Jdi na obsah Jdi na menu
 


Diskriminace ve svobodné společnosti

24. 5. 2018

Jak to bude s diskriminací ve svobodné společnosti? Bude jistě povolena. Různé zákony a nařízení, které ji dnes zakazují zmizí, a tím pádem bude lidem dovoleno diskriminovat. Z toho by se dalo dedukovat, že ve svobodné společnosti (svobodné od násilí) či společnosti minimálního státu celkově diskriminace naroste.

 

To je bezesporu pravdou, přesto nezaškodí detailnější analýza. Předně dnes existuje antidiskriminační zákonodárství, ale to má v různých oborech lidské činnosti různou účinnost. Účinné je poměrně dost například v oborech jako je pohostinství, dopravní prostředky, hotely, obchody apod. V takovém případě je dost pravděpodobné, že odstraněním antidiskriminačních zákonů dojde k podstatnému nárůstu diskriminace u těchto zařízení. Nepovolí-li dnes někdo někomu přístup do restaurace či obchodu zatímco jiným ano, je to skoro ihned zřejmé a může proti tomu být a je proti tomu zasahováno brachiální mocí.

 

Jiná situace nastává třeba u takového pronajímání bytů či při získávání pracovního místa. Zde se dnes diskriminace obtížně dokazuje a není ani zdaleka tak zřejmá jako u oborů výše zmíněných. Diskriminující má celkem dobré možnosti se vymluvit na těžko ověřitelné skutečnosti, třeba na jednání se solventnějším klientem či pracovníkem s delší praxí anebo nižšími mzdovými požadavky a podobně. V těchto a podobných případech diskriminace ve svobodné společnosti zřejmě vzroste, ale ne zřejmě o mnoho. Protože už dnes reálně existuje.

 

Hovoříme-li tu o diskriminaci tak musím připomenout, že máme na mysli diskriminaci z nejrůznějších důvodů jako je rasa, národ, pohlaví, sexuální orientace, politické postoje, náboženství, původ apod. Ve všech těchto a i jiných ohledech mohou lidé ve svobodné společnosti druhé lidi diskriminovat. Samozřejmě ten, kdo diskriminuje se vzdává toho, že by mohl uzavřít nějaký obchod, který by pro něj mohl znamenat finanční výnos. To bude diskriminaci omezovat. A diskriminovat budou především jen ti, kteří čerpají z diskriminace vysoké duševní výnosy, které jsou schopné převážit výnosy z nevydělaných peněz, kterých se musel podnikatel kvůli své diskriminaci vzdát. Budou-li diskriminaci po podnikateli vyžadovat klienti, tak budou muset být schopni podnikateli, který sám je k této diskriminaci indiferentní, zaplatit ušlý zisk. Pro příklad zákusky a káva v cukrárně jen pro bílé tak budou zřejmě dražší.

 

Diskriminovaní budou poptávat zboží a služby u jiných podnikatelů a tato jejich relativně vysoká poptávka vůči vhodné nabídce bude tyto jiné podnikatele motivovat k tomu, aby své zboží a služby nabídli této skupině, a pak jejich nabídku rozšiřovali, což povede postupně k poklesu ceny u těchto statků. To nastane však jen v případě pokud bude důvod diskriminace málo relevantní anebo bude mít tendenci časem mizet, například tím, jak se rozšiřují znalosti. Ovšem může nastat situace, kdy diskriminovaná skupina obyvatel bude nějakým způsobem skutečně pro velkou část ostatních lidí nějak více problematická. Například při obchodování bude nespolehlivá anebo se bude rovnou snažit zboží ukrást. V takovém případě je interakce s takovou skupinou spojena se zvýšenými náklady. Tyto zvýšené náklady neurčují ceny statků pro tuto skupinu přímo, ale povedou k tomu, že podnikatelé budou ochotni nabízet této skupině omezené množství zboží a služeb, přičemž budou postrádat motivaci k rozšiřování této nabídky, protože stlačená cena statků by jim nebyla schopna pokrýt všechny náklady, a to jak finanční tak duševní. Tím se bude tento případ lišit od případu ze začátku tohoto odstavce, a to proto, že důvody diskriminace jsou pro většinu lidí více relevantní. Při dané neměnné poptávce po statcích budou členové diskriminované problematické skupiny platit vyšší ceny. Za to si ovšem v prvé řadě mohou právě členové takovéto skupiny, v námi uvedeném případě kvůli sklonu k nespolehlivosti a kriminalitě. To je nutné si uvědomit.

