Jdi na obsah Jdi na menu
 


Liberální institut opět o imigraci

28. 11. 2017

Liberální institut vydal opět jeden článek o imigraci. Nebudu ho zde celý rozebírat, ale podívám se jen na některé věci z tohoto článku. V článku se píše, že: „Imigranti jsou pro ekonomiku čistým přínosem, takže pokud je naší rolí postarat se o lidi, o které se bojíte, je obava o sociální stát neopodstatněná.“ (1). Tato skutečnost se zřejmě vztahuje k různým statistikám z USA, a je otázkou nakolik je relevantní pro Evropu. Do USA či Kanady se stěhuje pořád hodně lidí z Evropy, Ruska, Číny atd. Je to však celkem jedno, protože tato skutečnost je ve skutečnosti nerelevantní. Je to jen nějaký holistický argument, který hodil řadu různých lidí do jednoho pytle. Inženýr z Ruska se tak ocitl v jednom pytli s pologramotným pasákem ovcí z Afganistánu. Číňan s praxí v IT s Eritrejcem, který dosud jen hospodařil na poli. Že toto zprůměrování celkově v některých zemí výjde jako čistý přínos, je možné. Jisté však je, že pokud by se vyloučili imigranté, kteří nepředstavují ekonomický přínos, tak byl přínos pro ekonomiku a potažmo sociální stát ještě větší. Inženýr z Ruska a Číňan s praxí v IT by vytvořili kladné ekonomické hodnoty, zatímco záporný ekonomický přínos pasáka z Afganistánu či eritrejského zemědělce by se nerealizoval. Že i v samotných USA je ekonomický přínos řady imigrantů pochybný ukazuje výzkum ohledně uprchlíků "The 2013 Annual Survey of Refugees": 32.1 % imigrantů ze Středního východu využívá dodatečný sociální příjem (Supplemental Security Income), 36.7 % pobírá dočasnou pomoc potřebným rodinám (Temporary Assistance to Needy Families), 17.3 % pobírá obecnou pomoc (General Assistance), 91.4 % pobírá potravinové známky (Supplemental Nutrition Assistance Program čili známé food stamps) a 18.7 % bydlí ve veřejném bydlení. 71.3 % imigrantů ze Středního východu je na Medicaidu nebo Refugee Medical Assistance (programy zdravotní péče) (2). A co třeba někteří lidé, kteří příjdou do USA ve vyšším věku? Než se zařadí do pracovního procesu, tak už aby pomalu s prací končili. Článek se tedy v tomto bodě mýlí, stejně jako se mýlí B. Caplan, který často argumentuje podobně holistickým argumentem. Pokud by šlo těmto lidem o nejvyšší ekonomický přínos, museli by část imigrantů vyloučit. Autor článku zde nedotáhl svůj argument do konce.

 

 

Vraťme však slovo opět článku: „Na druhé straně, pokud vás nezajímá naše schopnost ochránit lidi, ale místo toho se domníváte, že užívání sociálních dávek ospravedlňuje zasahování do práv lidí, pak tu máte všelijaké šílené implikace, se kterými se musíte vyrovnat. Odkdy vůbec zakládají oponenti sociálního státu svoje argumenty na potřebě ochrany tohoto sociálního státu? Jak si myslíte, že tahle věc může někdy skončit, pokud nerušeně pojede dál? Zasahuje chudý člověk na dávkách do vašich práv? Nezasahuje. Vláda do nich možná zasáhla, když vám sebrala peníze, ale příjemce dávky vám neudělal vůbec nic a vy nemáte právo „bránit se“ vůči němu násilím. To ale ani není ta nejhorší implikace toho argumentu. Pokud násilné intervence, až po deportační útvary a střílení pro nepodřízení se, jsou ospravedlnitelné, abychom udrželi imigranty mimo naše území, tak proč nechceme nucené sterilizace chudých lidí? Porodní míra amerických chudých rozšíří sociální stát s minimálně stejnou pravděpodobností jako příliv imigrantů, takže jim můžeme práva odebrat také?“ (3). Dedukujme z tohoto argumentu další implikace. Dejme tomu, že A ukradne kolo B a předá ho C. Dle výše uvedené logiky je vinný pouze A, kdežto C je z obliga. Zdá se vám, že se takhle běžně v případě přečinů uvažuje? V zásadě ano, uvažuje se tak tehdy, pokud C neví, že kolo bylo ukradeno a kupuje ho v dobré víře anebo ho bere jako dar v dobré víře. Ve všech ostatních případech je C spoluviníkem A, i když zpravidla je jeho trest nižší než u A. Vinen je tedy primárně stát (vláda, parlament, obec atd.), ale svůj podíl viny mají i čistí příjemci sociálních dávek, dotací a podobně, ať už jsou odkudkoliv. Ti totiž dobře vědí, že peníze, které dostávají, pocházejí z daní, čili lidé je museli odvést aniž by si o nich mohli sami rozhodnout. Pokud by platilo to, co je uvedeno v článku, tak by překupníci kradeného zboží byli z obliga. Stejně tak jako ti, co kradené zboží přechovávají a užívají. Je přinejmenším zvláštní, že organizace, která si dala v minulosti za úkol hájit soukromé vlastnictví, vydává články, z nichž plyne, že někteří narušitelé soukromého vlastnictví jsou vlastně neviní. Jak by asi narostla zločinnost, kdyby se takový argument stal pro jednání lidí normou?

 

Dále článek tvrdí: "A odkdy vůbec zakládají oponenti sociálního státu svoje argumenty na potřebě ochrany tohoto sociálního státu?" (4). Možná tak někdo činní, ale nejspíše ne a jde zde o klasického slaměného panáka. Naopak autor zmíněného článku by mohl pochopit, že zmíněný sociální stát musí lidé platit často nedobrovolně. A pokud do země přijde 10 tisíc imigrantů, kteří budou žádat sociální dávky, tak to znamená, že peníze pro ně se budou muset někde vzíti. Vezmou se od pracujících domorodců formou daní anebo si stát vypůjčí peníze, které pak domorodci časem uhradí v daních anebo budou zdaněni pomocí inflace. To by snad mělo být zřejmé.

 

V minulosti (zejména za vedení profesora J. Šímy) jsme byli zvyklí na to, že články Liberálního institutu mají slušnou úroveň a jsou argumentačně dobře propracované. Zmíněný článek je krokem opačným směrem a jeho hodnota je pochybná.

 

(1) Bates, A. Můj stručný a osobní úvod pro otevřené hranice [online, XI.2017]. Dostupný z (přístup XI/2017): http://libinst.cz/muj-strucny-osobni-duvod-otevrene-hranice/ .

(2) Ziegler, K. a Camarota, S. A. The High Cost of Resettling Middle Eastern Refugees [online, XI.2015]. Dostupný z (přístup III/2017): http://cis.org/High-Cost-of-Resettling-Middle-Eastern-Refugees.

(3) Bates, A. Můj stručný a osobní úvod pro otevřené hranice [online, XI.2017]. Dostupný z (přístup XI/2017): http://libinst.cz/muj-strucny-osobni-duvod-otevrene-hranice/ .

(4) Ibid.