Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nad programem Realistů

23. 5. 2017

V minulých dílech jsme se podívali na program Okamurovy SPD, Svobodných a ODS z pohledu libertariánů a klasických liberálů. Nyní se podíváme na Robejškovi Realisty z téhož pohledu. Jde o relativně nově vzniklou stranu, která si vypůjčila název od ne zrovna moc úspěšné strany T. G. Masaryka (Realistická strana).

 

Mezinárodní vztahy a imigrace

V programu Realistů se píše, že: "Lid je zdrojem veškeré moci, ústava je jejím základním zhmotněním a jako taková nemůže být „podřízena“ mezinárodním smlouvám, tedy ani evropskému právu. Proto ji doplníme o ustanovení, že stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než ústavní zákon, použije se ústavní zákon." (1). Takováto forumalce znamená krok k větší decentralizaci vlády nad Evropou a je tudíž do jisté míry v souladu s libertariánskými představami decentralizované společnosti. Dále se v programu píše, že: "Český národ je základním stavebním kamenem naší společnosti a národní cítění je klíčový prvek stmelující naši společnost, především v těžkých dobách. Dnešní atmosféra politické korektnosti má však tendence národní prvek potlačovat jako cosi nežádoucího nebo jej dokonce hanět." (2). Libertariáni považují národy za skupiny lidí, které mají většinou relativně spontání původ, i když poněkud neostré hranice. Jestli je ovšem národ základním stavebním kamenem naší společnosti je otázkou. Respektive otázkou je, zda velký význam nemá také rodina (viz i program Realistů dále) a podobné skupiny, v kterých se člověk pohybuje.

 

Libertariáni by měli zpozornět při tomto návrhu: "Povinný tříměsíční vojenský výcvik pro muže", Realisté chtějí zavést základní vojenský výcvik, který bude povinný pro muže a dobrovolný pro ženy a bude trvat tři měsíce (3). Jde zde o celkem jasný útok na svobodu člověka. Naopak zcela lze souhlasit s tímto: "Realisté nepřipustí odzbrojení českých občanů a budou proti těmto snahám bojovat i za cenu žalob ze strany EU. Občanské právo vlastnit zbraň chceme proto ukotvit přímo do Listiny základních práv a svobod. Běžná legislativa bude nadále upravovat, za jakých okolností je občan oprávněn zbraň držet a použít. Právo použít zbraň k ochraně života, zdraví a majetku chceme rozšířit podle slovenského modelu a doplnit do trestního zákona ustanovení, že “Za použití zbraně v souladu se zákonem se považuje také její použití proti jinému ve svém obydlí na ochranu života, zdraví anebo majetku, pokud osoba do obydlí vnikne neoprávněně anebo v něm neoprávněně setrvá. To neplatí, pokud přitom byla jinému úmyslně způsobena smrt.” (4).

 

V otázkách imigrace je situace u Realistů celkem jasná: "Důslednou kontrolou vnějších hranic předejdeme většině potenciálních problémů spojených s masivním příchodem osob z jiných kultur či jinak rizikových oblastí. Přísná výběrová a integrační kritéria, omezená sociální podpora a především princip nulové tolerance ilegální migrace sníží atraktivitu České republiky jako cílové destinace již v samotném počátku a dopředu odradí většinu nežádoucích migrantů." (5). Zdá se, že v tomto bodě mají Realisté poněkud rozumnější program než jiné strany, i když záleží na způsobu jeho provedení, což ze zde předloženého nelze pochopitelně dovodit. Z libertariánského hlediska by výběrová a integrační kritéria měla probíhat na úrovni jednotlivců a/nebo obcí (za existence obecních komunikací, což je naše dnešní situace). Sociální podporu by bylo nejlépší zcela zrušit - abolice státu blahobytu ve vztahu k imigrantům (6). Realisté dále počítají s tím, že vzdělaní, kvalifikovaní a kulturně blízcí přistěhovalci, kteří nepředstavují bezpečnostní riziko budou moci získat povolení k pobytu a práci v ČR (7).