 

Podobné je to se zaměstnáním. Pokud nějaký podnikatel odmítne zaměstnat někoho kvůli řekněme jeho náboženskému vyznání, tak se vzdává možnosti získat zisk, který mohl ze zaměstnání tohoto člověka plynout. Toho může využít jiný podnikatel, který nenechá ladem ležící zisk jen tak býti. První podnikatel finančně ztrácí, zatímco druhý si finančně polepší. To bude diskriminaci omezovat a diskriminovat budou především ti, kteří z diskriminace čerpají vysoký duševní užitek. Všimněme si tu jedné věci, druhý podnikatel vlastně zaměstná daného člověka proto, že práce tohoto člověka má větší cenu, než se jeví prvnímu podnikateli. Co ovšem se skupinou, v které je velké množství problematických lidí? Se skupinou, která ve skutečnosti na pracovním trhu nijak podhodnocena není?

 

Informace na trhu a vlastně obecně ve světě jsou rozptýlené, neúplné, zkratkovité, subjektivně vnímané a část z nich musí být teprve objevena. Nepřekvapí, že v takovém světě budou lidé uplatňovat různé přibližné statistické selekce, jako je třeba statistický rasismus. Řekl bych, že statistický rasismus je něco, co zcela přesně odpovídá rakouské ekonomické teorii ohledně informací. Dejme tomu, že třeba všichni černoši budou v nějaké zemi ostatními statisticky diskriminováni, protože mnoho z nich není spolehlivými pracovníky. Co se pak stane? Budou všichni černoši nezaměstnanými anebo budou pracovat jen za nízkou mzdu (tento druhý případ tu můžeme pro jednoduchost zanedbat)? Nikoliv, protože relativně spolehliví černoši z uvedené populace, totiž představují zahálející cenou pracovní sílu, kterou se budou snažit někteří podnikatelé najít a využít. A to dokonce dříve, než některé bělochy anebo žluté. Využití této zahálející pracovní síly totiž nese nemalý zisk, protože zpočátku je tato pracovní síla levná a je jí možné nabídnout nízký plat, protože je po této síle nízká poptávka. Postupně dobré záznamy v pracovním životopise a narůstající schopnosti vedou k tomu, že takovýto pracovník je přijatelnější pro vícero zaměstnavatelů a jeho plat tak může růst. A co ostatní? Ti mají smůlu, nejspíše budou muset jít do sebe a zlepšit se. Do té doby budou jen paběrkovat.

 

Co říci závěrem? Diskriminace ve svobodné společnosti jistě celkově naroste. V některých oborech lidského jednání výrazně a jinde spíše málo. To podle účinnosti a neúčinnosti dnešních antidiskriminačních zákonných norem. Ekonomické důvody budou diskriminaci omezovat tam, kde se to vyplatí. Lidé preferující duševní výhody plynoucí z diskriminace před duševním výnosem z peněz budou ochotni diskriminovat více. Diskriminaci, která není zcela přesná a podhodnocuje některé lidi, bude redukována podnikateli a jejich činností. Naplno diskriminaci naopak pocítí lidé problémoví, zlí, nespolehliví, nestřídmí, zanedbaní a podobně. Ti si však za ni mohou sami.*

 

* Ti, co do této skupiny patří jen z pohledu bežného člověka, ale jinak do ní nepatří, budou právě vyhledáváni podnikateli, kteří takto realizují případný zisk. Lidé, kteří sice dnes oprávěněně do této skupiny patří, ale mají potenciál se z ní vymanit, budou vyhledávání charitativními organizacemi.