Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nad programem Svobodných

17. 3. 2017

Po Okamurově SPD se podíváme na program Svobodných. A hned na úvod je tu jedna výtka. Program Svobodných je příliš dlouhý. V PDF verzi má 34 stránek. Je také místy pojat příliš intelektuálně a je plný poznámek pod čarou. Místy je už zastaralý (třeba u dat ohledně sociálních dávek). Z důvodu jeho rozsahu zde vybírám jen něco. Jak si tedy tento program stojí z pohledu libertariánů a klasických liberálů? Zabývám se zde webovou a nikoliv PDF verzí programu (tyto nejsou zcela stejné).


Zahraniční politika
Ve směru libertariánském je pojata zahraniční politika: "Svrchovanost znamená, že se žádný stát nemá svévolně vměšovat do záležitostí jiného státu. Tím se nevylučuje z bilaterálních vztahů možnost jednat o čemkoli, na čem se strany shodnou. Respekt k svrchovanosti druhého státu však končí, jakmile sám začne porušovat či ohrožovat svrchovanost jiného státu. V takovém případě a jen v takovém případě je namístě vnější intervence." [1]. Svobodní také navrhují hlasování o vystoupení z Evropské unie a jednoznačně doporučují, aby Česká republika z EU vystoupila. Jsou si tak vědomi také toho, že současná EU je velmi vzdálena jejímu původnímu liberálnímu pojeti, protože současná EU prosazuje koncept tzv. vnitřního trhu, který je velmi vzdálen konceptu volného trhu. Vnitřní trh EU podléhá jednotné regulaci a je uzavřený do sebe [2].

 

Svoboda a vlastnictví od Ludwiga von Misese jako kniha

 

Poznámky k ekonomické kalkulaci a frakční bankovnictví jako podvod" jako kniha

 


Svobody
Program Svobodných odmítá nucený kolektivismus ve prospěch individualismu a dobrovolného sdružování: "Základní individuální lidská práva nelze oslabovat, porušovat, potlačovat a nahrazovat právy kolektivními." [3]. Ohledně této otázky vznikají někdy zmatky, ale obecně individualismus tedy v libertariánském či klasickoliberálním pojetí spíše stojí na tom, že si individuum vybere (někdy samozřejmě nevybere) dobrovolně kooperaci s jinými individui či jejich skupinami. Individualismus se tedy chápe jako něco, co není vůbec v rozporu s dobrovolnou spoluprácí (chtělo by se říci dobrovolným kolektivismem), a jako něco, co umožňuje vznik dělby práce mezi lidmi. Možnost vybrat si, zde znamená, že rozhodnutí individua je v této otázce nadřazeno nad dobrovolnou spolupráci, avšak s touto spoluprácí není nutně v rozporu. A dobrovolná spolupráce tedy nevylučuje tuto formu individualismu, naopak je její významnou částí.


Dále jsou Svobodní pro ochranu svobody člověka před zásahy státu: "V současné době je naléhavou prioritou ochrana jednotlivce před zásahy státu do jeho života a před shromažďováním informací ve státních datových systémech. Státy si pod různými záminkami osobují stále ve větším rozsahu pravomoc sledovat a evidovat rozhodování, chování a jednání občanů, ačkoli ti se takovým jednáním nedopouštějí žádných trestných skutků.". Jsou proti omezování svobody slova a projevu, shromažďování, sdružování a pokusům omezovat občany v jejich svobodném přístupu k informacím [4].


Svobodní chtěji odstranit i útlak, který plyne z různých antidiskriminačních politik. Dle Svobodných popírá antidiskriminační zákon princip rovnosti, dokonce nové nerovnosti vytváří. Popírá i princip presumpce neviny, bez kterého nelze zajistit právo na spravedlivý proces." [5]. Samozřejmostí je svoboda držet zbraně: "Podstatou úspěšné obrany země je pocit sounáležitosti občanů se svojí vlastí. Každý způsobilý a zákona dbalý občan musí mít možnost bránit sebe, své blízké a svůj majetek i se zbraní v ruce." [6].

 

Ekonomická svoboda a daně
Mimořádně důležitým faktem z hlediska svobody, ale i z hlediska dobrého uspokojování potřeb spotřebitelů a fungování ekonomiky je soukromé vlastnictví: "Soukromí a vlastnictví je pro Svobodné jedním ze základních pilířů svobodné společnosti. Vlastnické právo je právem absolutním. Svobodní jsou zásadně proti návrhům umožňujícím vyvlastňování majetku ve prospěch kohokoli, oprávněné není ani vyvlastňování ve ‚veřejném zájmu‘." [7]. Tento bod nelze nikdy přecenit. Soukromé vlastnictví je matkou ekonomického řádu [8].