 

Právo a justice

Velmi pěkně zní bod o zrušení dvou existujících norem za každou novou, která navíc nesmí navýšit náklady občanů: "Jde o snadno splnitelný slib, který bude mít okamžitý efekt – dnem voleb přestane růst počet platných norem a zastropuje se finanční zatížení občanů i podnikatelů. V dlouhodobém horizontu se naopak počet norem i náklady s nimi spojené sníží... Realisté přijmou dobrovolný politický závazek, že se po volbách budou vždy řídit pravidlem “1 za 2”. To znamená, že navrhneme-li jakoukoli novou regulaci, musíme současně splnit dvě podmínky: 1. Navrhneme zrušit dvě jiné regulace stejné právní síly, aby celkový počet právních norem se zavedením každého nového právního předpisu klesl. 2. Celkové náklady občanů a podnikatelů vynaložené na splnění požadavků nové regulace nesmí být vyšší než náklady vynucené předchozími regulacemi." (8). To se snadno napíše, ale horší je to provést. Nicméně realisté alespoň ve svém programu tvrdí, že: "Realisté proto předloží soubor zákonů a vyhlášek a seznam úřadů, které jsou podle nás zbytečné a lze je bez náhrady zrušit. Kromě toho jsme se inspirovali v některých vyspělých demokraciích, které zavedly systémová opatření regulující celkový počet norem a finanční náklady dotčených osob." (9). To připomíná starší akci Svobodných s návrhy na zrušení různých státních úřadů a institucí.

 

Absurdním se naopak jeví být volání po více nezávislých soudech: "Realisté navrhují oddělení justice od ministerstva spravedlnosti a zřízení samosprávného soudního orgánu – Nejvyšší rady soudnictví, jako ústavně zakotveného reprezentativního orgánu moci soudní. Do základních pravomocí Nejvyšší rady soudnictví by mělo spadat především jmenování soudců, dohled nad jejich činností, disciplinární řízení, vyřizování stížností účastníků a správa soudnictví." (10). A tak dále. Absurdnost je dána tím, že tyto instituce budou i za případné vlády Realistů jistě financovány rozhodnutím vlády a parlamentu, tudíž o nějaké nezávislosti zde nemůže být řeč. A pokud ano, mohou si pak soudci v zásadě dělat, co chtějí.

 

Ekonomika a podnikání

Realisté odmítají zavedení eura a budou tolerovat vznik lokálních měn (11). Druhý bod o lokálních měnách je velmi zajímavý (!), i když není přesně jasné, co se pod ním přesně skrývá. Realisté k tomu dále píší: "Realisté odmítají přijetí eura dnes i v budoucnu, protože by to znamenalo užší spojení osudu naší vlasti s organizací, která již nyní bojuje o přežití. Pozitivní a podpůrnou roli mohou naopak sehrávat lokální měny, jako nástroj ekonomického rozvoje v regionech působících malých a středních podnikatelů. Lokální měny jsou rovněž preventivním opatřením pro případ kolapsu eura anebo světového finančního systému." (12). Zdá se, že Realisté přišli s velmi pro-libertariánským návrhem na konkurenci (na daném území) mezi měnami! Takovýto bod nemají ve svém programu ani Svobodní.

 

Výjma bankovnictví plánují Realisté snížení přímích daní pro fyzické a právnické osoby na 15 % a zrušení nespravedlivého dvojího zdanění u daně z dividend a zrušení solidární daně (13). Vedle toho je plánováno snížení důchodového pojištění pro pracující rodiny s dětmi a odstranění jedné z největších absurdit v ČR – placení důchodového pojištění pracujícími důchodci, kteří tím tak budou motivováni, aby zůstali ekonomicky aktivní i po dosažení hranice důchodového věku (14). Realisté ve svém programu v části o daních neuvádějí, kde přesně budou snížení daní kompenzovat na straně výdajů, ale počítají s tím, že ve střednědobém výhledu díky snížení daní dojde k nárůstu daňových příjmů (15). Realisté tak počítají s tím, že jsme napravo od maxima Lafferovi křivky, co se týče daní. Jedno snížení výdajů však plyne z toho, že Realisté nebudou podporovat udělování investičních pobídek v žádné podobě. Nebudou poskytovány ani dotace ani úlevy na daních (16). S tím prvním libertariáni nemají problém a zrušení dotací výtají, jsou však pro co nejširší daňové úlevy, protože tyto umožňují to, aby lidem zůstaly jejich vlastní peníze v kapse a lidé je mohli vydávat v souvislosti s jejich vlastními zájmy a cíly.  

