude vyplacená mzda, ale není tomu tak zcela, vedle toho, zde existují další finanční a nefinanční náklady, s kterými se musí podnikatel potýkat, a které spoluurčují to, zda zaměstnance najme anebo nenajme na práci. To si nyní ukážeme na příkladu Zákoníku práce platném v České republice (dle znění roku 2014).
28. 8. 2014
U rudého snědeného krámu III.a: Textilní průmysl
Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.
29. 8. 2014
U rudého snědeného krámu III.b: Textilní průmysl
Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.