Svobodní vůbec silně akcentují ekonomickou svobodu: "Stát není od toho, aby podnikal. Svobodní lidé sami vědí, co mají na trhu nabízet a co mají poptávat. Tato volnost podnikání je v České republice stále více omezována. Stát pokřivuje ceny selektivními daněmi, nařízenými výkupními cenami a dotacemi. Stává se pravidlem, že na trhu neuspěje ten, kdo nabízí nejkvalitnější a nejlevnější služby, ale ten, kdo ukořistí dotace z nespočetných dotačních programů. Svobodní jsou pro uvolnění podnikání – tedy pro zrušení dotací, regulovaných cen a produkčních kvót." [9]. Stát dále nemá podporovat vývoz zboží či příliv investic, nemá poskytovat pobídky a daň z příjmu právnických osob by mohla být snížena ze současných 19 %, zatím je však prý konkurenceschopná [10]. Nutno zde ovšem říci, že i takováto výše daně je pořád dost vysoká a navíc zde jde de facto o dvojí zdanění. Pokud si nechá člověk vyplatiti peníze ze své firmy, tak musí následně zaplatiti daň z příjmu fyzických osob.


Naopak celkem konzervativní jsou Svobodní v případě silnic a železnic: "Stát je správcem železničních, silničních a vodních dopravních cest. Je zodpovědný za obrovské stavební veřejné zakázky, které jsou zdrojem potenciální korupce a předražování. Při výstavbě komunikací musí být veřejné zakázky transparentní. Svobodní proto požadují, aby veškeré smlouvy mezi státem a stavebními dodavateli byly zveřejňovány. Podmínka, že obsah smlouvy nebude předmětem obchodního tajemství, musí být součástí podmínek výběrových řízení vyhlašovaných státem." [11]. Což takhle nechat budování alespoň některých silnic na soukromém sektoru a některé stávající státní silnice či železnice i soukromníkům prodat. Zjednodušit výstavbu paralerních spojení apod.


V sekci daňová a rozpočtová politika narazíme na poněkud pochybná tvrzení. Posuďte sami: "Současný systém veřejných financí bere lidem svobodu rozhodování o svých vlastních výdělcích, postrádá odpovědnost v podobě vyrovnaného hospodaření a je nespravedlivý v důsledku existence mnoha různých úlev a výjimek. Velká míra státem organizovaného přerozdělování, regulování a nákladnost státní správy významně přispívají ke zvyšování státního dluhu a ke korupci. Cílem fiskální reformy Svobodných je zvýšení svobody a snížení nespravedlnosti daňového a přerozdělovacího systému. Doprovodným efektem zvýšení této svobody bude zvýšení tempa hospodářského růstu. Jen svoboda volby a neutrální zdanění, které neurčuje poplatníkům, jak se mají chovat, umožňuje hospodářský růst." [12]. Neutrální zdanění je nesmyslný konstrukt, daně nejsou nikdy neutrální a vždy je někdo čistým plátcem daní a někdo jiný čistým příjemcem daní. Jakákoliv daň zanechá trh v jiném stavu, než by byl bez této daně. To je základní ekonomická poučka! Liberteriáni a klasičtí liberálové jsou obecně pro co největší snížení daňové zátěže. Co je však až tak špatného na úlevách a vyjímkách? Je-li daň z hlediska ekonomiky špatná a z hlediska morálky taky (je nedobrovolná),  úlevy a vyjímky jsou pak žádanou věcí. Je to asi tak, jako by A občas nedostal od drába karabáčem, zatímco B ano a někdo by tvrdil, že vyjímky a úlevy pro A by se měli zatrhnout.


Alespoň, že tedy Svobodní navrhují omezit možnost zvyšovat daně. Návrh zákona, který by představoval zvýšení daní anebo zavedení daní nových, by dle nich musel získat souhlas lidí v referendu [13]. Dále jsou pro zrušení daně z příjmu fyzických osob, přičemž příjmy, které stát nezíská na DPFO, navrhují kompenzovat rušením státních výdajů, zejména dotací. Součástí plánu Svobodných je také zrušení daní, které vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu a vzhledem k administrativním nákladům se je nevyplatí vybírat. Jde o daně z nabytí nemovitých věcí, silniční daň, daň z plynu, daň z elektřiny a daň z uhlí. Zrušení daně z nemovitých věcí není už tak příjemné, protože tuto chtějí Svobodní nahradit obecní daní z hlavy, na které zaplatí každý stejnou částku [14].