 

Realisté se staví příznivě k podnikání. V jejich programu se lze dočíst, že: "Namísto dílčích a komplikovaných změn v zákoníku práce chceme zaměstnancům a zaměstnavatelům nabídnout svobodu volby pracovněprávního vztahu a alternativu k neúnosně nákladnému a regulovanému zaměstnaneckému poměru. Toto opatření samo o sobě výrazně zpružní trh práce, uleví podnikání a zásadně podpoří jak zaměstnanost, tak ekonomický růst.". Realisté konkrétně chtějí: "Realisté provedou změny příslušných zákonů umožňující zaměstnávat legálně na živnostenské oprávnění. Neočekáváme výpadek v příjmech státního rozpočtu, neboť se do ekonomiky vrátí řada lidí, kteří dnes pracují načerno a jsou součástí šedé ekonomiky. Současně se zasadíme o změnu, která by umožnila snadné odměňování zaměstnanců formou akciových opcí, což pomůže především “start-upům”." (17). To není potřeba komentovat, jde o správnou věc z hlediska libertariánů a klasických liberálů.

 

Libertariáni a klasičtí liberálové nejsou příznivci státních intervencí do hospodářství. Mají za to, že tyto intervence odklání zdroje od nejproduktivnějších užití do méně produktivních užití, což v důsledku škodí spotřebitelům. Poměrně hospodářsky liberální program Realistů dostává pořádnou trhlinu v případě investic, Realisté je chtějí v případě některých oborů stimulovat: "Vztahy s fondy rizikového kapitálu [soukromé fondy, pozn. autora] budou postaveny na jasně definované roli veřejného sektoru a veřejných peněz. Hodnocení a výběr projektů, stejně jako správu finančních prostředků, zastřeší privátní subjekty. Veřejný sektor bude vždy v pasivní roli, nebude tedy třeba najímat správce finančních prostředků, čímž zůstane více financí na investice. Stát dorovná investice do vybraných projektů v poměru 1:1 za každou fondem investovanou korunu. Podpoří tak perspektivní české podnikatele, nezatíží přitom stát novou byrokracií a omezí prostor pro korupci, protože hodnocení projektů zůstane v rukách nezávislých profesionálů. V důsledku na těchto investicích stát ještě vydělá.". Dále: "Je v našem národním zájmu podporovat inovace v moderních technologických oborech s velkou perspektivou (např. nanotechnologie, biotechnologie, ukládání energie, kybernetická bezpečnost apod.). Podnikatelé v těchto oborech dnes velice složitě získávají kapitál pro inovace. Navrhujeme proto řešení, jímž přivedeme do ČR zkušené fondy rizikového kapitálu." (18). Prvním problémem tohoto řešení jen ten fakt, že to zcela jistě neodstraní problémy s korupcí, protože korumpovatelní budou právě ti nezávislí profesionálové. Druhým problémem je to, že peníze použité státem nebudou moci použít občané na svoje investice či spotřebu, jejich projekty tak budou vytlačeny státními investicemi. Ekonomika má plnit přání spotřebitelů bez ohledu na to, zda se tito rozhodnou více anebo méně investovat či méně anebo více spotřebovávat. Preferování investic před spotřebou narušuje přání spotřebitelů stejně jako opačná politika preferování spotřeby před investicemi. Za třetí už to, že podnikatelé mají na inovace v těchto moderních technologických oborech problém sehnat finance, ukazuje, že jde o značně rizikové projekty, které nemusí mít vůbec nějaký přínos, a které se - stejně jako skoro každé převratné inovace - musí potýkat velmi často se slepými uličkami (metoda pokus omyl). Za čtvrté podle uvedeného návrhu se zdá, že problém ekonomické kalkulace (19) má být vyřešen tím, že rozhodnutí bude necháno na soukromých subjektech. Avšak vedle toho problému, že tímto státním zásahem půjde do investic více prostředků než na spotřebu, což ekonomickou kalkulaci ostatních subjektů trhu narušuje, tak ještě dochází k tomu, že činnost soukormých fondů a nezávislých profesionálů může být ovlivněna tím, že mohou získat v některých oborech další peníze od státu ve formě investic. To ovlivní směřování jejich investic, už proto, že v některých oborech nebudou tyto zdroje k mání a jinde naopak k mání budou. Dále i tím, že fondy budou riskovat jen část svých úspor či jim dobrovolně svěřených úspor, čím se pro ně sníží riziko ztráty jejich financí. To by je vedlo při investování k menší opatrnosti.

