Jdi na obsah Jdi na menu
 


Noví čeští pseudolibertariáni: vágus má právo na svobodu vyjádření

19. 10. 2018

Obskurní partička pseudolibertariánů z Fóra svobodného přístavu přišla s novým právem! Vágus má právo na svobodu vyjádření! A co na to Murray N. Rothbard? Viz dole.

 

Nikola Borovičková (ve skutečnosti jde o muže): "Prosím ty lidi, kteří se mi smáli, když jsem tvrdila že tito vlastenci (až jim dojdou imigranti) začnou smažit vlastní lidi. Nejdřív bezdomovce, pak lgbt lidi a následně jako vždy kapitalisty. A pak že socialismus je jen levicový. Stačí být konzerva Orbanova stylu."

 

facebook-1a.jpg

 

 

Fórum svobodného přístavu 19.10.2018

 

 

Fórum svobodného přístavu 19.10.2018

 

 

Co na tuto partičku pseudolibertariánů či zvrhlíků, která využívá termín libertariáni, říká zakladatel samotného libertariánství Murray N. Rothbard?

 

"Existují dvě možné teorie. Jedna, která vládne u našich soudů a mezi levicovými liberály, a která byla přijata některými libetariány. Tedy, že dokud je nějaká činnost veřejná, tak mizérie musí být co největší. Z nějakého pochybného důvodu musí být veřejná činnost vedena jako slum a vůbec ne jako byznys, minimalizujíce službu zákazníkům na úkor nepodloženého „práva“ na „rovný přístup“ pro každého do těchto zařízení. Mezi socialisty a levičáky obecně je laissez faire kapitalismus běžně pranýřován jako „zákon džungle“. Ale tato idea „rovného přístupu“ s sebou úmyslně přináší džungli do každé oblasti státní činnosti, což ničí účel činnosti samé. Kupříkladu, vláda, vlastník veřejných škol, nemá běžné právo kteréhokoliv soukromého vlastníka vyrazit dveře s nenapravitelnými studenty, udržovat pořádek ve třídě, nebo učit to, co rodiče chtějí, aby se učilo.

 

Vláda, v protikladu k jakékoliv soukromé ulici či společenství vlastníků nemá žádné právo zabránit vandrákům žít na ulici a znečišťovat ji, stejně jako obtěžovat a vyhrožovat nevinným občanům. Místo toho mají vágusové právo na svobodný „projev“ a v mnohem širším smyslu svobodu „vyjádření“, což by samozřejmě neměli na skutečně soukromé ulici či v nákupním centru. Podobně, jako v nedávném případě z New Jersey, soud rozhodl, že veřejné knihovny nemají právo vyhodit pobudy, kteří v podstatě v knihovně bydleli a zcela evidentně knihovnu nevyužívali pro studijní účely a místo toho odháněli nevinné občany svým zápachem a oplzlým chováním.

 

A konečně, City University of New York, kdysi skvělá instituce s vysokými akademickými standardy, byla degradována na prázdnou skořápku politikou „otevřeného přijetí“, díky čemuž má jakýkoliv imbecil žijící v New York City nárok na vysokoškolské vzdělání. To že ACLU (American Civil Liberties Union) a levicový liberalismus horlivě podporují je pochopitelné. Jejich cílem je udělat z celé společnosti tu samou špinavou džungli, kterou již stihli udělat z veřejného sektoru. Ale proč někteří libertariáni podporují tato „práva“ se stejným zápalem? Zdá se, že existují pouze dva způsoby, jak vysvětlit přijetí této ideologie libertariány. Buď přijímají džungli se stejným zápalem jako levicoví liberálové, což z nich dělá pouze další variantu levičáků (1), či věří ve staré přísloví „čím hůře, tím lépe“ – tedy zkusit učinit vládní činnosti tak strašné, jak jen to půjde a vyděsit lidi tak, že začnou urychleně požadovat privatizaci. Pokud je důvodem druhá možnost, tak jen můžu říct, že tato strategie je hluboce nemorální a není příliš pravděpodobné, že by uspěla."

 

(Murray N. Rothbard: Co dělat než nadejde privatizace).