Svobodní dále chtějí zaručit smluvní svobodu, pokud jde o najímání práce. Chtějí za a) legalizovat tzv. švarc systém a za b) umožnit uzavírání pracovních smluv mimo Zákoník práce. Svobodní současně navrhují, aby Česká republika vystoupila z Mezinárodní organizace práce (ILO), protože členství v ní je svazující s ohledem na zamýšlené reformy pracovního zákonodárství. Svobodní jsou dále pro zachování pravidel daných zákoníkem práce pro ty zaměstnavatele a zaměstnance, kterým budou vyhovovat. Pokud se ale zaměstnavatel a zaměstnanec budou chtít shodnout na odlišných podmínkách, měli by mít k tomu smluvní volnost [15]. Libertariáni soudí, že nejlepší ochrana před propuštěním je možnost najít si rychle jinou práci, čemuž de facto Svobodnými nepřímo požadované snížení nákladů (vyvolaných zákoníkem práce - viz zde [16]) na straně zaměstnavatelů na najímání zaměstnanců, velmi hoví.


Měnová politika
Svobodní jsou obecně pro konkurenci, a to i v oblasti měnové: "Svobodní jsou přesvědčeni, že konkurence a svoboda volby jsou důležité i v měnové oblasti. Jsme tudíž i pro svobodnou volbu, pokud jde o používání peněz k placení. Lidé by měli svobodně volit, zda upřednostňují např. korunu či euro. Používání cizích měn včetně eura by mělo být nadále povolené. Platit eurem by mělo být zcela výsledkem svobodné dohody smluvních stran. Jen tato svoboda volby ukáže, jakou měnu lidé upřednostňují." [17]. Konkurence měn je pro mnoho lidí nepředstavitelná, ale žádoucí a třeba v turistických lokalitách zcela běžná.


Zdravotnictví, sociální dávky, důchody a školství
Svobodní chtějí v případě zdravotnictví transformovat stávající systém tzv. zdravotního pojištění na systém skutečného pojištění. Základním východiskem pro skutečnou změnu ve zdravotním pojištění musí být oddělení základního povinného pojištění od individuálního pojištění [18].  Současná zdravotní daň by se tak rozdělila na dvě části. Část by tvořilo skutečné pojištění nezávislé na výši mzdy a část by zůstala, aby z ní stát hradil platby za státní pojištěnce. Přičemž: "Člověk do značné míry odpovídá za své zdraví. Je nepřijatelné, aby si někdo ničil vlastní zdraví a náklady následné léčby byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Dospělý člověk by měl mít právo bez postihu užívat návykové a psychotropní látky, ale pojišťovny by měly mít právo zohlednit užívání návykových látek v ceně pojištění. Cenu pojištění by měla určit svobodná soutěž mezi konkurujícími si pojišťovnami." [19]. Svobodní také usilují o to, aby ve zdravotnictví vznikla svobodná tvorba cen a byl zrušen bodový sazebník, tedy regulace cen ve zdravotnictví i jakákoli jednání o cenách poskytované péče [20]. Tím by se odstranily přebytky a nedostatky, které regulaci cen (nejen) u zdravotní péče provázejí. Jde zde o kroky správným směrem.


V oblasti sociálních dávek se Svobodní ukázali být méně odvážní. Začínají dobře: "Sociální politika nesmí být dominantní úlohou státu. Pomoc bližnímu je odpovědností jednotlivce, rodiny a soukromoprávních spolků." [21]. Dále však píší k dnešním sociální dávkám (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí atd., ale je zde uveden i již několik let zrušený sociální příplatek!), že: "Svobodní navrhují jejich transformaci do jediné dávky v podobě tzv. negativní daně (inspirace M. Friedmanem), která svojí sazbou zajistí motivaci lidí pobírajících sociální dávky pomoci si k lepšímu živobytí vlastní prací a která definicí standardního příjmu zohlední rodinnou situaci žadatelů." [22]. Na jednu stranu je dobré, že tato negativní daň (v podstatě však dávka) je navázána na práci (nebo není?). Na druhou stranu pořád představuje transfer peněz od těch, co vydělávají lépe (tj. slouží spotřebitelům lépe) k těm, co vydělávají méně (tj. slouží spotřebitelům hůře). Motivaci zdaleka také nepodporuje i to, že si lze snadno představit, že někdo místo větší motivace pracovat lépe či místo motivace najít si lepší práci, zůstane tam, kde je, protože se mu to díky existenci negativní dani nevyplatí. Dobré by bylo spíše sociálně potřebným snížit daňové břemeno anebo dobu pobírání negativní daně omezit časově (třeba na 2 roky). Nemocenské pojištění Svobodní prosazují jako dobrovolné u státu i pro zaměstnance [23], zatímco dnes je dobrovolné jen pro osoby samostatně výdělečně činné (živnostníky) a docela vzkvétá u soukromých pojišťoven [24].