 

Poněkud zklamáním je i předpokládané pokračování dotací do zemědělství: "Realisté budou postupně měnit současný způsob nájemního hospodaření na hospodaření vlastnické. Tomu nejlépe vyhovuje model rodinných statků. Proto budeme preferovat prodej půdy na ní hospodařícím zemědělcům a těm, kteří chtějí začít zemědělsky hospodařit a podílet se na celkovém rozvoji venkova. I když Realisté obecně nejsou příznivci dotací, realisticky si uvědomujeme, že je za současné situace, kdy zemědělství dotuje celý svět, nelze zrušit. Lze je ale nastavit jinak, ve prospěch malého a středního podnikání na venkově. K tomuto účelu lze využít peníze krácené velkým zemědělským podnikům ze strany EU v nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2020." (20). To, že zemědělství dotuje celý svět pro Českou republiku znamená, že v případě zrušení dotací do "jejího" zemědělství, které stejně není a nikdy po 2. světové válce nebylo schopně zajistit zdejšímu obyvatelstvu soběstačnost (zemědělská výroba je závislá na dovozu ropy, železné rudy, některých hnojiv, zemědělských strojů atd.), by byly zemědělské produkty levněji k mání a zemědělci by se mohly soustředit na pěstování jiných produktů anebo by se přebytečná půda zalesnila hospodářským lesem. Ušetřené peníze za potraviny by mohl spotřebitel vynaložit na jiné zboží a služby.  

 

Doprava

K dopravní infrastruktuře se píše, že: "Dramatické urychlení výstavby strategické infrastruktury bude mít zásadní význam pro rozvoj regionů i České republiky jako celku. V příštím volebním období umožní vybudovat 100 km nových dálnic, urychlit přípravu vysokorychlostních železničních tratí (VRT) a zahájit výstavbu první trasy VRT Děčín – Praha – Brno – Vídeň." (21). Není zde ani slovo o soukromém sektoru, který umí také provozovat dálnice a železnice. Tuto citaci může také čtenář srovnat s výše požadovaným snižováním daní, což je spolu poněkud v rozporu alespoň v kratším období - nebude tolik příjmů k pokrytí výdajů na tyto stavby (v delším viz Lafferova křivka výše). To stejné platí i pro v programu avizovanou modernizaci a dostavbu elektrárny Dukovany. Dále je zde uveden návrh útoku proti majetku občanů: "Jediným funkčním řešením je přijetí zákona vyšší právní síly, tedy ústavního zákona. Zrychlené řízení by uspořilo čas i peníze, navíc by umožnilo výstavbu při nedokončeném majetkovém vypořádání pozemků. Tím by se omezilo vydírání státu ze strany spekulantů s pozemky." (22). Garance soukromého vlastnictví poctivě vydělaného majektu je právě to, co vede k prosperitě a ekonomickému rozmachu (23).

 

Naopak pozitivním krokem je zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, protože dnes platí, že: "Z hlediska délky stavebního řízení patří České republice 130. místo na světě ze 190 hodnocených zemí. Pro menší modelovou stavbu trvá stavební řízení 247 dní a obsahuje 21 procedur, pokud se v průběhu řízení nikdo neodvolá." (24).

 

Školství a zdravotnictví

Co se týká školství není program Realistů nijak zvláště originální, za zmínku stojí zrušení inkluze ve školství, a to, že průměrný plat učitelů na základních a středních školách má být navýšen ihned po volbách na 40 tisíc korun měsičně (25). Celkem razentní zvýšení platů ve školství může čtenář srovnat s výše požadovaným snižováním daní, což je spolu poněkud v rozporu alespoň v kratším období  nebude tolik příjmů k pokrytí výdajů na toto zvýšení platů (v delším viz Lafferova křivka výše). Srovnat to může i se snahou v oblasti sociální, kdy Realisté plánují, že za každý zkrácený pracovní úvazek v rozsahu 0,3 – 0,8 úvazku budou zaměstnavatelé na základě jednostránkové žádosti dostávat 500 Kč měsíčně, resp. 6 000 Kč ročně. Realisté dále podpoří rozvoj služeb pro rodiny s dětmi, jako jsou jesle, školky, agentury na hlídání dětí anebo volnočasové aktivity, a to pomocí správného zacílení investiční politiky směrem k městům a obcím (26). Zajímavý je ohledně školství i názor, že problémem je také nízká prostupnost školství, znemožňující zaměstnávání talentovaných učitelů bez pedagogického vzdělání (27). Nicméně k řešení tohoto problému se zde člověk nic nedozví. Chtělo by to zrušit či alespoň zmírnit požadavky na potřebné vzdělání.

