Jdi na obsah Jdi na menu
 


Decentralizace a imigrace

25. 8. 2017

V podstatě s tím, co se píše ve zde zveřejněném článku M. Štěpaníka (23. VIII. 2017)*, souhlasím, viděl bych to osobně jako třetí nejlepší řešení. Já sám jsem osobně za existence státu navrhl řešení trochu jiné (dle mého druhé nejlepší řešení po čistě libertariánském řešení, i když možná dnes o něco méně pravděpodobnější): decentralizaci o rozhodování o přijmutí uprchlíků na úrovni obcí / čtvrtí (částečně funguje v Nizozemí). Čili část obcí, a to u nás podstatná, by černošské a muslimské imigranty vůbec nepřijímala. Část by některé z nich brala, ale dost výběrově, čili jen pracovité a bezpečnostně prověřené. No a část by je vítala s otevřenou náručí. V takovýchto obcích by se však vršily problémy s násilím, kriminalitou a finančním zatížením skrze sociální dávky, což by vedlo obyvatele k rychlé změně jejich chování a odhlasování zákazu další imigrace, zrušení sociálních dávek, větší přísnosti vůči útokům a tak podobně, možná i ke zrušení minimální mzdy. Oni by totiž v případě decentralizace měly ty obce k takovýmto rozhodnutím oprávnění. Dnes už imigrace na Západě požírá řadu obcí/čtvrtí, ale protože ve většině jiných obcí těchto zemí se tomu zatím tak neděje, tak se na centrální politické scéně nevyvíjí žádná snaha o řešení těchto problémů anebo jde jen o snahu menšinovou (pár míst v parlamentu). Vzniká tak de facto gigantický morální hazard. Ono totiž, k libertariánskému ideálu se dá přiblížit do jisté míry i decentralizací, protože celkem logicky libertariánská společnost je společností silně decentralizovanou. Různí její členové a jejich skupinky se chovají různě.

 

Svoboda a vlastnictví od Ludwiga von Misese jako kniha zdarma


Výše uvedený článek ukazuje ještě na jeden fakt, který jsem si prvně neuvědomil. V případě omezení imigrace nejde dost často o vršení jedné regulace na druhou. Když třeba vláda zastropuje cenu nájmů, tak se zvedne poptávka po nájmech, ale nabídka klesne, protože řada majitelů bytů odmítne svoje byty pronajímat. Stát ne to často reaguje výstavbou sociálních bytů na účet daňového poplatníka. Tedy stát zavede novou regulaci (sociální výstavba) a starou regulaci nechá v platnosti (regulace výše nájmů). Regulace se tak vrší jedna na druhou. V případě imigrace je to často však jinak. Ve své knize „Německo páchá sebevraždu: Jak dáváme svou zemi všanc“ (Praha: Academia 2011) na s. 247 píše její autor Thilo Sarrazin, vzhledem k výdělečně činnému obyvatelstvu žije mezi muslimskými migranty čtyřikrát víc lidí z podpory a dávek Hartz IV: zatímco na 100 muslimských migrantů, kteří se živí převážně výdělečnou činností, připadá 43.6 lidí, kteří žijí převážně z podpory v nezaměstnanosti a dávek Hartz IV, u německé populace je to 10.4 lidí. Samozřejmě v to se nepočítají děti a zřejmě ani starobní důchodci. Také tato statistika neukazuje to, že migranti živí část svých kolegů nákupem v jejich obchodech a využíváním jejich služeb. Prodejna dejme tomu halal masa by bez sociálních dávek, které v ní utrácejí zákazníci, neexistovala, stejně tak jako zaměstnanost v této prodejně. Pokud obce nepřijmou další migranty, tak zde nejde o vršení jedné regulace na druhou. Ve skutečnosti zde jde spíše o výběr mezi dvěma různými regulacemi. Obec tak vybírá to, zda bude zdaňovat výdělečně činné, kteří v ní bydlí a vyplácet sociální dávky migrantům anebo si vybere to, zda bude regulovat přijímání migrantů. Druhá z uvedených regulací znamená automaticky omezení první regulace.


Pak je zde ještě jeden fakt, a tímto faktem je, že libertariánství bylo v zásadě vyvinuto a je zastáváno především v anglosaském světě, a pak evropském kontinentálním světě. Jinde je ho o dost méně. Zmizí-li tento svět, zmizí i podstatná část libertariánství. Rozhodnou-li se libertariáni na Západě dobrovolně libertariánské názory opustit, tak buď jejich vůle. Je to dobrovolné rozhodnutí. Budou-li se muset svých libertariánských postojů vzdát vlivem násilného zásahu ze strany druhých, tak je to špatné. To není určitě cesta vhodná k šíření libertariánství. A samotní libertariáni by neměli jakkoliv k takovémuto vývoji přispívat. Pokud se na tomto chtějí podílet, tak je vůbec otázka, proč zastávají libertariánské postoje? Z plezíru? Z přebytku času? Nebo jen jako plané filosofování?  Či něčeho jiného. Mimochodem je docela zajímavé, že články o tom, že je nutné alespoň otesat sociální dávky ať už v souvislosti s imigrací anebo bez ní, se u levicových libertariánů netěší zřejmě moc velké popularitě, protože je prakticky vůbec nepíší.

 

* Původně šlo o diskusi na Facebooku Liberálního institut, ale autor byl později zabanován!