V případě penzí je to podobné skoro jak v případě zdravotnictví: "Svobodní jsou pro zeštíhlení tzv. průběžného systému tak, aby občanům zůstalo více peněz na individuální zajištění na stáří. Průběžný systém založený na povinné účasti zůstane zachován, zmenší se ale objem peněz přerozdělovaný přes tento státní systém." [25]. Čili státní důchod bude představovat nějaký paušální důchod a zbytek si člověk dobrovolně zajistí sám (svépomocí, spořením, fondy atd.). Systém by tak byl dvoupilířový: povinný pouze základní pilíř + dobrovolné zajištění. Je tedy liberálnější než nedávný třípilířový systém někdější "pravicové" vlády Petra Nečase. Svobodní dále chtějí zrušit úřady práce [26]. Za školství aspoň jeden návrh. V oblasti vysokoškolského vzdělávání Svobodní vycházejí z principu, že je ryze soukromým, nikoliv veřejným statkem a tudíž nebude veřejným sektorem poskytováno [27]. Zajištěno tak bude soukromě.


Závěr
Tolik pouhý výběr z programu Svobodných. Tento program je libertariánům a klasickým liberálům určitě bližší než program SPD. Zásadní vadou je, že Program Svobodných je příliš dlouhý, je místy pojat příliš intelektuálně a je plný poznámek pod čarou. Politická filosofie dostupná na webu Svobodných nějakou zkrácenou verzi programu (něco jako 14 tezí u ODS) nenahrazuje. Program je také místy zastaralý a nenajdeme v něm třeba prakticky nic přímo k imigraci, což je zvláštní, protože tato otázka hýba naší zemí už delší dobu.

 

[1] Politický program [online, 2015]. Dostupný z (přístup II/2017): https://web.svobodni.cz/program/politicky-program, II.2.
[2] Ibid, II.7.
[3] Ibid, IV.3.
[4] Ibid, IV.3
[5] Ibid, IV.5.
[6] Ibid, III.
[7] Ibid, IV.4.
[8] Poznámky k ekonomické kalkulaci. Brno-Třebíč: Bawerk.eu 2016 (kniha dostupná zdarma zde: http://www.bawerk.eu/clanky/vydane-publikace/).
[9] Politický program [online, 2015]. Dostupný z (přístup II/2017): https://web.svobodni.cz/program/politicky-program, V.1.
[10] Ibid, V.3.
[11] Ibid, V.4.
[12] Ibid, VI.
[13] Ibid, VI.1.
[14] Ibid, VI.2 a 3.
[15] Ibid, XI.5.
[16] Otázka sociální VIIa-c: Zákoník práce a jeho dopad na pracující [online, 2015]. Dostupný z (přístup II/2017): http://www.bawerk.eu/clanky/otazka-socialni/otazka-socialni-viia--zakonik-prace-a-jeho-dopad-na-pracujici.html.
[17] Politický program [online, 2015]. Dostupný z (přístup II/2017): https://web.svobodni.cz/program/politicky-program, VII.1.
[18] Ibid, X.
[19] Ibid, X. 5 a 6.
[20] Ibid, X, 4.
[21] Ibid, XI.
[22] Ibid, XI.1.
[23] Ibid, XI.2.
[24] Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných - ostrůvek svobody [online, 2016]. Dostupný z (přístup II/2017): http://www.bawerk.eu/clanky/otazka-socialni/nemocenske-pojisteni-osob-samostatne-vydelecne-cinnych---ostruvek-svobody.html.
[25] Politický program [online, 2015]. Dostupný z (přístup II/2017): https://web.svobodni.cz/program/politicky-program, XI.4.
[26] Ibid, XI.5.
[27] Ibid, XII.