 

V případě zdravotnictví se situace podobá programu Svobodných: "Protože investice do zdravotnictví jsou v ČR jedny z nejnižších v EU, je potřeba dát lidem možnost, aby mohli do svého zdraví investovat i své vlastní prostředky. Pojišťovny musí spolupracovat a ne být bariérou mezi lékařem a pacientem. Musíme tedy definovat, co je standardní péče (kvalitní a dostupná všem) hrazená z pojištění. A nad to si může každý připlatit." (28). "Realisté jsou pro určení výše nároku pacienta na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Každý výkon, lék či zdravotnický prostředek bude plně hrazen do této výše. Cokoliv nákladnějšího nad úhradu z veřejného zdravotního pojištění bude otevřeno pro možnost individuálního doplatku pacienta formou přímé platby nebo pokrytím z dodatečného zdravotního připojištění. S tím souvisí i možnost individuální volby pojistného programu." (29). Jde tedy o určité vykročení správným směrem k svobodnějšímu zdravotnictví.

 

Zajímavé je i to, že: "Dosavadní náklady spojené s „dovozem“ sestřiček a pečovatelského personálu z ciziny bychom měli raději věnovat na mzdy. Vysokoškolské studium je žádoucí pouze pro vybrané specializace. Práce nevyžadující kvalifikaci má být delegována personálu méně kvalifikovanému." (30). Mnohdy zbytečně přísné kvalifikační požadavky by tak u sester mohly být sníženy.

 

Závěr

Program strany Realisté je libertariánství a klasickým liberálům bližší než v případě Okamurovy SPD. Za programem Svobodných ovšem dost zaostává, i když na druhou stranu jde i někde dále (lokální měnová konkurence). Zajímavý je návrh na omezení sociální podpory pro imigranty. Naopak zarážející je povinný vojenský výcvik, vynucené státní investice do nových technologií a omezování soukromého vlastnictví pozemků v případě výstavby infrastruktury. Dále na jedné straně se zde slibuje snížení daní, ale na druhé straně poměrně rozmáchlé státní investice. Což nepůsobí moc realisticky a ani věrohodně.

 

Tímto článkem také můžeme uzavřít naši serii o programech politických stran, které by mohl libertarián či klasický liberál případně volit v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny. Zdá se, že programově nejlépe vychází Svobodní, ale ti se de facto rozpadli a přišli o řadu členů. Program ODS bych umístil na druhé místo, ale tato strana je krajně nespolehlivá a někteří její členové jsou poměrně podivní. Třetí jsou Realisté, kteří mají zatím čistý štít a drží pohromadě, což je v některých ohledech posouvá před obě dvě uvedné strany. Okamurova SPD je už ve více směrech příliš socialistická. Ostatní strany tu nebudeme rozebírat, protože jsou buď velmi socialistické anebo zcela marginální.


Poznámky:

(1) 33 realistických kroků vpřed [online, 2017]. Dostupný z (přístup V/2017): http://www.realiste.cz/program.pdf, s. 4.
(2) Tamtéž.
(3) Tamtéž, s. 6.
(4) Tamtéž, s. 7.
(5) Tamtéž, s. 6.
(6) Blíže viz zde: Imigrace, majetková práva a stát blahobytu [online, 2016]. Dostupný z (přístup V/2017): http://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/imigrace--majetkova-prava-a-stat-blahobytu.html.
(7) 33 realistických kroků vpřed [online, 2017]. Dostupný z (přístup V/2017): http://www.realiste.cz/program.pdf, s. 12.
(8) Tamtéž, s. 8.
(9) Tamtéž, s. 9.
(10) Tamtéž.
(11) Tamtéž, s. 10.
(12) Tamtéž.
(13) Tamtéž.
(14) Tamtéž, s. 24-25.
(15) Tamtéž, s. 11.
(16) Tamtéž.
(17) Tamtéž, s. 12.
(18) Tamtéž, s. 13.
(19) Viz Poznámky k ekonomické kalkulaci a frakční bankovnictví jako podvod: http://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/poznamky-k-ekonomicke-kalkulaci-a-frakcni-bankovnictvi-jako-podvod-jako-kniha.html.
(20) 33 realistických kroků vpřed, s. 20.
(21) Tamtéž, s. 22.
(22) Tamtéž.
(23) Viz Svoboda a vlastnictví od Ludwiga von Misese: http://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/svoboda-a-vlastnictvi-od-ludwiga-von-misese-jako-kniha.html.
(24) 33 realistických kroků vpřed, s. 20-21.
(25) Tamtéž, s. 15 a 14.
(26) Tamtéž, s. 24.
(27) Tamtéž, s. 14.
(28) Tamtéž, s. 18.
(29) Tamtéž.
(30) Tamtéž.