Jdi na obsah Jdi na menu
 


Laura Hillier, RIP

2. 5. 2016

[11. 2. 2016, Joseph T. Salerno, Původně vyšlo zde: https://mises.org/blog/laura-hillier-rip]

 

20. ledna 2016 18-ti letá Laura Hillier zemřela obklopená svou rodinou, když čekala na transplantaci kmenových buněk k léčbě její akutní myeloidní leukémie. Laura nezemřela, kvůli nedostatku kostní dřeně dárců, protože vícero odpovídajících dárců bylo identifikováno o šest měsíců dříve. Jaksi, Laura byla na čekacím listě na lůžko v nemocnici – a mezitím na stálé vysilující chemoterapii. Vidíte, Laura měla smůlu, protože žila v Kanadě, kde vládou poskytována zdravotní péče „zdarma“ produkuje akutní nedostatek nemocničních lůžek pro pacienty potřebující transplantaci. Lokální Ontarijská nemocnice, která léčila Lauru, provádí jen 5 operací kmenových buněk za měsíc a Laura byla 33. na čekacím listě, zatímco dárci byli nalezeni v červenci 2015. Lauřina matka se pokoušela najít jinou nemocnici k provedení operace, ale objevila čekací listy všude v Ontariu stejně jako v celé Kanadě. Když matka upozornila na hrozivou situaci její dcery kancelář ontarijského ministerstva zdravotnictví, mluvčí ministra uklidňoval:

 

Očekáváme, že nemocnice dávají přednost pacientům na základě zdravotní priority, nicméně tato rozhodnutí jsou prováděna jednotlivými nemocnicemi.

 

Ovšem Lauřina smrt byla zcela zbytečná. Byla způsobena cenovými kontrolami spolu s arbitrárním a iracionálním „upřednostňováním“ potřeb pacientů lékařskými byrokraty, jakkoliv se to jmenuje. V lidské ekonomice vytvořené laissez faire kapitalismem, nejsou nedostatky a není žádná byrokratická síla nad těmi, kdož žijí a umírají. V takové ekonomice jsou spotřebitelé všemohoucí a diktují, které zboží je produkováno a v jakém množství a kvalitě. Síla spotřebitelů odměňovat zisky nebo způsobovat ztráty a i bankroty firem tím, jak se rozhodují ohledně svých útrat, dovádí podnikatele k rázné vzájemné soutěži v poskytování zboží a služeb, které jsou nejvíce urgentně poptávány spotřebiteli a tito tak dělají za nejmenší možné náklady. Pro příklad, trh pro kosmetické operace v USA je relativně volný od vládních zásahů a ani vláda ani pojišťovací společnosti neplatí za kosmetické operace. Nemělo by být překvapením, že v éře, kdy náklady na zdravotní péči rostou do oblak, laserová oční operace se zlepšily v kvalitě a cena spadla ze 4 000 dolarů na oko v roce 1998 na průměr 2 000 dolarů na oko v roce 2013 a člověk může najít ceny v rozpětí od 300 do 1 000 dolarů [tyto ceny zřejmě zohledňují inflaci, jsou ovšem ovlivněny státními restrikcemi v oblasti nabídky lékařské práce, které jsou v USA oproti Evropě značné!, pozn. překladatele]. Liposukce, která stála přes 1 600 dolarů v roce 1992, stojí dnes méně než 1 000 dolarů a ošetření Botoxem také pokleslo na ceně. Ale v silném kontrastu k socializované medicíně, nižší ceny způsobené volnými trhy jsou spojeny s větším hojností a ne nedostatky. V čistě laissez-faire kapitalistické ekonomice, kvantita, kvalita a ceny lékařské péče by byly určeny stejným lidským a efektivním způsobem: jako spontánní výstup jednání mezi spotřebiteli (ne „pacienty“) a soutěžícími lékaři, nemocnicemi a farmaceutickými a medicínsko technologickými firmami [v některých případech jistě spolu s existencí charity, pozn. překladatele]. Jen takový systém trvale ukončí taková tragická úmrtí, kterým se dá vyhnout, jako v případě Laury Hillier.

 

Odkazy viz v původním článku.